Internetová tiskovka: podruhé už to bylo lepší

V loňském roce, konkrétně ve středu 30.8.2000, se na českém Internetu odehrál zajímavý experiment. Společnost NetCentrum, provozující portál Centrum, tehdy koupila server Xchat a uspořádala k tomu tiskovou konferenci. Nikoli ale klasickou, nýbrž velmi netradiční - konala se čistě on-line, po Internetu, prostřednictvím klasického chatu. Bylo to určitě stylové, nápadité, dobře se to hodilo k diskutovanému tématu - ale dopadlo to špatně.

Nemám teď na mysli spojení portálu Centrum s Xchatem, ale průběh samotné tiskovky. Ten se totiž organizátorům poněkud vymknul z ruky. Důvodem nebylo ani nevhodné chování novinářů, ani přístup organizátorů. Na vině byla nevhodnost klasického chatu k něčemu takovému jako je tisková konference probíhající živě po Internetu. Kde tedy byl problém?

Problém byl v neřízeném charakteru diskuse. V tom, že při diskusi došlo k takovému promíchání otázek a odpovědí, že bylo prakticky nemožné sledovat co k čemu patří - kde je otázka ke které se vztahuje nějaká konkrétní odpověď. Než organizátoři stačili odpovědět na jednu otázku, novináři obvykle stihli vznést několik dalších otázek, takže když konečně přišla nějaká odpověď, nebylo dostatečně jasné, k čemu se vlastně vztahuje. Kromě toho se i někteří kolegové začali sami pouštět do odpovědí na otázky druhých - takže celé to pak velmi připomínalo malý uzavřený prostor, ve kterém jeden mluví přes druhého, každý začíná mluvit kdykoli ho napadne a vůbec se neohlíží (či ani nemůže ohlížet) na to kdy na něj přijde cosi jako řada či slovo. Zákonitým důsledkem byla ztráta orientace v celém on-line dění.

K čemu by to mohlo být?

Soudě podle následných rozhovorů s dalšími účastníky jsem asi nebyl sám, kdo si odnesl takovýto nepříliš dobrý pocit z prvního experimentu s on-line tiskovkou. Na druhé straně jsem zaznamenal dosti živý zájem ze strany lidí kteří tiskovky pořádají - jakby také ne, vždyť čistě internetové tiskové konference by na rozdíl od těch klasických mohly mít četné a významné výhody. Zkusme si vyjmenovat některé z nich:

• on-line tiskové konference určitou budou moci být lacinější než tiskovky klasické, obvykle spojené s pronájmem reprezentativních prostor a s občerstvením. Pokud pořadateli zrovna nepůjde o honosnost a o demonstrování "že na to má", budou moci být on-line tiskovky pořádány i pro menší počty novinářů a k více specializovaným tématům, která by jinak nestála za uspořádání klasické tiskovky. Stejně tak ale mohou být on-line tiskovky dobře škálovatelné i směrem "nahoru", k větším počtům účastníků.
• všem zúčastněným odpadne dojíždění na místo konání, naopak budou moci zůstat "v pohodlí" svých pracoven, kanceláří atd. To ušetří jak cestovní náklady, tak i čím dál tím dražší čas.
• z on-line tiskovky mohou pořadatelé velmi snadno a rychle vyrobit písemný záznam. Stejně tak si jej mohou sami pořídit, resp. průběžně pořizovat i sami novináři.

Na druhé straně nelze nevidět ani potenciální problémy on-line tiskovek. Například to, že mohou oslovit mladší zástupce médií s dostatečnou internetovou gramotností, ale nemusí již oslovovat starší novináře, zvyklé na tradiční tiskovky. No a pak je zde samozřejmě i v úvodu zmiňovaný zásadní problém - jak to celé "ukočírovat", aby to pro všechny účastníky zůstalo přehledné, srozumitelné, ale přesto všichni měli šanci se zeptat, vyjádřit atd.

Jaké by mohlo být řešení?

Když jsem byl občas dotazován na možné řešení celého problému s "kočírováním diskuse", obvykle jsem odpovídal poukazem na to, že jinde to již je celkem uspokojivě vyřešeno. Dnes stále častější on-line rozhovory s různými osobnostmi se musely porvat se stejným problémem a vyřešily to tak, že nepoužívají klasický chat v jeho pravé podobě. Distribuční mechanismy převzaté z chatu obvykle využívají pouze k rozesílání odpovědí, zatímco otázky sbírají jiným způsobem, prostřednictvím samostatného "dotazovacího" kanálu. Otázky, zadané skrze tento kanál, nejsou okamžitě rozesílány všem ostatním účastníkům (a nezvyšují tudíž celkovou nepřehlednost). Místo toho se otázky řadí u svého adresáta, který z nich postupně vybírá a odpovídá na ně, přičemž s každou odpovědí se rozešle i otázka, na kterou se odpovídá. Je to samozřejmě mnohem méně interaktivní než klasický chat, ale na druhou stranu je to cesta, jak v celé on-line diskusi s mnoha účastníky udržet pořádek a přehlednost.

Osobně jsem ale byl velmi zvědav, kdy se po neblahé zkušenosti NetCentra někdo další odhodlá ke druhému pokusu.

Jaký byl druhý pokus?

Stalo se tak včera, a experimentujícím subjektem nebyl nikdo jiný než Komerční banka, která chtěla tímto stylovým způsobem propagovat svou nabídku internetového bankovnictví (mojebanka). K mému překvapení však nepoužila oddělené komunikační kanály pro kladení otázek a rozesílání odpovědí, nýbrž použila jen mírně upravený webový chat. Ten fungoval následovně:

• texty z každé "strany barikády" byly barevně rozlišeny - i tato triviální úprava velmi přispěla k lepší celkové přehlednosti
• na straně Komerční banky byli až tři diskutující, kteří průběžně odpovídali na dotazy (současně)
• každý z novinářů mohl vznést svou otázku tak, že ji okamžitě viděli všichni účastníci diskuse (tj. stejně jako , jako u klasického chatu).
• každá odpověď ze strany Komerční banky byla vždy adresována konkrétnímu tazateli, ale zobrazovala se všem účastníkům diskuse

Příklad průběhu diskuse ukazuje následující obrázek:

Díky vcelku jednoduchým úpravám - barevnému odlišení otázek a odpovědí a zejména díky adresování odpovědí konkrétním tazatelům - došlo oproti prvnímu pokusu o on-line tiskovku k výraznému zpřehlednění diskuse. Stále to ještě nebylo, alespoň podle mého vkusu, zcela ideální, protože občas bylo nutné se dívat dost hluboko zpět do diskuse, než se dalo zjistit na co ta která otázka odpovídá. Ale na druhou stranu to již splnilo svůj účel - dát novinářům prostor k otázkám a pořadatelům k odpovědím na ně. Šikovné bylo i to, že najednou mohlo odpovídat za pořadatele více lidí, kteří si zřejmě rozdělovali otázky podle jejich zaměření.

Co mi naopak na on-line tiskovce Komerční banky poněkud vadilo, bylo to že nikde nebyl uveden údaj o počtu účastníků. Za spíše zbytečný považuji malý obrázek, který byl umístěn na stránce a ukazoval pohled do prostor banky na pořadatele tiskovky (byl to statický snímek z kamery, obnovovaný s frekvencí automatického načítání WWW stránky s průběhem diskuse).

Jak bych si představoval ideální on-line tiskovku?

Zkusím nyní trochu popustit uzdu své fantazii a nastínit, jak bych si představoval ideální fungování on-line tiskovky. Stále si myslím, že by měly být otázky a odpovědi rozděleny do dvou samostatných kanálů, které by ale měly být účastníkům tiskovky zobrazovány oba - v případě otázek proto, abych se dalo vyhnout opakovaným otázkám na stejné téma, které by jinak byly asi dost časté, a aby se eventuelně daly některé otázky doplňovat. Pokud jde o odpovědi, zde bych byl rozhodně pro zopakování otázky a jména tazatele bezprostředně u odpovědi - třeba i s využitím "rozbalovacích" možností dynamického HTML, aby se šetřilo místem (tj. plné znění otázky by mohlo být "složeno" a následně "rozbaleno" až na explicitní popud uživatele).

O čem byla tiskovka?

Obsahem samotné tiskové konference Komerční banky byla její nabídka internetbankingu, pod značkou "mojebanka" . Po technické stránce jde o řešení na bázi elektronického podpisu, příslušné certifikáty si banka vydává sama, skrze svou vlastní certifikační autoritu. Nabídka je cílena hlavně na firemní zákazníky (kteří za internetové služby zaplatí paušál 245,- Kč měsíčně), ale již dnes je přístupná i soukromým osobám (za 79,- kč měsíčně). Pro ně se ale ještě připravují další zajímavé služby. Plány Komerční banky na poli internetbankingu jsou ambiciózní - do konce roku by si "mojebanka" měla získat 50.000 firemních klientů a 20.000 klientů z řad soukromých osob. Další podrobnosti na http://www.mojebanka.cz.