Ester Dyson: Release 2.1 (recenze českého vydání)

V roce 1997 vyšla v USA první kniha známé autorky a podnikatelky Ester Dysonové, pojmenovaná poněkud netradičně jako Release 2.0 (doslova: vydání 2.0). Popisovala autorčin pohled na svět Internetu a na možnosti a důsledky, které přináší jak pro jednotlivce, tak i pro lidskou společnost jako celek a její fungování, včetně způsobu podnikání, vlivu na morální a etické hodnoty, vzdělávání a další významné oblasti. Kniha vzbudila velký ohlas, a mnoho čtenářů vyprovokovala ke zformulování vlastních názorů a reakcí na její obsah a autorčiny názory. Stejně tak došlo bezprostředně po vydání knihy k mnoha významným událostem na politické i podnikatelské scéně. To vše přimělo autorku zapracovat reakce veřejnosti i nejnovější události do nové verze knihy a tu vydat o rok později (v roce 1998) jako určitou formu upgradu původního "vydání 2.0" - s výstižným pojmenování Release 2.1: A Design for Living in the Digital Age. Nyní tato "upgradovaná" kniha vychází i v češtině, v nakladatelství Management Press, s názvem Release 2.1: Vize života v digitálním věku.

Česká verze známé knihy Release 2.1 od Ester Dysonové vychází necelý měsíc poté, co stejné nakladatelství vydalo jinou "bibli" naší digitální současnosti (knihu Digitální svět od Nicholase Negroponta, má recenze viz zde). Oba tyto tituly přitom mají mnoho společného. Oba rozhodně patří k základní (nejraději bych napsal "povinné") literatuře dneška, umožňující pochopit to co se kolem nás děje a co je příčinou změn, které se již začínají odehrávat. U obou titulů však již také uplynulo několik let od jejich vydání v originále - zatímco Release 2.1 se dočkal českého překladu po 3 letech, Digitální svět dokonce až po šesti letech. Přitom u Digitálního světa, zaměřeného více na technologie a na jejich možnosti, se časový odstup projevil jen velmi málo (a Petru Koubskému jako překladateli stačilo uvést na pravou míru jen několik faktografických údajů vhodně cílenými poznámkami pod čarou).

Naproti tomu Release 2.1 zaplatil času podstatně vyšší daň, byť za poloviční odstup. Není totiž vůbec věnován technologiím, nýbrž lidem, lidským komunitám i celé lidské společnosti, a zde paradoxně dochází k rychlejším změnám. Nebo jinak: u technologií dochází ke změnám, které lze lépe předikovat, zatímco u lidí a jejich chování je anticipování změn podstatně těžší. Krátce po vydání původní Release 2.0 například došlo v USA ke stažení zákona CDA (Communications Decency Act), což mělo významný vliv na dění v oblasti ochrany soukromí a duševního vlastnictví v on-line světě. Stejně tak došlo k výraznému rozvoji např. v oblasti e-commerce, v oblasti boje proti spammingu, v oblasti bezpečnosti atd. Na všechny tyto změny se autorka snažila zareagovat v "upgradu", neboli v Release 2.1, který vychází v roce 1998.

Také od té doby však došlo k významným změnám se zásadními důsledky. Nejvýznamnější je asi "splasknutí dot.com bubliny", neboli výrazné vystřízlivění z euforie kolem podnikání v on-line světě i vlivu tzv. venture kapitálu (rizikového kapitálu). Pravdou je, že Ester Dysonová se v oblasti dot.com-ového podnikání sama výrazně angažovala (viz dále), ale její knížka na této oblasti ani nestojí, ani s ní nepadá. Samozřejmě se jí nevyhýbá, ale podstatným způsobem se věnuje také "nepodnikatelským" aspektům, jako například ochraně soukromí a duševního vlastnictví, ochraně soukromí atd. Ovšem i zde došlo v poslední době k výraznému vývoji, například v oblasti autorských práv (viz nástup Napsteru a podobně zaměřených služeb, a následná reakce "kameníků"). Celkově pak v současné době dochází k určité renesanci "kamenného světa" a jeho tradičních hodnot, což je v určitém rozporu s celkovým duchem a vyzněním její knihy Release 2.1. Autorka na tento vývoj reaguje, ale samozřejmě nikoli prostřednictvím tři roky staré tištěné knihy, nýbrž v rámci své bohaté publicistické a přednáškové činnosti. Například jí vydávaný časopis Release 1.0 (podobnost jeho názvu s knihou je zcela záměrná) přináší ve svém nejnovějším (květnovém) vydání hlavní článek s názvem "Odveta kamenného světa" (Revenge of the Physical World), ve kterém mj. popisuje nebezpečí prosazení pravidel a zákonů tradičního kamenného světa do on-line světa, například pokud jde o různé jazyky, různé daňové režimy, různá práva uživatelů atd. (díky tomu že se zde znovu začínají prosazovat geografické hranice).

České vydání Release 2.1, na rozdíl od českého vydání Digitálního světa, neobsahuje předmluvu, dovětek ani poznámky pod čarou od překladatele, který by čtenáře případně upozornil na místa, kde od vydání knihy došlo k zásadnějším změnám.

Ester Dysonová pojala svou knihu jako určitého průvodce "kybersvětem" a jeho reáliemi pro nově příchozí. Rozhodně přitom nejde o popis technologií a způsob fungování Internetu a jeho služeb. Autorce jde především o důsledky na člověka, na společnost i na nejrůznější aktivity, které ve společnosti probíhají. Přitom se nebojí přiznat, že mnohé otázky jsou stále otevřené, resp. neexistuje na ně ustálený názor či uspokojivé řešení. Relativně málo, alespoň méně než bych sám očekával vzhledem k jejím podnikatelským aktivitám, si všímá celého fenoménu e-commerce.

V jednom z četných rozhovorů, které poskytla médiím, autorka sama charakterizovala cíl své knihy tak, že má čtenáři poskytnout "celkový přehled, nikoli konkrétní popis nových práv a pravidel kybersvěta". Tedy umožnit čtenáři, aby poznal a pochopil jaké možnosti se mu naskýtají, a pak se v nejrůznějších situacích sám kvalifikovaně rozhodoval. V jiném interview zase akcentovala to, že "decentralizace a větší možnosti individuální volby implikují větší osobní odpovědnost", čímž zdůraznila že uživatelé musí být aktivnější a musí také nést vyšší míru odpovědnosti za sebe sama, a ne přenechávat rozhodování i odpovědnost na někom jiném (na státu).

Konkrétní témata, kterými se autorka podrobněji zabývá, asi nejlépe vystihuje následující výčet kapitol:

1. Jak to všechno začalo a proč mám ráda trh
2. Komunity
3. Práce
4. Vzdělávání
5. Způsob vlády
6. Duševní vlastnictví
7. Kontrola obsahu
8. Soukromí
9. Anonymita
10. Bezpečnost
11. Koncepce života

Cílem této recenze není podrobně rozebírat všechny názory a myšlenky, které k jednotlivým tématům zaznívají. Proto jen několik ukázek, spíše pro ilustraci.

Autorka například přikládá velmi významnou roli lidským komunitám, a o Internetu říká že nabízí právě to, co je pro vytváření komunit nejpodstatnější: možnost lidské interakce (mezilidské komunikace, spolupráce atd.). Proto také v Internetu vidí faktor, který bude lidi spíše spojovat a posilovat budování komunit, než aby lidi odtrhával od reálného světa i od sebe navzájem. Všímá si také toho, že Internet působí proti možnosti izolace lidských komunit vůči zbytku světa, což vztahuje i na politiky - jejich komunita již nemůže být uzavřena tak jako dříve, a díky Internetu je naopak pod mnohem větší veřejnou kontrolou.

Pokud jde o zaměstnanost a pracovní vztahy, zde autorka ukazuje jak internetové technologie podstatným způsobem zvýší informovanost na obou stranách barikády, tedy jak informovanost zájemců o fungování a kvalitách potenciálních zaměstnavatelů, tak i informovanost zaměstnavatelů o uchazečích o zaměstnání. To pak následně umožní kvalifikovanější výběr. Největší šance na úspěch přitom autorka dává lidem schopným přinášet inovace a schopných rychle přemýšlet a reagovat. Zajímavý je i názor autorky na práci na dálku, alias telecommuting. Sice jej paušálně neodsuzuje, ale staví se k němu spíše negativně, kvůli tomu že eliminuje to nejpodstatnější a nejpřínosnější co skýtá trvalé zaměstnání - týmovou práci a příslušnost do určité komunity. Proto očekává, že e telecommuting prosadí jen u několika málo specifických profesí.

Skeptická je autorka také ohledně samotného zavádění počítačů do škol a používání multimedií ve výuce - samotná multimédia jako taková prý žáky nenaučí vlastnímu vyjadřování a vlastnímu myšlení, a naopak je spíše motivují k pasivní konzumaci informací. Podobně počítače ve školách samy o sobě nejsou řešením - rozhodující je to, jak s nimi budou žáci a učitelé umět pracovat a co s nimi budou dělat. Proto vidí jako nesmírně důležité "investice do učitelů". Současně s tím upozorňuje na to, že Internet výrazně zprůhledňuje trh se vzděláním. Lidé se mohou velmi podrobně dozvědět o kvalitách a výsledcích konkrétních škol, a mohou si pak podstatně lépe vybírat kam umístí své děti.

V oblasti ochrany soukromí autorka zastává poměrně liberální stanoviska, v tom smyslu že tolik nebazíruje na utajování osobních údajů (na jejich neposkytování). Předpokládá, že lidé se budou muset smířit s tím, že o nich bude známo více věcí než dosud, a že celý problém není o tom jak osobní data udržet v tajnosti, ale o tom jak zabránit jejich zneužití. Důraz proto klade spíše na možnost kontroly toho, jak je s osobními údaji konkrétně nakládáno, a na to aby lidé sami rozhodovali o tom, jak cenná a významná jsou jejich osobní data. Říká také, že ochrana osobních dat není absolutní záležitostí, a proto pro ni ani neexistuje žádné absolutní řešení.

Pokud jde o řízení Internetu, zde autorka vidí řešení v decentralizovaných modelech. Konkrétně např. v tom, že dosavadní centrální kompetence v oblasti Internetu, které až dosud měla vláda USA, přejdou na dostatečně reprezentativní mezinárodní orgány, které je dokáží zajistit lépe. V tomto ohledu autorka skutečně dostála svým slovům, když se těsně po vydání Release 2.1 aktivně zapojila do formování organizace ICANN (Internet Corporation for Assigned Numbers and Names). Která skutečně převzala příslušné kompetence od americké vlády. Ester Dysonová stála plné dva roky v čele této organizace (jako předsedkyně její rady ředitelů). Jen si dovolím poněkud zapolemizovat nad tím, zda tato organizace řešila své úkoly skutečně lépe než vláda USA - například v oblasti zřizování nových domén nejvyšší úrovně byl výsledek v obou případech stejně žalostný.

Ester Dysonová je často označována za "první dámu Internetu". Pravdou je, že věří v Internet a v jeho pozitivní účinky, a toto své přesvědčení se snaží přenášet i na své čtenáře. Není přitom zdaleka jen uznávanou spisovatelskou, ale má také bohatou přednáškovou a konzultační činnost. Pracovala a pracuje také v různých vládních i nevládních organizacích (viz již citované šéfování organizace ICANN). Kromě toho je i aktivní podnikatelkou, která se snaží podporovat perspektivní firmy a investovat do nich. Výčet jejího "portfolia" lze nalézt na Internetu (zde), pro nás je jistě zajímavé že má podíl i v tuzemských subjektech APP Group (kde je dokonce členkou představenstva) a ASP1000.

Kniha Release 2.1 vychází v českém překladu Otto Pacholíka bez aktualizujících komentářů a s tříletým časovým odstupem oproti vydání originálu. Za tu dobu se mnoho věcí změnilo, a některé z nich s projevily i na obsahu knihu. Dnes by na ně autorka určitě reagovala, případně i rozšířila, doplnila či pozměnila svůj původní výklad a svůj vztah k nim - což ale u tištěné knihy nejde. Možná se toho dočkáme v budoucím Release 3.0.

Nicméně i tak má Release 2.1. stále obrovský přínos a rozhodně tuto knihu doporučuji každému, kdo se zajímá o vliv Internetu a celého on-line světa na člověka a společnost. Třeba nemusíte se všemi názory autorky souhlasit, ale určitě vám pomůže mnoho věcí pochopit, docenit, či alespoň podívat se na ně z trochu jiného úhlu, a pak si na ně udělat vlastní názor.