Budoucnost WiMAXu

Z předchozího textu by se mohlo zdát, že WiMAX je ideální technologií, která nemá žádné vady na kráse a jednou provždy vyřeší všechny potřeby broadbandu. To samozřejmě není pravda. I WiMAX má své nedostatky, problémy a slabá místa.

Asi největší slabinou WiMAX je to, že zde stále ještě není. A to i přesto, že ho jsou plná média a že se jím vehementně ohánějí jak výrobci, tak operátoři. Základní standardy (již přežitý 802.16, ale hlavně 802.16/ 2004, pro Fixed WiMAX) přitom jsou již rovněž hotovy a čeká se pouze na nový standard (802.16e, pro MobileWiMAX), který přinese mobilitu. Někteří výrobci dokonce již nabízejí hotové produkty WiMAX. Tak v čem je problém? A jak to všechno ladí s tvrzením, že zde WiMAX ještě není?

Důvody jsme si již naznačili v části věnované standardizaci WiMAX: jde o to, že WiMAX Forum dosud nespustilo certifikační proces, který teprve bude ověřovat shodu konkrétních produktů se standardy a jejich vzájemnou kompatibilitu a interoperabilitu. Bez takovéto certifikace nemá žádný produkt právo nést označení (nálepku) WiMAX. Může se honosit pouze tím, že vychází ze standardu 802.16 (nejspíše ve verzi 2004), ale ještě se nemůže ohánět samotným jménem WÍMAX.

Proces certifikace již měl být zahájen, a WiMAX Forum dokonce už vybrala a představila světu konkrétní laboratoř, která by měla fungovat jako hlavní. Mělo by jít o španělskou laboratoř Cetecom, která bude zastřešovat a koordinovat práci řady dalších laboratoří po celém světě. Poslední zprávy říkají, že vlastní testování by mohlo začít někdy v červenci letošního roku (2005). To by odpovídalo faktickému nástupu prvních certifikovaných WiMAX produktů na trh někdy koncem letošního roku nebo počátkem roku 2006.

Důvodů, proč nebyl certifikační proces dosud spuštěn, je určitě více. Velkou roli mezi nimi zřejmě hraje i to, že WiMAX Forum musí připravit řadu profilů, podle kterých teprve bude testovat. Tyto profily definují (upřesňují) vlastnosti a chování v různých frekvenčních pásmech. Jak jsme již několikrát uvedli, WiMAX dokáže fungovat na frekvencích v poměrně širokém rozpětí (802.16-2004 od dvou do 11 GHz, a připravovaný 802.16e do 6 GHz), ale to neznamená, že konkrétní produkty budou používat celý tento frekvenční rozsah. Vždy půjde jen o relativně úzká frekvenční pásma podle toho, co je pro toho kterého operátora k dispozici.

V Evropě se asi nejvíce počítá s nasazením WiMAXu licenčním pásmu 3,5 GHz a 10GHz, případně v bezlicenčním pásmu 5 GHz (jakmile bude k dispozici, v Česku dosud není). Naopak bezlicenční pásmo 2,4 GHz se již dnes jeví jako přeplněné.

V každém z dílčích pásem přitom mohou být na konkrétní zařízení kladeny různé specifické požadavky. Např. v Evropě v pásmu 5,8 GHz je povinná podpora mechanismů DFS (Dynamic Frequecy Selection, dynamicky výběr frekvence) a TPC (Transrnit Power Control, řízení vysílacího výkonu) tak, aby se jednotlivé přenosy ovlivňovaly co možné nejméně Dalším stupněm volnosti pak je například to, jak se budou dostupné frekvence využívat pro oba směry přenosu - zda se budou dělit na principu časového duplexu (TDD, Time Division Duplexing) nebo na principu frekvenčního duplexu (FDD, Frequency Division Duplexing) či ještě jinak. V neposlední řadě mohou být využívárr3 různé druhy modulace, které nejsou vzájemně kompatibilní. Častá bude zřejmě technika tzv. ortogonálního multiplexu, OFDM, ale vedle ní se bude používat i fázová a kvadraturní amplitudová modulace, QAM.

Profilů, které se všemi těmito "stupni volnosti" musí nějak počítat, zřejmě bude muset být celá řada a nejspíše ještě nebyly všechny včas připraveny.

To, že certifikační proces WiMAX ještě nebyl spuštěn, zkomplikovalo plány řadě výrobců i operátorů. Někteří "noví" výrobci, jako například Airspan, Alvarion či Redline Communications, se dokonce rozhodli zahájit vlastní (a nutné neformálí) testovaní vzájemné kompatibility svých výrobků. Pozadu však nezůstávají ani etablovaní výrobci s delší historií na trhu, kteří již také mají vlastní produktové rady pro WiMAX, například Alcatel, Motorola, Nortel, Siemens a další.

Stejné tak operátoři již zkoušejí nasazovat technologie pro budoucí WiMAX v rámci pilotních projektů . Ty již provozují například ATT, Deutsche Telecom či France Telecom. Dokonce vznikají úplně noví operátoři, kteří vyslovené sázejí na budoucí WiMAX jako na svou hlavní technologii a dávají si ji přímo do svého jména - např. rakouský WiMAX Telecom AG.

Nezahálejí ani analytici průmyslu elektronických komunikací, Ti například předpokládají, že první certifikované produkty podle 802.16/ 2004, pro vnější použití a určené k propojování sítí a Wi-Fi hotspotů (tzv. backhaul), by se měly objevit na trhu již koncem letošního roku. V roce 2006 by se pak měly objevit první certifikované produkty pro oblast přístupu, tedy pro koncové stanice u zákazníků (stále bez mobility). Naopak produkty podporující mobilitu a vycházející z teprve dokončovaného 802.16e by měly nastoupit v roce 2007 až 2008.

Na dostupnosti certifikovaných produktů pak určité bude záviset i budoucí penetrace WiMAX. Například studie firmy ln-Stat předpokládá, že v roce 2009 by WiMAX mělo používat na 8,5 milionu uživatelů na celém světě. Nejvíce pak v metropolitních oblastech, kde by W1MAX mohl mít "tržní podíl" ve výši zhruba 1 5 procent všech širokopásmových přípojek.

Existují však i opačné hlasy, které argumentují tím, že WiMAX se nehodí pro prostředí měst s jejich velkou koncentrací uživatelů. Stejné hlasy pak vykazují WiMAX spíše na venkov, kde je potřeba pokrýt rozsáhlejší oblasti s menší koncentrací uživatelů. Pravdou je, že WiMAX byl dlouhou dobu vnímán především jako řešení pro méně obydlené, ale zato geograficky rozsáhlejší oblasti, v rámci kterých je překlenutí poslední míle "drátovým" způsobem výrazně neekonomické. Později ale vlna euforie kolem WiMAX, podpořená snahami zavést do něj mobilitu, přenesla i do měst a nasměrovala tuto technologii stejným směrem, jakým směrují i technologie pro mobilní sítě třetí a Čtvrté generace a v neposlední radě i technologie na základě standardu 802.20 (MBWA, Mobile Broadband Wireless Access).

Na to, kdo zvítězí a prosadí se, a také kde, si musíme ještě nějakou chvilku počkat.