Minulý týden: SW patenty, anonymní SIM, BB strategie …

Minulý týden přinesl řadu předem očekávaných událostí, o kterých jsme se zmiňoval již v minulém dílu tohoto seriálu. GHned v pondělí se například vyjasnil počet zájemců, kteří se přihlásili o informační memorandum Českého Telecomu. Je jich nakonec deset, a jejich výčet jste mohli najít v tomto samostatném článku zde na ISDN serveru. Příslušný výčet je zajímavý i kvůli tomu, že předběžné nabídky budou moci předkládat jen subjekty z tohoto seznamu. Ne všechny tak musí učinit, ale už by to neměl být nikdo jiný, kdo neprošel tímto prvním stádiem. Navíc čtyři zájemci, kteří jsou finančními investory, si k sobě budou muset najít (nejspíše formou založení konsorcia) vhodné partnery z řad telekomunikačních firem, protože tak to požadují pravidla výběrového řízení. Předběžné nabídky přitom mají zájemci předložit již do 3. února.

ZoEK v Senátu

Další událostí, která se minulý týden odehrála podle očekávaného a předem avizovaného scénáře, bylo projednání návrhu zákona o elektronických komunikacích v Senátu. Senátoři totiž již předem avizovali, že nejsou nakloněni asymetrickému řešení, které upřednostňuje veřejnoprávní média (skrze zřízení veřejnoprávního multiplexu), a rozhodli se požadovat řešení symetrické, které se staví stejně ke všem médiím.

Takže také skutečně přijali pozměňovací návrhy k zákonu, kterými odstranili pasáže zřizující veřejnoprávní multiplex. Místo nich pak do zákona prosadili právo pro současné držitele analogových celoplošných licencí, aby jim byla udělena obdobná digitální licence (tedy: celoplošná digitální licence). S takovýmto požadavkem přitom již TV Nova a TV Prima přišly dříve, ale Rada pro rozhlasové a televizní vysílání jim nevyhověla. I kdyby nyní nabyl platnosti návrh senátorů, nemohla by jim Rada tak jako tak vyhovět, protože pro celoplošnou digitální licenci jednoduše nejsou kmitočty. I kmitočty pro multiplex A (multiplex Českých radiokomunikací) totiž nabízí menší pokrytí (69 procent území, resp. 77 procent obyvatel). Senátoři však navrhli také "přechodné ustanovení", které říká že pokud nelze udělit celoplošnou licenci, má být udělena digitální licence pokrývající alespoň 70 procent obyvatel. A to by skrze multiplex A mělo být možné.

Zda se ale senátorům podaří skutečně prosadit jimi navržené změny, je otázkou. Senát totiž celý návrh vrátil Sněmovně, i se svými změnami, a Sněmovna nyní má na výběr: buďto přijme senátní verzi (bez možnosti jakékoli změny), nebo Senát přehlasuje a tím se vrátí ke své původní verzi (opět bez jakýchkoli změn). K tomu ale potřebuje nadpoloviční většinu všech poslanců, tj. 101 hlasů (nestačí pouze nadpoloviční většina z přítomných poslanců). Hlasovat se bude o těchto variantách v uvedeném pořadí, a pokud by ani jedna z nich nebyla přijata, zákon by nebyl vůbec přijat - a to bylo velmi nepříjemné, protože pak by zřejmě musel celý legislativní proces začít znovu a od začátku.

Softwarové patenty

Již méně podle očekávání se vyvíjelo pondělní jednání Rady evropské unie, která měla bez rozpravy a diskuse (jako tzv. A-item) schválit návrh značně kontroverzní direktivy o softwarových patentech. Pikantní bylo, že Rada, ve které se střídají ministři členských zemí různého zaměření, byla právě "naplněna" ministry zemědělství a rybolovu.

Nakonec ale na jednání Rady dostavil náměstek polského ministra pro vědu a IT Wlodzimierz Marcinski, a stáhnul podporu své země vůči této direktivě, s poukazem na to, že neměli ještě dostatek času na její analýzu a na sepsání deklarace, kterou hodlají zveřejnit při přijetí této direktivy (zřejmě bude upozorňovat na úskalí chystané úpravy softwarových patentů). Pořadatelé z lucemburského předsednictva pak raději celý návrh stáhli z programu jednání.

Tento polský krok, který oddálil schválení kontroverzní novely, nebyl první svého druhu. Polsko jej již udělalo již v prosinci loňského roku, čímž si získalo na svou stranu celé zástupy bojovníků proti legalizaci softwarových patentů, viz site na adrese http://thankpoland.info/. I nynější krok je ale zřejmě jen dalším oddálením a nikoli definitivním shozením softwarových patentů ze stolu.

Konec anonymních SIM karet

Zcela nečekaný krok, či spíše náznak budoucích kroků, přišel minulý týden z poslanecké sněmovny. Má podobu záměru poslanců z bezpečnostního výboru, kteří by po vzoru zahraničí chtěli zakázat anonymní SIM karty. Logika by snad měla být v tom, že skrze takovéto SIM karty mohou volat různí zločinci a teroristé, a bezpečnostní složky to pak mají těžší s jejich sledováním a monitorování, To je nejspíše pravda, ale na druhou stranu: pokud by se každý majitel SIM karty musel nějak identifikovat (vystoupit z anonymity a operátorovi sdělit svou identitu), pomohlo by to bezpečnostní složkám? Když už má někdo špatné úmysly, může si celkem snadno pořídit SIM kartu na nějakou falešnou identitu, na reálnou identitu někoho jiného (třeba nějakého bezdomovce) apod. Zkrátka bude mít řadu relativně snadných možností, jak uvedenému opatření "utéci". To už ale nebude platit pro lidi s poctivými úmysly, pro které bude případná registrace jen dalším administrativním břemenem, které jim o něco více znepříjemní a zkomplikuje život.

Nebude to samozřejmě znamenat žádný konec předplacených karet, jak to některá média také interpretovala. Otázkou ale je, zda to vůbec přinese něco pozitivního. Vzhledem k počtu předplacených SIM karet, které v ČR jsou (a jsou dosud anonymní), by jen samotný proces registrace jejich vlastníků mohl být pořádným organizačním oříškem. No, uvidíme, jak se to bude dále vyvíjet.

Broadbandová strategie přijata vládou

Dalším významnou událostí minulého týdne bylo schválení národní brodbandové strategie naší vládou, minulou středu (26.1.2005). Je to sice poněkud "po termínu", protože EU od nás tuto strategii očekávala do konce roku 2005, ale těch pár dní navíc snad EU přežije.

Samotný obsah vládou schválené strategie přitom zůstal takový, jaký byl již po prvním kole připomínek od nejširší veřejnosti. Jedinou změnou, zato dosti zásadní, bylo vyřazení návrhů na daňové zvýhodnění vysokorychlostního přístupu. Jednalo se konkrétně o možnost odpočítat si DPH u domácího připojení, a o možnost pro firmy, aby přenechávali počítače svým zaměstnancům z výhodnějších podmínek. Podle dostupných signálů se však proti těmto daňovým úlevám postavilo ministerstvo financí.

Co naopak v návrhu zůstalo, je jednorázové naplnění fondu pro rozvoj broadbandu jedním procentem z výnosů privatizace Českého Telecomu. Tedy částkou, která by se podle výsledků této privatizace mohla pohybovat někde kolem 500 až 600 milionů Kč. Z těchto prostředků by pak měly být financovány projekty dvojího zaměření:

• infrastrukturní projekty metropolitních a místních sítí, se spoluúčastí zřizovatele a regionu
• projekty z oblasti obsahu a služeb

Na páteční tiskové konferenci na Ministerstvu informatiky zazněl tip na jeden z projektů, který by se o podporu z fondu rozvoje broadbandu mohl ucházet. Je to projekt zpřístupnění archivu pořadů České televize po Internetu. O něčem takovém se mluvilo již před lety - ale teprve nyní, s rozvojem broadbandu, to začíná být skutečně zajímavé a snad i reálné.

I když, na druhou stranu, s typickými objemovými limity, v rámci vynucených Fair Use Policy, by naši uživatelé broadbandu asi velmi rychle zjistili, na co jim takováto limitovaná služba je.

Co se chystá?

Na závěr si ještě řekněme o jedné akci, která se chystá na tento týden. Jde o třídenní akci s názvem Government Leaders Forum, kterou v Praze pořádá společnost Microsoft. Přijede i sám Bill Gates, a potká se zde s řadou osobností, mj. s Vivien Redingovou (komisařkou EU pro informační společnost), bývalým komisařem Chrisem Pattenem, či také bývalým švédským premiérem Carlem Bildtem. Z naší strany by se měl na Fóru mj. objevit prezident Václav Klaus, premiér Gross, a také ministr informatiky Vladimír Mlynář a primátor Bém.

Hlavní náplní letošního Fóra by měla být "výměna názorů na znalostní společnost, možnosti zapojení všech občanů, roli informačních technologií ve službách státu a vzdělávacích institucí". Vzhledem ke složení účastníků by mne docela zajímalo, s čím asi na toto setkání přijde Václav Klaus. Jestlipak bude konzistentní s vyjádřením svého poradce a šéfa sekretariátu Ladislava Jakla, který nedávno tlumočil prezidentovu reakci na Manifest znalostní společnosti od sdružení SPIS, včetně tvrzení, že

Termín "znalostní společnost" nemá žádný obsah. Každá společnost vždy byla založena na dobových znalostech a tak tomu bude vždy.