Jak se u nás platí kartami?

Přesných, věrohodných a veřejně dostupných čísel o nejrůznějších zajímavých věcech bývá u nás jako šafránu - tam, kde to nepřikazuje zákon, si raději každý doslova "sedí" na svých datech, jen aby něco neprozradil konkurenci (a někdy nejsou dostupná ani ta čísla, která by ze zákona dostupná být měla). Novináři pak musí být vděčni doslova za každé numero.

Kolik je u nás karet Europay?

Jedním ze zajímavých zdrojů se stala bilancující tisková zpráva, kterou před několika dny vydala společnost Europay, poskytující tuzemským bankám a jejich klientům platební karty Maestro a Eurocard-MasterCard. Obsahuje následující konkrétní údaje, vztažené ke konci 1. čtvrtletí 2001 a k České republice:

• podíl Europay na trhu platebních karet v ČR dosahuje 49 % (Visa má 42 %, ostatní karty 9 %)
• v ČR bylo vydáno 2 195 216 platebních karet Europay, z toho 1 583 702 karet Maestro a 611 514 karet Eurocard-MasterCard
• bankomatů akceptujících karty Europay je v ČR 1 612
• obchodníků akceptujících karty Eurocard-MasterCard je 29 262
• obchodníků akceptujících karty Maestro je 11 562

Velmi zajímavý je také údaj o tom, že právě karet Europay u nás přibývá nejvíce - 73 procent všech nově vydávaných karet je od Europay, zatímco na konkurenci zbývá jen 27 procent.

Jak se u nás zneužívají platební karty

Ve stejný den, kdy vyšla tisková zpráva Europay s citovanými údaji, se v Hospodářských novinách objevila zpráva o tom, jak jsou u nás platební karty Europay zneužívány. Článek o tom lze najít i na Českých novinách, kde se praví že

Ztráty způsobené nelegálním použitím karet Eurocard-Mastercard a Maestro vydaných českými bankami dosáhly od dubna loňského roku do letošního března 561.000 EUR. S odvoláním na Petra Warnera, šéfa bezpečnostního oddělení Europay, které tyto platební karty vydává, to píší dnešní Hospodářské noviny.

Pokud se ale zmíněná celková suma rozpočítá na jednotlivé účty (nikoli na karty, neboť k jednomu účtu může být vydáno více platebních karet), vychází podle citovaného zdroje na jeden účet částka 0,96 USD. To není zase až tak mnoho, alespoň ve srovnání s evropským průměrem, který činí cca 3 USD. Zdroj ale již neříká, k jak velkým objemům transakcí jsou tyto ztráty vztaženy (ani jaká byla průměrná výše finančních prostředků na účtech), takže relativní posouzení výše ztrát není možné. V úvahu je ale vhodné vzít i tu skutečnost, že u nás je drtivá většina všech platebních karet debetních, a riziko jejich zneužití nese primárně vlastník účtu. Naproti tomu v zahraničí je podstatně více kreditních karet, u kterých riziko zneužití nese primárně banka (a její klient má jen určitou spoluúčast). Je tedy otázkou, co přesně bylo v uvedených ztrátách započítáno, zda pouze ztráty jdoucí na vrub bankám, nebo i ztráty jdoucí na vrub majitelů účtů.

Za zmínku ale určitě stojí jiný údaj ze stejného zdroje - zatímco v zahraničí jde většina ztrát způsobených nelegálním použitím na vrub zneužití kradených a ztracených karet, u nás to prý jsou hlavně podvody s placením kartou na dálku. Ve většině případů mělo jít o internetové nebo zásilkové obchody.

Toto je také velmi zajímavý závěr, zvláště když si uvědomíme jak moc se naše banky zdráhají podporovat on-line platby kartami a tzv. MOTO (Mail Order-Telephone Order) transakce bez fyzické přítomnosti karty. Lze vůbec nějak odhadnout, jak moc se u nás platí "na dálku"?

Jak se platí na českém Internetu?

Klasické zásilkové obchody jsou samostatnou kapitolou, pro kterou nemám k dispozici žádné údaje. Ale pokud jde o Internet, zde již jsou určitá data k dispozici, alespoň pro základní orientaci.

Například podle průzkumu Taylor Nelson Sofres z května 2001, který se ptal kupujících, platilo 67,1 procent dotázaných dobírkou (na poště), 25,8% v hotovosti při osobním převzetí, 18% převodem z účtu, a pouze 12,9 procenta použilo platební kartu. Bezhotovostní platební systém (např. I Like Q či fazole) využilo 5,2 procenta dotázaných, 4,4 % využilo služeb GSM bankingu, a 2,9 procenta kupujících platilo jinak (součet procent přesahuje 100 kvůli tomu, že někteří respondenti použili více způsobů plateb).

Pohled z opačné strany, tedy pro jednotlivé prodejce, vypadá například takto:

• obchodni-dum.cz: 80 % dobírka, 8 % eBanka, 6 % převodní příkaz, 3 % Paegas GSM banking, 3 % O.K. karta, 0,01 % Juice Pay
• vltava.cz: 80 % dobírka, 8 % eBanka, 5 % JuicePay, zbytek nesděleno
• spotrebak.cz: 81 % dobírka, 12 % převodní příkaz, 7 % eBanka, 0,2% Paegas GSM banking

což vychází pro platební karty ještě nepříznivěji. Tomu odpovídá i skutečnost, že 91 procent všech našich on-line prodejců nabízí platbu prostřednictvím dobírky, 65 procent nabízí možnost platit přes banku platebním převodem, ale jen 15 procent nabízí možnost placení platební kartou (tyto údaje pochází ze včerejší prezentace předsedy sdružení BMI Jaroslava Wintera na plenárním zasedání Českého fóra pro informační společnost).

Kde je příčina?

Podle již citované tiskové zprávy Europay u nás dosahuje penetrace platebních karet výše 40 procent, což je vedle Maďarska nejvíce v celém regionu bývalé střední a východní Evropy (např. Slovensko má penetraci 32 procent). Navíc vydávání nových platebních karet u nás pokračuje vysokým tempem, které výrazně převyšuje nejen evropský průměr, ale i průměr celého regionu - mezi lety 1999 a 2000 náš přírůstek činil 129,2 procenta, zatímco průměr zemí bývalé střední a východní Evropy byl 35,9% a celoevropský průměr pouhých 12,9%. Samozřejmě to souvisí s určitou "nenasyceností" trhu, ale i tak je to pro nás docela lichotivé.

Na druhé straně ale nelze nevidět, že používání platebních karet k on-line platbám je u nás ve srovnání s vyspělým zahraničím velmi malé, až téměř nulové (s výjimkou erotických serverů). Proč ale? Je to všechno způsobeno tím, že náš trh je malý, objem transakcí také, a tak naše banky nemají kde "rozpustit" riziko, které reálně existuje? Mají z tohoto důvodu šanci pouze proprietární technická řešení typu eBanky či Juice Pay? Nebo je to konzervativností našich bank a tím že ještě nemusí bojovat o své klienty? Nebo mají naše banky stále ještě jiné starosti, necítí potřebu podporovat on-line platby a dokonce před nimi spíše varují? Nebo je prvotní příčinou všeho nízká bezpečnost on-line transakcí, která dává velký prostor pro různá zneužití? Co si o tom myslíte?