Krátká předvolba vs. trvalá volba

Dnes, kdy volbu operátora ještě nemáme, jsou všechny hovory automaticky realizovány tím operátorem, ke kterému je zákazník připojen (vesměs tedy Českým Telecomem), za jeho tarify. Zákazník tedy nemusí nijak vyjadřovat své přání ohledně toho, kdo má jeho hovor realizovat (přesněji: ani nemůže). Jak to ale bude po zavedení volby operátora, až takováto možnost bude existovat?

V úvahu budou připadat dvě možná řešení. První z nich počítá s tím, že volající se musí pro každý jednotlivý hovor rozhodnout pro některého z dostupných operátorů a své rozhodnutí musí dát pokaždé explicitně najevo. Fakticky to udělá tak, že ještě před číslem volaného vytočí krátký prefix, určující zvoleného operátora. Dnes již je jasné, že tento prefix bude čtyřmístný a bude mít tvar 10xx, kde dvojčíslí xx bude rozlišovat jednotlivé operátory (viz následující tabulka, která je úryvkem z již přidělených prefixů, nikoli úplným výčtem).

Druhý způsob, který pro volbu operátora připadá v úvahu, je tzv. trvalá předvolba. Zde volající dopředu vyjádří své přání, aby všechny jeho hovory byly realizovány určitým konkrétním operátorem. Toto jeho přání je pak zaneseno do nastavení ústředny operátora, ke kterému je připojen jeho pevný telefon (tedy nejspíše do telefonní ústředny Českého Telecomu). Když pak uživatel poté někomu volá, je jeho hovor automaticky veden před takto předem navoleného operátora, aniž by volající musel vytáčet zmíněnou předvolbu. Samozřejmě tak ale může učinit a trvalou předvolbu "přehlušit" - pokud například zjistí, že v danou dobu či pro danou destinaci hovoru nabízí někdo jiný výhodnější tarif, stačí mu vytočit příslušnou krátkou předvolbu a jeho přání bude respektováno.

Jak se bude platit?

Z hlediska koncového zákazníka, který je uživatelem pevného telefonu a má zájem volbu operátora využít, je určitě zajímavé jak bude za vše platit. Zdůrazněme si proto znovu, že ani volba operátora jej nezbaví povinnosti platit měsíční paušál tomu operátorovi, k jehož síti je se svým pevným telefonem připojen. Tento měsíční paušál je za "samotnou existenci" telefonu a jeho přípojky. Jinému operátorovi bude zákazník platit až za hovory, skutečně realizované přes jeho síť.

Ačkoli by v principu bylo možné, aby i tuto druhou složku platby (za uskutečněné hovory) platil zákazník jednomu operátorovi (tomu, kterému platí i měsíční paušál), a on se podělil s příslušným jiným operátorem, praxe v ČR zřejmě bude opačná. Dnes již je zřejmé, že naši telekomunikační operátoři se dohodli na jiném modelu - na tom, že zákazník bude platit za provolané minuty přímo tomu operátorovi, skrz kterého skutečně volal.

Jak by tedy mohl vypadat praktický příklad z blízké budoucnosti? Pan Novák má pevný telefon od Českého Telecomu, za který platí měsíční paušál ve výši 299,- Kč (současný cenový program HOME MINI). Často ale volá v pracovní době z Prahy do Brna, a po večerech do Ostravy. Proto si zjistil, že nejvýhodnější ceny přes den do Brna nabízí alternativní operátor A, a mimo špičku zase nabízí nejlepší ceny za volání z Prahy do Ostravy alternativní operátor B. Podle tohoto svého zjištění se pan Novák také chová a do Brna volá přes operátora A, zatímco do Ostravy přes operátora B. Předpokládejme pro jednoduchost, že to jsou všechny jeho "dálkové" hovory.

Když panu Novákovi přijde měsíční účet od Českého Telecomu, je na něm jen paušální měsíční částka za zvolený cenový program, plus je na něm započítáno hovorné za místní hovory. Naopak tam nejsou započteny žádné meziměstské ani mezistátní hovory. Kromě toho ale panu Novákovi přijde měsíční vyúčtování od operátora A za všechny jeho hovory do Brna skrze operátora A. Na tomto vyúčtování zase není žádný paušál za existenci telefonu. Podobně panu Novákovi přijde i účet od operátora B, kde zase budou vyúčtovány (právě a pouze) všechny jeho hovory do Ostravy skrze operátora B.