Skončí zlatý padák?

Minulý týden jste se o tom mohli dočíst i zde na Digiwebu: Ministerstvo informatiky ČR navrhuje vládě již neprodlužovat "Rámcovou smlouvu o poskytování služeb komunikační infrastruktury informačních systémů veřejné správy", uzavřenou v roce 2001 s Českým Telecomem. Vlastně by to ani nešlo, protože současná právní úprava (především aktuální znění zákona č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách) něco takového nedovoluje. Subjektům veřejné správy totiž neumožňuje uzavírat žádné rámcové smlouvy. Ta stávající přitom "doběhne" 23.10.2006.

Pokud vláda na tento návrh MI ČR přistoupí, k uvedenému datu by skončila jedna významná kapitola v dějinách našeho telekomunikačního trhu a jeho liberalizace. Kapitola, kterou si dovolím označit za smutnou a trapnou současně. Proč?

K pochopení celé kauzy je vhodné se vrátit poněkud do historie. Ne snad ani do doby, kdy vznikl "Úřad pro státní informační systém", a prosazovala se myšlenka vybudování jednolitého (monolitického) státního informačního systému, začínajícího na příslovečné zelené louce.

Tato megalomanská představa byla totiž záhy nahrazena rozumnější představou zachování již existujících resortních řešení a jejich propojení pomocí jednotné "komunikační infrastruktury informačních systémů veřejné správy". Dokonce k tomu vznikla samostatná Koncepce budování ISVS, kterou v roce 2000 kodifikoval zákon č. 365/2000 Sb. "o informačních systémech veřejné správy".

Základní obrysy celého řešení byly načrtnuty již v uvedené Koncepci:

"Řešení musí být dostatečně "otevřené", nesmí být vázáno na nějakou vlastní technologii určité firmy nebo určitou hardwarovou či softwarovou platformu",

"V České republice existuje několik celoplošných komunikačních sítí. Výběr a následný projekt musí být dán pravidly volné soutěže na základě provedených analýz především s ohledem na ekonomickou efektivitu, spolehlivost, bezpečnost a dostatečnou kapacitu."

Pokud jde o budování a provozování této infrastruktury, zde Koncepce ukládala tehdejšímu Úřadu pro státní informační systém (později přejmenovanému na Úřad pro veřejné informační systémy):

Vypracovat návrh koordinace komunikační infrastruktury orgánů veřejné správy, včetně případného zřízení účelové organizace pro poskytování společných služeb.

První představa tedy byla taková, že komunikační infrastruktura ISVS bude otevřená, výběr dodavatelů a provozovatelů bude probíhat na principu volné soutěže, a potřebnou koordinaci (a případně i poskytování služeb) si stát bude zajišťovat sám.

Nakonec to ale dopadlo "poněkud" jinak. Ještě v roce 2000 připravilo tehdejší ministerstvo dopravy a spojů materiál pro vládu, ve kterém navrhlo podstatně odlišné řešení. Předpokládalo, že realizací bude pověřen jeden konkrétní subjekt - Český Telecom - který navíc získá exkluzivitu na celý projekt, který také bude plně zajišťovat. Základní teze navrhovaného řešení byly následující:

• Českému Telecomu by se udělila výjimka ze zákona o zadávání veřejných zakázek
• Český Telecom by byl určen jako provozovatel komunikační infrastruktury ISVS (jinými slovy: získal by exkluzivitu na její provozování)
• ÚVIS (Úřad pro veřejné informační systémy, dříve ÚSIS) by připravil rámcovou smlouvu mezi státem a ČTc a předložil ji předsedovi vlády
• jednotlivé organizace státní správy a samosprávy by pak s Českým Telecomem uzavíraly kontrakty o rozsahu a garantované kvalitě poskytovaných služeb podle jejich individuálních potřeb

Pikantní bylo na celé záležitosti to, že vše se odehrávalo doslova v předvečer dlouho a toužebně očekávaného otevření našeho telekomunikačního trhu. Teprve k 1.1.2001 měl padnout monopol Českého Telecomu na hlasové služby, a trh se měl otevřít konkurenci. Zmíněný návrh však šel přesně proti duchu liberalizace telekomunikačního trhu, když se snažil zachovat exkluzivní postavení původního monopolisty (a později dominantního operátora, resp. tzv. inkumbenta). Snad jakoby stát chtěl Český Telecom nějak odškodnit za to, že mu zákonem odebral jeho původní monopol. Právě proto jsem ve svém tehdejším článku použil přirovnání ke "Zlatému padáku pro odcházející monopol".

Rozsah navrhovaného "zlatého padáku" byl přitom skutečně úctyhodný, a zahrnoval opravdu široké portfolio služeb (viz předkládací zpráva k návrhu MDS ČR z roku 2000):

• Komunikační infrastruktura by zahrnovala poskytování hlasové fixní a mobilní služby, datových a multimediálních služeb, včetně všech typů terminálů - standardní pevný telefon, mobilní telefon, PC, atd.
• Komunikační infrastruktura bude zajišťovat služby uvnitř jednotlivých subjektů státní správy, mezi nimi a mezi nimi a okolním světem,
• Požadavek na komplexní řešení … umožňuje integrovat dnešní systémy státního a veřejného sektoru do celkového řešení, včetně možnosti zajištění provozu těchto systémů ze strany ČESKÉHO TELECOMU, a.s.
• ČESKÝ TELECOM, a.s. může poskytovat jednotlivým subjektům státní správy a samosprávy komplexní outsourcing všech komunikačních systémů, vnitřní kabeláže a dohledu serverů a PC, a to samostatně či ve spolupráci s renomovanými partnery, integraci stávajících systémů, případně převzetí příslušných technických pracovníků státní správy, zajištění housingu ve vlastních prostorách s ostrahou apod.

Další vývoj celé kauzy byl poměrně rychlý a nesl se přesně v duchu toho, co navrhlo MDS ČR:

• v březnu 2001 vláda svým usnesením č. 271/2001 udělila Českému Telecomu potřebnou výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Stalo se tak na základě paragrafu 50, bodu 1 písmene b zákona č. 199/1994 Sb. o veřejných zakázkách, který říká že přímé oslovení jednoho zájemce je přípustné:
• v případě specializované veřejné zakázky v případech, kdy plnění veřejné zakázky může poskytnout jediný zájemce o veřejnou zakázku,
• 25. července 2001 vláda přijala usnesení č. 789/2001, kterým schválila návrh Rámcové smlouvy s Českým Telecomem.
• 23. října 2001 byla Rámcová smlouva mezi státem a Českým Telecomem podepsána. Za stát ji podepsal Úřad pro veřejné informační systémy (ÚVIS).

Následně byla podepsána Základní prováděcí smlouva, na jejímž základě objednával služby tehdejší ÚVIS (který k 1.1.2003 zanikl a jeho roli koordinátora převzalo Ministerstvo informatiky ČR). Ostatní subjekty pak mohly uzavírat své vlastní prováděcí smlouvy (pod společnou Rámcovou smlouvou), nebo využívat možností které dávala základní prováděcí smlouva.

O rozsahu toho, co a jak se nabízelo, za jaké ceny a v jaké kvalitě, se dlouho moc nemluvilo, a příslušné informace se sháněly jen velmi obtížně. Základní přehled si však lze udělat alespoň z toho, co bylo zveřejněno nyní, v předkládací zprávě k návrhu Ministerstvo informatiky ČR (k návrhu již neprodlužovat existující Rámcovou smlouvu).

Podle tohoto zdroje se jenom v roce 2004 jednalo o obrat v hodnotě cca 1,9 miliardy korun, z čehož cca 1,2 milionu připadlo na datové služby, a 681 milionů na hlasové služby. Celkem pak bylo v roce 2004 realizováno plnění asi 800 smluv.

Zajímavé je také hodnocení, které obsahuje zmiňovaná předkládací zpráva. Potvrzuje totiž původní předpoklad ohledně toho, že udělení exkluzivity na tak velkou zakázku, navíc přesně v době kdy se telekomunikační trh měl liberalizovat, mělo přesně opačný účinek a konkurenci naopak potlačilo:

Nákup telekomunikačních služeb státem od dominantního operátora omezuje rozvoj konkurence a zpomaluje pokles cen na telekomunikačním trhu.

Rámcová smlouva nemá dobře propracovanou metodu a postup cenových vyjednávání. Výsledný efekt je ten, že vyjednané změny cen RS sledovaly obecné trendy poklesu cen v oblasti telekomunikací i s více jak ročním zpožděním.

V nejvíce kritické době, kdy stát měl svým chováním přispět k liberalizaci trhu a nástupu konkurence, tak udělal přesný opak.

Pokud nyní vláda přijme to, co Ministerstvo informatiky navrhuje, mělo by se budování a provozování celé komunikační infrastruktury informačních systémů veřejné správy vrátit zpět k původně navrhovaným principům. Především od exkluzivity a závislosti na jediném dodavateli služeb k možnosti výběru na principech volné soutěže. Už nebude jeden exkluzivní dodavatel všeho, jištěný dlouhodobou Rámcovou smlouvou. Místo něj budou o zákazníky z řad veřejné správy soutěžit i ostatní operátoři a poskytovatelé služeb.

Možnost "předjednání" konkrétních podmínek s dodavateli a určité zastřešení přitom zůstane zachováno, v podobě toho, že Ministerstvo informatiky bude řešit tzv. "Společnou komunikační infrastrukturu VS" (s výběrem mezi různými dodavateli). Další subjekty, pokud tuto cestu shledají "efektivní a pro sebe výhodnou", se ke společné komunikační infrastruktuře v režii MI ČR mohou připojit a s MI uzavřít "Dohodu o zajištění služeb KIVS a převodu rozpočtových prostředků". Pokud se jim to líbit nebude, mohou si vše zajistit sami, ta jak uznají za vhodné, ale musí zajistit propojení svých systémů a řešení se společnou komunikační infrastrukturou (a také dodržení potřebných technických standardů).

Významnou změnou je také to, že nově z celého repertoáru služeb KI ISVS vypadávají hlasové služby. Předkládací zpráva MI ČR k tomu říká, že:

Vzhledem k tomu, že i v oblasti hlasových služeb již existuje konkurence, a současný zákon o veřejných zakázkách neumožňuje konstrukci tzv. rámcových smluv, nebudou v rámci realizace koncepce KIVS řešeny hlasové služby a každý subjekt bude tyto služby nakupovat samostatně v souladu se zákonem o veřejných zakázkách.

Jen nyní doufám, že vláda návrh Ministerstva informatiky přijme, a že nedojde na poslední chvíli k nějakému zásadnímu překvapení. Například toho typu, že se na poslední chvíli rozjedou další velké zakázky, vycházející z předmětné Rámcové smlouvy. Třeba jako to pár dní po svém nástupu do funkce udělal nový ministr zemědělství Petr Zgarba, když podepsal s Telecomem smlouvu na téměř 500 milionů (termínovanou do října 2006, kdy Rámcová smlouva končí).

Podle iDnes přitom jde uzavřená smlouva dokonce ještě dál, než Rámcová smlouva:

Důvěryhodný zdroj, který si nepřál být jmenován, iDNES řekl, že dodatek překračuje rámec předchozí smlouvy. Ministerstvo navíc zbytečně nahrazuje fungující systém novými aplikacemi.

Rozsah přitom odpovídá tomu, co koncem roku 2000 navrhovalo tehdejší ministerstvo dopravy a spojů: že se subjekty veřejné správy plně odevzdají se svými potřebami do rukou Českého Telecomu:

Ministerstvo se dohodlo, že svou stávající informační síť komplexně převede do kompetence Telecomu. Ten pro resort zajistí nejen nové technologie, ale stávající systém nahradí novými aplikacemi. Nové programy tak získá například i účetnictví, řízení rozpočtu, manažerský controlling či materiálové hospodaření.

Z dodatku také vyplývá, že ministerstvo neudělá bez pomoci Českého Telecomu ve své informační infrastruktuře téměř nic. Podle smlouvy si totiž bude zajišťovat jen nastavování uživatelských kont, správu kabeláže, počítačů a tiskáren a bude dohlížet na informace své infrastruktury.

Snad to je pouze jakýsi poslední záchvěv končícího "zlatého padáku", po kterém již nastoupí standardní a otevřené podmínky, bez dalších exkluzivit a výjimek.