Český Telecom expanduje do zahraničí

Český Telecom včera představil novinářům svůj projekt expanze za hranice našeho státu, který by měl udržet jeho konkurenceschopnost i v oblasti služeb (především pro korporátní klientelu), které přesahují hranice státu. Proč?

V současné době, pokud si například některý zákazník nechá od Telecomu zřídit přenosový okruh vedoucí do zahraničí, ČTc realizuje jen jeho část vedoucí na hranice republiky, a další část okruhu pak realizuje jeho zahraniční partner. Jedinou výjimkou dosud je Německo, kde Český Telecom již má (od roku 1999) svůj přístupový bod (POP, Point of Presence), propojený s jeho sítí. V případě požadavku na okruh vedoucí z ČR do Německa si tak Telecom může vybírat, zda jej pro svého zákazníka zrealizuje sám až do svého POP-u (ve Frankfurtu nad Mohanem), a pouze zbytek trasy nechá realizovat místním partnerem, nebo zda přenechá celou zahraniční část svému zahraničnímu partnerovi. V tomto druhém případě mu ale "utíkají kšefty" a v nabídce svému zákazníkovi je více vázán podmínkami, které mu nabídne jeho partner.

Neúprosné zákony trhu nakonec zapracovaly a přinutily Telecom zachovat se tržně - rozšířit svou síť i do dalších (okolních) zemí, a to takovým způsobem, aby i v nich mohl nabízet co nejvíce služeb on sám. Tedy rozšířit počet svých zahraničních přístupových bodů (POP-ů) a propojit je s vlastní tuzemskou sítí takovým způsobem, aby měl k dispozici co nejvíce přenosové kapacity. Kromě toho to vyžaduje také založit dceřinné společnosti v jednotlivých zemích, které by zde mohly poskytovat telekomunikační služby (podle místních zákonů).

K tomu je vhodné dodat, že obdobné řešení - tedy roztažení své sítě i do dalších zemí a vybudování přístupových bodů v zahraničí - již dříve implementovala řada zahraničních operátorů, a mnozí z nich mají přístupové body do svých sítí (POP-y) i v ČR. To jim pak umožňuje poskytovat "nadnárodní" služby a řešení také tuzemským zákazníkům, resp. zahraničním zákazníkům s tuzemskými pobočkami. Je proto spíše s podivem, že Telecom se přizpůsobuje tomuto trendu až nyní.

Pravda, jeho dřívější strategický partner (TelSource) mu v tom měl pomoci - ale nepomohl. Ve svém zadání (ve smlouvě mezi FNM, SPT telecom a TelSource) měl v rámci strategických cílů uloženo mj.:

• podporovat rozvoj ČR jako mezinárodního telekomunikačního centra; a
• napomáhat zapojování SPT do globálních telekomunikačních aliancí.

Tyto strategické cíle ale naplněny nebyly.

Kam a jak?

V první fázi chce Telecom expandovat do Rakouska a na Slovensko - tj. vedle svého již existujícího POPu ve Frankfurtu nad Mohanem zřídit další ve Vídni a v Bratislavě. To by se mělo odehrát v 1. kvartále příštího roku. Ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku, v rámci 2. fáze, by Telecom chtěl obdobně expandovat také do Maďarska a Polska (zřídit své POPy v Budapešti a Varšavě). Založení svých poboček (resp. dceřinných společností) v Německu, Rakousku a na Slovensku má naplánováno ještě na letošní rok.

Pokud jde o připojení těchto zahraničních POPů, zde se Telecom rozhodl jít cestou pronájmu tzv. dark fiber (nenasvíceného optického vlákna). To znamená, že si od vhodného subjektu pronajme optické vlákno, sám si jej osadí vhodnou technologií a používá takovým způsobem, jaký mu tato technologie umožňuje. Jak Telecom včera oznámil, rozhodl se pro technologie od Lucentu (systémy WaveStar OLS), které podporují techniku tzv. hustého optického multiplexu (DWDM, Dense Wavelength Division Multiplexing). Podstatu DWDM si lze představit tak, že po jednom optickém vlákně lze přenášet současně více signálů na různých světelných frekvencích (neboli: různých barev), a to nezávisle na sobě - tj. v rámci jednoho vlákna vzniká více na sobě nezávislých přenosových kanálů (označovaných příznačně jako "barvy"). Zájemce o podrobnější popis DWDM si dovolím odkázat do svých přednášek a na článek "Optická revoluce".

Telecom si v rámci budovaných hraničních tras pronajímá dva páry "nenasvícených" optických vláken. Nasazením citované technologie od Lucentu je schopen na každém vlákně provozovat až 160 barev (samostatných přenosových kanálů), a to rychlostí 10 Gbps každý! To dává maximální přenosovou kapacitu 1,6 Tbps na jednom vlákně. Subjektů, od kterých si Telecom vlákna pronajímá, by mělo být více, v rámci ČR byl nepřímo naznačen TransgazNet.

Telecom přitom zvolil osvědčenou kruhovou topologii (aplikovanou například v rámci tzv. EuroRingů patřících původně společnosti KPNQwest, či v síti Viking Network společnosti Telia), vhodnou zejména kvůli možnosti rekonfigurace při jednom přerušení kruhu. V rámci první fáze by počátkem roku 2003 měly být zprovozněny dva okruhy - severní propojí Prahu a Frankfurt nad Mohanem, a jižní propojí Brno s Vídní a Bratislavou. V ČR pak tyto dva kruhy naváží na již existující optickou páteřní síť Telecomu, která je také postavena na DWDM (a nejspíše také na technologii od Lucentu).

Jaké služby budou nabízeny?

Nad optickými vlákny, rozdělenými pomocí DWDM, hodlá Telecom provozovat SDH (Synchronous Digital Hierarchy), a nad ním pak provozovat obvyklé protokoly a poskytovat obvyklé služby - od pronajatých okruhů, Frame Relay či ATM služeb po služby na bázi protokolu IP, a samozřejmě také hlasové služby (ať již tzv. "switchované", tak i v provedení VOIP). Pokud jde o protokol IP, ten by měl být provozován buď přímo nad SDH (jako IP over SONET), nebo s využitím ATM jako mezivrstvy, podle požadavků zákazníka.

Konektivita, kterou Telecom hodlá nabízet, bude tzv. end-to-end (tj. mezi lokalitami zákazníka), nebo POP-to-POP (mezi přístupovými body). Pokud jde o služby na bázi protokolu IP, mělo by se jednat jak o tzv. IP tranzit, tak i o přímou IP konektivitu pro koncové zákazníky (do sítě IOL). Svou nově budovanou zahraniční síť chce Telecom pochopitelně využívat i pro své hlasové přenosy.

Především ale, a to je zřejmě hlavní důvod pro včera oznámenou zahraniční expanzi, Telecom vidí v poskytování "nadnárodních" služeb zajímavou obchodní příležitost. No a tu chce využít.