Propojovací války: další bitva vzplála

Ještě ani neutichl prvotní mediální rozruch kolem propojování pevných sítí a již se otevírá další mediální fronta. Tentokráte se na výsluní pozornosti dostává problém, který existuje již delší dobu, ale se kterým se dosud nepodařilo hnout. Jde o vysoké ceny za terminaci (zakončení) hovorů vedoucích z pevné sítě do sítě mobilní, které se v současné době pohybují na úrovni 6 až 7 korun za minutu. Důsledky jsou vcelku zřejmé: lidem se nevyplatí volat z pevné sítě na mobilní, a tak si raději pořizují mobilní telefony, aby mohli volat levněji z mobilu na mobil i z těch míst, kde by jinak používali síť pevnou (třeba právě ze svého domova). Ti, kteří tak neučiní, platí opravdu vysoké hovorné, ze kterého putuje větší část do kapsy mobilních operátorů. Že se to líbí právě mobilním operátorům a naopak nelíbí operátorům pevných sítí snad netřeba zdůrazňovat.

Do boje vytáhlo APVTS

Novou mediální frontu otevřela jménem svých členů Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (APVTS), která k tomuto tématu, v předvečer zahájení letošního ComNetu, uspořádala tiskovou konferenci. Vystoupil zde předseda APVTS Svatoslav Novák (dříve generální ředitel SPT Telecom) a místopředseda APVTS Rusnák (jinak ředitel GTS), přítomni byli i šéfové dalších alternativních operátorů. Co konkrétně bylo předmětem tiskovky?

• APVTS jménem svých členů (což jsou hlavně operátoři pevných sítí) kritizuje operátory mobilních sítí za příliš vysoké ceny, které si účtují za zakončení hovorů vedoucích z pevné sítě do sítě mobilní. V tiskové zprávě, kterou APVTS vydalo, se dokonce mluví o "nemravně vysokých cenách".
• Podle členů APVTS dochází ze strany mobilních operátorů "ke křížovému financování jejich vlastní činnosti na úkor zákazníků pevných sítí" (neboli: z vysokých poplatků za zakončení pevných hovorů mají být dotovány nízké ceny hovorů uskutečňovaných v rámci mobilní sítě, což je v rozporu se zákonem). Z toho APVTS odvozuje, že dochází k diskriminaci zákazníků pevné sítě a k neúměrnému zvyšování zisků mobilních operátorů. Místopředseda APVTS pan Rusnák v odpovědi na jeden následný dotaz uvedl, že podle jeho odhadu se vysoké poplatky za zakončení hovorů z pevných sítí podílí na zisku mobilních operátorů více jak polovinou!
• APVTS tvrdí, že poplatky za propojení byly stanoveny mobilními operátory bez ohledu na skutečné propojovací náklady se započtením přiměřeného zisku, zatímco operátoři pevných sítí musí odvozovat své ceny od nákladů.
• APVTS tvrdí, že náklady mobilních operátorů na zakončení hovoru přicházejícího z pevné sítě jsou zhruba poloviční oproti nákladům na hovor který začíná a končí v mobilní síti (z čehož následně odvozuje, že poplatky za zakončení by měly být adekvátně nižší než ceny "čistě mobilních hovorů", a ne naopak několikanásobně vyšší)
• APVTS kritizuje největší mobilní operátory za to, že v rozporu se zákonem dosud nezveřejnili své referenční nabídky propojení.
• v neposlední řadě APVTS zastupující "pevné" operátory kritizuje mobilní operátory za to, že se vůbec nechtějí bavit o nějaké úpravě cen.

Především se ale APVTS obrací na nezávislého regulátora, tedy na Český telekomunikační úřad, "se žádostí o regulaci ceny za propojení mezi sítěmi mobilních operátorů a provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí včetně Českého Telecomu". Přímo na místě ještě zaznělo, že APVTS chce po ČTÚ aby přiměl mobilní operátory vydat jejich referenční nabídky propojení (nabídky RIO), ve kterých by operátoři museli uvést své nákladové kalkulace. Pokud by tyto byly výrazněji nižší než požadované propojovací poplatky, představovalo by to diskriminaci operátorů pevných sítí. Pokud by naopak byly výrazněji vyšší než ceny "čistě mobilních" hovorů, pak by to znamenalo, že tyto "čistě mobilní" hovory jsou křížově financovány (dotovány) z jiných zdrojů, konkrétně ze zakončení hovorů z pevné sítě.

Jaká je realita?

Pravdou je, že ceny za zakončení hovorů z pevné sítě na mobilní jsou vysoké, což má opravdu výrazné důsledky pro chování uživatelů a jistě i na výnosy a zisky jednotlivých operátorů. V lednu t.r. přinesl Mobil server konkrétní hodnoty, které se vztahují pouze na pevnou síť Českého Telecomu. Jsou následující (vždy za 1 minutu hovoru):

• ze sítě Českého Telecomu do sítě Eurotelu: 7,37 Kč, v opačném směru: 1,76 Kč
• ze sítě ČTc do sítě Paegas: 7,60 Kč, v opačném směru méně než 2 koruny
• ze sítě ČTc do sítě Oskar: 7,15 Kč

Lednové ceny za propojení, které uváděl Mobil server, v mezičase poněkud poklesly. Jak mi potvrdil nový tiskový mluvčí Radiomobilu, jeho společnost snížila hladinu propojovacích poplatků pro letošní rok na úroveň cca 6,50 Kč (což dobře odpovídá rozmezí 6 až 7 Kč, které uvádí APVTS). Na této cenové úrovni již Radiomobil podepsal několik propojovacích dohod a je prý připraven ji nabídnout i dalším operátorům. Z reakce APVTS však nyní vyplývá, že ani takovéto snížení alternativním operátorům nestačí a požadují mnohem radikálnější snížení - až na úroveň 1,21 až 1,58 Kč za minutu zakončení hovoru. K této hodnotě lidé z APVTS dospěli tak, že vzali nejlacinější minutové tarify mobilních operátorů (vesměs poskytované v tarifech s 300 minutami zdarma) a vyšli z předpokladu, že tyto tarify nemohou být výrazněji pod úrovní nákladů. Dále je vydělili dvěma, jako důsledek toho že zakončení hovoru přicházejícího z pevné sítě spotřebovává pouze polovinu síťových zdrojů které spotřebovává hovor uskutečněný pouze v rámci mobilní sítě.

Tuto kalkulaci mobilní operátoři nejspíše napadnou jako nerealistickou, kvůli tomu že dělení dvěma není úplně korektní, a především asi kvůli tomu, že minutová cena nejdražších tarifů není "čistá" ale bere v úvahu i měsíční paušál, na který je vázána. Případně že propojení s pevnou sítí na úrovni ústředen má ještě další náklady. Na druhé straně se mobilním operátorům bude asi těžko zdůvodňovat, že propojovací poplatky musí být tak vysoké (6 až 7 korun) kvůli tomu, že musí pokrývat skutečné náklady - když sami nabízí nejvýhodnější minutové tarify na úrovni poloviny této ceny (cca 3 koruny i méně). Významným argumentem je v tomto ohledu i následující úvaha: operátoři pevných sítí si mohou pořídit GSM brány, osadit je SIM kartami s nejdražšími tarifními programy (s nejvýhodnějšími minutovými sazbami), a hovory svých zákazníků směrovat do příslušné mobilní sítě přes tyto brány. Sice tím může poněkud utrpět kvalita i další komfort (např. možnost identifikace čísla volajícího), ale na druhou stranu budou mobilní operátoři jen opravdu těžko vyvracet, proč toto řešení, náročnější na spotřebu síťových zdrojů, vychází nákladově ani ne na polovinu požadovaných poplatků za "řádné" propojení, realizované na úrovni telefonních ústředen! Jak na včerejší tiskovce také zaznělo, někteří operátoři pevných sítí možnost směrování hovorů přes GSM brány skutečně používají, ale pokud to není podloženo patřičnými dohodami s mobilními operátory, tito hrozí jejich odpojováním.

Jaké ale jsou argumenty druhé strany, tedy mobilních operátorů? Zeptal jsem se jejich tiskových mluvčí a téměř unisono odpověděli, že jimi požadované ceny za propojení s pevnou sítí jsou na úrovni evropských cen, ne-li dokonce nižší. Eurotel to podepřel i konkrétními čísly:

Námi nabízená cena v rámci propojovacích dohod je pod průměrnou cenou za tuto službu v Evropě (dnes je průměrná cena v Evropě za ukončení hovoru v mobilní síti 21 euro-centů, tedy cca 7,30 Kč).

Fajn tedy, pojďme si všichni dát takové platy, abychom se vyrovnali celoevropskému průměru. Ale již bez ironie - opírat se o evropský průměr je pro mobilní operátory určitě výhodné. Stejně tak jim nelze upřít, že do budování svých sítí a služeb investují nemalé prostředky, například právě Eurotel uvádí že investoval za posledních pět let celkem 28 miliard. Na druhé straně ale nelze nevidět jejich obrovskou ziskovost (viz následující tabulka). Třeba právě Eurotel měl za loňský rok čistý zisk (tedy po odečtení všech nákladů) téměř 5 miliard. A že to mobilní operátoři dávají patřičně najevo, svými masivními investicemi do reklamy a do nejrůznějších propagačních akcí.

O co tady jde?

Současný protest APVTS není podle mého názoru ničím jiným, než formou konkurenčního boje na postupně se otevírajícím telekomunikačním trhu, při kterém se dokázala sjednotit jedna skupina operátorů (operátorů pevných sítí) proti druhé (skupině operátorů mobilních sítí). Cílem je podělit se rovnoměrněji o celý telekomunikační trh a eliminovat zbytky monopolního postavení a monopolních cen, které operátoři pevných sítí zřejmě oprávněně vidí ve vysokých cenách za propojení s mobilními sítěmi. Snížením těchto cen by se nejspíše poněkud vyrovnala hladina zisků (zisky mobilních operátorů by asi klesly, a zisky pevných operátorů včetně nastupujících alternativních naopak stouply). Z pohledu uživatele by ale mělo dojít k celkovému poklesu cen, byť někteří operátoři určitě budou hrozit vynuceným zdražením.

Způsob, jakým chtějí operátoři pevných sítí přinutit mobilní operátory ke snižování cen, kromě mediálního tlaku, je určitě také zajímavý. V první instanci totiž podle platného telekomunikačního zákona nemusí operátoři nabízet ceny za propojení, které by vycházely z nákladů (stačí aby byly nediskiminační a bylo možné ověřit jejich výpočet). Teprve v případě nedohody na těchto cenách nastupuje regulátor, který musí vydat závaznou metodiku výpočtu cen již v závislosti na nákladech. Pokud ani to nepomůže, musí sám stanovit ceny získané touto metodikou, tedy opět závislé na nákladech. Tato spirála se již jednou roztočila, u propojování pevných sítí, a přinesla skutečně reálné snížení, ze kterého budou nakonec profitovat hlavně koncoví zákazníci. APVTS nyní očividně sází na to, že stejná spirála by mohla přinést významné snížení i zde, u propojování s mobilními sítěmi.

Nicméně i pro regulátora to bude zajímavý oříšek - v případě pevných sítí se deklarovaná "nákladová cena" pohybovala vysoko nad zahraničním průměrem, a regulátorovi stačilo jít někam na půli cesty mezi oběma polohami a výsledek prohlásit za optimální. Zde je to ale obráceně: zahraniční průměr je o něco nad tuzemskou deklarovanou "nákladovou cenou", a zdravý rozum říká že skutečné náklady by měly být podstatně nižší (viz paradox s GSM bránami).

Ať už to ale dopadne jakkoli, vše nasvědčuje tomu, že jako zákazníci na tom budeme v každém případě lépe, neboť ceny za telekomunikační služby by neměly stoupat, ale spíše klesat. Možná budeme mít o něco méně billboardů kolem silnic a méně monstrózních reklamních kampaní, ale aspoň mé maličkosti nebudou nijak scházet.