ČEZnet se představuje

Včera se novinářům představil telekomunikační operátor, který na našem trhu již nějakou dobu působí, ale dosud o něm nebylo moc slyšet. Jde o akciovou společnost ČEZnet, založenou 28. března 2001 (a zapsanou do obchodního rejstříku 14. listopadu 2001) elektrárenskou společností ČEZ, a.s., která je také jediným akcionářem ČEZnetu. Do Obchodního rejstříku byl ČEZnet zapsán 14. listopadu 2001. V současné době by měl mít základní kapitál 312 milionů, a na 120 zaměstnanců.

Důvod, proč se o ČEZnetu dosud moc nemluvilo, je ten že své služby zatím poskytoval převážně "směrem dovnitř", subjektům v oblasti energetiky - ponejvíce mateřskému ČEZu, a dále společnosti ČEPS, a.s., která je operátorem přenosové soustavy ČR. Jednalo se především o datové a internetové služby, a v omezené míře i o služby hlasové (na bázi klasické "switchované" technologie, poskytované zprostředkovaně přes Český Telecom, a hlasové služby na bázi VOIP). Na poskytování těchto služeb docílil ČEZnet za rok 2002 obratu ve výši 380 milionů Kč, což za první rok působení v roli telekomunikačního operátora rozhodně není málo (zisk před zdaněním činil 77 milionů).

Okruh zákazníků ČEZnetu se však postupně rozšiřuje (jak v rámci sektoru energetiky tak i mimo ni), a spolu s tím se ČEZnet snaží rozšířit také portfolio svých služeb. K dosavadním datovým a internetovým službám hodlá přidat i přímé poskytování hlasových služeb. Proto v únoru požádal ČTÚ o licenci na "zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě", a na "poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejné pevné telekomunikační sítě". Obě v nedávných dnech skutečně získal, a podle podmínek jejich udělení by nyní měl být do 10 měsíců schopen poskytovat hlasové služby na území celé ČR. Nezbytnou propojovací dohodu s ČTc a dalšími operátory teprve sjednává (protože podmínkou pro začátek jednání o propojení je vlastnictví licence).

Infrastruktura

Hlavní devizou ČEZnetu je optická síť délky 2500 kilometrů, původně budovaná pro potřeby energetiky. Spojuje většinu krajských měst, řadu bývalých okresních měst a dalších sídel, a využívá jednovidová optická vlákna v rámci optických kabelů, vedených zemnícími lany na vedeních velmi vysokého napětí. Jsou to stejné kabely, jejichž vlákna (samozřejmě jiná než ČEZnet) si pronajímá také Aliatel, pro svou optickou páteřní síť.

ČEZnet v loňském roce investoval do své optické sítě na 150 milionů korun, a v letošním roce plánuje další investice. Vloni dále investoval 21 milionů do vlastní centrální telefonní ústředny, a 29 milionů do zahraniční konektivity. Ta jej propojuje s dalšími členy mezinárodního sdružení "energetických operátorů" 4cE (For Connecting Europe), s jejichž pomocí je schopen nabízet služby charakteru konektivity i s dosahem do zahraničí.

Optická síť ČEZnetu využívá technologie DWDM (hustý vlnový multiplex, ke znásobení své přenosové kapacity), a nad ní pak SDH a PDH. Základem přenosového systému jsou páteřní trakty STM 4 (622 Mbps). Pro datové služby je provozován protokol MPLS (MultiProtocol Label Switching), a nad ním protokol IP.

Poslední míle k zákazníkovi, který se nachází mimo přístupové body sítě ČEZnetu, je řešena individuálně, takovými prostředky jaké jsou k dispozici.

Služby

V současné době je nad infrastrukturou ČEZnetu poskytován především pronájem okruhů, v rozmezí rychlostí 2Mbit/s po gigabitové rychlosti. Jedním ze zákazníků ČEZnetu byla například akademická síť CESNET, pro kterou ČEZnet zajišťoval gigabitový okruh z Prahy do Liberce.

Z datových služeb jsou nabízeny především IP služby a IP-VPN (realizované nad protokolem IP VPN). V nabídce má ČEZnet i konektivitu do Internetu, kterou poskytuje ve spolupráci s Pragonetem (sám se prý v dohledné době nehodlá stát internetovým providerem).

Nad IP vrstvou pak jsou poskytovány služby IP telefonie (VOIP), ke kterým nyní ČEZnet hodlá přidat také klasické (switched) hlasové služby, díky získané licenci.

Aliatel a CEZtel

Za zmínku jistě stojí vztah ČEZnetu k Aliatelu. Pokud jde o nabízené služby, zde se ČEZnet a Aliatel z části skutečně překrývají. Pokud jde o jejich páteřní sítě, pak ty jsou naopak "paralelní" (vedené po různých vláknech, v rámci stejných kabelů).

Nejzajímavější jsou zřejmě majetkové poměry. Akciová společnost Aliatel byla založena 1.5.1996, jako společný podnik osmi českých regionálních rozvodných energetických společností (REAS). V roce 1998 získal 40% podíl v Aliatelu německý RWE Telliance AG (dnes RWE Com GmbH & Co). V loňském roce však bývalá Zemanova vláda rozhodla o prodeji státních podílů v regionálních rozvodných společnostech, a ČEZ získal majoritu ve čtyřech z nich (Středočeské, Západočeské, Východočeské a Severomoravské). Díky tomu ČEZ získal i cca 29 procent majetkové účasti v Aliatelu (zbývajících 31 procent vlastní ostatní energetiky, ve kterých ČEZ nemá majoritu, a 40% vlastní RWE Telliance).

Zajímavá je na existenci ČEZnetu také skutečnost, že sám ČEZ s již jednou založit si vlastní dceru charakteru telekomunikačního operátora. Jednalo se o CEZtel, vzniklý koncem roku 1999. V dubnu 2000 na něj ČEZ převedl svou optickou síť, a sliboval si od ČEZtelu že se stane "silným alternativním operátorem". Současně s tím však pro CEZtel začal hledat silného a zkušeného telekomunikačního partnera.

V červenci 2000 ČEZ oznámil, že výběr je hotov, a za strategického partnera byla vybrána francouzská společnost Vivendi. Ta měla v CEZtelu získat podíl ve výši 66%, za "ne méně než 4 mld. Kč". Ministerstvo průmyslu a obchodu však tehdy bylo proti převodu telekomunikační sítě ČEZu na ČEZTel, kvůli obavě že by tím došlo ke snížení privatizačních výnosů. Převod telekomunikační sítě na ČEZTel přitom byl součástí dohody mezi ČEZem a Vivendi.

CEZtel dnes stále ještě existuje, a podle Obchodního rejstříku je stále plně vlastněn ČEZem. Telekomunikační síť ČEZu, kterou měl dostat CEZtel, ve skutečnosti dostal ČEZnet, který nyní také fakticky plní roli "telekomunikační dcery" ČEZu, místo původně plánovaného CEZtelu.