Jak se používá ADSL?

Jiným příkladem "asymetrické" přenosové technologie může být ADSL, která má svou asymetričnost přímo v názvu (jde o zkratku z anglického Asymmetric Digital Subscriber Line). Jde ovšem technologii, která využívá klasické metalické vedení (telefonní dvoulinku), jehož přenosový potenciál je v zásadě symetrický a může být využit k dosažení stejných rychlostí přenosu v obou směrech. Technologie ADSL se však záměrně snaží maximalizovat přenosovou rychlost v jednom směru, na úkor toho, že rychlost přenosu v opačném směru bude i několikanásobně menší. V zásadě si lze představit, že ADSL funguje jako klasický modem a skrz metalické vedení přenáší analogový signál, na který jsou "naložena" (namodulována) digitální data.

Rozdílem oproti klasickým modemům je podstatně sofistikovanější způsob modulace a také podstatně širší rozsah použitých frekvencí (neboli širší použité frekvenční pásmo, což je základní podmínkou pro dosažení vyšších přenosových rychlostí). Technologie ADSL dokonce může fungovat takovým způsobem, že využívá pouze vyšší frekvence, zatímco ty nejnižší ponechává pro jejich tradiční využití, například pro tradiční hlasové přenosy v rámci telefonní sítě. Dosahovaná rychlost přitom obecně závisí na kvalitě metalického vedení a jeho délce - nejčastěji se uvádí 6 až 8 Mbps v rychlejším z obou směrů, a 600 až 800 kbps ve druhém směru, s dosahem do cca 5 km.

Jaké ale jsou možnosti využití ADSL pro připojení k Internetu? Jednou možnou variantou je natáhnout nové metalické vedení mezi zákazníkem a sítí jeho internetového providera a toto vedení osadit tzv. ADSL modemy. Tato varianta je ale v praxi velmi vzácná, kvůli nemožnosti položit nové metalické vedení, či příliš velké ekonomické náročnosti.

Další možnou variantou je osadit ADSL modemy na konce již existujícího metalického vedení, konkrétně na oba konce tzv. místní smyčky (resp. na tzv. účastnických přípojkách, neboli na metalickém vedení od zákazníka k telefonní ústředně jeho telekomunikačního operátora). Díky vlastnostem ADSL to nemusí nijak omezovat dosavadní použití těchto místních smyček pro vedení klasických telefonních hovorů - ADSL v zásadě vytváří na tomtéž vedení další samostatný přenosový kanál.

Uvědomme si ale dobře, kam takovýto přenosový kanál vede: od zákazníka nikoli k jeho internetovému providerovi, ale k jeho telekomunikačnímu operátorovi, přesněji na vstup k jeho telefonní ústředně, kde přenosový kanál vytvářený ADSL modemy končí! Pokud je pro zákazníka jeho operátor současně i internetovým providerem, pak není větším problémem aby jeho internetová síť ústila do míst kde končí ADSL kanál a zde došlo k potřebnému napojení (viz obrázek). V opačném případě, pokud operátor a internetový provider jsou různými subjekty, musí se oba spolu domluvit a internetový provider musí "dotáhnout" svou síť až k příslušné telefonní ústředně! To nemusí být až tak velkým technickým problémem, složitější může být samotná dohoda a ochota jednoho subjektu spolupracovat s druhým subjektem, zvláště pokud mezi nimi existují vzájemně konkurenční vztahy.

Představa ADSL připojení

ADSL v ČR

V ČR je možnost nasazení ADSL na existující místní smyčky omezena tím, že jejich výlučným vlastníkem je prakticky všude Český Telecom. Navíc u nás dosud nefunguje možnost tzv. zpřístupnění místních smyček, které spočívá v tom že vlastník smyčku pronajme za určitý poplatek někomu jinému, kdo ji používá. Fakticky tak jediným subjektem, který má možnost u nás ADSL nasadit, je právě Český Telecom.

Český Telecom přitom již s ADSL začal, a to formou pilotního projektu, dokonce i s účastí zájemců z řad veřejnosti (v dosahu několika konkrétních ústředen v Praze). Tento pilotní projekt byl zahájen v červenci 2001 a měl trvat 4 měsíce, poté se všeobecně očekávalo zahájení komerčního provozu ADSL služeb. V době psaní tohoto článku, počátkem listopadu, již bylo jasné že pilotní projekt neskončil ale naopak byl prodloužen, nejméně do konce roku a snad až do února příštího roku, přičemž o eventuelní dostupnosti komerčních ADSL služeb není nic známo. Z neoficiálních signálů si dovolím usuzovat, že pilotní projekt neprobíhá podle představ Telecomu, kterému se nedaří zřizovat nové přípojky takovým tempem, s jakým počítal. Možná se vyskytly i další technické komplikace - nesporným faktem ale je, že například na podzimním Invexu, kde Telecom mohl s pompou oznámit svou nabídku ADSL služeb, tak neučinil, a dodnes je kolem celého pilotního projektu i rozjezdu ADSL příslovečné "ticho po pěšině".

Žádné dostupné informace nejsou ani o plánované ceně a struktuře ADSL služeb. Důležitá bude zejména celková cenová hladina ADSL připojení k Internetu, kterou Český Telecom zvolí. Významným aspektem však může být i to, zda a za jakých podmínek zpřístupní Telecom místní smyčky osazené ADSL technologií také ostatním internetovým providerů. Jinými slovy zda bude existovat konkurence v ADSL připojení k Internetu, nebo zda půjde o výlučnou záležitost Telecomu a jeho dceřinné společnosti Internet OnLine (součást divize Imaginet), která je klasickým Internetovým providerem. Zdůrazněme si znovu, že právě Český Telecom je vlastníkem prakticky všech místních smyček v ČR, a že dosud u nás nefunguje mechanismus tzv. zpřístupnění místních smyček (unbundling the local loop), který by umožnil také ostatním operátorům pronajmout si tyto smyčky za určitý poplatek a využít je pro poskytování vlastních služeb koncovým zákazníkům.

Dojde tedy u nás ke zpřístupnění místních smyček alespoň v případě jejich osazení technologií ADSL a pro potřeby připojování k Internetu? Jinými slovy: umožní Telecom také jiným internetovým providerů, nejen svému vlastnímu Internetu OnLine, využít přístupové sítě vzniklé nasazením ADSL na místní smyčky? Ani zde není dosud nic známo.

ADSL v Evropě

Nabídka ADSL připojení v Evropě jako takové také není příliš velká. Podle studie EU o širokopásmovém přístupu k Internetu z poloviny letošního roku jsou sice ADSL služby reálně nabízeny ve všech členských zemích, ale dosavadní penetrace tohoto typu připojení je velmi malá - nejvyšší je ve Švédsku (4,6% všech přípojek k Internetu), Dánsku (3,9%), Belgii (3,9%) a Rakousku (3,3%), přičemž právě Belgie je uváděna jako jediná země kde je tento druh připojení k Internetu lacinější než po rozvodech kabelové televize. Jako hlavní překážka výraznějšího rozvoje ADSL připojení je přitom uváděno právě neexistující (či alespoň nedostatečné) zpřístupnění místních smyček.

Odhady budoucího rozvoje ADSL připojení k Internetu jsou přitom velmi optimistické. Sám Český Telecom na nedávné konferenci S.M.E. v září tohoto roku prezentoval prognózu společnosti OVUM, podle které má v nadcházejících letech ČR v oblasti širokopásmového připojení k Internetu dominovat právě ADSL (viz obrázek). Podle stejné společnosti OVUM však například v Německu u Deutsche Telekom realita zůstala výrazně za plánem - skutečný počet ADSL přípojek za roky 2000 a 2001 se pohyboval na úrovni jedné pětiny plánovaných počtů.