Minulý týden: 6500 z 500 000, NBS 2.0, broadband . . ..

Na samém počátku minulého týdne se u nás naplno projevil další druh problému se zneužíváním telefonních linek se zvýšenou tarifikací. Až dosud se mluvilo hlavně o nebezpečnosti "počítačového" zneužívání, ve formě přesměrování internetového dial-upu, skrze nejrůznější dialery. Jiné formy zneužití těchto linek se určitě objevily také již dříve, ale nebylo o nich příliš slyšet - právě až do minulého týdne. Jak jsem podrobněji popisoval v tomto článku na Lupě, měl tento nový případ podobu cca 500 000 hlasových volání s předem nahraným vzkazem, že příjemce cosi vyhrál a má zavolat na jiné telefonní číslo, kde se dozví další podrobnosti. Oním jiným číslem pak bylo číslo linky se zvýšenou tarifikací (a to pořádně, na 70 korun za minutu), což vzkaz informující o údajné výhře "skromně" zamlčel. Příslušné linky provozoval Aliatel, a možná i kvůli této skutečnosti (chybějící zmínce o výši minutového tarifu) usoudil, že jeho zákazník, který si tyto linky nechal zřídit, porušuje podmínky vzájemné smlouvy - a tak je odpojil. Než tak ale stačil učinit (zřejmě někdy v průběhu minulého pondělí, 29.11.2004), na příslušné linky se zvýšenou tarifikací přeci jen někdo zavolal.

Jaká tedy byla odezva? Kolik lidí reagovalo na celou "kampaň"? Podle odhadů Českého Telecomu to bylo na 6500 hovorů, vedoucích na uvedená čísla. Snad to můžeme pracovně ztotožnit s 6500 lidmi, kteří uvěřili, resp. "neprokoukli". Je to hodně, nebo málo? Odpovězte si sami.

Informace o tom, kolik minut tito lidé v průměru provolali, bohužel chybí, a lze o ní tedy pouze spekulovat. Pokud by to například byly jen 2 minuty, pak by to odpovídalo 13 000 minut, z nichž každá byla zpoplatněna 70 korunami. To odpovídá celkové částce 910 000 korun. Z této částky si stát ponechal svých 19 procent v podobě DPH, tedy kolem 145 000. Další část připadla Českému Telecomu, jako poplatek za tranzit skrze jeho síť a za "zkasírování" zákazníka - z každé minuty za 70 Kč by to mělo být cca 8 korun, celkem tedy 104 000 Kč. Zbývá na 661 000 Kč, které dostane alternativní operátor - a ten se o ně dále dělí se svým zákazníkem, který si u něj nechal příslušné linky se zvýšenou tarifikací zřídit. V jakém poměru, již není známo (stejně jako identita příslušného "zákazníka").

Připomínám ale znovu, že uvedené částky vychází z odhadu průměrné délky hovorů 2 minuty. Tento odhad je opravdu jen "střelením od boku" a realita může být úplně jiná. Má někdo k dispozici lepší odhad?

Jaké jsou provize za dialery?

Co lze naznačit alespoň na jednom konkrétním příkladu, jsou podmínky které nabízí "poskytovatelé služeb na linkách se zvýšenou tarifikací" pro své subdodavatele. I zde totiž existuje jakási obdoba velkoobchodních služeb, resp. zprostředkovatelů. Tedy řešení, kdy si jeden subjekt nechá zřídit linku se zvýšenou tarifikací, napíše dialer pro přesměrování dial-upu, a pak dává provizi ze svých zisků provozovatelům takových webů, které jeho dialer umístí na své stránky a které přimějí zákazníka, aby se prostřednictvím tohoto dialeru na daný web připojil. Důležité je, že to nemusí být jen "podvodné" zneužití mechanismu dialerů, ale může se jednat i o legitimní nástroj, resp. způsob poskytování placených služeb - pokud se vše děje za jasných, srozumitelných a zákazníkem vědomě odsouhlasených podmínek. Pak e provozovatelé takových dialerů mohou veřejně prezentovat se svou nabídkou služeb, a dokonce ji i běžně inzerovat. Jako například brněnská společnost EEG s.r.o., se svým AbsolutDialer-em, jejíž reklamu jsem nedávno "potkal" v systému eTarget.

Provize, kterou tato společnost nabízí (za dial-upové připojení skrze její dialer v ČR) je 0,40 USD za minutu. Při současném kurzu amerického dolaru tedy asi 9,30 Kč (zřejmě z původních 70 Kč, které zaplatí volající).

Prodej Telecomu: konečně

Nejvýznamnější událostí minulého týdne určitě bylo rozhodnutí vlády ohledně další privatizace Českého Telecomu, resp. způsobu prodeje majoritního podílu v rukou státu. Jak to dopadlo, jste si mohli přečíst i v tomto článku zde na ISDN serveru: vláda se konečně rozhodla, a to začít s přímým prodejem. Pravidla zkráceného výběrového řízení, které vláda vypíše, připraví ministerstvo financí do této středy (již za dva dny), ve spolupráci s vládním poradcem pro privatizaci (konsorciem Credit Suisse First Boston a České spořitelny). Pouze pokud by přímý prodej nevedl k cíli, a to podpisem smlouvy s některým ze zájemců ještě do konce března příštího roku, přistoupila by vláda k prodeji akcií přes kapitálový trh.

Den poté, na tiskovce na Ministerstvu informatiky, potvrdil ministr Mlynář zájem France Telecomu. Původně o něm informovalo naše Euro, ale pak jej obě strany (za nás Ministerstvo financí, a z druhé strany sám France Telecom) důsledně dementovaly. Jak se tedy nakonec ukázalo, ani takováto dementi nemusí být "úplně přesná".

Ministr Mlynář zmínil také to, že očekává zájem více jak tří zájemců. Těmi třemi "již potvrzenými" jsou tedy dánský TDC, švýcarský Swisscom a francouzský France Telecom. Kdo tedy bude tím dalším? Již dříve se spekulovalo se o několika dalších operátorech, kteří se ale většinou vyjádřili negativně. Co když to ale s jejich zájmem/nezájmem je obdobné, jako u France Telecomu? Raději si tedy počkejme, místo dalších spekulací.

Nová verze národní broadbandové strategie

Čtvrteční tiskovka na ministerstvu informatiky, kde popisované informace ohledně privatizace Telecomu a zájmu strategických investorů zazněly, byla původně svolána k prezentaci nové (aktualizované) verze národní broadbandové strategie (správně: Národní politiky pro vysokorychlostní přístup). Jak podrobněji popisuji v dnešním článku na Lupě, hlavní změny oproti předchozí draft verzi (která šla do veřejného připomínkového řízení) jsou následující:

• ve strategii se nově objevuje návrh na podporu rozvoje broadbandu skrze daňové úlevy. Má dvě formy, jedna spočívá v možnosti odepsat od základu daně zaplacené DPH (ovšem pouze u vysokorychlostního Internetu). Druhou formou jsou úlevy pro firmy, aby mohly přenechávat počítače svým zaměstnancům za výhodnějších podmínek.
• aktualizovaná verze klade větší důraz na podporu obsahu a obsahově zaměřených služeb, včetně služeb e-governmentu, digitalizace národního dědictví atd.
• upřesněny jsou také některé cíle, včetně připojení všech státních institucí a knihoven k Internetu vysokorychlostním přístupem, do roku 2006

Efekty broadbandu

Zhruba ve stejné době, kdy MI ČR zveřejnilo aktualizovanou verzi národní broadbandové strategie, se v médiích objevuje krátká zpráva o výsledcích výzkumu toho, jak dostupnost broadbandu mění chování uživatelů na Internetu. Ve Velké Británii, kde má broadband již na pět milionů domácností, výrazně roste míra, v jaké uživatelé Internet využívají. Rozhodně to už není to ustrašené šetření každou minutou, tak charakteristické pro naše uživatele dial-upu, bez dostupného paušálu. Právě naopak, broadband motivuje uživatele k aktivní práci a aktivnímu využití Internetu.

Zde jsou některá zajímavá fakta:

• z celkového počtu 22,8 milionu uživatelů Internetu v UK jich má přístup k broadbandu více jak 50 procent.
• uživatelé broadbandu tráví na Internetu více jak dvakrát tolik času, než uživatelé dial-upu. Měsíčně shlédnou v průměru 1444 stránek
• čtvrtina uživatelů broadbandu má na webu svůj obsah, který pravidelně aktualizuje
• více jak polovina uživatelů s broadbandem se k síti připojuje ráno, ještě před snídaní
• každý pátý uživatel broadbandu přiznal, že se probouzí v noci a jde surfovat
• popularita rychlého přístupu k Internetu stále rychle roste, a je motivována také vysokou konkurencí v cenách a službách.

Odpojení mobilů s předplacenými kartami

Ve Švýcarsku, ze kterého pochází jeden ze zájemců o náš Telecom (Swisscom), provedli mobilní operátoři opravdu nebývalou věc. Těm majitelům mobilů, kteří neuposlechli předchozích výzev a zůstali "v anonymitě předplatného", jejich mobily odpojili. O co jde?

Jde o to, že předplacené karty švýcarských operátorů měli používat teroristé, údajně snad i nejhledanější Abú Músa Zarkáví. Podobně jako u nás přitom ani ve Švýcarsku tamní mobilní operátoři dosud nepožadovali u předplacených karet žádnou registraci. A tak švýcarská vláda rozhodla o tom, že majitelé předplacených karet musí vystoupit z anonymity - což by podle její představy mělo zabránit tomu, aby se přes mobily domlouvali zločinci a teroristé. Mobilním operátorům nezbylo než nařízení vlády uskutečnit, a tak vyzvali své uživatele vlastnící dosud anonymní předplacené karty, aby se registrovali, a tím jim sdělili svou identitu. Kdo to neudělal včas, z jakéhokoli důvodu, dočkal se odpojení svého mobilu.

Podle dostupných informací místní operátor SunRise takto odpojil na 20 procent svých předplacených uživatelů, Orange až třetinu. Největší místní operátor Swisscom (působící také jako mobilní operátor) zaregistroval jen asi tři čtvrtiny svých zákazníků s předplacenými kartami. Celá čtvrtina (přes 100 000) jich výzvu k registraci neuposlechla, a tak jim jejich mobil přestal fungovat.

Dovedete si něco podobného představit u nás?