Koupí PPF Český Telecom?
Konsorcium TelSource hodlá prodat svých 27 procent akcií Českého Telecomu a odejít z něj. Stát nejspíše nepomýšlí ani na společný prodej, ani na odkoupení akcií od TelSource. Určitý zájem o akcie TelSource však projevila finanční skupina PPF, aby jej záhy zase popřela. Nebo že by měla zálusk na celou majoritu v Telecomu?Uplynulé týdny, od druhé poloviny září, přinesly hned několik zajímavých událostí kolem prodeje Českého Telecomu a jeho (do)privatizace. V pátek 19. září 2003 oznamuje konsorcium TelSource že:
zamýšlí učinit mezinárodní nabídku prodeje svého 27% akciového podílu ve společnosti ČESKÝ TELECOM, a.s.
a v souvislosti s tím požádalo o svolání valné hromady Telecomu, která by k tomu připravila půdu (schválila změnu stanov související s touto transakcí a udělila souhlas "s poskytnutím informací a spolupráce pro účely usnadnění prodeje akcií ČESKÉHO TELECOMU, a. s., ve vlastnictví Telsource N.V.").
Hned následující pondělí, 22.9.2003, se v českých médiích objevuje informace o tom, že naše vláda údajně zvažuje jak prodej menšinového balíku ze své majoritního podílu v Telecomu, tak i samostatný prodej Eurotelu, bez Telecomu:
Vláda se vážně zabývá myšlenkou prodat jen část majoritního podílu v Českém Telecomu. Do úvahy přichází i varianta, při které by stát prodal jen Eurotel, který Telecom plně ovládá. V rozhovoru pro britský list Financial Times to uvedl český ministr informatiky Vladimír Mlynář. Tyto alternativy však podle Mlynáře přicházejí v úvahu jen tehdy, když se nepodaří najít kupce celého 51procentního podílu v Telecomu.
Jak se ale později ukázalo, nebyla to bezprostřední reakce na ohlášený krok konsorcia TelSource, jak by odpovídalo načasování této zprávy v médiích. Šlo o citaci z rozhovoru, který ministr Mlynář poskytl listu Financial Times ještě před oznámením toho, co se TelSource chystá udělat - a ještě nějakou dobu trvalo, než byl rozhovor zpracován a publikován (na webu Financial Times poprvé v neděli 21.9.2003). Kromě toho byly ve zmíněném rozhovoru citovány tři možnosti, a ne pouze dvě (což potvrzuje i tento rozhovor):
- prodej celého majoritního balíku 51% akcií v držení státu
- prodej pouze minoritního balíku
- samostatný prodej Eurotelu
Oznámením záměru konsorcia TelSource se situace kolem plánů vlády na prodej Telecomu nutně musela změnit. Přinejmenším z pohledu toho, že mezi TelSource a českým státem existuje dohoda (smlouva) o společném postupu při prodeji Telecomu. Podstatu této smlouvy charakterizoval sám ministr Mlynář v rozhovoru pro české BBC takto:
Zjednodušeně řečeno to znamená, že [když] kterákoliv z těchto dvou smluvních stran, to znamená český stát nebo společnost TelSource, bude hledat kupce pro své akcie, musí té druhé smluvní straně nabídnout spoluúčast na takovém prodeji.
Náš stát tedy byl postaven před otázku, zda se k zamýšlenému prodeji ze strany TelSource připojí - ať již na základě uvedené smlouvy, nebo nějakým jiným způsobem. Nebo zda případně sám nekoupí akcie Telecomu, prodávané konsorciem TelSource.
Příslušné rozhodnutí samozřejmě musela učinit vláda. Ta si shodou okolností naplánovala jednání o privatizační strategii Telecomu na 8. října 2003, ale vzhledem ke kroku TelSource a nové situaci toto jednání odložila. V zápisu z jednání se dočteme, že:
Materiál předložený ministry financí a informatiky byl stažen z programu jednání s tím, že bude vládě předložen materiál aktualizovaný.
Dalším zajímavým krokem, který se následně odehrál, byla valná hromada, o jejíž svolání požádal TelSource (aby provedla potřebné formální kroky, včetně udělení souhlasu s poskytováním informací potenciálním kupcům, viz výše). Tato valná hromada byla svolána na čtvrtek 23. října 2003, ale kroky požadované ze strany TelSource očividně neprovedla.
Z oficiální zprávy o průběhu valné hromady se moc konkrétních důvodů nedozvídáme:
Na pořadu jednání mimořádné valné hromady byly kromě jiného body týkající se poskytnutí informací a součinnosti ze strany ĆESKÉHO TELECOMU, a.s. za účelem usnadnění prodeje akcií ĆESKÉHO TELECOMU, a.s. v majetku TelSource N.V. Oba akcionáři (Telsource N.V. a Fond národního majetku ČR) vzali zpět své návrhy k těmto bodům pořadu jednání valné hromady, protože dospěli k závěru, že je v zájmu akcionářů a společnosti, aby společně formulovali obecné zásady postupu ČESKÉHO TELECOMU, a.s. v obdobných záležitostech v budoucnosti.
Z toho si lze jen domýšlet, že buď do data konání valné hromady nedošlo k oboustranné dohodě, nebo se vyskytly nějaké formální překážky, nejasnosti či problémy, které si vynutily faktický odklad valné hromady (a ten pak byl realizován nikoli odvoláním již jednou svolané valné hromady, ale stažením relevantních bodů z programu jednání).
Přesto ale valná hromada 23.10. přinesla alespoň jeden konkrétní výsledek, a to změnu na jednom postu v dozorčí radě. Již před konáním valné hromady oznámil svou rezignaci na post člena dozorčí rady pan Bessel Kok, který byl dlouhou dobu hlavní zástupcem strategického partnera (konsorcia TelSource) v Telecomu a členem jeho nejužšího vedení (mj. jedním ze členů tzv. provozního výboru, které dříve skutečně řídilo Telecom). Později byl pan Kok v dozorčí radě jako jeden ze dvou zástupců TelSource, a to za nizozemskou KPN (druhý člen dozorčí rady za konsorcium TelSource ve své funkci zůstal).
Valná hromada Telecomu rezignaci pan Koka přijala, a místo něj zvolila do dozorčí rady dalšího zástupce českého státu. Tím se stal pan Martin Kovář, který od roku 2002 v současné době působí jako "poradce předsedy vlády pro ICT a sport". V jeho oficiálním životopisu lze nalézt zmínku o vazbě na projekt Internet do škol: "pověřen řízením Rady strategických partnerů projektu Internet do škol (2000-02)", tedy ještě v době kdy celému projektu "vládl" spíše strategický partner než ministerstvo školství. O poslání této rady vypovídá následující část jejího "popisu práce":
Rada strategických partnerů je orgán ustanovený vedením projektu Internet do škol: ČR-MŠMT a AutoCont on Line a.s. (ACOL).
Je složen ze zástupců státní zprávy, krajské samosprávy, zástupců zaměstnavatelů a společností z oboru informačních technologií.
Jeho účelem je získávání informací, validizovaných postupů a dalších finančních prostředků na realizaci cílů SIPVZ, a to při těsnějším propojení vzdělávacího procesu s praxí.
Konsorcium TelSource pravděpodobně učinilo našemu státu konkrétní nabídku, buď na společný prodej, nebo na odkoupení jejího podílu (celkem 27 procent akcií). Podle zpráv z médií je tato nabídka termínována do poloviny listopadu, do kdy by se náš stát měl rozhodnout.
Nejvíce informací o tom, co a jak náš stát zvažuje, se vyrojilo tuto středu, 5. listopadu. Jako na houpačce to vypadalo na Českých novinách:
ČTK, 5.11.2003, 07:36 - Stát uvažuje o odkoupení podílu TelSource v ČT
Stát zvažuje další možnost privatizace Českého Telecomu. Prostřednictvím Fondu národního majetku by mohl odkoupit 27 procent akcií konsorcia TelSource v Telecomu, přidat je ke svým 51 procentům a poté privatizovat celý 78procentní podíl. "Je to jedna ze zvažovaných možností," řekl dnešním Lidovým novinám (LN) zdroj obeznámený s přípravou privatizace Telecomu. Podle analytiků by mohl být pro stát tento postup výhodnější než samotný prodej jeho stávajícího podílu.
ČTK, 5.11.2003, 11:32 - Stát na nákup podílu TelSource v Telecomu nepomýšlí
Fond národního majetku nemá podle svého místopředsedy Pavla Kuty informace o tom, že by stát reálně zvažoval nákup 27procentního podílu v Telecomu od konsorcia TelSource. FNM v Telecomu ovládá 51 procent a do příštího týdne by měl konsorciu sdělit, zda se bude podílet na jeho nabídce akcií.
Blíže k pravdě však zřejmě bude druhá varianta, neboli to že stát nekoupí stávající podíl TelSource (do kterého by musel investovat cca 20 až 25 miliard korun). Stejně tak je pravděpodobné i to, že stát nevyužije možnost prodávat svůj podíl společně s TelSource. Ten jej podle dostupných signálů hodlá prodávat "v malém", na jakémsi "roadshow", a tedy spíše menším finančním investorům. Náš stát si zase klade jako podmínku to, aby kupcem byl strategický investor (tedy někdo z telekomunikační branže), případně takovýto strategický investor v doprovodu finančního investora (a nikoli jen čistě finanční investor). Variantu samostatného prodeje ze strany českého státu ostatně považuje za pravděpodobnější i článek Lidových novin, o který se opírá první z citovaných zpráv ČTK.
Další zajímavou informací, která se tento týden objevila v souvislosti sTelecomem, je informace o zájmu finanční skupiny PPF. Opět ve středu 5.11. se v MF Dnes objevil článek začínající:
Nejbohatší Čech Petr Kellner dostal chuť na zatím největší sousto ve svém životě. Kellnerova PPF letos ovládla televizi Nova a vlastní také Českou pojišťovnu, největšího hráče na trhu. Do říše PPF spadá i eBanka. Nyní se Kellner začal zajímat o možnost investovat do Českého Telecomu.
O velikosti případného "sousta" svědčí následující odhad:
Cena přibližně za třetinu podílu v Telecomu, který prodávají jeho zahraniční majitelé, se odhaduje na téměř 25 miliard korun. To je více než desetkrát tolik, než kolik Kellner investoval do ovládnutí televize Nova. A je to více než polovina jeho zhruba čtyřicetimiliardového majetku.
Zájem finanční skupiny PPF o vstup do Telecomu potvrdil i její tiskový mluvčí, s tím že "Telecom považují za jednu ze zajímavých investic". Hned následující den, ve čtvrtek 6. listopadu, se však v médiích objevuje informace, svědčící o změně názoru:
Zkoumáme a analyzujeme společnosti, které pro nás mohou představovat možnost portfoliové investice. Takto analyzujeme i Český Telecom. Za daných okolností pro nás prodej jeho akcií, nabízených konsorciem TelSource, není dostatečně atraktivní," sdělil včera Právu mluvčí PPF Ivan Lackovič.
Včerejší článek v deníku Právo, který tuto informaci přinesl, však přinesl také tuto zajímavou spekulaci:
Skupina PPF sice ohlásila, že zájem o akcie TelSource nemá, nicméně to nevylučuje její možný zájem o koupi 51procentního podílu státu v Telecomu.
Inu, proč kupovat jen nějaký minoritní podíl, nepostačující dokonce ani na blokační minoritu, když by se dal koupit celý majoritní podíl? Možná by na to i PPF někde sehnalo peníze - ale stát by zase musel ustoupit ze svého požadavku na strategického partnera. Uvidíme, celá kauza prodeje Telecomu jistě ještě nekončí.