Vyšlo na Lupě, 10.4.2002
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b02/b0410001.php3

Volba operátora: na obzoru je nedohoda

Představy o cenách za volbu operátora, které v závěru minulého týdne zveřejnil Český Telecom, alternativní operátoři unisono odmítají. Vše nasvědčuje tomu, že dojde na očekávaný scénář: vzájemnou dohodu se nepodaří nalézt a spor bude muset řešit nezávislý regulátor. Otázkou je spíše, jak dlouho to celé bude trvat.

V pátek minulý týden Český Telecom zveřejnil své představy o tom, kolik by chtěl inkasovat od alternativních operátorů za to, že je nechá využít mechanismu volby operátora ( tak jak mu ukládá zákon, nejpozději ke konci června 2002). Udělal tak poněkud netradičním způsobem, protože ve stejný den rozeslal své návrhy ostatním operátorům a současně s tím uspořádal setkání s novináři, kde vše zveřejnil. Jak tedy požadavky Telecomu vypadají?

Základem je cena za tzv. originaci hovoru, neboli za to, že hovor začne v síti Telecomu a je veden na nejbližší tranzitní ústřednu Telecomu, kde přestoupí do sítě uživatelem zvolného alternativního operátora. Za tento "počátek hovoru" si Telecom chce účtovat částku složenou ze tří složek:

  • Poplatku za "čistou originaci", který má být číselně roven ceně za ukončení (tzv. terminaci) hovoru v 1 tranzitu. To v současné době, díky nejnovějším rozhodnutím ČTÚ, představuje (ve špičce) 60 haléřů v případě, že volající se nachází "dostatečně blízko" tranzitní ústředně (tzv. v jejím atrakčním obvodu), a 80 haléřů když se nachází dále.
  • Příplatku ve výši 28 haléřů, který rozpouští náklady které Telecom má se zavedením volby operátora
  • Poplatku na pokrytí tzv. access deficitu, neboli na neuhrazené náklady na přístupovou síť Telecomu (který stále tvrdí že nemá pokryty všechny své náklady s přístupovou sítí). Výši tohoto poplatku by měl direktivně určit Český telekomunikační úřad.

K tomuto výčtu je vhodné učinit několik poznámek. Předně tu, že výše vyjmenované tři složky se týkají pouze "začátku" hovoru (jeho originace). Příslušný hovor však musí někudy pokračovat (například meziměstský hovor musí být veden na příslušnou vzdálenost), a pak také musí někde končit (být tzv. terminován). Také tyto náklady musí nést alternativní operátor, kterého si volající vybral - a také on musí dosáhnout toho, aby jeho náklady byly pokryty koncovou cenou, kterou zaplatí zákazník (a také si alespoň něco vydělal). Představíme-li si situaci, kdy hovor nejen začíná, ale také končí v síti Českého Telecomu, pak Telecom bude chtít po alternativním operátorovi ještě poplatek za terminaci hovoru - již zmiňovaných 60, resp. 80 haléřů.

Pokud si pro tuto situaci (kdy hovor začíná a současně končí v síti Telecomu) spočítáme, a vezmeme nejpříznivější kombinaci (60 haléřů za "čistou originaci", 28 haléřů příplatek na náklady Telecomu, 60 haléřů za terminaci), vychází z toho 1,48 Kč - jen na poplatku, který musí alternativní operátor odvést Telecomu za to, že mu dá šanci realizovat "střední část" hovoru (například u meziměstského volání z Prahy do Brna by touto "střední částí" bylo vedení hovoru z Prahy do Brna). U meziměstských hovorů, kde si Telecom účtuje přes 3 koruny za minutu (vše ve špičce) jistý prostor pro působení alternativních operátorů vzniká (jelikož 1,48 Kč je méně než cca 3 Kč). Pokud by ale měl alternativní operátor poskytovat skrze volbu operátora i místní hovory, měl by pro své působení záporný prostor (musel by své zákazníky dotovat, protože 1,48 Kč nákladů je více, než 1,40 Kč či 1,35 Kč celé koncové ceny, kterou si za místní hovor ve špičce účtuje Český Telecom).

V případě dial-up přístupu k Internetu je situace obdobná: zde sice odpadá terminace v síti ČTc, ale na druhou stranu je třeba konkurovat koncové ceně Telecomu ve výši 0,80 Kč (resp. 0,75 Kč, podle cenového programu po 10. minutě připojení), to vše při nákladech za pouhou originaci ve výši 60 + 28 haléřů (v optimálním případě).

Již z těchto orientačních výpočtů je snad dostatečně zřejmé, že pokud by cenové představy Telecomu naplnily, alternativním operátorům by se nevyplatilo poskytovat skrze volbu operátora ani místní hovory, ani připojení k Internetu. Po technické stránce by to jistě šlo (a Telecom to ze zákona musí umožnit), ale ekonomická realita je neúprosná.

Jak tedy na cenové požadavku Telecomu zareagovali naši největší alternativní operátoři? Vezměme to podle abecedy.

Co říká Aliatel?

Aliatel vydal zřejmě nejobsáhlejší stanovisko, ve kterém to nejpodstatnější říká hned první odstavec:

ČESKÝ TELECOM se snaží svým návrhem struktury a výše cen ekonomicky potlačit možnost zavedení výběru poskytovatele u nás. Požadované podmínky lze racionálně vnímat jen jako extrémně nadsazený návrh, který má dominantnímu operátorovi vytvořit prostor pro vyjednávání s regulačním orgánem. Tuto taktiku ostatně ČESKÝ TELECOM s úspěchem používá už od počátku liberalizačního procesu.

Představu o dalším vývoji situace přináší poslední odstavec:

Aliatel odešle Českému Telecomu v nejbližší době nesouhlasné stanovisko s navrhovanými podmínkami a požádá Český telekomunikační úřad o řešení vzniklého sporu.

Co říká Contactel?

V tiskové zprávě Contactelu je následující pasáž:

Z návrhu dominantního provozovatele vyplývá, že Telecom nehodlá umožnit použití výběru provozovatele pro místní hovory, které tvoří přibližně 60% všech volání, a zákazníci tak nemohou používat služeb alternativních operátorů pro uskutečnění svých místních volání. Podobná je situace i v oblasti přístupu k internetu, který návrh rovněž neřeší a předpokládá tedy konzervovat stávající a nevyhovující způsob zpoplatnění přístupu na internet.

To možná nebylo napsáno úplně nejtaktičtěji. Z kontextu je sice jasné, co je tím míněno (ekonomické, a nikoli technické "neumožnění"), ale Telecom se okamžitě chytil právě této formulace, vytržené z kontextu. Výkonná ředitelka komunikace Telecomu paní Dana Dvořáková včera pro ČIA řekla:

"Odmítáme pondělní tvrzení společnosti Contactel, že naše firma nehodlá umožnit použití služby pro místní hovory".

Pravdou je, že po technické stránce (která se řešila na půdě APVTS) je vše připraveno i pro místní hovory a Internet skrze volbu operátora, což paní Dvořáková neopomenula zdůraznit:

Služba je alternativním operátorům nabízena tak, jak to mimochodem vyplývá ze struktury služeb odsouhlasené v rámci Asociace provozovatelů telekomunikačních sítí, jejímž členem je i společnost Contactel …

Bohužel ale již zapomněla dodat, za jakou cenu je tato služba Telecomem nabízena, a jaké jsou důsledky výše této ceny ….

Stanovisko Contactelu dále říká, že

Předložený návrh je dalším dokladem nejrůznějších obstrukcí a zdržování liberalizace, za které nyní chce Český Telecom vystavit alternativním operátorům účet.

Cituje i výrok šéfa Contactelu Michala Čupy:

"Návrh služby volby operátora ve své současné podobě je naprosto nelogický a neakceptovatelný. Je výsměchem liberalizaci. Očekáváme, že regulátor smete tento absurdní návrh se stolu."

Co říká eTel?

Stanovisko eTelu si všímá zejména nákladů na zavedení volby operátora na straně Telecomu, které Telecom sám vyčíslil na 1,547 miliardy a hodlá je požadovat v plné výši po alternativních operátorech (skrze příplatek 28 haléřů za minutu hovoru). K tomu stanovisko eTelu uvádí:

Argumentace Petra Slováčka (CTc) o téměř 1,5 miliardové investici na digitalizace sítě neobstojí. Alternativní operátoři mají právo neakceptovat tento argument, protože neměli teoreticky ani fakticky možnost se zapojit do jednání o této investici. Požadavek na digitalizaci sítě vyplývá ze zákona. Investice proběhla bez naší kontroly a vědomí.

K samotnému principu přenesení nákladů Telecomu na jeho konkurenty se vyjádřil i šéf českého eTelu Ivan Pilný:

Neefektivní investice s nízkou návratností jsou pro Český Telecom charakteristické a žádat, aby je hradili alternativní operátoři, je téměř "cimrmanovské".

Co říká GTS?

Stanovisko GTS hovoří o terminaci hovorů, a o pokrytí vícenákladů za originaci, které by se ale podle GTS měly pohybovat jen na úrovni jednotek haléřů.

V každém případě odmítáme Českému Telecomu přispívat na digitalizaci jeho sítě formou započtení těchto investic do dodatečných nákladů. Nesouhlasíme ani se započtením dalších 18 nákladových položek.

Stanovisko GTS si také explicitně všímá třetí složky, požadované Telecomem za originaci (na tzv. access deficit, neboli na nepokryté náklady na přístupovou síť):

Access deficit je nutné řešit, ale ne cestou započítávání do cen za propojeni. Je to ostatně také ČTÚ, které to již několikrát jasně naznačilo. Do doby, než ČTU jasně určí, jak uhradit Telecomu historické náklady - Access Deficit, byla by diskuse na toto téma jen spekulaci.

Jaký bude další postup?

Pravděpodobný další postup naznačuje ve svém stanovisku Aliatel: co nejrychleji konstatovat nedohodu, obrátit se na nezávislého regulátora se žádostí o řešení (a tím mu současně dát prostor k tomuto řešení, neboť může zasahovat až v případě nedohody). Za velmi důležité považuji v tomto ohledu skutečnost, že zde zřejmě neplatí zákonná 90-denní lhůta, která by musela uplynout mezi začátkem jednání a okamžikem, kdy může (či hodlá) nastoupit regulátor. Jak zaznělo na pátečním setkání s novináři, i sám Telecom chápe tuto 90-denní lhůtu jako platnou pouze tam, kde mezi jednajícími stranami ještě není uzavřena žádná propojovací dohoda. Pokud ano, už se jedná o dodatky a na ty se 90-denní lhůta nevztahuje.

Nejspíše tedy už brzy dojde na direktivní rozhodování regulátora. Držím mu palce, aby měl dost síly rozhodnout ve prospěch uživatelů telekomunikačních služeb.

Mám-li si na závěr trochu zaspekulovat, jak asi může vypadat jeho budoucí rozhodnutí? S access deficitem regulátor již jednou odkázal Telecom do patřičných mezí (přesněji: na jiné řešení než skrze propojovací poplatky), a tak doufám, že to udělá znovu. Kolem rozpuštění dodatečných nákladů Telecomu do zvláštního příplatku za originaci bude nejspíše hodně vášní a křiku. Tipuji, že nakonec to skončí nějakým kompromisem v podobě několika málo (jednotek) haléřů, v hodně optimistickém případě čistou nulou.

S poplatkem za "čistou originaci" však regulátor těžko udělá něco jiného, než aby jej srovnal s poplatkem za terminaci (kterou nedávno stanovil svým cenovým rozhodnutím 02/PROP/2002 na 60, resp. 80 haléřů). Celkovým výsledkem pak bude to, že alespoň pro rok 2002 budou náklady alternativních operátorů na originaci mezi 60 a 70 haléři, a na terminaci 60 haléřů (zvláště s uvážením toho, jak dojde ke změně definice místních hovorů po přečíslování). Celkový součet bude mezi 120 a 130 haléři, což se obávám že neposkytne dostatečný prostor pro využití volby operátora i pro místní hovory. Podobně pro Internet skrze volbu operátora: náklady na originaci ve výši 60 až 70 haléřů stále neumožní konkurovat koncové ceně 80, resp. 75 haléřů účtovanou přímo Telecomem za celé připojení.

Takže se obávám, že i když regulátor zkoriguje největší nehoráznosti v prvním cenovém nástřelu Telecomu, stejně zbude ve volbě operátora prostor jen pro dálkové hovory. Jinak by totiž musely výrazněji klesnou i samotné propojovací poplatky jako takové (za terminaci) - ale to je zase o jejich věrohodném posouzení na základě metodě LRIC, a to je další samostatná kapitola smutného stavu našich telekomunikací ….