Škatule EK, hejbejte se!

Zajímavou shodou okolností došlo v průběhu letošního léta k "přerozdělování" ministerských postů a celých resortů jak v ČR, tak i na úrovni Evropské unie. U nás to bylo kvůli demisi premiéra Špidly (a tím i celé vlády), kvůli čemuž se musela sestavovat vláda nová. V EU to zase bylo způsobeno tím, že pětileté funkční období současné Prodiho Komise skončí na přelomu října a listopadu, a bylo proto třeba včas sestavit novou Evropskou komisi.

Na MI ČR jen formální změny

Způsob, jakým se (znovu)obsazoval náš resort informatiky, jsem zde na Živě podrobněji popisoval v samostatném článku, a proto snad jen nejkratší možné shrnutí: resort zůstal US-DEU, a v jeho čele znovu stanul Vladimír Mlynář. K určitým změnám pak došlo až počátkem tohoto týdne, i když jsou to povětšinou změny formální: kvůli odkladu účinnosti zákona o státní službě byli stávající ředitelé sekcí povýšeni do pozice náměstků (jako na ostatních ministerstvech). Zrušen byl post náměstka pro vědu a výzkum (zastávaný Dušanem Chmelíčkem), a změněn byl i "institut" prvního náměstka ministra - ten byl až dosud "samostatný" (bez vlastní sekce). Nyní bude prvním náměstkem jmenován vždy jeden ze šéfů sekcí.

Personálně se na postu prvního náměstka MI ČR nic nezměnilo, protože až dosud byl "samostatným" prvním náměstkem pan Michal Frankl, který se nyní stal ředitelem sekce el. komunikací a poštovních služeb. Tím se stal "řadovým" náměstkem, a ale kromě toho byl právě on jmenován prvním náměstkem.

V souvislosti s těmito změnami je jistě zajímavá i následující část rozhovoru ministra Mlynáře pro deník Právo, ještě z doby před ohlášením popisovaných změn:

Co konkrétně by vás mohlo přimělo k demisi?

Kdyby mne například politická strana nutila zaměstnávat na MI lidi podle stranické příslušnosti. To bych asi nebyl ochoten přijmout. Avšak nepředpokládám, že by k tomu nyní došlo.

Žádné personální změny tedy nechystáte?

Dojde jen k jedné organizační změně, která souvisí s tím, že byla odsunuta platnost služebního zákona. Znovu se zamýšlím nad organizačním pavoukem ministerstva, jestli se dají některé věci zlepšit. Ale personální změny na úrovni náměstků a ředitelů sekcí na MI nebudou.

Nová komise

Na evropské úrovni je obdobou národní vlády Evropská komise (i když nejde o zcela přesnou analogii). V čele Komise stojí její předseda (dosud: Romano Prodi), a členy jsou jednotliví komisaři. Ty lze přirovnat k ministrům (byť to opět není zcela přesné), s tím že každý z nich má určenou určitou odbornou agendu, kterou má na starosti. Má sice svůj vlastní štáb spolupracovníků (kabinet), ale největší část administrativních a dalších činností zajišťují v příslušných oblastech tzv. generální ředitelství (DG, Directorate General). Ty lze, s jistým zjednodušením, přirovnat k jednotlivým ministerstvům. Existuje například generální ředitelství pro informační společnost (DG Information Society), pro podnikání (DG Enterprise), pro kulturu a vzdělávání (DG Education and Culture), pro informatizaci evropské správy (DG Informatics) a mnohé další (seznam).

V rámci Evropské komise ale neplatí, že "1 generální ředitelství = 1 komisař", tak jako to v zásadě platí na úrovni národních vlád (co jedno ministerstvo, to jeden ministr). V dosavadní evropské komisi byly některé "příbuzné" oblasti sdružovány, takovým způsobem že jeden člen komise (komisař) měl "pod sebou" třeba i dvě generální ředitelství. To byl ostatně i případ finského komisaře Erkki Liikanena, který měl na starosti jak DG Information Society (tedy oblast informační společnosti, zahrnující mj. problematiku telekomunikací, resp. elektronických komunikací), a také DG Enterprise (oblast podnikání).

Také Evropská komise, podobně jako národní vlády, však má jen časově omezený mandát, a s pětiletou periodou se volí Komise nová. Souvisí to i s volbami do Evropského parlamentu, které proběhly velmi nedávno, protože Evropský parlament schvaluje Komisi jako celek, a potvrzuje také navrženého předsedu Komise.

Pětiletý mandát současné Evropské komise, které předsedá Ital Romano Prodi, přitom končí právě letos, s koncem října. Proto se musela Rada Evropy (sdružující zástupce členských zemí na nejvyšší úrovni) nejprve dohodnout na společném kandidátovi na nového předsedu komise, kterého následně musel potvrdit Parlament. Tím se stal José Manuel Barroso z Portugalska.

Po zvolení nového předsedy Evropské komise následoval "boj" o složení jeho kabinetu (samotné Komise). Kandidáty na komisaře navrhují jednotlivé členské země, další rozhodování je pak zřejmě složitou výslednicí mnoha různých vlivů, faktorů, názorů, tlaků, kompromisů atd. Právě José Barroso však před pár dny všechny překvapil, když s předstihem oznámil pravděpodobné složení nové Komise, včetně rozdělení jednotlivých "resortů". Jak tedy bude vypadat nová Evropská komise, která by měla nastoupit do funkce k 1. listopadu 2004, za předpokladu že ji schválí Evropský parlament?

Resort informační společnosti - dosud

Jak jsme si již řekli, oblast informační společnosti má vlastní generální ředitelství (DG Information Society, alias DG INFSO), a tak jako u ostatních DG stojí v jeho čele "generální ředitel" (director-general), konkrétně Fabio Colasanti z Itálie. Pro přehled toho, čím se DG INFSO zabývá, stačí letmý pohled na jeho organizační strukturu:

• Ředitelství A: Internet, síťová bezpečnost a obecné záležitosti
• Ředitelství B: Komunikační služby: regulační rámce a politiky
• Ředitelství C: Miniaturizace, embedded systémy, aplikace
• Ředitelství D: Komunikační sítě, bezpečnost a software, aplikace
• Ředitelství E: Rozhraní, technologie pro práci s informacemi a znalostmi, aplikace, informační trh
• Ředitelství F: Nastupující technologie a infrastruktury, aplikace
• Ředitelství G: eEurope a koncepce informační společnosti
• Ředitelství R: Zdroje

Až do poloviny července měl DG INFSO, spolu s DG Enterprise, na starosti finský komisař Erkki Liikanen. Původně se zabýval financemi, a před svým příchodem do Evropské komise byl mj. předsedou finské sociálně demokratické strany, tamním ministrem financí, a posléze finským velvyslancem v EU. Komisařem se poprvé stal v roce 1995, a měl na starosti otázky rozpočtu, administrativy, personální záležitosti, překlady, a interní počítačové systémy. Od roku 1999, již v rámci Prodiho Komise, dostal Erkki Liikanen na starost právě DG Information Society, a k tomu ještě nově vzniklé generální ředitelství pro podnikání (DG Enterprise, vzniklé přeskupením několika dřívějších ředitelství pro průmysl, SME a inovace).

Mandát Erkki Liikanena měl skončit letos v říjnu, tak jako celé komisi - ale nestalo se. Komisař Liikanen odstoupil ze svého postu v průběhu léta sám, a nastoupil na pozici prezidenta finské národní banky. Jeho místo komisaře pak 12.7.2004 převzal další Fin, Olli Rehn. Jako "komisař-učedník" pak k Erkki Liikanenovi, resp. Olli Rehnovi, nastoupil zástupce Slovenska, Jan Figeĺ.

Resort informační společnosti - nově i s médii a obsahem

V návrhu nové Evropské komise, již pod vedením José Barrosa, došlo k poměrně velkým přeskupením jednotlivých "resortů". Jedním z důvodů k tomuto kroku jistě byla i potřeba vytvořit více postů i pro komisaře z nových členských zemí. Další motivací asi bylo i vhodné vyvážení "silných" a "slabších" resortů a jejich rovnoměrnější rozdělení mezi členské země a jejich zástupce na postu komisařů. Jak to tedy dopadlo (byť jde stále o návrh, který ještě musí odsouhlasit evropský parlament)?

Pokud jde o ředitelství pro informační společnost (DG INFSO), to již nebude nadále spojeno s ředitelstvím pro podnikání (DG Enterprise). DG INFSO bylo "osamostatněno", a poměrně překvapivě přiděleno lucemburské komisařce Viviene Redingové. Ta již působila jako komisařka i v dosavadní Prodiho Komisi, a měla na starosti oblast kultury a vzdělávání (DG Education and Culture). Její nová agenda však nebude zahrnovat pouze oblast informační společnosti, ale bude rozšířena i na oblast médií a mediální politiky. Podle oficiálního "vymezení agend" jednotlivých komisařů má mít Vivien Redingová na starosti:

• Informační společnost
• Audiovizuální politiku
• Koordinaci mediálních záležitostí

Za tímto účelem dojde k odštěpení té části dosavadního DG EaC (generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu), která se zabývá právě audiovizuální politikou a médii, a (zřejmě) k jeho začlenění do DG INFSO. Jde tedy o zajímavý projev konvergence elektronických komunikací a médií, který je v souladu s dosavadními koncepcemi eEurope i s novým regulačním rámcem elektronický komunikací, který v zásadě dává členským zemím vybrat, zda spojí regulátora elektronických komunikací s regulátorem obsahu (médií) do jednoho celku, nebo zda je ponechají oddělené. U nás jsme se rozhodli ponechat je oddělené (tj. budeme mít samostatnou Radu pro rozhlasové a televizní vysílání a samostatného regulátora elektronických komunikací, jako nástupce současného ČTÚ).

Do agendy komisařky Redingové bude patřit také nově zřízená agentura ENISA (European Network and Information Security Agency).

Z profesního životopisu Vivien Redingové, která poměrně dlouho působila jako aktivní novinářka, vyplývá že má blízko právě k oblasti médií. Naopak s problematikou informačních technologií a tzv. informační společnosti ani podle svého životopisu, ani podle výčtu svých přednášek a příspěvků dosud příliš do styku nepřišla. Jak trefně řekl Paul Hofheinz, šéf vlivné skupiny The Lisbon Council, lobující za naplnění Lisabonského procesu,

Není jasné, co má jmenování paní Redingové znamenat.

Paní Vivien Redingová bude nyní zřejmě označována jako "komisařka pro informační společnost a média".

Další resorty

Pokud jde o rozdělení dalších resortů, vezměme to jen stručně, se zaměřením na to, co alespoň nějak souvisí s ICT:

• resort podnikání (a DG Enterprise), původně spojený s informační společností (DG INFSO) dostane do své agendy komisař Günther Verheugen (dosud byl komisařem pro rozšiřování EU)
• komisař Olli Rehn, který nahradil Erkki Liikanena a měl dosud ve své agendě DG INFSO a DG Enterprise, bude mít nově na starosti problematiku dalšího rozšiřování EU
• komisař Charlie McCREEVY, bývalý ministr financí Irska (kterému je připisován významný podíl na ekonomických úspěších Irska) převezme oblast vnitřního trhu a služeb. Do jeho agendy bude patřit i oblast softwarových patentů.
• resort ochrany hospodářské soutěže převezme po Mario Montim holandská komisařka Neelie Kroes-Smit. Na ní pak bude pokračovat mj. v kauze sporu EU s Microsoftem

Superkomisaři, nebo skupiny komisařů

Mnohá média se široce rozepisovala o tom, jak José Barroso odolal tlakům největších zemí EU, které chtěly aby ustavil jakési "superkomisaře", nadřazené jiným komisařům. Sám Barroso se nechal slyšet, že struktura jeho Komise je jednoúrovňová a všichni komisaři jsou si rovni.

Na druhou stranu je pravdou to, že Barroso oznámil ustavení jakýchsi "skupin komisařů", které by se měly zabývat "nadresortními" záležitostmi, a měly by mít určité vedení (předsedu a místopředsedu takovéto skupiny). Není to myšlenka "superkomisařů", pouze převlečená do jiného kabátu? Nebo je to naopak rozumný způsob vypořádání se s faktem, že některé agendy skutečně potřebují určitý nadresortní přístup a spolupráci různých resortů, které by jinak nemusely tak dobře spolupracovat? Podle dostupných informací by takovýchto "skupin komisařů" mělo vzniknout hned několik - například pro hospodářskou soutěž, pro vnější vztahy, pro komunikaci (s jinými orgány, veřejností atd.).

Pro oblast ICT je zajímavé, že jedna z takovýchto "skupin komisařů" by měla být věnována i realizaci tzv. Lisabonské strategie (v rámci které se Evropa chce stát, do roku 2010, "nejdynamičtější a nejvíce konkurenceschopnou znalostní ekonomikou, schopnou trvale udržitelného růstu, nabízející pracovní příležitosti ve větším počtu, ve vyšší kvalitě a s vyšší sociální soudržností"). Šéfovat by jí měl sám José Barroso, a jeho zástupcem nebude nikdo jiný než ("superkomisař"?) Verheugen.

Jak se zdá, Barroso přikládá Lisabonskému procesu poměrně velký význam, ale jeho dosavadní průběh hodnotí poměrně kriticky - prý vykazuje "implementační deficit", a Komise i členské země musí začít podávat lepší výsledky. Celou strategii je prý třeba znovu oživit, a to

"hledáním toho, jak pomocí nových technologií podpořit růst, při zachování našeho průmyslového zázemí".