Jak bude Český Telecom restrukturalizovat?

Nejvyšší vedení Českého Telecomu představilo v pátek novinářům svůj plán na restrukturalizaci společnosti. Zřetelnější kontury mají představy o snižování vlastních nákladů, zejména pak formou redukce počtu zaměstnanců a změnou řídících strukturu společnosti. Naopak nejméně konkrétní jsou představy na straně příjmů - jak zastavit pokles výnosů a jak se vyrovnat se zátěží obrovských investic z minulých let.

Ještě před představením vlastní transformační strategie se vedení Telecomu vyjádřilo k současným trendům našeho telekomunikačního trhu. Zmíněn byl pokračující odliv zákazníků hlasových služeb do mobilních sítí, rostoucí konkurence na trhu, a také skutečnost že požadavky zákazníků směřují spíše k datovým službám. Generálního ředitel Berdár pak znovu zopakoval, že objem datového provozu v pevné sítí ČTc stále roste ("znovu" proto, že o několik dnů dříve v rozhovoru pro MF Dnes uvedl. že "Počet zákazníků ubývá, ale počet minut provolaných připojením k internetu roste"). V prezentaci z tiskové konference, kterou lze nalézt na Internetu, se dokonce hovoří o "výrazném nárůstu dat". Jak jsem se ale snažil ukázal v jiném článku ("Jak klesá český dial-up?"), z provozních údajů vyplývá zcela opačný závěr, alespoň pokud jde o dial-up provoz. Ať už je to ale jak chce, Telecom podle vlastního vyjádření hodlá považovat celé portfolio datových služeb za svou prioritu.

Z dalších faktorů, které v hodnocení současného stavu trhu zazněly, jsou zajímavé zmínky o:

• Rostoucí ekonomické síle zákazníků
• Nekonzistentním regulačním prostředí

Hlavní vizi, se kterou Telecom vstupuje do procesu své transformace, formulovalo vedení společnosti v jediné větě takto:

A v podrobnějším rozvedení takto:

• ČTc chce nabízet zákazníkům nejvýhodnější řešení jejich telekomunikačních potřeb.
• chce být vyhledávaným zaměstnavatelem pro špičkové zaměstnance motivované k zvyšování hodnoty společnosti.
• chce být firmou zaměřenou na vytváření co největší hodnoty pro akcionáře v odvětví elektronických komunikací.
• chce se aktivně podílet na rozvoji společnosti jejíž je součástí. Etické a profesionální principy rozvoje společnosti kterými se chce řídit, bude prosazovat i vně společnosti.

To jsou ale jen velmi obecné fráze, které v té či oné podobě deklarují snad všechny společnosti. Konkrétnější jsou následující dva cíle:

• Být nejlepší telekomunikační firmou (podle ukazatelů provozní výkonnosti) ze zemí, které se připojují k EU do 2 let ve všech provozních oblastech
• Být nejlepší telekomunikační firmou (podle ukazatelů provozní výkonnosti) v EU do 10 let

Jinými slovy: v relativním pohledu (tj. s uvážením velikosti našeho trhu) chce Český Telecom do 2 let předstihnout všechny své soupeře z nových členských zemí (dnes ještě kandidátských), a do 10 let pak dohnat a předehnat úplně všechny operátory v EU.

Co k tomu dodat? Vizí typu "dohnat a předehnat" jsme v minulosti slyšeli již více, a výsledný efekt byl spíše opačný. Na druhou stranu je asi správné, aby si Telecom kladl co nejvyšší cíle. Otázkou samozřejmě je, jakou má šanci jich dosáhnout - a také jakou cestou se k vytčeným cílům hodlá ubírat.

Podívejme se proto podrobněji na to, jakou cestou se Telecom hodlá vydat. Tedy na to, v čem vlastně spočívá jeho představa o restrukturalizaci. Nejvíce jasno se zdá být na straně redukce nákladů, zejména pokud jde o snižování počtu zaměstnanců a zjednodušení řídících struktur společnosti (viz další odstavec). Dalším konkrétním údajem je záměr snížit investice (kapitálové náklady, CAPEX) meziročně o 3 miliardy, a dále je udržet pod 12 procenty z výnosů roku 2005. Zmiňován byl také "výrazný meziroční pokles" provozních nákladů (OPEX, vyjma nákladů na propojení a jednorázových nákladů na restrukturalizaci), ovšem již bez jakékoli konkrétní kvantifikace.

Na samém počátku letošního roku měl Český Telecom cca 13700 zaměstnanců. Při cca 3,6 milionu pevných linek jich připadalo na jednoho zaměstnance něco přes 260, což je výrazně pod průměrem EU (500 až 600), ke kterému se chce Telecom přiblížit.

V první polovině letošního roku Telecom snížil počet svých zaměstnanců o 900, ve druhé polovině roku má být propuštěno dalších 1800. Koncem roku by se tak měl Telecom dostat na celkový počet 11 000 zaměstnanců.

Redukce počtu vlastních zaměstnanců by však měla dále pokračovat, tak aby v roce 2005 měl Telecom nejvýše 9500 zaměstnanců. Tomu je ale třeba rozumět tak, že půjde již o součet zaměstnanců samotného Telecomu i dnešního Eurotelu (jeho plná akvizice by měla být dokončena ještě v listopadu letošního roku). Ovšem Eurotel sám má dnes na 2400 zaměstnanců, a jeho mluvčí pro ČTK uvedla, že do roku 2005 neplánují žádné snižování tohoto počtu. To by tedy mělo znamenat, že propouštět bude jen samotný Telecom, a do roku 2005 by tedy měl zredukovat počet svých zaměstnanců (bez Eurotelu) na 9500 - 2400, neboli na 7100. To odpovídá "úbytku" dalších 3900 zaměstnanců oproti stavu ke konci letošního roku (11 000).

Pokud by samotný Telecom (bez Eurotelu) měl na konci roku 2005 celkem 7100 zaměstnanců, a cca 3,55 milionu pevných linek, pak by na každého zaměstnance již vycházelo cca 500 linek - což je cíl, který si Telecom předsevzal splnit právě do konce roku 2005.

Dosavadní vnitřní struktura Českého Telecomu byla dosti komplikovaná a zaměřená interně, "dovnitř" firmy jako takové. Výjimkou nebylo ani 10 různých úrovní řízení nad sebou, což jistě nepřispívalo k pružnosti firmy a její schopnosti reagovat na vnější podněty. Nyní by tento počet úrovní řízení měl být zredukován na polovinu, a změnit by se měla také celková vnitřní organizace. Ta dosud vycházela z existence jednotlivých divizí, které nebyly mezi sebou dostatečně provázány. Nyní by měla být celková řídící struktura výrazně jednodušší, více plochá (max. 5 úrovní řízení), a to maticová, kombinující vertikální i horizontální vazby.

V souvislosti s touto změnou interní struktury již byl snížen počet manažerů v Telecomu na polovinu. Naopak nový vrcholový management ještě není zcela kompletní, tím by se měl stát až koncem letošního roku.

K restrukturalizaci došlo i u dřívějších dceřiných společností. Například u Imaginetu, který byl dosud samostatnou divizí, došlo k jeho "začlenění". To může mít zajímavé důsledky pro časté spory o to, na jakých základech vlastně podniká a působí na našem trhu ISP Telecomu (Internet On Line, který je součástí Imaginetu). Až dosud Telecom tvrdil, že IOL je ve svém podnikání zcela samostatným subjektem, a že nemůže docházet k žádnému křížovému financování jeho aktivit z výnosů jiných služeb, poskytovaných mimo divizi Imaginet. Jak asi bude Telecom argumentovat nyní, po "začlenění" celého Imaginetu?

Celkový hospodářský výsledek Telecom bude samozřejmě ovlivněn nejenom tím, co ušetří na svých nákladech, ale i tím, jak se budou vyvíjet jeho příjmy, resp. výnosy. Zde však již byla páteční prezentace podstatně méně konkrétní.

Hlavní cíle ve finanční oblasti jsou definovány takto:

• Do konce roku 2005 výrazně zmírnit trend poklesu výnosů
• Udržet EBITDA marži výrazně nad průměrem odvětví

Opět ale i zde platí, že jde o výsledky již konsolidované s celým Eurotelem - takže například výnosy by měly být dány prostým součtem toho, co zinkasuje jak Eurotel, tak i samotný Telecom.

Ohledně dosažení těchto cílů zazněla pouze velmi obecná konstatování:

• Celá firma by se chtěla více orientovat na zákazníka,
• Využita má být synergie s Eurotelem (služby a produkty, segmentace a obsluha zákazníků, nákladové synergie, synergie v oblasti obchodních procesů)
• Zvýšit se má rychlost uvádění produktů a služeb na trh (time-to-market),
• Společnost má nastavovat jednu tvář vůči zákazníkovi

V prezentaci také zaznělo, že z pohledu koncových zákazníků by se výsledky transformace měly projevit:

• Snižováním cen služeb;
• Individuálním přístupem k zákazníkům a jejich potřebám;
• Vysokou kvalitou a dále se rozšiřující nabídkou dostupných telekomunikačních služeb;

S tím mi příliš neladí odpověď generální ředitele Berdára na mou otázku, kde konkrétně vidí Telecom prostor pro snižování cen, a zda toto snižování nebude ovlivněno vysokou investiční zátěží společnosti (jen do své pevné sítě Telecom investoval v uplynulých letech na 160 miliard). Odpověď vyzněla v tom smyslu, že již dnes jsou některé regulované služby pod úrovní nákladů, a že Telecom v minulých letech nedostal adekvátní příležitost jak zajistit návratnost těchto svých investic. To lze asi těžko považovat za náznak snižování cen, právě naopak.

Ostatně, finanční ředitel Telecomu se po skončení tiskovky vyjádřil jednoznačně i k souvislosti mezi investiční zátěží a koncovými cenami (zdroj):

Připomeňme si, že Telecom sice vlastní moderní pevnou síť (ve smyslu: nedávno vybudovanou), za kterou utratil oněch 160 miliard, ale její využití rapidně klesá (byť ředitel Berdár je opačného názoru, viz výše). Až dosud přitom Telecom nedokázal motivovat zákazníky, aby tuto síť začali používat intenzivněji.

Také veškeré snahy o zavedení paušálů, které by mohly patřičně motivovat koncové zákazníky, dosud narážely na nepřekonatelný odpor Telecomu. Ten stále argumentuje tím, že zvýšený provoz by jeho síť za 160 miliard korun bez dalších masivních investic neunesla a zkolabovala by. V tomto svém stanovisku se opírá také o dobrozdání svých dvou dodavatelů technologií (Siemens a Alcatel). Zajímavé ale je, že ve svém vyjádření, kterým odmítl účast na pilotním projektu režimu FRIACO (paušálního zpoplatnění mezi operátory), Telecom připouští že jde o důsledek zvoleného řešení:

Takže teď už je konečně jasno: telekomunikační služby Českého Telecomu jsou tak drahé (a budou možná ještě dražší) proto, že musí zajistit návratnost obrovské investice ve výši 160 miliard korun. A to, že u nás nejsou, a nejspíše jen tak brzy nebudou k dispozici paušály na dial-upu, je zase důsledkem toho, jak konkrétně byla tato obrovská investice vynaložena.

Další zdražování služeb, navíc se zachováním jejich uživatelsky neatraktivní podoby (jen s minutovou tarifikací, nikoli paušálně), však podle mého názoru povede úplně jinam, než k udržení a větší motivaci zákazníků a k zastavení poklesu výnosů Českého Telecomu..