Jak a za kolik na Internet?

Přes pevnou linku

V dnešním pokračování rubriky se podíváme podrobněji na oblast "stacionárního" připojování k Internetu. Minule jsme si rozebrali celou problematiku bezdrátového připojení a nastínili širokou škálu řešení, která zde připadají v úvahu.

Jen pro stručné připomenutí: samostatnou kapitolou je mobilní připojení, dnes realizované zejména prostřednictvím sítí GSM. Do budoucna určitě přinesou zajímavý zvrat bezdrátové sítě FWA (Fixed Wireless Access), fungující v licenčním pásmu 26 GHz. Již v současné době ale existuje poměrně široká nabídka "stacionárního" (tj. nikoli mobilního) připojení, využívající  zejména bezlicenční pásmo 2,4 GHz a nabízené pomocí sítí budovaných víceméně ad-hoc (resp. nesystematicky, na rozdíl od sítí FWA, které usilují o plošné pokrytí alespoň ve významnějších lokalitách). Právě na tuto nabídku, která  se poměrně dynamicky vyvíjí, se dnes zaměříme.

Stupně volnosti

Již v premiérovém dílu této rubriky jsem upozorňoval na skutečnost, že systematické hodnocení a porovnávání různých nabídek na připojení k Internetu je problematické kvůli tomu, že tyto nabídky je možné (i nutné) posuzovat podle více různých kritérií, která jsou mezi sebou nesouměřitelná. Ve fyzice by to šlo přirovnat ke "stupňům volnosti", které může nějaký objekt vykazovat  - přičemž tyto "stupně volnosti" zde představují různá kritéria resp. hlediska, ve kterých se jednotlivé nabídky mohou lišit. Pojďme si tedy přes pokusem o systematický přehled  vymezit některé z těchto "stupňů volnosti". Určitě nám to pomůže k pochopení podstaty nabídek i jejich obsahu a srovnání.  

Vyhrazená vs. sdílená přípojka

Připojení k Internetu, realizované bezdrátovými přenosovými prostředky, může mít charakter tzv. vyhrazené přípojky. To znamená, že využívá přenosovou cestu sloužící právě a pouze danému uživateli (zákazníkovi). To následně umožňuje, aby tato přenosová cesta měla z pohledu tohoto uživatele vždy stejné (a tudíž i garantované) vlastnosti, zejména určitou konkrétní přenosovou rychlost. V případě tzv. sdílené přípojky, jak už její název napovídá, je jedna přenosová cesta využívána více uživateli (zákazníky) současně, resp. je jimi sdílena.

Ačkoli sama tato přenosová cesta opět má vždy stejné  (a garantované) přenosové vlastnosti, z pohledu jednotlivých zákazníků je situace poněkud jiná - oni sice mají garantováno, že "všichni dohromady" mají vždy k dispozici určitou přenosovou kapacitu, ale fakticky záleží na tom, kolik uživatelů ji využívá současně. Na každého z nich pak vychází jen určitá poměrná část, závislá na momentální aktivitě ostatních uživatelů kteří společně sdílí jednu sdílenou přípojku.

V konkrétních nabídkách lze vyhrazenou a sdílenou přípojku k Internetu poznat i podle toho, zda nabízí garantovanou přenosovou rychlost (pak jde o vyhrazenou), nebo slibuje pouze určitou průměrnou rychlost (pak jde o přípojku sdílenou, "rozpočítanou" na předpokládaný počet uživatelů). Cenově vychází vyhrazená přípojka (garantující přenosovou rychlost) podstatně dráž než přípojka sdílená.

Na druhou na druhu stranu je vhodné si uvědomit, že i vyhrazená přípojka ústí v síti providera do sítě sdíleného charakteru (protože celý Internet jako takový funguje na principu sdílených kapacit). 

Neomezená vs. počítaná přípojka

Dalším stupněm volnosti bezdrátového připojení je to, zda uživatel platí za své připojení paušálním způsobem, a tedy bez ohledu na objem přenesených dat, nebo v závislosti na objemu skutečně přenesených dat. V prvním případě se obvykle vychází z toho, že uživatel bude využívat svou přípojku "na doraz", blízko maxima její přenosové kapacity, a pak je skutečně nejjednodušší jej "kasírovat" podle velikosti této přenosové kapacity (přesněji: podle přenosové rychlosti, kterou má k dispozici).

Alternativní zpoplatňování podle objemu skutečně přenesených dat je samozřejmě náročnější jak na realizaci na straně internetového providera, tak i na straně jeho zákazníka - ten má ztížené plánování svých výdajů, a významný vliv to může mít i na způsob jakým Internet využívá (pokud se např. v zájmu šetření objemem přenesených dat rozhoduje, zda stahovat také obrázky na WWW stránkách atd.).

Na druhou stranu je zpoplatňování podle objemu přenesených dat nutností všude tam, kde přenosové kapacity resp. rychlosti jsou vysoké a nemá smysl je uměle omezovat (např. u přípojek přes rozvody kabelové televize). Dále jsou "počítané přípojky", jak se také přípojkám s tarifikací podle objemu přenesených dat často říká, doslova požehnáním pro příležitostné uživatele Internetu, i pro providery kteří chtějí oslovit segment takovýchto příležitostných uživatelů. Důvodem je to, že při zpoplatňování podle objemu přenesených dat lze jít s cenou výrazně dolů a učinit ji lineárně závislou na tom, jak uživatel svou přípojku skutečně využívá.

Nabídka v oblasti počítaných přípojek

Nyní, po vyjmenování prvních dvou stupňů volnosti, si již můžeme udělat orientační přehled o existujících nabídkách bezdrátových počítaných linek na tuzemském trhu.

Všechny nabídky z této kategorie mají jednak jednorázový zřizovací poplatek, a jednak průběžnou (nejčastěji měsíčně placenou) část, která má dvě složky: jednu paušální a druhou závislou na objemu skutečně přenesených dat. V první z těchto dvou složek již může být započítán určitý objem přenesených dat - například 1 GB - a druhá složka pak odpovídá již jen platbám za překročení tohoto limitu (tj. za přenesení dat nad hranici tohoto limitu). Přitom zde použitý termín "limit" není vhodné chápat v jeho tradičním smyslu vyjadřujícím určité omezení, které by nemělo být překonáváno. Zde internetový provider rozhodně nebude svému zákazníkovu bránit v přenosu většího objemu dat. Termín "limit" je proto vhodné chápat především jako "zlom" ve způsobu zpoplatňování - až do "limitu" je zpoplatňování paušální (a "dopředné" v čase), a potom lineárně závislé na objemu dat přenesených navíc (a "následné" v čase, neboť uživatel tuto druhou složku platí až po "konzumaci" příslušného objemu dat navíc). .

Trend je přitom takový, že první (paušální) složka má tendenci klesat, byť za cenu toho, že v sobě zahrnuje čím dál tím méně dat. Limitním případem je taková nabídka, jejíž paušální složka nezahrnuje vůbec žádná data, takže všechno co uživatel doopravdy přenese je zpoplatňováno "explicitně" prostřednictvím druhé složky. Nabídky takovéhoto typu již na našem internetovém trhu skutečně existují (viz tabulka a v ní nabídka IOL a Eridan). Smyslem přitom je vyhovět i skutečně příležitostným uživatelům, kteří přenáší jen velmi malé objemy dat. První (paušální) složka však zatím stále ještě neklesla na ideální nulu, čímž by se zcela odboural jakýkoli paušální poplatek a veškeré platby by se odehrávaly jen skrze platby za objem přenesených dat ). To by pak vyšlo maximálně vstříc například uživatelům, kteří po delší dobu měsíců přípojku fakticky nepoužívají, například během dovolené, přes prázdniny atd. K poklesu průběžné paušální složky na ideální nulu dosud došlo v ČR jen u některých nabídek připojení k Internetu  prostřednictvím rozvodů kabelové televize, a velmi blízko tomuto stavu jsou i někteří menší regionální poskytovatelé.

V praxi přitom různé nabídky často vykazují celou řadu variant, lišících se v tom, jak velký objem dat (limit) zahrnují do paušální měsíční složky. Uživatelé si tak mohou zvolit, zda chtějí mít v paušálu např. 500 MB, 1 GB, 1,5 GB apod., přičemž cena vztažená na 1 MB samozřejmě vychází levněji než při překročení limitu a platbách "dodatečných" dat. Určitou přechodovou variantou je pak možnost předplatného, kterou již začínají praktikovat někteří poskytovatelé bezdrátového připojení (např. IOL a Eridan). Zde není objem dat trvale zahrnut do paušálu, ale uživatel si jej explicitně objednává po určitých kvantech ("balíčcích") podle svých momentálních potřeb (ovšem dopředu, před jejich "konzumací"). Cena, vztažená na 1 MB, pak také vychází výhodněji než při placení za objem přenesených dat "ex post", po překročení limitu.

Pokud jde o druhou složku průběžných nákladů, tedy o platbu za data přenesená nad limit zahrnutý v paušálu, případně nad objem předplatného, zde je zřetelným trendem postupné "zjemňování". Zpočátku například uživatelé platili za každý započatý gigabyte, což pro ně nemuselo být vůbec výhodné (například proto, že paušální limit překročili jen o několik málo bytů, ale zaplatit museli celý další gigabyte. Dnes je v rámci různých nabídek možné platit za mnohem menší jednotky - od stovek megabyte až třeba po jednotlivé megabyty. Nejčastější cenou je dnes 6 korun za megabyte, pokud je účtován jednotlivě (tj. po jednotlivých megabytech), a 4 koruny za megabyte, pokud je účtován po jednotkách velikosti stovek megabyte ( např. po celých GB či po 500 MB apod.). Těsně před uzávěrkou tohoto dílu však například síť Eridan (kterou fakticky využívá i IOL Wireless) výrazně zdražila data přenášená nad objem zahrnutý v měsíčním paušálu (až na 13,- Kč), čímž překročení limitu přeci jen posunula do roviny určitého penále.

Konkrétní příklady nabídek bezdrátových "počítaných" přípojek na rychlosti 64 kbps ukazuje následující tabulka:

 

Provider	Jméno služby	Měsíční paušál/limit[1]	Cena dat nad limit (jednotky objemu)
Eridan	Eridan Home Simple	1900/0	6,- až 13,- Kč za 1 MB (po 1 MB) [2]
Eridan	Eridan Limit Simple	3900/400MB	13,- Kč za 1 MB (po 1 MB) [3]
IOL (realizováno prostřednictvím sítě Eridan)	IOL Air 64 S	1900/0	6,- Kč za 1 MB (po 1 MB) [4]
Czech OnLine	Bezdrátové připojení	1800/300MB	4,- Kč za 1 MB (po 100 MB)
WorldOnLine	World Business Wireless	2900/500MB	6,- Kč za 1 MB (po 1 MB)
Contactel	Internet Wireless	3489/300MB	3,90 Kč za 1 MB (100 MB)

Počítané přípojky původně vznikaly kvůli tomu, aby se umožnilo využití  i relativně rychlých přípojek takovými zákazníky, kteří je při standardním chování zdaleka "nevytíží" na doraz, a paušální tarifikace podle rychlosti by pro ně tudíž vycházela neúnosně vysoká. Jako příklad lze uvést spoj o rychlosti megabitů za sekundu (například bezdrátový, realizovaný přes rozvody kabelové televize apod.), který by si při paušálním zpoplatnění bez omezení objemu žádný "malý" uživatel sám   nemohl dovolit. Jakmile se ale zavede zpoplatňování podle objemu dat, stane se maximální přenosová rychlost málo významnou. V praxi pak jsou příslušné vysokorychlostní přípojky obvykle využívány jako sdílené více uživateli. Provider pak nabízí jen určitou "průměrnou rychlost", závislou na jak na nominální (maximální) přenosové rychlosti, tak i na počtu  zákazníků, kteří přípojku sdílí.

V poslední době se ale objevuje i další motivace pro zavádění "počítaných" přípojek (tedy přípojek tarifikovaných podle objemu přenesených dat). Touto motivací je snaha poskytnout "menším" uživatelům služby v garantované (a nikoli pouze průměrné) kvalitě, zejména pokud jde o přenosovou rychlost, a to za přijatelně nízkou cenu. Proto se objevují i nabídky vyhrazených přípojek (tj. přípojek s garantovanou, nikoli pouze průměrnou přenosovou rychlostí) s tarifikací podle objemu přenesených dat - takovouto nabídkou je například nabídka Contactelu.

Další stupně volnosti

Pro správné posouzení výše citovaných nabídek je nutné vzít v úvahu i to, že kromě vyhrazeného či sdíleného charakteru a paušálního nebo objemového způsobu tarifikace existují i další významné "stupně volnosti", které mohou srovnání nabídek velmi výrazně změnit.

Jde  například o to, jaká data se při tarifikaci podle objemu vlastně počítají. Někde to jsou úplně všechna data, tj. data přenášená jedním či druhým směrem. U jiných nabídek (např. u firmy InWay) jsou započítávána data pouze v tom směru, kde jich je více. Dalším stupněm volnosti pak je odlišná tarifikace dat ve dne a v noci - někteří operátoři (opět např. InWay) zpoplatňují data v noci jinou (poloviční) sazbou.

Velký význam má i to, komu patří zařízení realizující bezdrátové přenosy. Pokud si jej zákazník jednorázově koupí od providera, bývá služba lacinější oproti situaci, kdy zařízení zůstává v majetku providera a zákazník si jej pouze pronajímá. U některých nabídek je to řešeno tak, že se k nim připočítává cena pronájmu (například u nabídky Contactelu je to 1400,- měsíčně), zatímco u jiných se naopak určitá částka od ceny odečítá, pokud si zákazník potřebné zařízení zakoupí  (např. u Czech OnLine se měsíční paušální poplatky snižují o 1000,- Kč). Výše uváděné příklady jsou všechny převedeny na situaci kdy zákazník má potřebné zařízení ve svém vlastnictví.

Ještě dalším velmi důležitým aspektem je způsob konstrukce výsledné ceny. Do budoucna lze totiž očekávat, že připojení k Internetu bude nabízeno v různých variantách odstupňovaných i podle jejich kvality, spolehlivosti a dalších parametrů (například podle toho, zda je prováděn trvalý monitoring, zda je garantováno odstranění závad do určité konkrétní doby atd.). Vliv to samozřejmě bude mít i na cenu, "holá služba" bez významnějších garancí bude nutně lacinější než služba poskytovaná s garancemi kvality. Již dnes se tento faktor projevuje v nabídce Contactelu, kde cena je součtem ceny za samotné připojení plus ceny za telekomunikační okruh, který je nabízen ve dvou variantách (jako "holá služba" a jako služba s tzv. SLA, neboli Service Level Aggreement, s nepřetržitým monitoringem a zárukou odstranění event. závad ještě týž den nebo do poledne následujícího dne, v závislosti na době nahlášení). Ceny uváděné ve výše uvedené tabulce  jsou cenami za nejlacinější variantu služby bez dodatečných garancí.

Na celkové hodnocení konkrétních nabídek nutně musí mít vliv i jednorázový zřizovací poplatek (který zde v tabulkách ani na obrázcích není uvažován). Výše tohoto poplatku se může opravdu významně lišit i podle toho, zda zahrnuje či nezahrnuje prodej příslušného bezdrátového zařízení. Někdy ale může být tento jednorázový poplatek i zcela prominut - například u IOL jej nemusíte platit (ve výši 17 900), pokus uzavřete smlouvu o připojení alespoň na 18 měsíců.

Nabídka v oblasti bez omezení objemu

Pokud jde o přípojky bez omezení objemu přenášených dat, zde je situace poměrně vyrovnaná. Většina nabídek připojení 64 kbps se týká vyhrazeného připojení (tedy: s garantovanou přenosovu rychlostí), a jejich cena se pohybuje kolem 12 tisíc korun měsíčně, viz následující tabulka.

Nabídkou, která výrazněji "vybočuje z řady", je nabídka Contactelu na sdílené připojení (průměrnou) rychlostí 64 kbps bez omezení přenesených dat, v ceně 2500,- Kč za samotné připojení a 500,-  za telekomunikační okruh (bez SLA). Vynikajících 3000,- Kč měsíčně za takovouto přípojku ovšem ještě předpokládá, že zákazník si zakoupí potřebné zařízení (v ceně od 19900,- do 29900,- podle typu). Pokud si jej nepořídí, přijde jej pronájem na dalších 1400,- měsíčně. Právě na případu Contactelu je názorně vidět cenový rozdíl mezi nabídkou sdílené a nesdílené (vyhrazené) přípojky bez omezení objemu: 3000,- Kč vs. téměř 14000,- měsíčně.

 

Co říci na závěr?

Výše uváděné příklady nabídek je třeba brát skutečně jen jako orientační. Jejich praktické využití totiž kromě již zmiňovaných "stupňů volnosti" (jednorázových poplatků atd.) výrazně ovlivňuje také dosah vysílačů toho kterého poskytovatele. Jednotliví provideři si totiž budují síť vysílačů v různých oblastech víceméně ad-hoc způsobem, ve snaze pokrýt takovou lokalitu jakou považují za vhodné. Z pohledu  zájemce o bezdrátové připojení je proto navýsost důležité, zda se nachází v dosahu vysílače některého z providerů.  Toto obvykle musí být nejprve ověřeno měřením, které většina providerů nabízí za určitý poplatek (který obvykle následně vrátí resp. nevyberou, pokud si zájemce jejich službu skutečně objedná).

Stejně tak je třeba počítat i s tím, že na trhu bezdrátového připojení dochází k neustálému vývoji - některé z údajů, ze kterých jsem vycházel, se stihly změnit již v průběhu práce na tomto článku. V době, kdy jej budete číst, pak mohou být opět jiné.

Výše uváděné ceny jsou bez DPH.