Minulý týden: digitální licence, Aliatel a zlatý padák

Minulý týden byl týdnem vánočním, a na pátek připadl letošní Štědrý den. Mohlo by se tedy zdát, že všichni už užívali předvánoční a vánoční pohody, a že v oblasti elektronických komunikací, Internetu a informační společnosti se nic významnějšího nestane. Opak je ale pravdou. Stalo se toho docela dost. Dokonce to byly věci značně významné, které by mohly ovlivnit dění v celém sektoru na dlouhou dobu dopředu.

Problematika digitalizace (digitálního R a TV vysílání) je dnes již významnou součástí sektoru elektronických komunikací - byť ji páni poslanci předminulý týden z nového zákona o el. komunikacích raději vyřadili. Tím "pozastavili" nové legislativní řešení celé této problematiky, které by vymezilo nová pravidla hry pro všechny hráče na trhu. Že to tak dopadne, bylo již určitou dobu zřejmé - ale Rada pro rozhlasové a televizní vysílání přesto vypsala výběrové řízení na nové "obsahové" licence pro digitální vysílání, a to ještě podle "starých" pravidel. Nedbala přitom ani důrazného varování poslanců, ani jejich apelů na pozastavení již vypsaného výběrového řízení.

Právě minulý týden (21.12.2004) přitom skončila lhůta pro podávání přihlášek do tohoto výběrového řízení. Zájemců se přihlásilo opravdu hodně (podrobný seznam najdete například zde ). Projektů je na 54, ale některé z nich jsou poněkud "duplicitní" - například TV Nova si podala celkem 8 přihlášek, na 4 programy, současně do obou multiplexů (B a C), pro které bylo výběrové řízení vypsáno.

Další zajímavostí je i přihláška Českého Telecomu, který již aktivně působí jako subjekt provozující síť digitálních vysílačů, a nyní se prostřednictvím své dceřiné firmy OMNICOM přihlásil i jako zájemce o obsahovou licenci. Přihlášku si podal do "svého" multiplexu (označovaného jako C), a to na dva programy:

• TV REAL - zpravodajsko-sportovní program (kultura, sport, aktuální zpravodajství a publicistika)
• TV ZONE - plný univerzální formát (tak se v televizní hantýrce označují "hlavní" programy - takové, jaké dnes představují např. ČT1 či programy TV Nova a TV Prima )

Na obzoru jsou však již první konkrétní problémy. Například ten, že držitelé stávajících licencí (zejména TV Nova a TV Prima) si dovodili, že jejich licence nejsou explicitně omezeny jen na analogové vysílání, ale že platí obecně - a tudíž se dožadují přidělení zkoordinovaných frekvencí i pro digitální vysílání. Podle mého názoru takovémuto požadavku velmi nahrála sama Rada pro rozhlasové a televizní vysílání právě tím, že vypsala výběrové řízení ještě podle stávajících legislativních pravidel. Tím jakoby sama deklarovala, že stávající právní úprava "pokrývá" i digitální vysílání. Jak potom ale posoudí stejný předpoklad, vztažený na již existující vysílací licence? Podle prvních zpráv měla požadavek TV Prima na přidělení frekvencí již zamítnout. A jak bude Rada řešit případná odvolání, žaloby či jiné opravné prostředky proti svým rozhodnutím, ať už budou jakákoli? Na všechny žadatele o digitální licence se nedostane, a ten kdo nebude uspokojen, bude mít hodně prostoru pro argumentaci napadající současné jednání Rady ve stavu "neujasněné legislativy". No, ještě může být hodně veselo.

Spíše "drobným technickým problémem" se pak zdá být to, že s koncem letošního kalendářního roku zřejmě skončí dosud probíhající experimentální digitální vysílání. Důvod je prostý - nebylo nikým prodlouženo. V současném chaosu kolem digitalizace se k tomu nikdo neměl, či spíše se toho neodvážil. Majitelé set-top boxů tak mohou své přístroje prozatím odložit někam do skříně, do sklepa apod. , a tiše vzpomínat na to, jak vypadá digitální vysílání.

Právě minulý týden bylo oficiálně oznámeno to, že kupcem Aliatelu se stává společnost GTS Czech. Tím se završilo dlouhé a místy i trnité hledání nového vlastníka pro Aliatel, byť celá transakce ještě vyžaduje posvěcení od antimonopolního úřadu (a integrace obou společností začne až někdy v příštím roce). Především ale jde o dosud nejvýznamnější a největší krok na cestě ke konsolidaci naší "alternativní scény". K tomu se schylovalo již delší dobu, ale spíše se očekávalo, že budou různě "odpadávat", resp. se spojovat spíše menší operátoři, než naopak ti největší.

Zajímavé je, že v poslední době to byla již třetí informace, která se "zásadně změnila" doslova na poslední chvíli. Ještě pár dní před finálním oznámením byla média plná toho, že kupcem se má stát eTel. Podobně těsně před prodejem TV Nova byla média informována o tom, že na spadnutí je prodej koncernu Bertelsmann. A před rozhodnutím vlády ohledně způsobu privatizace Českého Telecomu se zase horečně dementoval zájem France Telecom o našeho dominanta - aby záhy vyšlo najevo, že delegace France Telecom právě v té době jednala na Ministerstvu informatiky. Že by nový trend?

Zpět ale ke koupi Aliatelu. Na tom, že jej kupuje právě GTS, je zajímavé to, že jde o dva největší subjekty mezi našimi alternativními operátory. Počátkem letošního roku se dokonce přetahovali o prvenství v alternativním táboře. Až do roku 2002 včetně totiž vykazoval největší výnosy GTS, ale v roce 2003 jej předstihl právě Aliatel. Ten totiž v minulém roce dosáhl celkových výnosů ve výši 2,55 mld. Kč, zatímco GTS Czech jen cca 2,2 mld. Kč. Pokud bychom ale vše poměřovali nikoli přes čisté výnosy, ale přes ukazatel EBITDA (jde o provozní hospodářský výsledek před odpisy a dalšími odpočítávanými položkami, fakticky jde o výnosy po odečtení provozních nákladů), pak bylo i v roce 2003 stále na prvním místě GTS, s hodnotou EBITDA ve výši 343 mil. Kč (oproti 250 mil. Kč u Aliatelu).

V každém případě, ať už považujeme za největšího alternativního operátora jednoho či druhého, faktem je že jejich spojením vznikne na našem trhu elektronických komunikací nová (a nyní již zcela jednoznačná) jednička mezi alternativními operátory. Její velikost dosti výrazně předčí ostatní alternativce, a s tím (doufám) i schopnost a zájem nového subjektu důrazněji se prosazovat na trhu a konkurovat dosavadnímu inkumbentovi (Českému Telecomu). Ten vykázal za rok 2003 (v segmentu pevných komunikací, bez konsolidace s Eurotelem) celkové výnosy ve výši 35,5 mld. Kč. Pokud bychom mechanicky sečetli výnosy Aliatelu a GTS za stejné období, dostali bychom cca 4,75 mld. Kč, což je sice úctyhodné číslo, ale stále jen asi 13,4 procenta výnosů silně dominantního Českého Telecomu.

V roce 2001, když se právě začal otevírat náš telekomunikační trh, udělala tehdejší Zemanova vláda velmi nesystémový a výrazně protikonkurenční krok - udělila Českému Telecomu exkluzivitu na poskytování značného rozsahu služeb celé veřejné správě, formou zakázky na budování a provoz "komunikační infrastruktury informačních systémů veřejné správy". Bylo kolem toho velké pozdvižení, jednak kvůli deformaci poměrů na rodícím se trhu, ale také proto, že se tak stalo bez výběrového řízení. Velmi nejasné bylo dlouho i to, co vlastně tato zakázka vůbec zahrnovala, resp. jaký byl rozsah služeb, které mají orgány veřejné správy měly odebírat právě od Českého Telecomu, za jaké ceny atd. Sám jsem o celé kauze psal jako o "zlatém padáku", který Telecom dostal za to, že přišel o svůj monopol a musí čelit konkurenci.

Nyní se zdá, že by se celá tato ostudná kauza mohla chýlit ke svému konci. Samotná Rámcová smlouva, kterou stát uzavřel s Českým Telecomem, sice ještě bude platit i v příštím roce, ale vláda již řeší to, co bude po jejím vypršení. Ministr informatiky Vladimír Mlynář navrhuje exkluzivitu (a s ní i Rámcovou smlouvu s Českým Telecomem) nadále neprodlužovat, a poskytování telekomunikačních služeb pro státní správu i samosprávu řešit standardní cestou, skrze otevřená výběrová řízení. Poměrně komplikované ale bude vyřešení různých přechodových situací, spojených s vypršením Rámcové smlouvy. Příkladem může být problematika komunikační infrastruktury pro Živnostenský registr, která se začíná řešit již dnes, v době kdy ještě platí Rámcová smlouva, ale bude v provozu i v dalších letech.

O dalším osudu Rámcové smlouvy, i komunikační infrastruktury Živnostenského registru, měla minulý týden rozhodnout vláda jako taková. Nestalo se, a vláda odložila své rozhodnutí až na příští rok. Asi nepřekvapí, že se ve vládě měly objevit hlasy, poukazující na to, že neprodloužení "zlatého padáku" může snížit hodnotu firmy před právě její probíhající (do)privatizací.