Východní EuroRing byl nasvícen!

Včera byl slavnostně uveden do provozu tzv. východní EuroRing společnosti KPNQwest. Propojuje ČR, Rakousko i Německo a prochází také Slovenskem. Již dnes nabízí úctyhodnou přenosovou kapacitu 96 terabitů za sekundu, ale má prostor pro její další zvyšování, včetně instalace nových optických kabelů a vláken.

O tom, co jsou EuroRingy zač, jsem psal před časem zde na Lupě v samostatném článku, proto jen stručně pro připomenutí: jde o pan-evropskou páteřní síť, budovanou na bázi optických vláken (kvůli přenosové kapacitě), s kruhovou topologií (kvůli možnosti rekonfigurace v případě přerušení některé přenosové trasy) a se stavebnicovou strukturou - tedy tvořenou několika dílčími kruhovými sítěmi (trefně označovanými jako EuroRingy), které sice mají společné některé trasy, ale jinak mohou být budovány postupně a dokončovány nezávisle na sobě.

Šestý alias východní EuroRing

To co se odehrálo včera bylo právě formální dokončení a slavnostní spuštění jedné této kruhové sítě, konkrétně tzv. šestého EuroRingu, označovaného také jako "východní". To proto, že zasahuje i do zemí bývalé střední a východní Evropy - z Německa a Rakouska vede k nám do ČR, a pak také ještě na Slovensko.

Parametry EuroRingů jsou opravdu úctyhodné - v současné době jsou pokládány optické kabely nejméně se 120 vlákny, z nichž každé je technikou tzv. vlnového multiplexu (DWDM, Dense Wavelength Multiplexing) rozděleno ještě na 80 tzv. barev, z nichž každá se chová jako samostatný přenosový kanál. Ten je dnes využívá s přenosovou rychlostí 10 Gbps, což pro celý kabel se 120 vlákny vychází celkově na neuvěřitelných 96 terabitů za sekundu! Pokud bychom to vztáhli například na počet obyvatel ČR, vychází to po mírném zaokrouhlení na 10 Mbps pro každého! A to jsou ještě přenosové trasy budovány se značnou redundancí, tak aby v budoucnu bylo možné do nich instalovat další optické kabely, případně vyměnit ty stávající - na trasách východního EuroRingu jsou vždy pokládány nejméně dva kabelovody (tzv. chráničky), z nichž pouze jeden je osazen již zmiňovaným kabelem se 120 vlákny (což jej zaplňuje pouze z poloviny).

Pokud jde o využití EuroRingů, společnost KPNQwest je bude využívat k poskytování širokého spektra služeb - od pronájmu prostoru v chráničkách pro instalaci vlastního kabelu, po tzv. dark fiber (pronájem optických vláken) či pronájem jednotlivých barev, až po klasické přenosové služby nezávislé na médiu. Kromě toho KPNQwest buduje po celé Evropě hostingová střediska (říká jim CyberCentra), která napojuje na EuroRingy a díky tomu jim poskytuje velmi dobrou konektivitu.

Takto bude vypadat celá soustava EuroRingů (větší obrázek)

Jak probíhalo slavnostní spuštění?

Slavnostní uvedení nového EuroRingu do provozu se včera odehrávalo v Kongresovém paláci, před zraky novinářů i partnerů KPNQwestu. Osobně jsem čekal nějakou scénku se slavnostním zmáčknutím knoflíku, přestřižením pásky či dokonce nějakým "osvícením" či "rozžhnutím" apod. (když zprovoznění optické sítě se říká "nasvícení"). Nic takového se ale nekonalo. Bylo to mnohem prozaičtější setkání s klasickými projevy představitelů společnosti (ze zahraničních byl přítomný např. prezident a CEO KPNQwestu Jack McMaster) a s následnými dotazy novinářů i dalších hostů.

Funkčnost nově zprovozněné sítě přitom ukazovala videokonference s dalšími 3 městy (Víděň, Curych a Milán), průběžně promítaná na plátno - žádné interaktivní vstupy z jiných měst se ale nekonaly, možná to bylo jen jednosměrné vysílání z Prahy do těchto dalších měst.

Zajímavá data

Ze zajímavých informací které včera zazněly (nebo alespoň byly uvedeny v tiskových materiálech) si zde dovolím ocitovat tyto:

• CEO KPNQwestu MacMaster k obrovské předimenzovanosti přenosové kapacity EuroRingů poznamenal, že podobně jako u jiných technologií dnes ještě nevíme, jak konkrétně bude tato kapacita využita. To musí být teprve vynalezeno, ale tisíce lidí na tom již pilně pracují.
• kromě zprovoznění (nasvícení) východního EuroRingu byl "nasvícen" i EuroRing jižní
• východní EuroRing prochází Vídní, Prahou, Mnichovem a Norimberkem/Eschenfeldem, a dále také Bratislavou. Bratislava a Slovensko však nejsou započítány do výčtu pokrytých zemí a měst z určitých formálních důvodů (pokud jsem správně porozuměl odpovědi na můj dotaz, je to kvůli tomu že KPNQwest ještě nezahrnul Slovensko do své firemní strategie). Nicméně infrastruktura (kabely) již na Slovensko vede.
• východní EuroRing měří 1300 km a je v něm položeno 156 000 km optických kabelů. Celkové náklady na jeho vybudování dosáhly výše 120 milionů euro (z toho 80 milionů stály stavební práce a na 40 milionů elektronická zařízení).
• celá soustava sedmi EuroRingů, která by měla být dokončena ještě v tomto roce, pak vyjde na 1,6 miliardy euro (1 mld. na stavební práce, 600 milionů na elektroniku). Již dnes však KPNQwest dokázal prodat na 15 procent své kapacity v oblasti tzv. dark fiber (přímý pronájem optických vláken), což mu pokrylo na 80 procent jeho investic!
• jižní EuroRing prochází městy Štrasburk/Kehl, Stuttgart, Curych, Milán, Turín, Marseille, Lyon, Ženeva a Basilej. Měří 2600 km a je v něm položeno na 312 000 kilometrů optických kabelů. Jeho vybudování přišlo na 200 milionů euro (130 milionů na stavební práce, 70 na elektronická zařízení).
• záměrem KPNQwestu je připojit na celou síť EuroRingů 50 měst v 15 zemích Evropy. Celkově by pak celá síť měla mít na 20 000 km. Ke včerejšímu dni, po zprovoznění východního a jižního EuroRingu, je připojeno 40 měst (ze 14 zemí). Zbývají 4 ve Španělsku (Valencia, Madrid, Barcelona a Bilbao) a 5 ve Francii ((Rennes, Nantes, Bordeaux, Toulouse a Narbonne). Tato města by měla být připojena pomocí posledního (sedmého, tvz. iberského ) EuroRingu, který je teprve dokončován. Ve výčtu pak zřejmě chybí ještě Slovensko a Bratislava. S připojením Polska, Maďarska a dalších zemí KPNQwest zatím nepočítá, částečně i proto že budování sítí jako je EuroRing v některých těchto zemích není dosud možné (kvůli nedostatečné liberalizaci telekomunikací).
• v ČR prochází východní EuroRing Prahou a má zde jediný POP (vyústění), a to ve Vršovicích. Z Prahy pokračuje EuroRing směrem na Břeclav a odtud na Slovensko. Chráničky jsou přitom z části položeny do země podél plynovodu který provozuje Transgas, na základě vzájemné smlouvy mezi oběma subjekty. Sítě KPNQwestu a Transgasnetu však jsou zcela oddělenými a samostatně provozovanými sítěmi, jejich společným prvkem je pouze to, že jsou v některých úsecích položeny fyzicky vedle sebe.

Síť TransgasNetu (originál s větším obrázkem)

Perličky

Spíše do kategorie perliček patří i následující údaje (zdroj zde)

• Množství optických vláken z jižního a východního EuroRingu by dokázalo dvanáctkrát obtočit zeměkouli na rovníku
• Přenosová kapacita EuroRingů stačí na přenesení 1000 kompletních vydání publikace Encyclopedia Britannica nebo všech děl Beethovena, Mozarta, Dvořáka a Verdiho v digitálním formátu za jednu tisícinu sekundy.
• V České republice musel KPNQwest získat stavební povolení od 17.000 vlastníků pozemků.
• Mezi německým Weidhausem a českým Rozvadovem musel stavební tým prokopat 6 km skalnatého podloží ručně, s použitím kladiv a krumpáčů. Kvůli bezprostřední blízkosti podzemního plynového vedení nebylo možné použít dynamitu.
• Když KPNQwest přivezl dodávku kabelu do České republiky, bylo nutné uhradit DPH v hotovosti na hranicích.
• Když dodavatelská firma nezajistila opakovací stanici v Salzburgu, KPNQwest tuto stanici postavil v průběhu dvou dní, aby splnil termín.
• Ve východní části České republiky mezi Olešnou a Kralicemi musel stavební tým vykopat úsek lesem v délce 3 km ručně, protože do této oblasti nesměla těžká technika.

Spuštění východního EuroRingu přišel pozdravit i ministr Karel Březina ...

... toho času chodící o berlích kvůli natrženému svalu

K čemu to všechno je?

Na závěr si nemohu odpustit zásadní otázku: k čemu EuroRingy vlastně jsou? Proč je KPNQwest buduje a investuje do jejich výstavby nemalé peníze?

Odpověď je principiálně jednoduchá - pro komerční účely, aby jejich prostřednictvím mohl poskytovat služby svým zákazníkům. Jak již zaznělo v úvodu, jde o služby charakteru hostingu (zejména v CyberCentrech), pronájmu optických vláken a/nebo barev, pronájmu chrániček, a v neposlední řadě i poskytování přenosových služeb, včetně garancí na úrovni smluv SLA (například IP konektivita, VPN, VOIP apod.). Do budoucna vidí představitelé KPNQwestu velký potenciál v ASP službách, které sami označují spíše jako "shared computing" (sdílené provozování aplikací), nahrazující stávající "private computing". Zde se přitom KPNQwest profiluje do role tzv. dodavatele aplikační infrastruktury (AIP, Application Infrastructure Provider), který poskytuje konektivitu a provozuje datová centra (cybercentra), zatímco vlastní provozování aplikací (ASP) a další nezbytné aktivity přenechává svým partnerům.

V oblasti, ve které KPNQwest se svými EuroRingy podniká, resp. hodlá podnikat, samozřejmě existuje konkurence. Například vysokokapacitní optické páteřní sítě, s vlastní pokládkou optických kabelů, u nás budují nejméně dva další subjekty, a to Telia (Telia International Carrier, do konce roku 2001 chce ve 25 zemích Evropy připojit 50 měst ke své síti Viking Network, v délce 22 000 km) a CE Com (Central European Communications Holding).

Konkurenční prostředí samozřejmě stlačuje ceny za nabízené služby směrem dolů, často dosti výrazně. K tomu je ještě třeba připočíst celkový útlum v sektoru telekomunikací a problémy, způsobené vysokými cenami za UMTS licence. Podle nezávislých zdrojů si ale KPNQwest stojí docela dobře a nevykazuje žádné ekonomické problémy (a jeho CEO se vyjádřil, že ani eventuelní problémy či fůze jednoho z jeho zakladatelů, nizozemské KPN, se KPNQwestu nedotknou). Podle plánu, který se zatím dodržuje, by se mohutně investující KPNQwest měl stát ziskovým ve 4. čtvrtletí roku 2002.