Internet přes sítě FWA

Zajímavou alternativou k "drátovým" místním smyčkám jsou jejich bezdrátové ekvivalenty, obecně označované jako WLL (Wireless Local loop). Ty mohou být realizovány víceméně ad-hoc, jako dvoubodové spoje vedoucí do konkrétních míst, kam není možné či ekonomicky únosné zavést drátovou místní smyčku (resp. není zde žádná k dispozici). Ke zřizování takovýchto bezdrátových místních smyček pak dochází až v okamžiku jejich skutečné potřeby ( a na trhu již existuje poměrně široká nabídka technologií, použitelných k tomuto účelu).

Další možností pak je systematické budování bezdrátových místních smyček, tak aby jimi bylo plošně pokryto určité území, a to spíše "dopředu", než na základě již existující potřeby resp. konkrétní objednávky. Jde konkrétně o sítě FWA (Fixed Wireless Access), které je vhodné chápat jako celé přístupové sítě realizované bezdrátově a schopné nabídnout vysoké přenosové kapacity (až v řádu Mbps). Tyto sítě si velmi zakládají na kvalitě a spolehlivosti přenosů, a proto pracují výhradně v licenčních pásmech, kde nedochází k rušení jinými přenosy (v ČR hlavně v pásmu 26 GHz). Problém s omezeným rozsahem frekvencí, které jejich provozovatelé získávají v rámci udělených licencí, řeší na stejném principu jako např. provozovatelé mobilních sítí GSM: vytváří buňkovou strukturu sítě a přidělené frekvenční kanály mohou použít opakovaně v nesousedních buňkách. Na rozdíl od mobilních buňkových sítí však sítě FWA nepočítají z žádnou mobilitou uživatele (dokonce mají přímo ve svém názvu vyjádřeno to, že jejich uživatelé se nepohybují - že jsou "Fixed").

Sítě FWA se od mobilních buňkových sítí liší také v tom, že neusilují o systematické pokrytí celého území státu - obvykle se budují takovým způsobem, aby vytvořily souvislé pokrytí jen určitých lokalit, kde lze očekávat vyšší zájem o poskytované služby. Tedy například pokrytí větších měst, ale už asi ne lesních samot. Obdobné jako u mobilních sítí je to, že i FWA sítě se budují "dopředu" (tj. budují se základnové stanice v jednotlivých buňkách), a teprve poté se služby těchto sítí nabízí zákazníkům - zde těm, kteří se nachází v dosahu některé z buněk FWA sítě. Takovýmto zákazníkům pak stačí pořídit si a nainstalovat potřebné koncové zařízení (terminál) a dojednat konkrétní podmínky a rozsah poskytovaných služeb s provozovatelem sítě.

Služby, které sítě FWA nabízí, zahrnují přístup k Internetu. Kromě něj však jsou sítě FWA schopné nabídnout i celou řadu klasických telekomunikačních služeb -například přenosové okruhy, datové sítě, sítě VPN a další. Důležité je, že díky fungování v licenčních pásmech a na vyšších frekvenčních mohou sítě FWA nabídnout jak poměrně vysoké rychlosti (až 30 Mbps), tak i vysokou kvalitu (spolehlivost, nízkou chybovost atd.). Na druhou stranu koncová zařízení, potřebná pro připojení k síti FWA, jsou poměrně drahá (jejich pořizovací hodnota obvykle přesahuje 100 000 Kč). Proto jsou sítě FWA řešením spíše pro firemní klientelu, která má vyšší nároky, a naopak není typickým řešením pro uživatele z řad soukromých osob. Přesto i zde mohou být sítě FWA využity, například pro realizaci sdíleného připojení celého bytového domu. Tomu odpovídá i nabídka připojení k Internetu přes FWA - dnes tyto nabídky začínají na rychlosti 128 kbps, či dokonce až na 256 kbps.

V ČR dnes nabízí připojení k Internetu přes sítě FWA v pásmu 26 GHz tři držitelé příslušných licencí, společnosti Broadnet Czech, Star 21 Networks a Telenor Networks.