Vyšlo na Lupě, 3.12.2002
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b02/b1203001.php3

Vláda udělala tečku za privatizací Telecomu

Včerejší rozhodnutí vlády definitivně ukončilo pokus o privatizaci Telecomu, kvůli nedohodě kupujícího s konsorciem TelSource, které "má velmi silnou pozici v privatizačním procesu". Strategický partner se přitom již dříve pokoušel o (do)privatizaci a získání majority v Telecomu, ale tehdy zase byla proti česká vláda.

Po událostech minulého týdne, kdy privatizační poradce J.P.Morgan doporučil nepokračovat v privatizaci Českého Telecomu (viz článek "Neslavný konec slavné privatizace"), udělala včera naše vláda formální tečku za celým pokusem a podle očekávání jej definitivně zastavila. Na tiskovce po zasedání vlády to ministr financí Sobotka vysvětlil takto:

"Deutsche Bank nepředložila pravděpodobně realistický model celé transakce. Ten model nebyl realistický právě proto, že nepočítal s požadavky TelSource a s velmi silnou pozicí, kterou TelSource v privatizačním procesu má," vysvětlil Sobotka.

Jak jsem již psal v předchozím článku, strategický partner Českého Telecomu (konsorcium TelSource) má jako vlastník tzv. blokační minority dohodu s naším státem o společném postupu při prodeji akcií ČTc. Podle této dohody (uzavřené v červnu 2001, na tři roky) má strategický partner právo podílet se na prodeji akcií jednou třetinou (dvěma třetinami pak stát), a zřejmě i právo na stejnou cenu, jakou za své akcie dostane stát. Přesné znění smlouvy ale není veřejné, a tak není známo do jaké míry je pozice strategického partnera "velmi silná", jak naznačuje výrok ministra Sobotky.

Vláda se včera vůbec nezabývala kuriózní nabídkou privatizačního poradce J.P.Morgan, že tato firma sama poskytne státu částku ve výši 55 miliard za Telecom (ať již to bylo myšleno jako půjčka či jakkoli jinak). Ministr Sobotka to okomentoval slovy:

"Rolí poradce není plnit roli nabyvatele,"

Fond národního majetku pak vláda pověřila, aby ukončil spolupráci s privatizačním poradcem. Ten tak přijde o prémii, kterou by získal za úspěšný prodej (ve výši až do 1,5 procenta prodejní ceny).

Jak se psala historie

Včera definitivně "odpískaný" pokus není úplně prvním v předlouhé privatizační historii našeho Telecomu. Zkusme zalistovat dnes již historickými anály a naznačit si, jaké pokusy se uskutečnily v předchozích letech.

V roce 1995 vstoupilo do tehdejšího SPT Telecomu, v roli tzv. strategického partnera, konsorcium TelSource (tvořené PTT Telecom Netherlands a Swiss PTT Telecom, s nemajetkovou účastí AT&T). Získalo sice minoritních 27 procent jeho akcií, ale rozhodující vliv na řízení Telecomu (skrze majoritu v pětičlenném Provozním výboru, který v Telecomu fakticky vládnul). Všeobecně se pak očekávalo, že konsorcium jako takové (nebo jeho jednotliví členové) budou mít zájem v Telecomu zůstat i po skončení 5-letého "partnerského období", a budou se snažit v něm získat majoritu. S tím korespondovala mj. i skutečnost, že nizozemský KPN (vzniklý z PTT Telecom Netherlands) nakoupil na volném trhu dalších 6,5 procenta akcií Telecomu, čímž se spolu se 27 procenty konsorcia TelSource dostal na hodnotu 33,5 %. To již představuje více jak třetinu a vytváří onu "blokační minoritu", která minoritnímu akcionáři zaručuje, že nic opravdu významného se neodehraje bez jeho souhlasu.

Jak Telecom (málem) koupil sám sebe

První známý pokus konsorcia TelSource o získání majority v Telecomu se odehrál ještě v roce 1999. Jak jsem popisoval v tehdejším článku "Chystá se TelSource převzít SPT Telecom plně do svých rukou?", měl být konkrétní mechanismus takový, že Telecom by od státu (resp. Fondu národního majetku) odkoupil za své vlastní peníze 20 procent svých vlastních akcií (za cenu 27 miliard Kč), a následně by snížil své základní jmění o odpovídající částku a zrušil část svých akcií. Tím by došlo ke snížení státního podílu v Telecomu, a naopak by narostl význam podílu v držení konsorcia TelSource.

Jak to nakonec dopadlo, jsem popisoval v dalším článku, "SPT Telecom: pokus o převzetí se nezdařil": náš stát si to naštěstí nenechal líbit.

Fond národního majetku se tehdy vyjádřil takto:

Výkonný výbor FNM konstatuje, že zmíněný návrh není v souladu s platným právem a je nejen pro FNM ČR, ale i pro SPT Telecom nápadně nevýhodný. Proto jej zamítá, uvedl mluvčí FNM Otakar Veverka.

Podrobněji to okomentovaly Lidové noviny 9.6.1999:

Předložený návrh je podle Veverky v příkrém rozporu s rozhodnutím o privatizaci Telecomu a jde proti smyslu zákona o podmínkách převodu majetku na jiné osoby. Zákon neumožňuje, aby společnosti založené FNM před privatizací vykupovaly své akcie. Návrh na rozdělení 20 procent akcií na dvě části je podle FNM zjevnou snahou o obcházení obchodního zákoníku, který umožňuje prodej maximálně deseti procent akcií. Transakci také neschválila valná hromada.

Dosti explicitně se tehdy vyjádřila i náměstkyně ministra dopravy a spojů ČR Marcela Gürlichová:

Fondem zamítnutá varianta byla podle náměstkyně Gürlichové výhodná zejména pro konsorcium TelSource, jehož vlastníci v SPT ovládají 33,5 procenta akcií. Po odkoupení 20 procent akcií a následném snížení základního jmění by konsorcium získalo v Telecomu majoritu.

Pokus o joint venture

První signály o tom, že by konsorcium TelSource nemuselo mít zájem zůstat v Telecomu a usilovat o získání majority v něm, se objevily počátkem roku 2000. V březnu například tehdejší náměstek ministra financí Jan Mládek naznačil možnost prodeje majoritního balíku akcií jinému zájemci:

"Ještě před půlrokem se varianta prodeje celého podílu zdála býti nemožná, protože holandský Telecom si velmi hájil svá práva a zdůrazňoval, že je tady strategickým investorem, který sice nemá majoritní balík akcií, nicméně má manažerskou kontrolu, a že má velký zájem získat 51 procent."

Ze stejné doby pochází i slavný výrok tehdejšího premiéra Miloše Zemana o tom, kolik by se za Telecom dalo utržit:

Za Telecom jsme čekali původně výnos 93 miliard korun, nyní odhaduji dvojnásobnou částku",

přičemž toto své očekávání zdůvodnil následovně:

"Hlavním důvodem k optimistickým očekáváním je růst cen akcií na pražské burze. Jestliže před dvěma lety měl hlavní burzovní index PX 50 hodnotu 376 bodů, tak nyní je to 660 bodů".

Ze stejné doby se ale datuje i zajímavý pokus o soustředění některých aktiv Telecomu do společného podniku s jiným subjektem, "spřízněným" s KPN. Jak v březnu 2000 informoval vlivný měsíčník Inside:

Podle místopředsedy představenstva Bessela Koka zvažuje Český Telecom možnost vytvořit joint venture se společností KPNQwest. To je společný podnik nizozemského KPN a amerického Qwestu, zaměřený především na datové komunikace. V ČR mu patří internetový provider EUnet Czechia. KPN, jak známo, je (důležitější) součástí konsorcia TelSource, strategického partnera Českého Telecomu. Navržená joint venture by zřejmě měla zahrnovat Internet On Line, EUnet Czechia a nedávno získanou společnost M.I.A. ….

K tomu pak Inside následně dodal:

Navržená "internetová" joint venture však není po chuti české vládě reprezentované Fondem národního majetku, tedy většinovému akcionáři Českého Telecomu. Existují totiž obavy, že by vznik takového podniku mohl posílit pozice KPN před privatizací majority v Českém Telecomu a tím odradit případné další zájemce.

I z toho pokusu nakonec sešlo a v srpnu 2000 strategický partner definitivně oznámil, že ztratil zájem o získání majority v Českém Telecomu. Začalo vyjednávání o dalším postupu, které vyvrcholilo v červnu 2001 podpisem smlouvy "o společném postupu při prodeji nejméně 51-procentního podílu v Českém Telecomu".

Pokračování viz začátek článku …