Je cosi shnilého ve státě ICT

Internet není a nikdy nebyl přímo řízen státem. Mnozí lidé včetně mne jsou dokonce přesvědčeni, že právě díky tomu se Internet tak úspěšně rozvinul a nadále rozvíjí. Na druhou stranu Internet rozhodně není něčím co by stálo a fungovalo mimo zákon, ale také mimo společnost, její ekonomiku a nejrůznější aktivity státu a státní správy. Stát sám je dnes uživatelem Internetu, ale vytváří také určité prostředí které rozvoj Internetu významně ovlivňuje. Na "nastavení" tohoto prostředí pak hodně záleží, jak rychle a v jaké míře se bude Internetu dařit.

Jedním z nejvýznamnějších aspektů jsou v této souvislosti náklady na přístup k Internetu. Má-li být Internet přístupný pro co nejširší veřejnost, a ne pouze pro omezený okruh nadšenců, musí být příslušné cenové hladiny dostatečně nízké. Samozřejmě se to týká jak jednorázových pořizovacích nákladů, tak i nákladů průběžných, mezi kterými dominují náklady na připojení. Pro masovou dostupnost Internetu pak jsou nejpodstatnější telekomunikační poplatky za nejběžnější druh připojení, kterým stále je komutovaný (dial-up) přístup.

Budeme-li se dále bavit o tom, co stát může a nemůže v této oblasti dělat, je vhodné si zdůraznit, že za dnešní situace v ČT stát nereguluje ani jednorázové pořizovací ceny (ceny počítačů či jiných použitelných zařízení), ale nereguluje ani ceny za komutovaný přístup k Internetu. Přístup k Internetu totiž nepatří do tzv. univerzální služby, a tudíž ani internetové tarify Českého Telecomu nejsou regulovány (a regulovány nejsou ani "internetové části" regulovaných tarifů jako HOME MINI či HOME STANDARD atd.). Takže stát jako takový (resp. nezávislý regulátor) nemůže dominantnímu Telecomu přímo a direktivním způsobem přikázat, jaké ceny pro připojování k Internetu má nasadit.

To, co stát a jeho orgány mohou a také dělají, je vytvářet již zmiňované prostředí a podmínky, které následně ovlivňují cenotvorbu příslušných operátorů a providerů. Jde zejména o reálnou konkurenci na trhu, která může být buď podporována a účinkovat tak, že tlačí ceny dolů, nebo může být naopak potlačována a nevytvářet tlak na snižování cen (či dokonce otevírat prostor pro zvyšování cen). Ve hře však jsou i další faktory - například to, jak se stát sám chová v roli uživatele Internetu. I zde se totiž může chovat různě a dosahovat různých efektů.

No a právě toto nepřímé působení státu na rozvoj Internetu v ČR je kritizováno již i ze strany Českého fóra pro informační společnost (ČFIS).

Co je ČFIS?

České fórum pro informační společnost je po formální stránce poradním orgánem Rady vlády pro státní informační politiku, která má v našem státě na starosti věci kolem informačních a telekomunikačních technologií. Fakticky má ČFIS plnit roli jakési "zpětné vazby" a vyjadřovat se k aktivitám v oblasti informační společnosti (tj. říkat na ně svůj názor, který Rada a další státní orgány mohou, ale také nemusí respektovat, neboť ČFIS je pouze poradní orgán). Aby mohl plnit svou roli "zpětné vazby" co nejefektivněji, jsou členové ČFIS voleni napříč celou společností, tak aby pokud možno věrně reprezentovali její složení (sám jsem členem ČFIS za oblast médií). Uvnitř je ČFIS členěn na pracovní skupiny, které mají konkrétní užší zaměření a tím se zabývají (podrobnosti lze nalézt na WWW stránkách ČFIS, http://www.info-forum.cz).

Na co ČFIS poukazuje?

Jednou z očekávaných a zamýšlených rolí českého fóra pro informační společnost je být jakýmsi veřejným strážcem v oblasti informační společnosti a ICT vývoje a s předstihem upozorňovat na věci, které "nejsou v pořádku" či se "nevyvíjí dobře" a hrozí vznikem problémů. No a právě takovéto upozornění na vznikající problém je předmětem nejnovějšího veřejného prohlášení ČFIS, vydaného na sklonku minulého týdne. Bylo doručeno Radě vlády pro SIP na jejím posledním zasedání ještě minulý týden, a počátkem tohoto týdne bylo rozesláno médiím.

Co je ale předmětem samotného prohlášení? Co ČFIS kritizuje, resp. shledává problematickým a upozorňuje na to? Říká to již samotný název a podtitul prohlášení:

Konkrétně jde o to, že náš stát se zavázal (skrze své přistoupení k iniciativě eEurope+)

…dosáhnout podstatného snížení cen za přístup na internet posílením konkurence a/nebo regulací cen a srovnáváním na evropské a národní úrovni….

A to ještě do konce roku 2002. ČFIS nyní kritizuje to, že se tak neděje, a že ve skutečnosti dochází spíše k opačnému trendu - místo "podstatného snížení" dochází spíše k růstu a ke zhoršování podmínek pro přístup nejširší veřejnosti k Internetu. Proto také poukaz na disproporci mezi slovy a činy a celkem jednoznačné konstatování, že vláda neplní své závazky (byť ještě není konec roku 2002) . Konkrétně je zmiňováno například to, že dřívější cena na hodinu přístupu k Internetu (v nejvíce zvýhodněném období, pomocí speciálního internetového tarifu) stála cca 15,60 Kč, ale pro rok 2002 stoupla na 18,- Kč (u cenového programu HOME STANDARD), resp. 17,- Kč (u cenového 2002 programu HOME INTERNET).

Kde jsou příčiny?

Pokud jde o příčiny toho, proč místo poklesu cen dochází naopak k jejich zvyšování, zde je prohlášení velmi konkrétní:

Příčiny této situace spatřuje ČFIS zejména v chybně aplikované strategii rozvoje telekomunikačního trhu. Místo toho, aby vedení státu posilovalo reálnou konkurenci na telekomunikačním trhu, soustřeďuje se na zvyšování hodnoty svého podílu v Českém Telecomu před jeho privatizací. Konkrétní způsob, jakým tak činí, ještě dále zvyšuje nerovné podmínky na telekomunikačním trhu - ještě více posiluje pozici dominantního operátora a ještě více komplikuje vstup a působení nových alternativních operátorů. To je přesný opak toho, co se náš stát zavázal dělat v rámci svých závazků vůči Evropské unii.

Kritizována je také skutečnost, že ani druhý rok po otevření telekomunikačního trhu nedošlo v procesu liberalizace alespoň k takovému pokroku, aby si zákazník mohl kupovat právě a pouze takové služby, jaké skutečně potřebuje. Místo toho jej cenové programy Českého Telecomu nutí k tomu, aby odebral určité povinné minimum, resp. dopředu zaplatil za určitý objem služeb, bez ohledu na to zda je skutečně využije či nikoli (jde konkrétně o skutečnost, že neexistuje cenový program bez volného kreditu).

K tomu bych rád za sebe dodal ještě jeden aspekt: náš stát se často pyšní tím, jak se chová efektivně a snižuje náklady na telekomunikační služby tím, že uzavírá exkluzivní smlouvy s jedním konkrétním operátorem (zde mám na mysli hlavně exkluzivitu Českého Telecomu v oblasti veřejné správy). Možná tím stát skutečně něco ušetří (například ministr Březina s oblibou hovoří o úspoře nákladů ve výši 20 procent). Ale co občané tohoto státu? Jich se exkluzivní smlouvy státu s Českým Telecomem netýkají (jim žádné zvýhodnění neposkytují), a jejich efekt vůči občanům je dokonce opačný - místo konkurenčního tlaku spíše uvolňují ruce dominantnímu operátorovi, který si pak může prosadit dokonce další růst cenových hladin (viz zmiňované zvýšení ceny z 15,60 Kč na 17 až 18,- Kč za hodinu připojení mimo špičku) a zhoršování pozice zákazníka (zmiňovaná absence tarifu bez volného kreditu, resp. nutnost odebrat určitý objem služeb bez ohledu na jejich potřebnost).

Jaké mohou být následky?

Prohlášení ČFIS i tisková zpráva, vydaná v této souvislosti, upozorňují i na konkrétní důsledky, které by pokračování celého trendu mohlo přinést:

Kromě neplnění přijatých závazků ve vztahu k EU jde zejména o to, že to může být příčinou zpomalení rozvoje informační společnosti obecně. Jak dokládají statistiky OECD, ceny za telekomunikační služby a za přístup k Internetu jsou v ČR trvale jedny z nejdražších v Evropě, posuzováno podle reálné koupěschopnosti obyvatelstva. To má přímou souvislosti s nízkou mírou využívání Internetu a zcela podkopává snahy zvýšit informační gramotnost občanů či zavést v ČR elektronický obchod B2C (Business to Consumer) - dokud nebude mít cenově dostupný přístup k Internetu dostatečně vysoké procento obyvatel, nebude jak vzdělávat v oblasti informační gramotnosti či komu prodávat. Stejně tak nebudou nové pracovní příležitosti, nové možnosti podnikání, nebude dostatečná konkurenceschopnost našich firem, nebude komu nabízet služby e-governmentu, zdravotnictví on-line atd.

Co bude dál?

Veřejné prohlášení ČFIS je vzhledem k pozici a postavení tohoto orgánu pouze jakýmsi morálním apelem, který může (a měl by být) široce diskutován, ale na druhou stranu nepřináší orgánům států žádné formální závazky. Předseda ČFIS, který prohlášení za fórum podepsal, současně požádal ministra Březinu o vyjádření k celému problému i k tomu, jak jej vláda hodlá řešit - jak v rovině podpory rozvoje Internetu, tak i pokud jde o formální plnění závazků vůči EU, k jejichž dodržování se vláda přihlásila.