Vyšlo v IT-NETu č. 9/2001

ASP, rok a něco poté …

Začněme nejprve trochou osvěty, konkrétně popisem samotné podstaty ASP. Jak se totiž v praxi ukazuje, jednou z největších překážek v prosazování ASP, ne-li přímo tou největší a rozhodující překážkou, je nepochopení celé věci a nedocenění toho, o co se vlastně jedná. Na druhé straně je třeba konstatovat, že nízká úroveň povědomí o ASP má své objektivní příčiny, mezi které patří obtížnost jasné, srozumitelné, ale přesto přesné a vyčerpávající definice. V celé IT branži se navíc chápání ASP různí a neexistuje všeobecný konsensus o tom, co sem ještě patří a co již nikoli. Pojďme tedy na objasnění podstaty trochu jiných způsobem, jakousi oklikou.

Co je ASP?

Jeden z pokusů o definici ASP říká, že jde o jakousi směs či výslednici nových technologických možností a nových obchodních modelů. To naznačuje, že zde sehrávají významnou roli jak aspekty z oblasti technologií, tak i aspekty z oblasti obchodních modelů a praktik. Zkusme si postupně naznačit nejvýznamnější z těchto aspektů - snad nám to posléze pomůže pochopit ASP jako určitou výslednici těchto aspektů, vlivů a dílčích trendů.

V oblasti technologií jde především o to, že různé konkrétní činnosti a aktivity můžete plnohodnotně vykonávat na dálku, díky dostupným telekomunikačním službám (prostřednictvím Internetu, prostřednictvím různých privátních sítí či dvoubodových spojů apod.). V důsledku toho mizí geografické vzdálenosti a jimi způsobovaná omezení. Například u poskytování služeb to znamená, že subjekt poskytující tyto služby a jeho zákazník se nemusí nacházet na jednom místě, ale každý z nich může zůstat tam, kde je to pro něj nejvýhodnější. Dalším významným důsledkem je to, že jeden poskytovatel může z jednoho místa "obsluhovat" na dálku více zákazníků. To umožňuje koncentraci jeho kapacit a zdrojů do jednoho místa a zvyšování jeho efektivnosti.

S technologickým aspektem úzce souvisí i vývoj v oblasti aplikací. Zcela na počátku éry počítačů, když ještě existovaly terminály, bylo běžné že uživatel pracoval s konkrétní aplikací ze svého terminálu, který se mohl nacházet i v dosti velké vzdálenosti od střediskového počítače na kterém aplikace fakticky běžela. Později, s nástupem osobních počítačů, se aplikace a její uživatel značně "sblížili" (když byl terminál nahrazen osobním počítačem a aplikace běžela přímo na tomto osobním počítači). Teprve v nepříliš dávné době se objevila možnost opětného "oddálení" uživatele od běžící aplikace, tak aby se oba mohli nacházet na různých místech a vzdálenost mezi nimi přestala být relevantní. Je to dokonce možné zařídit více různými způsoby. Jedním z nich je použití služby WWW, známé z Internetu - zde příslušná aplikace běží "někde v síti" za vhodným WWW serverem, a uživatel s ní komunikuje prostřednictvím WWW stránek ze svého browseru. Další variantou je znovuvzkříšená možnost vzdáleného terminálového přístupu, nyní ale realizovaná s plným komfortem grafických uživatelských rozhraní (například skrze technologii ICA společnosti Citrix, či díky řešení použitému v MS Terminal Serveru). Ještě další možnosti pak skýtá Java a jí příbuzné technologie.

Důsledky, které "oddálení" uživatelů od používaných aplikací přineslo, jsou velmi podstatné a právě ony jsou klíčem k pochopení podstaty ASP. Dokud se totiž aplikace musely vyskytovat na stejném místě jako jejich uživatelé, bylo víceméně nutné, aby každý uživatel měl svůj exemplář aplikace. To se přitom řešilo tak, že uživatel si tento exemplář jednorázově zakoupil a dále jej vlastnil, i se staral o jeho řádný provoz, včetně jeho systémové správy a údržby atd.

Alternativní možností, která se objevila s výše popsanými technologickými možnostmi (prací s aplikacemi na dálku a dostupným telekomunikačním službám) je změna vztahu uživatele a jím používané aplikace. Dnes již není nutné, aby si uživatelé kupovali jednotlivé aplikace (tj. příslušné programy) do svého vlastnictví a provozovali je ve vlastní režii, se vším co s tím souvisí. Dnes je možné, aby příslušné aplikace vlastnil a provozoval jiný subjekt, který na to bude vhodně vybaven po stránce infrastruktury, know-how i všeho ostatního. Takovýto subjekt pak bude moci nabízet používání příslušných aplikací jiným subjektům, typicky na dálku, jako svou službu. Už tušíte, odkud se bere zkratka ASP? Je to z anglického Application Service Provider, doslova: poskytovatel aplikačních služeb.

Aby to ale nebylo tak jednoduché - ani dnes ještě neexistuje plný konsensus ohledně toho, co ještě považovat za službu charakteru ASP a co již nikoli. Výklad pojmu ASP se totiž často zužuje na situaci, kdy příslušná služba má charakter opakovaně využitelného řešení a může být využívána více koncovým zákazníkům. Naopak situace, kdy příslušná služba je úzce "personalizována" a uzpůsobena potřebám jednoho jediného zákazníka (je mu šita na míru) již nebývá zahrnována pod pojem ASP, ale je označována jako tzv. outsourcing.