Jaký bude školský intranet? - I.

Toto pondělí uspořádal generální dodavatel seminář pro novináře, na kterém odpovídal na otázky kolem informační a komunikační infrastruktury, budované v rámci projektu III SIPVZ. Zastoupena byla i Sekce SIPVZ na ministerstvu, a přítomna byla také početná suita lidí z Českého Telecomu. Bohužel na straně novinářů byla účast velmi malá - přišli jen 3 včetně mé maličkosti, ačkoli pozváno bylo samozřejmě mnohem více zástupců médií. Je to rozhodně škoda, protože informovanost a detailnějších aspektech projektu není velká a takovéto semináře se pořádají právě proto, aby se zlepšila.

Změna ve financování

Své dojmy z celého semináře začnu poměrně významným aspektem, o kterém jsem zde na České škole dosud nezaznamenal žádné informace (sám jsem o něm psal na Lupě). Jde o změnu financování síťových služeb v rámci celého projektu. Až dosud bylo vše stavěno na předpokladu, že stát platí jednorázově pouze za vybudování sítí LAN na školách, a poté platí již jen průběžně, ve formě měsíčních paušálů, za počet SKP které školy používají. Nynější změna spočívá v tom, že paušální platby státu se rozdělí: za konektivitu (do školského intranetu i Internetu, za služby poskytované v intranetu) bude stát platit přímo Českému Telecomu, a generálnímu dodavateli bude platit za to ostatní. Stejně na tom budou i školy, které si pořídí nějaký nadstandard v oblasti své konektivity (nad rámec toho co dostanou ze svého pohledu bezplatně) - také ony budou platit přímo Českému Telecomu.

Proč ale takováto dosti velká změna, když celou dobu bylo veřejnosti prezentována původní verze? Iniciativa prý přišla od ÚVIS (Úřadu pro veřejné informační systémy), který za stát uzavřel s Českým Telecomem Rámcovou smlouvu na budování a provoz komunikační infrastruktury veřejné správy (fakticky jde o obdobný privátní intranet, jakým bude ten školský). Připomenu, že tato zakázka byla Telecomu přidělena bez výběrového řízení, přímým rozhodnutím vlády. Nyní ÚVIS prosazuje to, aby budování školského intranetu a poskytování síťové konektivity bylo řešeno "pod" již uzavřenou Rámcovou smlouvou (mezi ÚVIS a ČTc), a nikoli v rámci vztahů státu (resp. MŠMT) a ČTc. Na nedávném setkání s novináři to náměstek ÚVIS Šiška zdůvodňoval delším trváním kontraktu (do října 2006), příznivějšími cenami a také lepší možností vyjednávání dalších podmínek. Pravdou je, že Rámcová smlouva ÚVIS-ČTc předpokládá, že se každý rok budou ceny sjednávat znovu - ale vždyť přeci hlavním argumentem pro princip generálního dodavatele u SIPVZ bylo právě to, že jedině on může dojednat ty nejlepší možné podmínky. Nyní se vše dělá kvůli tomu, aby se mohly dojednat ještě lepší podmínky?

Pokud jde o statut této změny, všechny strany (ÚVIS, GD i Telecom) mi ji potvrdili. Zatím sice ještě nedošlo k formální změně příslušných smluvních vztahů (k podepsání dodatků prováděcích smluv), ale rozhodnutí prý již padlo a teď to jen musí právníci dotáhnout do konce.

Za sebe si v této souvislosti dovolím malou spekulaci. Jak za chvíli popíši, oba privátní intranety, resp. komunikační infrastruktury (školská a veřejné správy), by měly být fakticky realizovány jako virtuální privátní sítě nad jednou společnou infrastrukturou. Bylo by tedy logické, aby se oba subjekty (školství a veřejná správa) podílely společně na nákladech na vybudování této infrastruktury (tedy pokud definitivně zapomeneme na dřívější proklamace o tom, že stát bude pouze kupovat služby ale nebude do ničeho investovat). Školství do toho dá určité peníze, jejichž přesnou výši ale neznám (na jiné akci to pan Horák z ACOLu odhadl na cca 1 všech nákladů na projekt III). Kolik ale dá veřejná správa? Z centrálních peněz ani korunu, protože na to v letošním rozpočtu nejsou žádné peníze. Určité prostředky na své projekty mají jednotlivé resorty, ale na centrální projekty a aktivity, které zastřešuje právě ÚVIS, nejsou v rozpočtu žádné peníze. Nyní ale právě ÚVIS přichází s myšlenkou převést budování školského intranetu pod společný deštník Rámcové smlouvy s ČTc ….

Osobně se nemohu ubránit dojmu, že jde vlastně o snahu nahradit chybějící centrální peníze prostředky z jiných zdrojů a vybudovat alespoň něco. Tedy fakticky o dotování komunikační infrastruktury veřejné správy z peněz školství. V úterý se konalo setkání novinářů s ministrem Březinou, a když jsem se jej právě na toto ptal, argumentovat v tom smyslu, že to nemám takto brát, že ty peníze jsou nás všech a nikde se neztratí. Když jsem se na to samé ptal na pondělním semináři, nedostal jsem takovou odpověď, které bych byl schopen porozumět.

Jaká bude páteřní síť školského intranetu?

Pokud jsem na pondělním semináři vše správně pochopil, školský intranet bude vybudován jako virtuální privátní síť (VPN, Virtual Private Network) nad infrastrukturou, která bude sdílená s komunikační infrastrukturou veřejné správy (nejspíše realizované opět ve formě virtuální privátní sítě). To fakticky znamená, že obě sítě (školská i veřejné správy) se budou "tvářit" jako samostatné a logicky oddělené sítě, s vlastním adresovým prostorem, a s možností přestupu z jedné sítě do druhé jen přes k tomu určené přestupní body. Ve skutečnosti ale budou sdílet společnou (fyzickou) infrastrukturu. Ta je obecně tvořena aktivními prvky (směrovači, přepínači atd.), a dále přenosovými cestami.

Jako přenosové cesty budou zřejmě využity ty, které Telecom již má k dispozici (např. již existující optická vlákna či jiné přenosové trasy). Aktivní prvky budou pořizovány nové, a stejně jako přenosové cesty budou fakticky sloužit potřebám obou virtuálních sítí. Když jsem se ptal na náklady na tyto aktivní prvky, odpovědi jsem porozuměl tak, že se o ně podělí oba uživatelské subjekty.

Páteřní síť by měla být realizována na protokolu MPLS (MultiProtocol Label Switching), což je poměrně moderní řešení, jehož hlavní předností je podpora více síťových protokolů současně (nejen protokolu IP, ale i dalších), a pak také to, že podporuje různou úroveň kvality služeb (tzv. QoS, Quality of Service). Ve školním intranetu se zřejmě využije jen jeho schopnost podporovat virtuální privátní sítě (VPN), a to zřejmě jen pro protokol IP z rodiny TCP/IP. Druhá virtuální síť (komunikační infrastruktura veřejné správy) však nejspíše využije i podporu kvality služeb pro potřeby telefonování. Projekt komunikační infrastruktury veřejné správy totiž počítá i s tím, že orgány veřejné správy postupně napojí své pobočkové telefonní ústředny na tuto komunikační infrastrukturu a mezi sebou si budou volat přes ni, na bázi technologií VOIP.

Jaká bude přístupová síť?

Pokud jde o přístupovou síť, neboli o propojení jednotlivých škol s páteřní sítí, zde Telecom hodlá použít tři možnosti:

• Propojení pomocí své sítě LL-NET (jde o klasické pronajaté okruhy)
• Technologii ADSL
• Technologii ISDN v režimu Semipermanent.

Zatímco první možnost je po technické stránce vcelku standardní záležitostí (podobné pronajaté okruhy nabízí i řada dalších subjektů), malé vysvětlení si zaslouží druhé dvě možnosti - ADSL a ISDN. Obě dvě staví na využití existujících telefonních linek, přičemž starší ISDN na těchto linkách dosahuje max. rychlosti 2 x 64 kbps, zatímco podstatně mladší ADSL zvládá více (stovky kbps). Do každé školy, která bude takto připojena, se natáhne nová telefonní linka (nebo "sebere jedna stávající), a bu´dto přemění na ISDN linku, nebo osadí ADSL modemy (pak po ní půjde i telefonovat).

ISDN přitom dokáže pracovat ve třech různých režimech, z nichž nejpoužívanější je režim fungující na principu přepojování okruhů s komutací (navazováním spojení). Jeden ze dvou zbývajících režimů je režim "semipermanent", kdy se ISDN kanál chová stejně jako pevný okruh (a nabízí trvalé spojení). Pokud je mi známo, Telecom tento "semipermanentní" ISDN režim na našem trhu nenabízí (musel by jej zpoplatňovat paušálně, zatímco režim který nabízí zpoplatňuje podle délky spojení v čase).

Když jsem se ptal na to, podle čeho bude vybírán způsob připojení té které školy, odpověď zněla tak že rozhodovat bude výlučně ekonomika (neboli: kolik to bude Telecom stát). Odhad je prý takový, že většina škol bude připojena klasickým pronajatým okruhem od LL-NETu, přibližně 1000 škol přes ISDN, a školy v Praze, Brně a Ostravě budou připojeny přes ADSL.

Konkrétní cenové aspekty jsme se na pondělním semináři nedozvěděli, ale jeden zajímavý údaj zde přeci jen zazněl: když si nějaká škola v rámci nadstandardu objedná posílení své konektivity ze standardních 64 kbps na 128 kbps, bude doplácet něco kolem 4600 Kč měsíčně (přesnou částku lidé z Telecomu hledali ale nenašli, nicméně určitě je to prý pod 5 tisíc). Neopomněli dodat, že to je výrazně lepší než cokoli jiného na trhu.

Pravdou je, že dokud IOL (internetová odnož Telecomu) ještě zveřejňoval své ceny za připojení, rozdíl mezi jeho ceníkovými cenami za pevné připojení rychlostmi 64 a 128 kbps (včetně přenosového okruhu) představoval cca 10 až 11 tisíc. Od té doby se ale mnohé změnilo (např. IOL přestal zveřejňovat své ceny za připojení a říká že jsou individuální), a ceny za konektivitu obecně klesají.

Na druhou stranu je pravdou, že v některých lokalitách (nikoli všude) existuje i lacinější připojení. Zajímavá bude i situace s ADSL přístupem k Internetu. Telecom už několikrát odložil start této služby a dosud nejsou známy jeho ceny. Existují jen různé spekulace a úniky informací, které hovoří až o 25 tisících měsíčně za neomezený přístup rychlostí 256 kbps. Ve světě je ovšem ADSL dostupné v cenové hladině od 1000,- do 2000,- Kč (v přepočtu), a to s neomezeným objemem přenesených dat a ještě vyšší rychlostí než 256 kbps. Pokud se potvrdí spekulace o vysoké ceně, kterou Telecom hodlá za ADSL požadovat (například oněch 25 tisíc měsíčně, ale třeba i 10 tisíc), pak určitě sklidí bouři nevole a bude muset vysvětlovat, proč je tolikrát dražší než zahraničí, se kterým tak rád srovnává své tarify. Pokud by ale Telecom srovnal cenovou hladinu svého ADSL zhruba na úroveň světových cen (tj. někam pod 2000,- měsíčně), byť třeba jen za připojení 256 kbps a ne vyšší, mělo by mu školství jeho nabídku pro Internet do škol okamžitě omlátit o hlavu. Proč by měla škola doplácet za zrychlení své ADSL přípojky (nebo i jiné přípojky) ze 64 kbps na 128 kbps něco mezi 4 až 5 tisíci, když neomezené připojení ještě vyšší rychlostí získá celé za poloviční částku?

Komu bude patřit IKI SIPVZ?

V souvislosti s projektem III (alias Internet do škol) bylo mnohokráte zdůrazňováno, že jeho hlavním cílem je vybudování Informační a komunikační infrastruktury (IKI). Tu je asi nutné chápat šířeji, včetně počítačů na školách (které nakonec zbudou ministerstvu), včetně zdejších sítí LAN (které budou patřit školám), a také včetně školského intranetu, včetně jeho páteřní části i přístupových sítí. Komu ale připadne tento privátní intranet? Po pondělním semináři je jasné, že bude patřit Českému Telecomu, který jej bude vlastnit a provozovat (stejně jako intranet veřejné správy, realizovaný na stejné infrastruktuře). Pravda, v dobách vzniku státní informační politiky se předpokládalo, že stát si takovéto sítě (tehdy se uvažovalo pouze o síti veřejné správy) bude provozovat sám, prostřednictvím své vlastní odborné organizace. Později na to ale rezignoval.

V pokračování tohoto článku popíši, co jsme se v pondělí dozvěděli o konkrétním způsobu připojení škol, o připojení centrálního internetového serveru, i o dostupnosti různých služeb v rámci školského intranetu.