Jak dál s dostupností ADSL?

Snad nejčastější otázkou těch zájemců o ADSL, kteří momentálně nejsou v dosahu této technologie, je zákonité: "a kdy už budu v dosahu"? Vždyť koho by nezajímalo, zda si má ještě chvilku počkat na vytoužené ADSL, nebo zda se má poohlédnout po nějakém jiném připojení, například bezdrátovém, nebo zda je odsouzen k dial-up a čekání na paušální tarif?

Odpověď na otázku dostupnosti ADSL dnes závisí výlučně na Českém Telecomu. Pokud by již dnes platila novela telekomunikačního zákona o zpřístupnění místní smyčky (tak jak jsme se ji zavázali přijmout do konce roku 2002), nemuselo by tomu tak nutně být, protože i alternativní operátoři by měli šanci si pronajmout od Telecomu vaši místní smyčku (celou nebo pouze její "nadhovorové spektrum"), a na ni technologii ADSL nasadit. Otázkou by ale byla ekonomická výhodnost takovéhoto kroku - pro "osamocené" zájemce a jejich místní smyčky by se to alternativním operátorům nejspíše nevyplatilo. Ekonomicky smysluplné to je až při větší koncentraci zájemců. Nejrozumnější je asi takové řešení, kdy technologii ADSL nasazuje vlastník místní smyčky co nejvíce plošně, a pak pronajímá datový kanál, který nasazením ADSL vznikne - ale to už je bitstream, který v novele stejně chybí (a šanci dočkat se ho máme až se zcela novým zákonem o elektronických komunikacích). Ale i kdybychom bitstream měli, stále by dostupnost ADSL závisela na Českém Telecomu a jeho rozvojových plánech, konkrétně na nasazování tzv. DSLAM-ů (DSL Access Multiplexorů) na jednotlivé telefonní ústředny. Rozdíl by byl "pouze" v povaze poskytované služby - v ceně, rychlosti, overbookingu atd..

Takže s bitstreamem i bez něj, stále vše závisí na Českém Telecomu a na jeho rozvojových plánech. A ty celkem pochopitelně nejsou příliš veřejné. Včera však ČTc přeci jen něco ze svých plánů dalšího nasazování ADSL naznačil. To nejpodstatnější lze shrnout následovně:

• nové lokality budou "osazovány" (prvky DSLAM na ústřednách) až v posledním čtvrtletí letošního roku.
• do té doby hodlá Český Telecom pouze kapacitně posilovat dostupnost ADSL tam, kde už dnes dostupné je (tj. přidávat další prvky DSLAM tak, kde dnes již nějaké jsou).

To asi není moc dobrá zpráva pro ty, kteří dnes v dosahu ADSL nejsou. Budou muset čekat na poslední čtvrtletí, a ani pak se na ně nemusí dostat. Které konkrétní lokality hodlá Telecom "osadit" v posledním letošním kvartálu samozřejmě neřekl. Naznačil však základní kritéria, podle kterých se hodlá rozhodovat. Jsou následující:

• počet uživatelů internetu v atrakčním obvodu ústředen
• poptávka od zákazníků (i zákazníků jiných ISP);
• statistiky ověřování si dostupnosti ADSL na základě telefonního čísla

Zřejmé je první kritérium. Český Telecom si samozřejmě může zjistit, kolik má na té které ústředně (dial-up) uživatelů, a z toho si odvodit kolik by jich mohlo mít zájem o ADSL. Sám dokonce uvádí, že "v praxi je zatím téměř stoprocentní korelace mezi tímto číslem a skutečným zájmem o ADSL".

Logiku má i třetí kritérium - Telecom pozná, kolik lidí se přímo či nepřímo (přes jiné poskytovatele) ptá jeho databází na dostupnost ADSL, a z toho si může odvodit určité závěry o potenciální poptávce v jednotlivých lokalitách. Kromě toho, obdobný průzkum zájmu o ADSL dělá i sdružení Internet pro všechny (zde) .

Nejzajímavější je ale prostřední kritérium. Možná jste také zaznamenali spekulace v tisku o tom, že pokud se v dané lokalitě sejde určitý počet závazných objednávek, Telecom tam ADSL zřídí (nasadí DSLAM na příslušnou ústřednu atd.). Podle dostupných informací toto není pravda (ve smyslu nějaké povinnosti či závazku ze strany ČTc). A kromě toho: jak si může zájemce podat závaznou objednávku, když se dozví že v jeho lokalitě ADSL není dostupné a objednávkové systémy se s ním už dále nebaví?

Nechal jsem si význam tohoto kritéria podrobněji vysvětlit, a logika by měla být následující: i když se zájemce dozví, že není v dosahu ADSL a nemůže si tudíž podat závaznou objednávku, stále prý má (u většiny systémů umožňujících kladení dotazů) možnost zanechat informace o své osobě a svém zájmu o ADSL, jako jakousi nezávaznou poptávku. Pokud pak takovéto poptávky příslušný subjekt (ISP) předá Telecomu, je to pro něj další podklad pro rozhodování kam se mu vyplatí instalovat DSLAMy a kam ne.

Nejspíše se jedná o praktické naplnění požadavku, zakotveného ve smlouvách mezi ČTc a ostatními subjekty, které požadují aby tyto subjekty poskytovaly Telecomu prognózy toho, kolik budou mít kde zákazníků na ADSL. Dosud se to nejspíše moc nedělalo - ale také podle čeho? Obávám se, že koncoví zájemci nejsou moc informováni o tomto mechanismu ani o tom, že by mohli zanechat u zvoleného poskytovatele něco jako nezávaznou poptávku v případě, kdy zjistí že ADSL pro ně není dostupné, a nemohou si tudíž podat závaznou objednávku.

Statistiky a mapa pokrytí

Český Telecom včera také zveřejnil nejnovější statistiky o stavu ADSL v ČR. Jsou následující (vztaženo ke 14.5.2003):

• Realizováno je 3000 přípojek ADSL
• Přijatých (akceptovaných) závazných objednávek je 5500
• Rozložení přípojek podle krajů:
• Praha: cca 46%
• Jihomoravský kraj: 15 %
• Kraj Moravskoslezský 10%
• kraj Vysočina: 4%
• ostatní kraje: 1-3%

Mapa pokrytí celé ČR

Telecom také připravil grafickou podobu informací o dostupnosti ADSL v jednotlivých lokalitách, jako jakousi "mapu pokrytí". Stáhnout si ji můžete například odsud - má ale skoro 2 MB, je ve formátu PDF a má podobu skutečné mapy (kterou lze zvětšovat až tak, že jsou čitelná jména jednotlivých lokalit).

Zvětšeno - část Prahy

Pozor ale na to, že údaje obsažené v této mapě nejsou zcela konsistentní s tím, co Telecom zveřejňuje (v textové podobě) na svém webu. Již jen letmým srovnáním jsem našel dvě odlišnosti pro Prahu: zatímco mapa ukazuje jako nepokryté oblasti Kobylis a Štěrbohol, na webu jsou uváděny jako pokryté. Opačné zjištění (lokalitu pokrytou na mapě a nepokrytou na webu) se mi letmým srovnáním nepodařilo najít. Z toho usuzuji, že mapa vychází z poněkud starších údajů, a že aktuálnější je to co visí na webu. Ale to je zase poněkud ve sporu s tvrzením, že nové lokality bude telecom přidávat až v posledním čtvrtletí letošního roku.

Zvětšeno - část Brna