KPN už nemá zájem o Český Telecom!

Vedení nizozemského telekomunikačního operátora KPN včera oznámilo, že již nemá zájem rozšířit svou majetkovou účast v Českém Telecomu (originál tiskové zprávy zde ). Jako důvod tohoto poměrně náhlého rozhodnutí je uváděna změna celkové strategie KPN, který až dosud usiloval o vytvoření "druhého domácího trhu" v zemích bývalé střední a východní Evropy, ale nyní se rozhodnul zaměřit na tři oblasti ve kterých vidí potenciál rychlého růstu:

• mobilní komunikace,
• datové přenosy
• Internet, Call Centra a Multimediální služby.

Do této nové strategie již aktivity KPN v ČR nezapadají, neboť "[naší] prioritou již není investování do pevných sítí etablovaných telekomunikačních společností".

Český Telecom na toto rozhodnutí reagoval v podvečer vydáním tiskové zprávy s následujícím stanoviskem ve stylu "zachovejte klid":

Prohlášení holandské společnosti KPN o svém rozhodnutí, že se nebude ucházet o navýšení podílu v ČESKÉM TELECOMU, neovlivní řízení a denní provoz ve společnosti. "Stávající vedení je a bude plně zaměřeno na transformaci společnosti v zákaznicky orientovaného a efektivního poskytovatele telekomunikačních služeb. Toto je základní podmínkou pro úspěch na liberalizovaném telekomunikačním trhu v České republice," uvedl Přemysl Klíma, generální ředitel ČESKÉHO TELECOMU.

KPN váhal již dříve

Nizozemský KPN je rozhodujícím akcionářem konsorcia TelSource, které vlastní 27 procent akcií ČTc. Sám pak KPN vlastní ještě dalších 6,5 procenta, a do získání případné majority mu už tolik nechybí - zatím ale majoritních 51 procent akcií drží náš stát skrze Fond národního majetku. Když se náš stát rozhodnul doprivatizovat Český Telecom, začal zvažovat dvě hlavní varianty: doprodej určitého počtu akcií strategickému partnerovi (resp. KPN) tak, aby tento získal majoritu, nebo prodání celého majoritního balíku akcií.

Zájem strategického partnera, resp. jeho majoritního akcionáře KPN, však nebyl zpočátku vůbec zřejmý. V březnu t.r. náměstek ministra financí Jan Mládek na konferenci EISF říká:

"Ještě před půlrokem se varianta prodeje celého podílu zdála býti nemožná, protože holandský Telecom si velmi hájil svá práva a zdůrazňoval, že je tady strategickým investorem, který sice nemá majoritní balík akcií, nicméně má manažerskou kontrolu, a že má velký zájem získat 51 procent."

a k tomu dodává:

"Vzhledem k dynamickému vývoji na telekomunikačním trhu v západní Evropě zájem KPN poněkud ochladl. V této chvíli není vůbec jisté, jestli bude mít zájem o odkoupení oněch 17 procent a jestli náhodou nebude chtít naopak z Českého Telecomu vystoupit."

Výroky náměstka Mládka posléze potvrdil i představitel konsorcia TelSource v ČT, Bessel Kok, když řekl:

"Vyjádření ministerstva financí je správné co se týče skutečnosti, že Telsource prozatím formálně neoznámil své plány na účast v další privatizaci Českého Telecomu," uvedl výkonný ředitel TelSource a úřadující předseda představenstva Telecomu Bessel Kok. Doplnil, že rychle se měnící prostředí v telekomunikacích přinutilo partnery Telsource znovu přehodnotit situaci v České republice. Konečné rozhodnutí konsorcia by mělo padnout v nejbližší budoucnosti.

Premiéra Miloše Zemana to pak 20. března t.r. na pražském Žofíně vedlo k památnému výroku ohledně očekávaného výnosu z doprivatizace:

Za Telecom jsme čekali původně výnos 93 miliard korun, nyní odhaduji dvojnásobnou částku",

Bylo to vše v době, kdy se KPN ještě nevyjádřil ohledně svých záměrů s Českým Telecomem. Pak ale v květnu jeho stanovisko přišlo, a to vyjadřující zájem, viz tato zpráva ČTK ze 3.5.2000:

Nizozemská telekomunikační společnost KPN má zájem o zvýšení svého podílu v ČESKÉM TELECOMU při připravované privatizaci 51 procent akcií státu. Zástupci firmy to sdělili náměstku ministra financí Janu Mládkovi minulý týden. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva Libor Vacek.

O jednáních, která od té doby určitě probíhala, dosud nic zveřejněno nebylo. Až teprve včera se objevilo již citované vyjádření nezájmu.

Co to znamená?

Nezájem KPN otevírá dveře druhé variantě (do)privatizace, kterou je prodej celého majoritního balíku akcií. Z hlediska privatizačních výnosů to může být pozitivní zpráva. Pokud je ale odstoupení KPN skutečně motivováno pouze změnou jeho strategie, a ne špatnými zkušenostmi z jednání s našimi úřady, jak některé dřívější signály také naznačovaly, pak podle mého názoru nejde o příliš dobrou vizitku jak pro samotného strategického partnera, tak i pro Český Telecom. Po svém pětiletém působení v našem monopolním operátorovi strategický partner s minoritním majetkovým podílem (ale s majoritním podílem na rozhodování) "vyprodukoval" něco, co jemu samému nezapadá mezi objekty schopné rychlého rozvoje a vhodné pro další investování. A co teprve cena, kterou mezitím zaplatila celá naše společnost, kvůli přetrvávajícímu monopolu a zabržděnému rozvoji celého telekomunikačního sektoru?

Dnešní MF Dnes jako důvod pro změnu názoru KPN uvádí "nepovedený nákup licence na provoz nové generace mobilních telefonů v Německu. Licenci vydražili za více než 300 miliard korun, ale část měli uhradit partneři, kteří od kontraktu odstoupili". To je sice logické vysvětlení, ale ne pro předchozí váhání KPN, které se táhlo od března do května tohoto roku. Německá licence byla spíše příslovečnou kapkou ....