Internet po kabelovce

Budování nových přístupových sítí charakteru místních smyček, v tradičním provedení dvoubodových metalických spojů mezi místem výskytu zákazníka a telefonní ústřednou, má dnes smysl jen u zcela nových objektů, a naopak zcela postrádá smysl tam, kde takovéto místní smyčky již existují (byť ve vlastnictvím dominantního operátora, který neumožňuje jejich využití jinými operátory). Pokud se někde budují nové přístupové sítě "pozemního" charakteru, pak se již budují s poněkud jinou topologií (nikoli jako soustava dvoubodových spojů ústících do stejného místa), a především jako multifunkční přístupové sítě, schopné zprostředkovávat přístup k celé řadě služeb včetně hlasových a včetně přístupu k Internetu. Nejčastěji jsou takovéto sítě budovány v hustější městské zástavbě kabelovými společnostmi, jejichž tradiční službou je šíření televizního signálu kabelovými rozvody.

Dnes jsou takovéto sítě budovány nejčastěji jako hybridní, kombinující optická vlákna a koaxiální kabely. Jejich topologie je stromovitá, přičemž v kořeni se nachází distribuční centra označovaná jako "head-end". Na ně jsou přes datovou síť připojeny tzv. distribuční hub-y, ze kterých vedou optická vlákna (coby dvoubodové spoje) do jednotlivých lokalit, například k určitému objektu či skupině objektů, kde je umístěn tzv. Fiber Node. V něm dochází k přechodu na koaxiální kabel, který následně prochází jednotlivými byty a kancelářemi v daném objektu, které pak sdílí společnou přenosovou kapacitu. Počet těchto koncových bodů, které sdílí společnou přenosovou kapacitu, se v praxi pohybuje od 500 do 2000.

Nesmírně důležité ale je, zda takovéto rozvody umožňují obousměrný přenos, nebo pouze přenos jednosměrný, směrem k uživateli. Starší kabelové rozvody, které byly budovány ještě s výlučnou představou jejich využití pro šíření televizního signálu, počítaly jen s jedním směrem přenosu. Jejich přeměna na sítě s obousměrným přenosem je samozřejmě možná, ale je dosti nákladná a náročná - proto zdaleka ne všechny rozvody kabelové televize, které existují, lze využít i pro zpřístupnění dalších služeb vyžadujících interaktivitu (a tudíž i obousměrný přenos). Naproti tomu všechny novější kabelové rozvody, budované již jako HFC (Hybrid Fiber-Coax) obousměrné jsou.

Přístup k Internetu však dokáží zprostředkovat i jednosměrné kabelové rozvody - pokud se zpětný kanál vytvoří jiným způsobem než skrze tyto kabelové rozvody (například přes modemové spojení skrz telefonní síť). To ale samozřejmě není ideální řešení a v praxi se s ním lze setkat spíše výjimečně. Standardně se proto nabízí přístup k Internetu jen v kabelových sítích s možností obousměrného přenosu. Tento přenos ale často není symetrický, neboli se stejnou rychlostí v obou směrech - proto, že realizace zpětného kanálu je poměrně náročná a drahá, a proto i jeho dimenzování bývá menší než u dopředného kanálu. Navíc to i odpovídá očekávanému chování "rezidenčních" zákazníků, kteří jsou spíše konzumenty než producenty internetových služeb.

Přenosové schopnosti kabelových rozvodů jsou samozřejmě dány tím, s jakou šířkou přenosového pásma pracují. Dnešní HFC (Hybrid Fiber-Coax) rozvody pracují se šířkou pásma až 750 MHz, případně i více. Přitom rozsah 5 až 42 MHz je vyhrazen pro zpětný kanál (tzv. upstream, neboli od uživatele směrem k síti), zatímco rozsah od 50 MHz výše je určen pro tzv. downstream (přenos směrem k uživateli). Každý televizní kanál přitom zabírá 6 MHz (resp. 8 MHz), což mj. znamená, že HFC rozvody se šířkou pásma 700 MHz zvládají přenos až 110 televizních kanálů současně.

Způsob, jakým se dnes přenáší data po takovýchto kabelových rozvodech, je definován standardem DOCSIS (Data Over Cable Service Interface Specification), případně jeho variantou EuroDOCSIS, či konkurenčním standardem DVB/DAVIC. Např. standard DOCSIS alokuje ve směru k uživateli jednotlivé "televizní kanály" (frekvenční pásma) v rozsahu 6 MHz pro přenos dat, které při použití 256-stavové kvadraturní amplitudové modulace (256 QAM) dosahují až 42 MHz každý. V opačném směru pak DOCSIS alokuje různě velká frekvenční pásma, na kterých při 16-stavové modulaci QAM dosahuje až 10 Mbps. Zde je ale nutné si uvědomit, že těchto hodnot je dosahováno na sdíleném segmentu, což znamená že jde o celkovou kapacitu dostupnou pro všechny koncové uživatele z tohoto sdíleného segmentu. V praxi samozřejmě záleží na tom, kolik těchto uživatelů je a jak konkrétně je mezi ně celková kapacita rozdělena - zda má například každý garantované určité minimum, ale může využít veškerou právě dostupnou kapacitu, či zda je jím využitelná rychlost shora uměle omezena atd.

Obecná architektura kabelové sítě. ….

Kabelový Internet v ČR

Největším poskytovatelem Internetu po kabelovém připojení je v ČR bezesporu největší kabelový operátor, kterým je společnost UPC (která mj. pohltila bývalou společnost Dattel). V části své kabelové sítě, která je k tomu uzpůsobena, nabízí připojení k Internetu jako službu MISTRAL, a to v následujících variantách:

• Mistral Home, za 980,- Kč měsíčně, 128 kbps downstream, 96 kbps upstream (jen pro domácnosti)
• Mistral Speed, za 1480,- Kč měsíčně, 320 kbps downstream, 96 kbps upstream (jen pro domácnosti)
• Mistral Business, za 3000,- Kč měsíčně, 192 kbps downstream, 128 kbps upstream
• Mistral Profi, za 6000,- Kč měsíčně, 320 kbps upstream, 256 kbps downstream

Všechny uvedené služby přitom umožňují přenos neomezeného objemu dat. Zvláště pro domácnosti se tedy jedná o velmi příznivou cenu, která zatím nemá vážnějšího konkurenta v jiných variantách připojení. Největší nevýhodou samozřejmě je dostupnost samotných kabelových rozvodů společnosti UPC, navíc v obousměrné variantě. Koncový zákazník nemá reálnou šanci výrazněji ovlivnit dosah této sítě (neboli ovlivnit to, kam ji společnost UPC zavede či nezavede). Největší šance jsou v husté městské zástavbě charakteru bytových domů (například na sídlištích), téměř nulovou šanci mají obyvatelé rodinných domků a menších lokalit. Pokud jde o používané standardy datových přenosů po kabelových rozvodech, UPC z historických důvodů používá směsici standardů NETGame, DOCSIS 1.0 a EuroDOCSIS. Hodlá však přejít plně na EuroDOCSIS, který má o něco příznivější vlastnosti než DOCSIS.

Zajímavou cenovou politiku má jiná kabelová společnost, TESMedia, která také nabízí připojení k Internetu v některých lokalitách (Kralupy, Neratovice, Litoměřice, Příbram, Praha). Ta za měsíční poplatek 989,- Kč nabízí téměř stejně rychlé připojení jako je Mistral Home (128/64 kbps), ale s omezením objemu přenesených dat na 1 GB za měsíc. Při překročení tohoto limitu je možné "dokoupit" data přenesená navíc (v relaci cca 1,- Kč za 1 MB), nebo přejít na rychlost 28,8 Mbps oběma směry.