Kde zaspal LR(A)IC?

Na úterní tiskové konferenci ČTÚ se nemluvilo pouze o tom, zda Telecom stihne či nestihne zavést ve své síti volbu operátora. Hned první na programu byla problematika cenového rozhodnutí 01/PROP/2002, které se týká nového způsobu výpočtu propojovacích poplatků pro rok 2002.

O samotném rozhodnutí 01/PROP/2002 jsem zde na Lupě psal v samostatném článku, proto jen stručně: jde o rozhodnutí, které stanovuje závaznou metodiku výpočtu cen pro případ, kdy se jednající strany (v první instanci) nedohodnou samy na vlastních cenách (což se dosud nestalo). Zajímavé je toto rozhodnutí tím, že ve skutečnosti obsahuje hned dvě závazné metodiky:

• jedna je v zásadě loňskou metodikou (založenou na principu tzv. plně alokovaných nákladů), zatímco
• druhá je metodikou na bázi modelu LRAIC (Long Run Average Incremental Costs).

Rozhodnutí 01/PROP/2002 přitom říká, že první z obou metodik (ta fakticky loňská) má být použita v případě, že nebudou k dispozici vstupní data pro naplnění druhé z obou metodik. Dodání těchto vstupních dat přitom rozhodnutí požaduje po dominantním operátorovi, a to s termínem 15.5.2002.

Pro upřesnění a pro toho, kdo dosud neslyšel o podstatě metody LRIC, je vhodné připomenout že jde o model který se zabývá působením efektivního operátora (neboli takového který investuje a chová se účelně) a modeluje ty jeho náklady, které má navíc oproti situaci, kdy by žádné propojení neposkytoval (proto: přírůstkové náklady, anglicky: Incremental Costs). Aby se přitom vyloučil zkreslující efekt počátečních investic, jsou tyto "přírůstkové" náklady modelovány za delší časové období (proto: Long Run) a ještě jsou zprůměrňovány (proto: Average).

Jak se psala historie?

Pravdou je, že model LRIC (resp. zprůměrňovaný LRAIC) je dosti náročný, jak na zpracování samotného modelu, tak i na jeho naplnění vstupními daty, která odráží reálné ceny na trhu a jeho další parametry (například ceny pozemních prací, ceny telefonních ústředen, počty telefonních účastníků, objemy a strukturu hovorů atd.). Rozhodně není možné jej připravit a zavést ze dne na den. Proto když počátkem loňského roku (roku 2001) došlo ke všeobecnému konsensu mezi operátory (včetně Telecomu) i regulátorem o tom, že LRIC je ta správná cesta do budoucna, muselo se začít s poměrně náročnými přípravnými pracemi.

Přípravné práce na modelu LRIC probíhaly od března do října loňského roku, a to na půdě asociace APVTS (Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí), za účasti regulátora (ČTÚ) a se zapojením zahraničních konzultantů (z firmy Launchworks). Na jeho financování byl použit zahraniční účelový grant.

Oficiální rámec celé této aktivitě poskytlo společné memorandum APVTS a ČTÚ, které šéfové obou subjektů (Stanislav Novák za APVTS a David Stádník za ČTÚ) podepsali 14.3. V tomto memorandu se mj. píše:

• APVTS a ČTÚ se dohodly že budou spolupracovat na tvorbě modelu LRIC
• Termín ukončení projektu: vypracování modelu do konce září 2001, testování modelu v měsíci říjnu, následované provedením požadovaných úprav s cílem připravit model k praktickému využití (stanovení cen za propojení pevných veřejných telekomunikačních sítí) od 1.1.2002
• ČTÚ se bude zúčastňovat prací v rámci projektu a bude dávat jednoznačně najevo svá stanoviska k projektu.
• Obě strany budou vyvíjet maximální úsilí k úspěšnému dokončení projektu v plánovaném termínu

Co zaznělo na tiskovce ČTÚ?

Na úterní tiskovce ČTÚ (i přímo v jedné z tiskových zpráv, které ČTÚ vydala, se uvádí že výsledný model byl předán ČTÚ v příloze dopisu APVTS dne 28.11.2001. Proč tedy nebyl použit již dříve? Proč jej regulátor nechal "zrát" celý kvartál, než jej vydal ve svém rozhodnutí 01/PROP/2002 až v březnu?

Jak v úterý řekl předseda ČTÚ David Stádník, na jeho stole se v listopadu sešly hned dva návrhy modelu LRIC, resp. LRAIC. Jedním z nich byl již zmiňovaný model od asociace APVTS, doručený 28.11.2001 a v souladu s březnovým memorandem určený pro využití již od 1.1.2002. Druhým pak vlastní návrh Českého Telecomu, který jej doručil na ČTÚ dokonce dva dny před návrhem APVTS.

O existenci dvou modelů LRIC se ví již delší dobu - psalo se o tom v médiích, a hovořilo se o nich i na odborných konferencích v závěru loňského roku, kde přímí účastníci prací na LRICu na půdě APVTS popisovali průběh tvorby modelu. Český Telecom se (jako člen APVTS) přihlásil k metodě LRIC a prý se aktivně účastnil tvorby příslušného modelu na půdě APVTS, ovšem jen po metodologické stránce. Naopak prý rezolutně odmítnul naplnit jej svými daty, která prohlásil za své obchodní tajemství a deklaroval, že je předá pouze regulátorovi.

Skutečnost, že Telecom předá regulátorovi model naplněný svými daty samostatně (a neukáže je svým konkurentům), by tedy měla jistou logiku. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem se v úterý z úst pana Stádníka dozvěděl, že Telecom předal ČTÚ jako svůj návrh prázdný model LRIC, tedy nenaplněný (jeho) daty! Navíc nejspíše šlo o jiný model LRIC či LRAIC (proč by jinak Telecom předával ČTÚ stejný model samostatně a nikoli společně za APVTS).

Zmatení protinávrhem?

Nedalo mi to nezeptat se předsedy Stádníka, co způsobilo tak dlouhý odklad přijetí metody LRIC - když původní memorandum z března 2001 hovořilo o využití k 1.1.2002, zatímco ve skutečnosti byl návrh vydán formou cenového rozhodnutí až v březnu, ale minimálně ještě do 15.5.2002 nebude fakticky využitelný.

Odpovědi jsem rozuměl tak, že ČTÚ zmátl (proti)návrh, podaný Českým Telecomem (dva dny před doručením modelu APVTS). Stalo se tak prý bez jakéhokoli komentáře (i bez vstupních dat), a ČTÚ, který do té doby považoval APVTS za jediný subjekt, prý náhle nevěděl co si o tom myslet. A tak museli podrobně zkoumat oba návrhy, zjišťovat v čem se liší, a připravovat podmínky pro praktické nasazení modelu. To mělo způsobit ono zdržení …..

Proč se musí sbírat nová data?

Novinkou byla pro mne také informace, že regulátor předal 11.2.2002 asociaci APVTS návrh svého cenového rozhodnutí 01/PROP/2002 k připomínkám (s termínem 20.2.2002). Tím se alternativní operátoři nepochlubili a naopak tvrdili, že na schůzce 13.2.2002 jim regulátor nebyl schopen nic říct o tom, kdy LRIC zavede.

Nakonec tedy regulátor vydal své rozhodnutí 5.3.2002 - ale zdůrazněme si ještě jednou, že to ještě není faktické zavedení LRIC-u pro výpočet propojovacích poplatků (což by mohlo znamenat jejich pokles, a s ním i pokles koncových cen). Regulátor totiž vydal model LRIC (resp. jeho "zprůměrňovanou variantu LRAIC) jako prázdný model, nenaplněný daty. Potřebná vstupní data si po Českém Telecomu vyžádal až vydáním tohoto rozhodnutí, s termínem 15.5.2002 (což fakticky znamená, že pokud Telecom data nedodá s předstihem, není model LRIC možné použít, a místo něj by se pro nový výpočet propojovacích poplatků použila loňská metodika).

Opravdu ale musel regulátor vydávat model LRIC jako prázdný a teprve začít poptávat potřebná vstupní data? Model, který dostal 28.11.2002 od APVTS (a na jehož přípravě se průběžně podílel) byl naplněn daty - od alternativních operátorů, ze zahraničí, kvalifikovanými odhady atd. - a mohl být využit k výpočtu nákladů na propojení (ne ceny, ta by měla být stanovena v závislosti na nákladech). Hodnoty, které při tomto výpočtu vyšly (např. u místního hovoru ve špičce 28 haléřů, či 14 mimo špičku) jsou sice stále jen náklady, ale přesto skýtají velký prostor pro pokles cen za propojení (dnes jsou stále v platnosti loňské ceny, tj. u místních hovorů 66 haléřů za minutu ve špičce a 33 mimo špičku).

Nyní tedy regulátor požaduje nové naplnění celého modelu, a to daty od Českého Telecomu - ale až k 15.5.2002. Prý proto, že jde i o taková data, která u nás dosud nebyla sledována. To o nich regulátor nevěděl ještě v době vzniku modelu na půdě APVTS, kde se aktivně účastnil jeho příprav? Nebo tento model, vzniklý za jeho spoluúčasti, nějak dále upravoval či místo něj použil model připravený Telecomem?

Proč potom v březnu loňského roku podepisoval memorandum, ve kterém se zavázal vyvinout maximální úsilí k využití modelu LRIC pro stanovení cen za propojení již od 1.1.2002?