Lidská historie zná mnoho slavných výroků o tom, že všechno důležité a podstatné již bylo vynalezeno či objeveno, a tak už nemá cenu dále zkoumat, hloubat či jenom očekávat něco převratně nového. Takovéto výroky se ozývaly snad po celou lidskou historii, a vždy se ve světle pozdějšího vývoje ukázaly až komicky zcestné - vždy se objevilo něco zásadního, revolučního, co posunulo lidské poznání o notný kus dopředu, a s tím i možnosti člověka a fungování lidské společnosti. Jak je tomu ale nyní? Jsme snad právě dnes v oné situaci, kdy již nelze nic zásadně nového vynalézt či objevit? Nebo je tomu naopak a můžeme čekat něco doslova převratného?
Dobrodružství lidského poznání rozhodně není u konce, a těžko někdy bude. Jiná věc je ale pravděpodobnost nějakého zásadního vědeckého objevu, který by přišel jako blesk z čistého nebe a nikdo o něm dopředu nevěděl. Významné objevy dnes již nevznikají náhodou a "samovolně", nýbrž jako výsledek systematické a náročné práce celých kolektivů lidí. Dají se ale budoucí výsledky takovéto práce dostatečně dlouho držet pod pokličkou?
![]() |
Zprávy o novém vynálezu, který se rodí ve firmě DEKA pod vedením Deana Kamena, se objevují v médiích v jakýchsi vlnách. K jedné takové vlně došlo počátkem letošního roku (v lednu a únoru), kdy to už už vypadalo, že Kamen chce svůj nový vynález představit veřejnosti. Nestalo se tak.
Nyní se vzedmula další vlna zájmu o nový vynález. Vyvolalo ji oznámení Diane Sawyerové, moderátorky pořadu Good Morning America na americké TV stanici ABC, která minulé pondělí řekla že přesně za týden bude v jejím pořadu nový vynález přestaven světu - ale že sama také netuší, o co jde. Nyní je vše anoncováno i na oficiálním webu ABC.
![]() |
No a den, kdy by se tak mělo stát, je právě dnes, 3. prosince roku 2001. Podle obvyklého způsobu zápisu data v zámoří toto datum zní: 12.3.2001. Není takto zapsané datum něčím zajímavé, či přímo symbolické?
Nový vynález, na kterém Dean Kamen pracuje, dostal kódové označení GINGER. Často se mu ale říká jednoduše TO (v angličtině IT). Nikdo dosud veřejně neřekl, o co se jedná, a samotná podstata vynálezu je pečlivě držena pod pokličkou. Příležitost vidět jej, a dokonce si jej i vyzkoušet, však dostaly některé známé a vlivné osobnosti, které se ale musely zavázat mlčenlivostí. Jsou však známy alespoň jejich povšechné výroky. Například:
Sám Dean Kamen na adresu svého nového vynálezu řekl, že bude "alternativou k produktům, které jsou špinavé, drahé, často i nebezpečné a mnohdy frustrující, zvláště pro lidi ve městech".
Co to tedy bude? Alternativa k autům?
![]() |
Stejně tak se ale může ukázat, že jde o něco úplně jiného. Nebo se nemusí ukázat vůbec nic.
Pravdou ale je, že vazba mezi vynálezcem Deanem Kamenem a Stirlingovým strojem opravdu existuje. Kamen (a další) jsou držiteli zajímavého US patentu na zařízením s pohonem na bázi Stirlingova stroje (US6062023: Cantilevered crankshaft stirling cycle machine, obsah, a rozbor s komentáři odborníků na Stirlingovy stroje).
Stirlingův stroj je veřejnosti poměrně málo známé zařízení, které dokáže měnit tepelnou energii na pohybovou a naopak. Lze jej tedy použít jako motor (převádějící tepelnou energii na pohybovou), ale stejně tak jej lze použít i "v obráceném gardu", pro vytápění či naopak pro chlazení (jako zařízení měnící kinetickou energii na telenou). Princip, na kterém toto zařízení funguje, je vcelku jednoduchý a lze jej popsat následovně: využívá toho, že určitá látka (nejčastěji vhodný plyn) se při zahřívání rozpíná (a díky tomu může konat práci tlačením pístu, jehož pohyb se dále převádí například na otáčení apod.), a stejně tak se při mechanickém stlačení zahřívá (což zase lze využít k ohřívání).
![]() |
Samotný Stirlingův stroj byl pojmenován podle svého vynálezce, reverenda Dr. Roberta Stirlinga (1790-1878). Ten jej údajně sestrojil v reakci na to, jak výbuchy tehdy zaváděných parních kotlů způsobovaly smrtelná zranění jeho farníkům. Pravdou je, že Stirlingův stroj, na rozdíl od stroje parního, nemůže vybuchnout, protože se v něm nepracuje s tak vysokými tlaky jako u stroje parního.
![]() |
![]() |
Odkud se pak ale bere energie na pohon Strirlingova stroje v roli motoru?
Odpověď je velmi zajímavá a zní: odkudkoli! Stirlingův stroj sám nemá žádný zdroj tepelné energie, který by ohříval jeho expandující náplň. Potřebná tepelná energie mu musí být přivedena zvenčí, z jakéhokoli zdroje tepla které je k dispozici. Fantazii se zde meze nekladou - na následujících obrázcích vidíte (funkční) modely Strilingových strojů, poháněné teplem z hrnku kávy, a dokonce teplem lidské ruky!
![]() |
Prostřednictvím Internetu můžete nejnovější vývoj kolem Gingeru sledovat například na specializovaném serveru "the IT question".