Information Society

Information Society - (informační společnost), termín používaný v souvislosti se zaváděním informačních technologií do nejrůznějších oblastí každodenního života (hlavně v Evropě, zatímco např. v USA se ve stejné souvislosti hovoří spíše o informačních dálnicích a superdálnicích). Termín "informační společnost" má zdůraznit fakt, že vedle technických otázek zde musí být řešeny i nesmírně důležité otázky z oblasti etiky, morálky, politiky, práva apod., obecně celé široké spektrum možných dopadů na lidskou společnost.

Možnosti počítačů a výpočetní techniky obecně dnes rostou opravdu velmi výrazným tempem, které je dále umocněno možnostmi komunikací a přenosů dat na malé i velké vzdálenosti - využití počítačů, vzájemně propojených do počítačových sítí, tak přináší doslova celou novou dimenzi pro lidi, kteří počítače používají. Prostřednictvím počítačů a počítačových sítí dnes mohou lidé komunikovat mezi sebou čistě elektronickou cestou, mohou diskutovat v malých i velkých diskusních skupinách, mohou snadno vyhledávat a získávat nejrůznější informace, týkající se snad všech aspektů lidské činnosti a existence. Prostřednictvím počítačů se dnes mohou lidé bavit, vzdělávat, pracovat na dálku, nakupovat, řídit své podřízené, vyřizovat své obchodní záležitosti, provádět mnohé nezbytné úkony každodenního života - jako třeba předávat pokyny své bance, komunikovat s politiky apod. Možnosti jsou opravdu velké, a navíc se neustále zvětšují. Nejvýznamnější roli přitom hrají informace - vždyť nejvíce dat, které počítače zpracovávají, a které doslova protékají počítačovými sítěmi, má povahu informací. Proto se také příslušné technologie, používané pro práci s informacemi, v širším kontextu označují jako "informační technologie".

Nasazování informačních technologií do praxe přitom není zdaleka jen technickou otázkou - tedy otázkou jejich faktického věcného fungování, technických principů, postupů, metod atd., či otázkou implementace apod. Velmi významné a důležité jsou i další otázky, spojené s nasazováním informačních technologií: za všechny jmenujme třeba problém "nevhodných" informací (typu pornografie, návodů na výrobu bomb apod.), či otázku autorských práv (je-li něco "na Internetu", může si s tím kdokoli dělat cokoli?), nebo otázku působnosti národních zákonů v nadnárodním prostředí rozlehlých sítí (podle jakých zákonů mají být posuzovány činy, které se staly "v éteru" a nelze jednoznačně určit, na území kterého státu). Nemluvě již o otázkách etiky a morálky (co je etické chování v prostředí globálních sítí a co ne), otázky politiky (zda a jak například vést politické kampaně po Internetu), možnosti vzniku zcela nových druhů kriminality a boj proti nim apod. A co to všechno udělá s lidskou společností - nebude ještě více polarizována, na užší skupinu těch, kteří "vědí a umějí", a na ty ostatní, kteří "netuší a neumí"? Faktem je, že na většinu těchto otázek dosud neznáme uspokojivou odpověď, resp. nevíme jak řešit problémy tohoto typu. V mnoha případech dokonce není ani jasné, jak problém vlastně stojí - ještě jsme jej nedokázali natolik pochopit, abychom mohli začít hledat jeho řešení. Přitom technické otázky nasazování informačních technologií jsou proti těmto eticko-politicko-morálním a dalším otázkám relativně nejsnáze řešitelné.

Zajímavou a důležitou otázkou jistě je to, kdo a jak má koordinovat či dokonce řídit nasazování informačních technologií do nejrůznějších oblastí lidského života. Má to být zcela živelné, a tudíž ponecháno na tržních silách, s nebezpečím že komerční zájmy nebudou brát ohled na některé velmi důležité otázky z kategorie morálních, etických apod.? Nebo to celé má být financováno a řízeno "někým shůry", s nebezpečím zabřednutí do byrokratického bahna, a s rizikem obrovských výdajů s nulovým efektem? Ani v této oblasti není zcela jasno. Naštěstí se ale již začíná na obzoru rýsovat rozumná "dělba práce" - státní sféra, zvyklá direktivně řídit, by podle této představy "vyklidila pole", a vybudovala vhodné hřiště pro působení volné soutěže a tržních sil, které se nejlépe dokáží postarat o faktický rozvoj a nasazování informačních technologií. Přitom by ale státní sféra plnila roli rozhodčího na zmíněném hřišti a dbala by toho, aby boj probíhal korektně, aby se nefaulovalo a dodržovala se určitá pravidla. Ještě předtím by státní sféra samozřejmě musela stanovit ona pravidla, nalinkovat mantinely, a případně i provést počáteční "výkop", neboli zafinancovat rozjezd určitých aktivit, které by poté převzala a dotáhla do konce komerční sféra.

Jedním z důležitých předpokladů pro zapojení sil z oblasti státní sféry bezesporu je i vhodné pojmenování celé problematiky - naštěstí bez striktnějších požadavků na jednoznačnost definice takovéhoto zastřešujícího pojmu. V zámoří se v této souvislosti nejvíce prosadil termín informační dálnice či dokonce informační superdálnice, zatímco zde v Evropě se spíše hovoří o informační společnosti.