Je cosi shnilého v českých telekomunikacích

Psaní článků o stavu českých telekomunikací mi v poslední době připomíná spíše psaní zpráv do černé kroniky, než povzbudivé líčení pokroku vyvolaného liberalizací telekomunikačního trhu. Ledva jsem minulý týden psal o "čemsi shnilém v chování a závazcích státu vůči dostupnosti Internetu", a v pátek to proložil neméně chmurným líčením perspektiv ADSL, dnes je na řadě další, snad ještě tragičtější příběh. Doufám jen, že tento seriál bude co nejkratší ….

Alternativní operátoři se (opět) bouří

V posledních dnech se znovu začínají ozývat hlasy alternativních operátorů, kteří poukazují na velmi nezdravý vývoj na našem telekomunikačním trhu. Není to poprvé, co se ozývají s protesty, ale tentokráte mají silné argumenty, používají silné výrazy a avizují důrazné kroky. Abych ale byl přesný: budu zde popisovat zejména stanovisko Contactelu, který své názory a postoje tlumočil novinářům minulý čtvrtek. Problémy, které kritizuje, jsou ale obecné a týkají se všech subjektů působících u nás. Proto si dovolím předpokládat, že tyto problémy pálí všechny alternativní operátory. Popíši proto nejprve tyto obecné problémy, a teprve pak se zmíním o krocích, které konkrétně avizuje Contactel sám za sebe (neboť zde už jde o specifické aktivity jednoho operátora, ke kterým se ostatní mohou, ale nemusí připojit).

Kde jsou problémy?

Obecné problémy, na které Contactel minulý týden upozornil, se týkají především chování regulátora a situace na trhu, zejména s ohledem na blížící se termín volby operátora (k 1.7.2002 ve variantě s krátkou předvolbou). O co konkrétně jde?

V minulém roce regulátor stanovil určité poplatky za propojení a sám deklaroval, že pro letošní rok (rok 2002) stanoví poplatky nové. Prohlásil také, že nový způsob výpočtu propojovacích poplatků by měl být založen na metodě LRIC. Proto byla pod patronací samotného ČTÚ na půdě APVTS založena pracovní skupina, která připravila nezbytný model, na jehož základě ČTÚ mohl novou výši poplatků vypočítat a svým rozhodnutím "uvést v život". Alternativní operátoři přitom předpokládali, že regulátor stanoví novou výši propojovacích poplatků současně s tím, jak upraví ceny Českého Telecomu v oblasti univerzální služby pro rok 2002 - obě záležitosti se totiž vzájemně ovlivňují. Tak se ale nestalo. Regulátor poměrně rychle a bez průtahů předepsal Telecomu nové ceny (resp. schválil jeho návrhy), čímž mu umožnil rebalancovat jeho tarify a přesunout větší část výnosů do paušálních příjmů, na úkor příjmů z hovorného (viz ono tolik kritizované zvýšení měsíčních paušálů a zavedení "povinného" volného kreditu). Tím dosti výrazně změnil situaci na trhu, neboť tím zmenšil prostor pro působení konkurence, která při poskytování služeb stávajícím zákazníkům ČTc může čerpat své výnosy jen z hovorného. Alternativní operátoři očekávali, že tato regulátorem vyvolaná změna bude doprovázena změnou působící v opačném směru, neboli stanovením nové výše propojovacích poplatků (podle metodiky LRIC, tak jak regulátor deklaroval že udělá). Pokles propojovacích poplatků, které si operátoři platí navzájem, by totiž kompenzoval pokles celkových výnosů z hovorného, a tím alespoň obnovil původní stav (a alespoň nějakou šanci pro alternativní operátory uspět na trhu). To se ale nestalo a zůstalo jen u jedné změny.

Alternativní operátoři nyní zdůrazňují, že regulátor svým zásahem změnil situaci na trhu, a to jednostranně ve prospěch Českého Telecomu. Dovolím si vyjádřit názor, že tím zhoršil nejenom pozici alternativních operátorů, ale také pozici koncového zákazníka (na kterého by regulátor měl myslet v první řadě). Ten sice má nyní na výběr z více cenových programů, ale nemá možnost si koupit právě a pouze tu službu, kterou potřebuje (neexistuje cenový program bez volného kreditu). Nemluvě již o celkovém zvýšení cenové hladiny a zákazu volby operátora u tarifu HOME MINI. Nové cenové programy ČTc jsou v současné době předmětem šetření Úřadu na ochranu hospodářské soutěže.

Alternativní operátoři také uvádí, že regulátor jim ani nevysvětlil, proč metodu LRIC dosud nepřijal a nevypočítal nové propojovací poplatky založené na této metodě. Stejně tak se ani nevyjádřil ohledně data, kdy tak hodlá učinit. Proto mu alternativní operátoři minulý týden poslali dopis, ve kterém zavedení metody LRIC urgují. Pro mezidobí, než regulátor uvede LRIC v život, navrhují použití metody EU Best Practice (tj. stejné řešení, které alternativní operátoři neúspěšně navrhovali již v předloňském roce).

Je volba operátora ohrožena?

Dalším akutním problémem, na který alternativní operátoři poukazují, je volba operátora. Dnes už je jasné, že datum 1.6.2002, které mělo být "nejzazším možným termínem", je fakticky termínem cílovým. Začíná být ale pravděpodobné, že ve skutečnosti dojde ještě k dalšímu odkladu nabídky příslušných služeb. Proč?

Důvodů je více. Jedním z nich je současné nastavení cenových hladin, konkrétně propojovacích poplatků pro potřeby volby operátora. Ty nebyly regulátorem explicitně určeny, a pokud by měly být odvozeny od současných propojovacích poplatků určených regulátorem pro minulý rok, jednoduše neskýtají dostatek prostoru pro alternativní nabídky koncovým zákazníkům. Bylo by to na hlubší ekonomický rozbor, ale řečeno lapidárně, se současnými propojovacími poplatky by služby volby operátora nebyly pro alternativní operátory rentabilní, zejména u místních a meziměstských hovorů a v segmentu tzv. rezidenčních zákazníků. Ti jsou navíc účinně "přitahováni" k Telecomu i zavedením volného kreditu.

Dalším důvodem jsou praktické aspekty zavedení volby operátora. Ačkoli se na půdě APVTS již dříve jednalo o specifikaci této služby, Telecom teprve musí vydat tzv. Referenční nabídku na volbu operátora a v ní specifikovat své konkrétní požadavky. Až bude tato Referenční nabídka na světě, bude moci začít vzájemné jednání, na které zákon pamatuje lhůtou 90 dnů. Pokud se v této lhůtě jednající strany nedohodnou, nastoupí nezávislý regulátor a měl by začít stejný proces jeho rozhodování, jaký již proběhl kolem sjednávání prvních propojovacích dohod na přelomu let 2000 a 2001. Vzhledem k současné rychlosti rozhodování regulátora lze očekávat, že to bude poněkud dlouhodobější záležitost.

Do magického data 1.7.2002 však zbývá něco kolem 120 dnů. Alternativní operátoři upozorňují na to, že Telecom svou referenční nabídku ještě nevydal, takže ještě nezačala běžet ani ona 90-denní lhůta.

Co na to Contactel?

Stanovisko Contactelu, prezentované na setkání s novináři minulý čtvrtek, je dosti radikální. Pokud jde o volbu operátora, zde jednoznačně zaznělo, že za současných podmínek firma nezačne nabízet hlasové služby pro masový trh. To souvisí právě s volbou operátora, která to měla umožnit, a je vhodné tomu rozumět tak, že firma nevyužije mechanismus volby operátora k tomu, aby skrze něj poskytovala své služby tzv. rezidenčním zákazníkům (soukromým osobám). Toto své stanovisko prý Contactel změní pouze tehdy, pokud by došlo k zásadní změně podmínek na trhu.

Velmi ostrá slova zazněla také na adresu regulátora. Jeho rozhodnutí z poslední doby Contactel interpretuje jako rozhodnutí která nevytváří rovnováhu na trhu, ale naopak dále prohlubují asymetrii na něm a jednostranně posilují pozici Českého Telecomu. Dokonce padala slova o ztrátě důvěry v regulátora, o destrukci trhu či o pozbývání zdravého rozumu. Contactel se jednáním regulátora cítí natolik poškozen, že zvažuje obrátit se na soud, a to již v brzké době (padla zmínka o 1 měsíci).

Hlavním argumentem Contactelu je výše zmiňované schválení rebalancování tarifů ČTc, ale neochota vyvážit jej stanovením nových propojovacích poplatků a metody LRIC. Zazněly však i další argumenty - například stále delší rozhodování regulátora, který si čím dál tím více "dává na čas". Nebo to, že na jednání alternativních operátorů s ČTÚ dne 13.2. předseda Stádník měl tvrdit, že to byl právě ČTÚ kdo přinutil Telecom zavést tarif HOME MINI, jako "sociální" a dotovaný tarif. To je ovšem ve zřejmém rozporu s paragrafem 77, bod 2 platného telekomunikačního zákona, který říká:

(2) Úřad stanoví ceny za služby zahrnuté do služby univerzální …. tak, aby ceny těchto služeb pokrývaly oprávněné náklady včetně přiměřeného zisku.

Představitelé Contactelu se netajili tím, že hodlají volat vládu k politické odpovědnosti za slibovanou ale neuskutečněnou liberalizaci telekomunikačního trhu v ČR. Mateřský TeleDanmark si prý také hodlá ohlídat své investice v ČR (mj. právě v Contactelu) a chce se zasadit o to, aby v okamžiku našeho vstupu do EU byly splněny všechny naše závazky v oblasti telekomunikací. V této souvislosti zaznělo i to, že v rámci našeho jednání o vstupu byla kapitola telekomunikací uzavřena již v roce 2000 na základě příslibu, že k 1.1.2001 dojde k úplné liberalizaci trhu - což se nestalo. Přitom právě Dánsko přebírá od 1.7. 2002 v EU předsednictví.

Hrozí nám tedy znovuotevření této kapitoly? Určitě by to nebylo nic příjemného, ale snad by to pomohlo změnit některé věci k lepšímu. Třeba přinutit stát, aby dodržoval své vlastní závazky.