Vyšlo na Lupě, 20.8.2003
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b03/b0820001.php3

Jak pokračuje zpřístupnění?

Právě dnes nabývá účinnosti novela telekomunikačního zákona o zpřístupnění místní smyčky. Poprvé umožňuje regulátorovi jednat proaktivně a vstupovat do probíhajících jednání o zpřístupnění z vlastní iniciativy. Přitom mu explicitně ukládá sledovat také hledisko "maximálního prospěchu pro uživatele". V čem jsou naopak možná úskalí novely?

O problematice tzv. unbundlingu, alias "zpřístupnění místní smyčky" (resp. tzv. účastnického vedení) jsem zde na Lupě psal již několikrát, v různých fázích vývoje připravované legislativní úpravy (novely stávajícího telekomunikačního zákona, č. 151/2000 Sb.). Naposledy v článcích:

Nyní je vhodný čas na další "informační update", neboť právě dnes nabývá novela účinnosti a začínají běžet lhůty v ní obsažené. Připomeňme si proto nejprve konkrétní data:

  • 28.5.2003 byla novela schválena ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou.
  • 27.6.2003 novelu schválil také Senát
  • 8.7.2003 novelu podepsal prezident republiky
  • 31.7.2003 novela vyšla ve Sbírce zákonů, v částce částce 79, ročníku 2003, jako zákon č. 225/2003
  • 20.8.2003 novela nabývá účinnosti (20 dnů od svého vyhlášení)

Nyní ke lhůtám, které novela přináší: tzv. určený držitel licence (fakticky: Český Telecom) je povinen do 30 dnů od účinnosti novely (tj. do 19. září 2003) předložit tzv. Referenční nabídku zpřístupnění, obsahující jeho "základní představu" obchodních, technických a dalších podmínek, včetně návrhu cen. Až se tak stane, mohou začít "oprávnění provozovatelé" (alternativní operátoři a další poskytovatelé služeb) předkládat Telecomu žádosti o uzavření smluv o zpřístupnění, a Telecom má 60 dnů na jejich uzavření. Odmítnout uzavřít je může Telecom pouze tehdy, pokud by to "nebylo technicky proveditelné" nebo pokud by to "narušilo integritu jeho sítě". Vždy ale k tomu bude Telecom potřebovat souhlas regulátora, podobně jako třeba u žádostí o propojení.

V čem je novum?

Konkrétní "podmínky vyjednávání", které novela přináší pro sjednávání zpřístupnění, jsou poněkud odlišné od těch, které stanovoval dosavadní telekomunikační zákon (pro sjednávání propojení přístupu k síti). Například se zkracuje lhůta, ve které by Telecom měl smlouvu uzavřít - pro propojení platí a nadále bude platit 90 dnů, ale pro zpřístupnění již jen 60 dnů (v praxi se ovšem moc nedodržuje ani oněch 90 dnů).

Významným novým prvkem je i možnost, aby regulátor jednal proaktivně, neboli dopředu, byť jen v jednáních o zpřístupnění. Zatím totiž mohl jednat pouze tzv. reaktivně, neboli řešit spory až když nastaly. Nyní mu novela dokonce ukládá povinnost vstupovat do probíhajících jednání:

Úřad je povinen (…) účastnit se jednání o uzavření smluv o zpřístupnění (…) z vlastní iniciativy, je-li to nutné k zajištění splnění povinnosti podle § 37a odst. 4 písm. e) a k zajištění maximální hospodárnosti, ochrany hospodářské soutěže nebo maximálního prospěchu pro uživatele,

a dokonce mu také ukládá povinnost "říkat dopředu", jaké je jeho stanovisko:

(…) a vydat své stanovisko k obsahu sporných částí projednávané smlouvy

Povšimněte si také zmínky o "maximálním prospěchu pro uživatele". Dosavadní telekomunikační zákon kritérium "prospěchu pro uživatele" explicitně nezmiňuje, zatímco v novele je uvedeno hned dvakrát. V již citované souvislosti se vstupem do probíhajících jednání, a dále v souvislosti se změnou obsahu Referenční nabídky:

Úřad je povinen (…) rozhodnout o změně referenční nabídky zpřístupnění uveřejněné určeným držitelem licence v Telekomunikačním věstníku, nesplňuje-li požadavky stanovené tímto zákonem, neodpovídá-li požadavkům maximální hospodárnosti, ochrany hospodářské soutěže nebo požadavkům na zajištění maximálního prospěchu pro uživatele

Pro srovnání: dosavadní úprava, která by se měla nadále týkat referenčních nabídek propojení, dávala regulátorovi možnost (nikoli povinnost) změnit referenční nabídku. Přitom ale explicitně neříkala ani kdy (za jakých podmínek), ani jak. Říkala pouze:

Úřad může rozhodnout o změně v referenční nabídce vzájemného propojení.

Jaká jsou možná úskalí?

Že Telecom vydá v předepsaném termínu (do 19. září) svou referenční nabídku propojení, je velmi pravděpodobné. Ostatně, většina technických aspektů je zřejmě již vyřešena, díky aktivitám APVTS (Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí), kde dokonce vznikla celá vzorová Referenční nabídka zpřístupnění. Otázkou samozřejmě zůstává cena, kterou si Telecom bude chtít účtovat - ta samozřejmě nebyla v rámci vzorové nabídky řešena, a poprvé ji musí stanovit Telecom sám (pak ji eventuelně může změnit regulátor, díky výše citovaným pravomocem).

Jistý náznak toho, jak by cena za zpřístupnění mohla vypadat, přináší nedávný výrok generálního ředitele ČTc Gabriela Berdára pro média (zdroj):

Podle Berdára bude zřejmě předmětem diskuse výše poplatku, který budou operátoři za pronájem platit. Ten by měl krýt náklady společnosti na službu a mohl by být vyšší než měsíční paušál, který firma účtuje koncovým zákazníkům. Výše měsíčního paušálu je totiž pod úrovní nákladů, uvedl.

Odkaz na dosud nerebalancované ceny je jakýmsi evergreenem, který Telecom používá již velmi dlouho - a o jeho oprávněnosti či neoprávněnosti může rozhodnout jen regulátor, protože pouze on má přístup k ekonomickým datům Telecomu. Osobně očekávám, že "první nástřel" bude skutečně někde nad úrovní současného měsíčního paušálu a nebude alternativními operátory akceptován, dojde k rozporu a cenu za zpřístupnění bude určovat regulátor.

Celá věc by se ještě mohla zkomplikovat také tím, že zpřístupnění místní smyčky velmi úzce souvisí s otázkou tzv. kolokací (neboli: souběžného umístění). Jde o to, že když už si nějaký alternativní operátor pronajme od Telecomu zpřístupněnou místní smyčku, musí si na její konec umístit své zařízení, a skrze něj zpřístupněnou smyčku napojit na svou páteřní síť. Jelikož ale místní smyčky "končí" v prostorách patřících Telecomu, jde fakticky o umístění zařízení alternativního operátora hned "vedle", resp. souběžně (proto ko-lokace) se zařízeními Telecomu, v jeho prostorách. Samozřejmě na ekonomické bázi, za určitou cenu atd.

Kolokace jsou přitom v novele zákona (225/2003 Sb.) explicitně definovány, a musí být obsaženy i v referenční nabídce (zde novela přesně vyjmenovává, co v referenční nabídce musí být popsáno). Na druhou stranu novela definuje kolokaci samostatně, odděleně od samotného zpřístupnění (u zpřístupnění hovoří o povinnosti ji poskytnout, u kolokace říká že "Určený držitel licence poskytne prostor a vybavení k umístění zařízení oprávněného provozovatele …").

Na nedávném semináři, který Telecom pořádal pro novináře právě k otázce zpřístupnění, se o kolokacích mluvilo již v kontextu toho, že bude řešeny samostatnou smlouvou (tedy nikoli smlouvou o zpřístupnění, jejíž náležitosti, podmínky, termíny atd. definuje zákon). Pokud by tomu tak bylo a kolokace by nějak "vyčleněny" ze zpřístupnění a řešeny samostatně, obávám se že by to mohlo zkomplikovat faktické využití celého institutu zpřístupnění místní smyčky. Na druhou stranu regulátor má díky novele nejenom možnost, ale dokonce povinnost zajistit, aby Telecom poskytoval kolokaci "za stejných podmínek, za jakých je využívá sám nebo za jakých je poskytuje jím ovládaným osobám".