Jaká bude volba operátora?

V tomto článku bych rád navázal na svou předchozí reportáž z pátečního setkání představitelů Českého Telecomu s novináři, na které se hovořilo o technických aspektech zavádění volby operátora. Zazněly zde totiž zajímavé informace i o tom, jak se rodí konkrétní podoba této služby. Ta sice není zdaleka ještě definitivní, ale i přesto si lze již dnes udělat určitý obrázek o tom, co bude nabízet a jak to bude fungovat.

Nejprve ale k samotnému mechanismu, jakým služba "volba operátora" získává svou finální podobu.

Nezávislý regulátor opakovaně deklaroval, že nemá ze zákona oprávnění stanovit konkrétní podobu této služby - tedy to, co všechno by měla zahrnovat, jak by měla fungovat atd. - a tuto podobu pak operátorům nadiktovat. Proto musel nastoupit méně formální postup, kterým bylo ustavení pracovních skupin na půdě APVTS (Asociace poskytovatelů veřejných telekomunikačních sítí), se zastoupením zainteresovaných providerů. Ti se v rámci pracovních skupin snažili rozpracovat konkrétní aspekty celé služby a najít společný konsensus. První pokusy o jednání na půdě APVTS se datují do konce roku 2000, ale faktická práce těchto skupin se rozeběhla až v dubnu 2001.

Vedle pracovních skupin na půdě APVTS však vzniklo ještě jedno koordinační těleso. Tím je "neformální fórum", iniciované regulátorem a působící na jeho půdě. Činnost tohoto Fóra řídí jeho Řídící výbor, ve kterém jsou zastoupeny různé složky ze sféry telekomunikací - např. předsedové APVTS a ČTÚ, představitelé MDS ČR, zástupci akademické sféry a také vedoucí pracovních skupin fungujících na půdě APVTS. Pokud jsem vše správně pochopil, celé "neformální fórum" vniklé na půdě ČTÚ je fakticky rovno jeho Řídícímu výboru a jeho vztah k pracovním skupinám APVTS je následující: výstupy pracovních skupin APVTS dostává Řídící výbor, který rozhoduje případné spory (pokud pracovní skupiny nedojdou k jednotnému názoru), a snaží se jim dát potřebný formální statut. Tím by mělo být vydání dohodnutého řešení ve formě technického standardu, za přispění regulátora. Rád bych zdůraznil, že se jedná o technické aspekty a technické standardy, nikoli aspekty cenové - ty budou řešeny jinak.

Co bude volba operátora zahrnovat?

Příkladem situace, kdy na půdě pracovních skupin nedošlo k jednoznačné shodě a musel rozhodnout až Řídící výbor za účasti regulátora, je celá skladba typu hovorů, resp. volání, které budou moci být nabízeny skrze mechanismus volby operátora.

Operátoři se však dokázali sami dohodnout na tom, že prostřednictvím volby operátora budou moci být nabízena alespoň:

• Místní volání (neboli volání která začínají a končí v rámci jedné tarifní oblasti poskytovatele připojení)
• Národní (meziměstská) a mezinárodní volání
• Volání na mobilní čísla
• Volání na vybrané negeografické služby

Prakticky to tedy znamená, že u těchto hovorů si volající bude moci vybrat, přes kterého poskytovatele (a tudíž i za jaký tarif) bude jeho hovor veden. Určitou zajímavostí je zařazení místních hovorů do této skupiny, protože zde je prostor pro rentabilitu (z pohledu alternativních operátorů) obecně nejmenší.

Důležité je zdůraznit si, že zařazení konkrétních druhů hovorů do této skupiny ještě neznamená, že je musí nabízet každý alternativní operátor který bude poskytovat své služby skrze volbu operátora. Jedná se o možnost, podloženou existencí technických standardů které říkají jak to musí být řešeno, pokud bude příslušná služba poskytována. Rozhodně však nejde o povinnost poskytovat celou tuto škálu služeb, a každý operátor se bude sám rozhodovat, co nabídne a co nikoli.

Například právě u místní hovorů skrze volbu operátora považuji za pravděpodobné, že někteří z alternativních operátorů dojdou k závěru, že se jim nevyplatí je poskytovat.

Jak je to s přístupem k Internetu?

Komutovaný přístup k Internetu je příkladem typu hovoru, na kterém se operátoři na půdě APVTS původně nedokázali dohodnout, zda má být zařazen mezi ty které lze poskytovat skrze volbu operátora či nikoli. Nakonec musel rozhodnout až Řídící výbor na půdě ČTÚ. Ten rozhodl ve prospěch poskytování "internetových hovorů" skrze volbu operátora. Co to bude v praxi znamenat?

Uživatel Internetu, který má pevnou telefonní linku od Českého Telecomu, již nebude odkázán jen na internetové tarify Telecomu, ale bude si moci vybrat mezi tarify všech alternativních operátorů, kteří nabízí přístup k Internetu skrze volbu operátora. Přesněji: Telecomu zaplatí takovýto uživatel měsíční paušál za existenci své pevné telefonní linky, ale skutečně provolané minuty už bude platit přímo tomu operátorovi, kterého si pro přístup k Internetu zvolil (proto je tak důležitý cenový program bez volného kreditu, po jehož zavedení nyní volá ČTÚ i ÚOHS).

Znamená to, že se dočkáme výrazných změn v cenách za komutovaný přístup k Internetu, případně i tolik očekávaného paušálního přístupu? Na tuto otázku dosud není možné odpovědět, protože žádná jednání o cenách v rámci volby operátora dosud nebyla zahájena. Když jsem se na pátečním setkání vyptával zástupců Telecomu alespoň na konstrukci ceny (přesněji poplatku za originaci, který bude zvolený operátor platit Telecomu za počáteční část hovoru), dozvěděl jsem se, že by měla být přímo úměrná počtu minut. To znamená, že pokud by nějaký operátor chtěl nabídnout paušální tarif pro přístup k Internetu, od svého zákazníka by vybral pouze fixní částku, ale sám by Telecomu platil různě, podle toho, jak dlouho bude zákazník skutečně připojen. To by znamenalo nějak zprůměrňovat očekávané chování zákazníků a podle toho dimenzovat onen paušální tarif a doufat, že se odhad nebude moc lišit od reality. Osobně nepovažuji za moc pravděpodobné, že by za těchto podmínek někdo dokázal nabídnout skutečně paušální tarif.

Co nebude zahrnuto ve volbě operátora?

Pro úplnost si ještě dodejme, co nebude zahrnuto ve volbě operátora:

• Volání na zbývající negeografické služby (např. Zelené linka, VCC atd.)
• Volání na čísla začínající na 1xxx, 1xxxx a 1xxxxx (např. volání na operátorské služby, ohlašovny poruch atd.)
• Tísňová volání

Podle toho, co nám bylo v pátek prezentováno, budou z možnosti využít volby operátora vyjmuti "účastníci, užívající specifické marketingové produkty ČTc, jež použití volby operátora vylučují (po schválení ČTÚ)". Příkladem zřejmě může být cenový program HOME MINI (pokud ÚOHS nedosáhne změny v podobě tohoto tarifu).

Dále nebude volba operátora možná z veřejných telefonních automatů (VTA), z VTH a VTS (spíše z technických důvodů, viz dále). Stejně tak by služby volby operátora neměly být dostupné zákazníkům, označeným jako neplatič.

Jak to bude s billingem

Velmi významnou částí celkové domluvy operátorů na podobě služby "volba operátora" je to, že "každý provozovatel je plně zodpovědný za vyúčtování volání zákazníkovi a za inkaso plateb od zákazníka". Co to fakticky znamená?

Když se na to podíváme z pohledu koncového zákazníka, v úvahu připadaly dvě možná řešení - buďto bude zákazník dostávat jeden společný účet, za služby které "odebral" od všech operátorů. Nebo bude dostávat N různých účtů, po jednom od každého operátora, jehož služby v daném měsíci využil.

Naši operátoři se dohodli na druhé variantě, neboli na tom, že každý si svého zákazníka musí "zkasírovat" sám.

Co by to mělo znamenat v praxi? Zejména to, že každý "účastník" (jak Telecom častuje lidi, kteří mají od něj pevný telefon), který bude chtít využít služeb některého z alternativních operátorů, bude s ním muset vstoupit do určitého smluvního vztahu - minimálně takového, který dotyčnému operátorovi umožní následné "zkasírování" zákazníka.

Kromě informací o způsobu placení bude alternativní operátor potřebovat o každém ze svých zákazníků vědět, ze kterého telefonního čísla mu bude volat. U každého hovoru, který mu Telecom předá "k realizaci" v rámci volby operátora, se totiž dozví číslo volající stanice - a na základě této informace musí být schopen si odvodit, komu a jak naúčtovat příslušnou koncovou cenu celého hovoru. Z tohoto důvodu není příliš praktická volba operátora při volání z veřejných automatů (a byla také z volby operátora vyřazena).

Konkrétních podob smluvních vztahů mezi operátorem a jeho zákazníkem nejspíše bude více, a vyloučeny nejsou ani řešení na bázi předplatného. Rozhodujícím momentem však určitě bude jednoduchost a rychlost použití - pokud by se jednalo o předplatné na bázi karty se specifickým identifikačním číslem, musel by jej zákazník explicitně vyťukávat před každým hovorem, což asi nebude nic příjemného. Počkejme si proto raději, s čím naši operátoři přijdou.