Poskytování aplikačních služeb

Lidé dnes ke své práci využívají celou řadu softwarových aplikací, od poměrně univerzálních aplikací typu kancelářských balíků, přes více specializované aplikace typu vedení skladového hospodářství, účetnictví apod., až po vysloveně jednoúčelové aplikace (například odbavování pořadů v rámci televizního vysílání stanice XY). Tradiční způsob provozování takovýchto aplikací je založen na jejich vlastnictví. Tedy na tom, že zájemce o jejich provozování si příslušnou aplikací jednorázově zakoupí, a poté ji provozuje ve vlastní režii - tedy na vlastních počítačích, ve vlastní počítačové síti, s vlastními daty, ale také s vlastní správou a veškerou "údržbou", starostí o aktualizace atd. Náklady na provozování takovýchto aplikací mají vždy dvě základní složky. Složku jednorázovou, odpovídající jednorázovým nákladům na pořízení veškerého potřebného vybavení (a třeba také zaškolení uživatelů), a na náklady průběžné, do kterých spadají náklady na správu, údržbu, aktualizace, archivace atd.

Nejrůznější subjekty, které aplikace provozují či alespoň chtějí provozovat, se zcela zákonitě zajímají o to, jak velké tyto nákladové složky jsou. Pro někoho mohou být nepřekonatelné již jednorázové pořizovací náklady - například malá firma o několika uživatelích si těžko může dovolit zakoupit nebo nechat vyvinout na zakázku nákladnou specializovanou aplikaci, kterou by velmi potřebovala ke své práci, a může si dovolit pouze lacinější univerzální aplikaci (například nějaký kancelářský balík), který ale tolik nevyhovuje jejím potřebám. Naproti tomu pro velkou firmu s mnoha uživateli nemusí být ani hodně drahé aplikace nedostupné. Obě kategorie firem však narazí i na druhou složku, kterou jsou průběžné "provozní náklady" (tato složka je často označována jako "cost of ownership", doslova: "náklady na vlastnění"). Nejrůznější studie a statistiky přitom ukazují, že pro provozující subjekty je velmi často "nejbolestnější" právě průběžná nákladová složka.

Celkem pochopitelně se ale všichni zájemci o provozování nejrůznějších aplikací zajímají o to, jak obě složky minimalizovat, a jak optimalizovat své celkové náklady na provozování aplikací které potřebují ke své činnosti. Tento zájem vedl k nástupu několika dílčích trendů, které si v dalším textu popíšeme, a které v současné době konvergují k jedinému výslednému trendu - k "poskytování aplikačních služeb", které je předmětem tohoto článku.

Outsourcing

Podstatou tzv. outsourcingu je "přenechání péče" do rukou jinému subjektu, na komerční bázi. V zásadě jde o to, že jeden subjekt by se měl o něco konkrétního starat (například o správu své počítačové sítě), ale z nejrůznějších důvodů to dělat nemůže, nebo to dělat nechce, resp. to pro něj není výhodné - například u zmiňované správy počítačové sítě to může být zapříčiněno tím, že dotyčný subjekt nemá patřičně vyškolené správce, nebo je například tak malý, že se mu nevyplatí vyškolit a zaměstnat vlastního správce. Proto se rozhodne pověřit péčí o správu své sítě (v našem konkrétním případě) jinému subjektu, který dokáže požadovanou činnost zajistit s menšími náklady. Typicky tím pověří o specializovanou firmu, která může rozložit nutné náklady mezi více svých zákazníků.

Již citovaný příklad outsourcingu počítačové sítě dobře ilustruje jednu z obvyklých vlastností tohoto řešení - subjekt který provozuje outsourcing poskytuje především své vlastní know-how a práci svých zaměstnanců, zatímco to, co je předmětem "péče" (zde: počítačová síť), je ve vlastnictví zákazníka. Takto chápaný outsourcing tedy nemění základní vlastnické vztahy (síť stále patří subjektu, který je jejím uživatelem).

I outsourcing ale prochází určitým vývojem, díky kterému se postupně začíná splývat s dalšími dvěma trendy (které si záhy popíšeme), a spolu s nimi konverguje ke společné výslednici (k poskytování aplikačních služeb). Vývoj outsourcingu se přitom ubírá těmito dvěma směry:

• k outsourcingu služeb místo "péče": provozovatel outsourcingu stále častěji využívá k "poskytování péče" i své vlastní prostředky, místo tyto prostředky vlastnil jeho zákazník. Díky tomu dochází i ke změně toho, co vlastně poskytovatel outsourcingu poskytuje svému zákazníkovi - stále více je to konkrétní služba, realizovaná způsobem který je plně v kompetenci poskytovatele. Na uváděném příkladu počítačové sítě by se jednalo o vlastnictví této sítě, například sítě propojující jednotlivé pobočky firmy-zákazníka. Poskytovatel outsourcingu by vlastnil síť propojující různé lokality, a pomocí této sítě by propojil pobočky svého zákazníka - ten by si "kupoval" pouze službu spočívající v možnosti komunikace mezi jeho pobočkami, a nemusel by investovat do budování vlastní sítě (zatímco poskytovatel by svou síť mohl využít pro více svých zákazníků, a tím výhodněji rozložil své náklady).
• ke "zjemnění" outsourcingu: původně byly v rámci outsourcingu řešeny poměrně obsáhlé a relativně komplexní služby, jako již několikrát citovaná správa počítačové sítě. S postupným vývojem technologických možností se ale stává možné to, aby se v rámci outsourcingu řešily i čím dál tím "jemnější" potřeby, například jen dílčí činnosti v rámci správy sítě. Kvůli trendu k poskytování aplikačních služeb, kterým se zde zabýváme, je významná možnost řešit outsourcingem například i nezbytnou péči o jednotlivé softwarové aplikace.

Hosting

Druhý významný trend, který společně s outsourcingem konverguje k poskytování aplikačních služeb, je tzv. hosting, nejčastěji známý v podobě tzv. web hostingu. Jeho podstatou je to, že určitý subjekt (v roli zákazníka) nepoužívá ke konkrétním činnostem své vlastní prostředky, ale prostředky své poskytovatele služby. V konkrétním případě tzv. web hostingu, který je dnes velmi rozšířen, se jedná o umístění zákazníkových WWW stránek na WWW server poskytovatele. Důležité přitom je, že poskytovatel v rámci takto chápaného hostingu, na rozdíl od výše citovaného outsourcingu, neposkytuje žádnou "péči", ale jen a pouze funkčnost svých prostředků - o své WWW stránky, umístěné na WWW serveru poskytovatele, se musí nadále starat zákazník sám (a poskytovatel má na starosti pouze funkčnost WWW serveru jako takového, nikoli obsah zde umístěných WWW stránek).

Analogická možnost jako v případě "hostingu" WWW stránek (čili web hostingu) existuje i v případě provozování aplikací - zde může poskytovatel služby nabídnout své vlastní servery pro běh zákazníkových aplikací (typicky včetně navazující síťové infrastruktury, např. připojení do Internetu). Potřebná péče o tyto aplikace a jejich chod, zahrnující systémovou správu, aktualizace atd., však stále zůstává na zákazníkovi.

I v oblasti hostingu se samozřejmě projevují určité vývojové trendy. Jedním z nich je to, že poskytovatel hostingu začíná poskytovat svým zákazníkům více, než jen funkčnost svých prostředků, například právě služby v oblasti správy zákaznických aplikací.

WWW aplikace

Třetí významný trend, který společně s outsourcingem a hostingem spěje k jedné společné výslednici, je trend k provozování různých služeb přímo samotnými poskytovateli, typicky prostřednictvím služby World Wide Web. Nejznámějším příkladem mohou být všelijaké freemailové služby, u nás například POST.CZ, Email Seznamu, ATC Organizér atd., a dále pak široká škála dalších služeb, např. typu vyhledávání v jízdních řádech, informační služby, služby umožňující ukládání souborů na WWW servery, služby v oblasti on-line prodeje (resp. e-commerce) apod.

Charakteristickým rysem je zde to, že jde o takové služby, které určuje (resp. vybírá) podle svých možností a zájmů poskytovatel, a jejich využití poskytuje obvykle zdarma (resp. sám pokrývá své náklady jiným způsobem než platbami zákazníků za používání služby). Další významnou charakteristikou je konkrétní technický způsob provozování těchto služeb, který využívá prezentační možnosti služby WWW - což znamená, že uživatel komunikuje se službou prostřednictvím svého browseru a WWW stránek, které prochází skrz bránu mezi WWW serverem a příslušnou aplikací. To představuje určité omezení, dané tím jaké jsou možnosti WWW stránek.