pro návrat na domovskou stránku klikni
tiráž článku
Vyšlo na serveru ISDN, 24.9.2001
Rok: 2001
Měsíc: 09
Den: 24
sdílení a tisk
související články
.

Další cenového rozhodnutí regulátora - o Zelených linkách

V pořadí již páté cenové rozhodnutí nezávislého regulátora se týká vzájemného proúčtovávání hovorů na služby bezplatného volání (linky 800 a 80X). Obsahuje metodiku i konkrétní maximální částku, kterou má platit jeden operátor druhému ....

Od okamžiku otevření našeho telekomunikačního trhu k 1.1.2001 uplynulo už téměř devět měsíců, ale mnoho otázek ohledně vzájemného propojování operátorů ještě nebylo uspokojivě vyřešeno. Výjimkou jsou snad jen základní hlasové služby, kde regulátor nejprve vydal metodiku (svým rozhodnutí č. 01/PROP/2000, v prosinci 2000), pak si do ní sám dosadil a vypočítal výsledná čísla (rozhodnutí č. 2/PROP/2001 z ledna 2001), a pak ještě upřesnil některé aspekty svého vlastního verdiktu (rozhodnutím 3/PROP/2001 z února 2001). Díky tomu mohlo dojít k podpisu prvních propojovacích dohod - poslední únorový den mezi Contactelem a Českým Telecomem, posléze i mezi Aliatel a ČTc a eTelem a ČTc.

Všechny tyto dohody, stejně jako regulátorem "nadiktovaná" propojovací dohoda mezi GTS a ČTc, se ale týkají jen základních hlasových služeb. Mohly vzniknout jen díky tomu, že alternativní operátoři oproti svým předchozím deklaracím upustili od současného zahrnutí dalších oblastí do propojovacích dohod. Jde hlavně o otázku přístupu k Internetu a "další hlasové služby", mezi které patří volání na bezplatné (či tzv. zelené) linky a linky dalších "barev" s jinou strukturou zpoplatňování.

Jak je to s Internetem?

Vývoj v oblasti internetových služeb, kde se alternativní operátoři nebyli schopni dohodnout s dominantním operátorem, vyústil v podání rozporu k nezávislému regulátorovi koncem prvního pololetí. Regulátor na tyto rozpory reagoval až velmi nedávno, počátkem září, svým cenovým rozhodnutí č. 4/PROP/2001. Proti němu se ale ozvali někteří alternativní operátoři, kteří nekritizovali ani tak celkový přístup regulátora a jím stanovenou metodiku, jako konkrétní číselné údaje, které regulátor dosadil do své vlastní metodiky a z nich vypočítal výsledné hodnoty. Jde například o to, že jako základ pro výpočet použil minutovou cenu nekonečně dlouhého hovoru, který v praxi neexistuje (každý reálný hovor je vždy dražší, kvůli nelinearitě ceny. Další faktor, který regulátor nevzal v úvahu, je i rozdílný interval zpoplatňování - zatímco Telecom si koncového zákazníka "zkasíruje" za celý časový interval, byť jen načatý, druhému operátorovi platí propojovací poplatek po vteřinách. V důsledku těchto faktorů se podstatně snižuje procento z výnosů, které druhý operátor získává - z teoretických cca 40 procent jde u reálných hovorů délky do 1 hodiny o 5 až 30 procent.

Z dostupných informací lze usuzovat, že záležitost s propojovacími poplatky za přístup k Internetu ještě není zdaleka uzavřena. Někteří alternativní operátoři se zřejmě obrátili na regulátora s výzvou k opravě technických (číselných) chyb v jeho rozhodnutí. Spolu se sdružením NIX.CZ pak minulý týden vydali poměrně ostře laděnou tiskovou zprávu, ve které obvinili regulátora z pomalosti při rozhodování, což ve svém důsledku nahrává dominantnímu operátorovi a jde na úkor koncových zákazníků.

Jak je to se Zelenými linkami?

V oblasti tzv. zelených linek, neboli linek které volající používá zcela zdarma (a vše hradí volaný), byla až na drobné výjimky situace obdobná jako u přístupu k Internetu. Ani zde nedošlo k dohodě mezi alternativními operátory a Českým Telecomem, a tak musel rozhodnout regulátor. Ten tak učinil minulý čtvrtek, kdy vydal své další cenové rozhodnutí, č. 5/PROP/2001.

Základní filozofie tohoto rozhodnutí je taková, že volání na Zelené linky je analogické běžného hlasovému hovoru:

Pro účely stanovení cen za propojení pro službu bezplatného volání se vychází z předpokladu, že volání na službu bezplatného volání je analogické běžnému telefonnímu hovoru.

Regulátor proto odvozuje propojovací poplatek za volání na Zelenou linku od poplatku za propojení běžného hovoru (který stanovil již v lednovém rozhodnutí 2/PROP/2001), a to takovým způsobem, že bere jeho vážený průměr přes dobu špičky i mimo špičku, a přes místní volání a volání skrz 1 nebo 2 tranzitní ústředny (což reflektuje skutečnost, že volání mohou přicházet odkudkoli z celé ČR). Podobně jako u předchozího rozhodnutí ohledně Internetu (č. 4/PROP/2001) však ani zde regulátor nezveřejnil konkrétní váhy, které použil - zveřejnil pouze výslednou cenu, která mu vyšla: 84 haléřů za minutu, bez DPH. V této ceně je kromě váženého průměru propojovacích poplatků za běžné hovory započítána (přičtením) také částka 0,02 Kč za základní stupeň účtování (billing).

Obrácený propojovací poplatek

Výsledná cena, resp. výsledný poplatek za propojení, je ovšem v jednom zásadním aspektu odlišný od propojovacího poplatku za běžný hovor. Ten totiž platí operátor sítě, ve které hovor vzniká, operátorovi sítě, ve které je hovor zakončen. Zde, u volání na Zelené linky, je tomu obráceně, což ostatně vyplývá ze samotné podstaty bezplatného volání. Volající nic neplatí, ale veškeré náklady nese volaný - ten je platí "svému" operátorovi, neboli operátorovi do jehož sítě hovor směřuje. Tento operátor pak platí propojovací poplatek "obráceným směrem", neboli operátorovi sítě ze které volání přichází. Je to skutečně přesně obráceně než u běžného hovoru.

První reakce operátorů

S první reakcí přišel hned v pátek minulý týden eTel, který v tiskové zprávě uvedl:

"Rozhodnutí o určení maximální ceny za propojení linek bezplatného volání vítáme a považujeme ho za krok správným směrem," komentoval rozhodnutí ČTU Richard Pinc, generální ředitel eTel Česká republika a dodal, že výslednou cenu považuje při současné vzrušené situaci na telekomunikačním trhu za korektní.

Podobné signály přichází i od ostatních alternativních operátorů. Reakci Českého Telecomu dosud neznám.  

© Jiří Peterka, 2011, profil na Google+