pro návrat na domovskou stránku klikni
tiráž článku
Vyšlo na Lupě, 21.12.2000
Rok: 2000
Měsíc: 12
Den: 21
sdílení a tisk
související články

Máme více mobilů než pevných linek

Svět mobilních komunikací u nás doslova kypí životem - ceny klesají a operátoři se předhání, nejnověji s pokrytím pražského metra a SMSkováním zadarmo. Naproti tomu ve světě pevných telefonů ceny rostou a "populace" stagnuje. Lze se pak divit, že počet mobilů v ČR již překročil počet pevných telefonů a dále exploduje?

Srovnávání pevné a mobilní telefonie není úplně korektní, protože některé vlastnosti těchto způsobů komunikace nejsou přímo souměřitelné (například samotná mobilita, která u pevné sítě nemá analogii). Přesto ale může být smysluplné srovnávat některé kvantitativní ukazatele pevné a mobilní telefonie a z nich vyvozovat určité závěry. Například z počtu uživatelů resp. mobilů a pevných přípojek, a hlavně pak z dynamiky jejich vývoje, vyplývá vcelku jednoznačný závěr: mobilní komunikace se zdravě rozvíjí (v poslední době dokonce "zdravěji" než samotní operátoři očekávali, viz jejich kapacitní problémy s dodávkami na předvánoční trh), zatímco počty pevných telefonních přípojek vykazují téměř nulový růst. Lze si představit lepší praktickou ukázku důsledků konkurence (v mobilních komunikacích) a monopolu (v pevné telefonii)?

Kolik je u nás pevných telefonů?

Údaje o počtu pevných telefonů v ČR jsou poměrně snadno zjistitelnou veličinou, protože Český Telecom je pravidelně publikuje, například ve svých výročních zprávách. Konkrétní hodnoty ukazuje následující tabulka, a je z nich patrné, že k poměrně velkému nárůstu docházelo ještě do roku 1998, zatímco v poslední době je nárůst velmi malý až nulový.

1996 1997 1998 1999 2000 (2Q)
 2 815 000  3 274 000  3 734 000  3 839 000  3 851 000
Počet telefonních stanic Českého Telecomu (Zdroj: ČTc)

Přitom původní plán, stanovený v roce 1994 v souvislosti s rozhodnutím zachovat Telecomu exkluzivitu a nechat do něj vstoupit strategického partnera, zněl: dosáhnout do konce roku zdvojnásobení tehdejšího počtu stanic, konkrétně počtu 4 150 000 HTS (viz například příloha k Národní telekomunikační politice). Dnes už je zřejmé, že tohoto cíle nebude dosaženo.

Ještě v polovině roku měl Telecom (podle tohoto zdroje) na čekací listině asi 46 tisíc nevyřízených žádostí, z toho 4000 starších pěti let - což zdůvodňuje tím, že "jde o oblasti, kde je zavedení telefonu finančně velmi náročné".

Zapomínat bychom ale neměli na skutečnost, že Český Telecom neměl absolutní monopol na pevnou telefonii. V roce 1994 totiž vláda rozhodla o experimentu v podobě 16 místních sítí, jejichž provozovatelé mohli tehdejšímu SPT Telecomu přeci je určitým způsobem konkurovat. Konkrétní podmínky jim ale byly nastaveny tak, že neměli větší šanci na úspěch (například za každou zřízenou stanici museli skládat kauci ve výši 1900,- Kč, pro případ že by nemohli dostát svým závazkům a musel je zastoupit sám SPT Telecom). Poněkud lepší podmínky získal Dattel v Praze a Kabel Plus v Liberci, v rámci dvou pilotních projektů (nemuseli skládat kauce). Přesto počty zákazníků, které tito alternativní operátoři dokázali získat k 31. 12. 1999 , jsou spíše na úrovni zaokrouhlovací chyby počtu uživatelů Českého Telecomu, viz následující tabulka.

  Dattel   Kabel Plus   Telecom 21   Factcom  
  3 900    3 800   3 800  1 500  
Počty zákazníků alternativních operátorů k 31.12.1999 (zdroj)

Kolik je u nás mobilních telefonů?

Následující tabulky uvádí počty zákazníků Eurotelu vždy ke konci kalendářního období, resp. při dosažení určité "kulaté cifry":

12/199712/19986/199912/1999 6/2000 11-12/2000
355 000588. 000 748 000 1 070 000 1 459 000 2 000 000
Počty uživatelů Eurotelu (zdroj: Český Telecom, Eurotel)

 200 000  březen 1997
 300  000  září 1997
 450  000  červenec 1998
 500  000  září 1998
 600  000  leden 1999
 700  000  květen 1999
 750  000  červenec 1999
 860  000  říjen 1999
 900  000  listopad 1999
 1  000  000  18. prosince 1999
 1  250  000   březen 2000
 1  500  000  červenec 2000
 1  650  000  září 2000
Vývoj počtu zákazníků společnosti EuroTel (zdroj: tisková zpráva ET)

Radiomobil je v uváděných údajích poněkud stručnější, na jeho web-u lze nalézt následující údaje:

  1997  1998  1999  6/2000  7/2000
  173  000  373  000  875  000  1  272  000  1  350  000
Počty zákazníků společnosti Radiomobil (zdroj: Radiomobil)

Zdaleka nejstručnější pak je Oskar, který sám o sobě říká pouze to, že "Začátkem 4. čtvrtletí letošního roku měl Oskar více než 200 000 zákazníků."

Jsou nás 4 miliony!

Souhrnné počty uživatelů mobilních telefonů a pevných linek, vycházející z výše uvedených údajů a doplněné ještě údaji z roku 1996 (ze statistické ročenky) a odhadem z poloviny roku jsem vynesl do následujícího grafu. Z průběhu zelené křivky, vyjadřující počet mobilních uživatelů, je patrné to, co se jako odhad či prognóza objevuje již delší dobu - že počet mobilních uživatelů v ČR do konce roku 2000 dosáhne (asi spíše již dosáhnul) hranice 4 tisíc! I s vědomím, že uváděné počty nemusí nutně znamenat počty skutečně aktivních uživatelů (ale třeba počty prodaných a ne nutně aktivovaných či "aktivních" SIM karet, viz nedávné diskuse na Mobil serveru), je to stále úctyhodné číslo, které díky předvánoční mobilní eufórii může být ještě překonáno.

Magický počet 4 milionů mobilních uživatelů ovšem znamená překonání další významné bariéry - pokud u nás skutečně jsou 4 miliony mobilních uživatelů, resp. mobilů, pak jich už je více než pevných linek (jejichž počet se víceméně ustálil citelně pod hranicí 4 milionů a dále moc neroste)!! To je na jedné straně dobrá vizitka pro náš mobilní trh, považovaný za jeden z nejprogresivnějších v Evropě i na světě, ale na druhé straně je to i špatná vizitka pro náš trh pevných hlasových služeb. Vysvětlení je nasnadě - kromě vyšší užitné hodnoty mobilních telefonů zde určitě hraje významnou roli skutečnost, že v mobilních konkurencích kvete konkurence, zatímco v pevných komunikacích nám stále ještě zahnívá monopol (a jak to tak vypadá, ani s formální liberalizací k 1.1.2001 zde nikdo jen tak brzy neprovětrá značně zatuchlé poměry).  

© Jiří Peterka, 2011, profil na Google+