Jak to bylo v listopadu 1998?

Všechno to začalo na samém konci října loňského roku. Během tří dnů zde SPT Telecom počastoval veřejnost opravdu významnými sděleními:

• 29.10.1998 SPT Telecom vydává tiskovou zprávu, ve které oznamuje změnu svých tarifů - celkově o 3,9 procent, u místních hovorů pak o 25 procent (směrem nahoru)
• 30.10.1998 SPT Telecom vydává další tiskovou zprávu, ve které informuje o svých vynikající ekonomických výsledcích za první tři čtvrtletí roku 1998
• 31.10.1998 deník MF Dnes informuje o rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ve věci služby Paegas Internet Call. V témže vydání se pak nachází i interview s ekonomickým ředitelem SPT panem Kamberem, který uvádí že SPT Telecom hodlá v roce 1999 výrazně snižovat investice.

Obsah těchto sdělení, stejně jako jejich načasování (připomínající doslova frontální útok), vzedmuly opravdu velkou vlnu nevole. Jako první se počátkem listopadu zmobilizovali uživatelé Internetu, a vzniklo celé protestní hnutí s názvem "Internet proti monopolu" (zkratkou IPM). Aktivita tohoto protestního hnutí vyvrcholila nasbíráním 100 000 podpisů pod protestní petici a zorganizováním "síťové stávky", alias bojkotu, dne 18. 11. - velká část českého Internetu v ten den přestala poskytovat své obvyklé služby, a jednotlivé WWW servery nabízely pouze stránku s popisem důvodů protestu.

SPT Telecom na tyto protesty zareagoval nabídkou k jednání, a posléze přišel se speciálním tarifním programem pro komutovaný přístup k Internetu (tarifem Internet 99). Organizátoři bojkotu jej nejprve bez většího nadšení akceptovali, a teprve později zjistili, že jde ve skutečnosti o ještě větší zdražení telefonického přístupu k Internetu.

Následně vzniká občanská iniciativa "Občané proti zdražování telefonů", která přichází s detailnější analýzou zdražení telefonních tarifů a přesněji pojmenovává podstatu celého problému. Tím je skutečnost že SPT Telecom prolomil regulační mechanismy státu, které měly bránit tomu aby Telecom zneužíval svého monopolní postavení. Analýza této iniciativy dospěla k závěru, že Ministerstvo financí dokonce jednalo protiprávně, když Telecomu schválilo tak velké zdražení. Iniciativa "Občané proti zdražování telefonů" navíc dospěla k závěru, že důvody prezentované jako příčina zdražení - zejména potřeba odstranit křížové financování ztrátových místních hovorů - se nezakládají na pravdě. Místní hovory, které Telecom opravdu výrazně zdražuje, podle závěrů zmíněné iniciativy nejsou pro Telecom ztrátové, ale pouze málo ziskové (analýza uvádí průměrný zisk kolem 10 procent).

Jak Telecom neřekl (celou) pravdu

Mnoho zlé krve si Telecom způsobil již formou svého prvního oznámení o změně tarifů. V tiskové zprávě ze dne 29.10. totiž uvádí, že místní telefonické hovory budou zdraženy v průměru o 25 procent, a že tohoto zdražení bude dosaženo zvýšením ceny impulsu z původních 2,40 na 2,60, a současně zkrácením impulsu (a kromě toho bude ještě zdražen paušál za každou pevnou stanici, ze 100,- kč na 135,- Kč měsíčně). Telecom ale v té době ještě neřekl, jak konkrétně bude zkrácen časový interval, za který naskakují jednotlivé impulsy. Krátce po oznámení existovaly pouze neoficiální zprávy, které říkaly že v době tzv. silného provozu bude impuls zkrácen z dosavadních tří minut na minuty dvě. Jak si ale každý mohl sám spočítat, takovéto zkrácení impulsu (spolu s jeho zdražením) se projeví různou měrou zdražení, v závislosti na délce hovoru. Například delší hovory se zdrží o plných 62,5 procenta, a u některých kratších dojde ke zdražení až o 116 procent!

Telecom nikdy neřekl, jakým způsobem došel k onomu průměru 25 procent - to naznačilo v jedné ze svých tiskových zpráv až Ministerstvo financí ČR, když uvedlo že jediná správná metodika výpočtu takovéhoto průměru vychází z váženého průměru, který v roli vah používá četnost telefonických hovorů podle jejich délky. Údaje o této statistické četnosti ovšem nebyly zveřejněny, takže veřejnost nemá z principu šanci přesvědčit se, zda Telecomem prezentovaný výpočet je číselně správný. Navíc zde byl ještě jeden zajímavý rozpor: tisková zpráva SPT Telecom hovořila o 25 procentech, zatímco tisková zpráva MF ČR o 26 procentech! Při celkovém objemu tržeb za hovorné v řádu miliard korun i jediné procento představuje opravdu nezanedbatelnou částku.

Zajímavé je, že v polovině prosince SPT Telecom vydal "definitivní" tiskovou zprávu s oznámením o změně svých tarifů. Zde již je po pravdě uváděno, jak se zkrátí časové intervaly, ale již zde není uváděn žádný údaj o průměrném zdražení místních hovorů (tedy ani dřívějších 25 procent, ani 26 procent avizovaných od MF ČR). Uváděno je pouze celkové zdražení všech telefonních hovorů (tj. včetně dálkových, které vesměs zlevňují), a to ve výši 3,9 procent. V situaci, kdy nejsou zveřejněny žádné statistické údaje o poměru četností místních a dálkových hovorů a o jejich výnosech, má tento údaj minimální věrohodnost, protože veřejnost nemá možnost si jeho správnost ověřit.

Hlavně ale všechna uváděná čísla (celkové zdražení o 3,9 procent, i zdražení místních hovorů o 25, přesněji asi 26 procent) nevypovídají korektně o tom, jak se zvýší výdaje uživatelů za telefonování. Pokud by měl být vypočítán takovýto údaj - tedy údaj o tom, kolik uživatelé zaplatí navíc, resp. o kolik se zvýší výnosy Telecomu - pak by bylo nutné použít jinou metodiku: vážený průměr s váhami, které odpovídají cenám jednotlivých hovorů. Za použití neoficiálních statistických dat o četnosti hovorů pak vychází průměrné zdražení cca 32 procent, což je podstatně odlišné od Telecomem uváděných 25 procent. Důležité je také uvědomit si, že různých skupin uživatelů se toto průměrné zdražení dotkne různě (závislost zdražení na délce hovoru ukazuje obrázek č. 1). Ti, co volají jen krátce (konkrétně do 2 minut), pocítí na své kapse zdražení jen o cca 8 procent. Naproti tomu ti, kteří volají dlouho (například deset minut a více, pocítí zdražení ve výši 62,5 procenta. Právě proto se jako první vzbouřili uživatelé Internetu, kterých se více než šedesáti procentní zdražení delších místních hovorů dotkne nejvíce.

Jaká je skutečnost?

Posoudit pravdivost výpočtu o průměrném zdražení místních hovorů je obtížné proto, že nejsou k dispozici potřebné výchozí údaje o statistické četnosti hovorů. Potřebné údaje Telecom jednoduše nezveřejnil.

Na Internetu však byly publikovány alespoň dílčí údaje neoficiálního charakteru - v zásadě jde o data z jedné konkrétní telefonní ústředny, vypovídající o statistickém chování jejích uživatelů (a nikoli o "celostátním průměru"). Jde sice o relativně malý vzorek 255176 hovorů, ale na druhé straně zase není až tak malý, aby jej nebylo možné použít alespoň pro orientační výpočet. Zajímavé je na tomto vzorku statistické rozložení hovorů podle délky, které ukazuje obrázek č. 1. Z tohoto obrázku je patrné, že až 70 procent místních telefonních hovorů trvá nejvýše 2 minuty! Konkrétní číselné hodnoty uvádí následující tabulka (a v grafické podobě je ukazuje obrázek č.2):

Četnost hovorů podle délky (dle vzorku na adrese http://www.cestovatele.cz)

Délka hovoru	procento hovorů
do 2 minut	70%
2-3 minuty	10,2%
3-4 minuty	5,9%
4-5 minut	3,9%
5-6 minut	2,6%
6-7 minut	1,7%
7-8 minut	1,3%
8-9 minut	0,9%
zbytek	cca 3,5%

Hovorů různých délek se přitom zdražení dotýká v různé výši, kterou uvádí následují tabulka (a graficky znázorňuje obrázek č. 1):

Závislost zdražení na délce hovoru

Délka hovoru	zdražení v procentech
Do 2 minut	8,33%
2-3 minuty	116,7
3-4 minuty	8,33%
4-5 minut	62,5%
5-6 minut	62,5%
6-7 minut	44%
7-8 minut	44%
8-9 minut	80%
9 a delší	v průměru 62,5%

Na těchto datech již je možné "zrekonstruovat" výpočet, který SPT Telecom použil pro výpočet jím uváděných 25 procent: vzal průměrná procentuelní zdražení pro hovory jednotlivé délky, vynásobil je jejich váhami (kde použil jejich procentuelní četnost dělenou 100), a vše pak sečetl. Výsledek uvádí následující tabulka:

Délka hovoru	zdražení	váha	zdražení*váha
Do 2 minut	8,33	0,70	5,831
2-3 minuty	116,7	0,102	11,903
3-4 minuty	8,33	0,059	0,49147
4-5 minut	62,5	0,039	2,4375
5-6 minut	62,5	0,026	1,625
6-7 minut	44	0,017	0,748
7-8 minut	44	0,013	0,572
8-9 minut	80	0,009	0,72
Delší hovory	62,5	0,035	2,1875
celkem			26,51547

Výsledek 26,5 procenta je docela blízký tomu, co oznámilo Ministerstvo financí ČR, které také odhalilo použitou metodiku - použitý neoficiální vzorek proto zřejmě je dostatečně reprezentativní.

Absence oficiálních výchozích dat pro maximálně přesné ověření tohoto výpočtu však není zdaleka největším problémem - tím je použitá metodika, která nevypovídá korektně o tom, kolik uživatelé zaplatí navíc za své telefonní hovory (samozřejmě pokud nezmění své "průměrné" chování, neboli pokud se nezmění křivka na obrázku č. 2). Směrodatná metodika pro posouzení faktického zdražení by byla taková, která by používala v roli vah ceny jednotlivých hovorů. Takovýto výpočet byl také na Internetu zveřejněn (na stejném místě jako samotný vzorek,na adrese http://www.cestovatele.cz), a vedl k výše avizovanému výsledku 32 procent!!!

Jak dopadnul Internet?

Zdražení místních hovorů, ohlášené Telecomem pro rok 1999, je nejbolestnější právě pro ty uživatele, kteří potřebují telefonovat dlouho - což jsou například uživatelé Internetu. Právě pro ně bylo zdržení tak velkou ránou (a způsob jeho ohlášení tak ponižující), že se internetová veřejnost velice rychle zmobilizovala - vzniklo hnutí "Internet proti monopolu" (IPM), které zorganizovalo protestní petici a shromáždilo pod ní nebývalých 100 000 podpisů. Dále hnutí IPM zorganizovalo celostátní protestní akci dne 18.11.1998, kdy vyzvalo k nepoužívání jakýchkoli služeb provozovaných SPT Telecom. Většina významnějších WWW serverů českého Internetu v ten den neposkytovala své obvyklé služby, a nabízela pouze jedinou stránku s vysvětlením podstaty protestu.

Důležité bylo, že představitelům hnutí IPM se podařilo přimět SPT Telecom k jednání - jejich výsledkem bylo oznámení o tom, že SPT Telecom vyjde vstříc potřebám komutovaného připojení k Internetu speciálním tarifem. Ten dostal název Internet 99, a zpočátku byl představiteli protestního hnutí přijat vcelku kladně, i když bez velkého nadšení. Teprve s určitým odstupem času si představitelé IPM uvědomili, že nově navržený tarif není pro uživatele Internetu zdaleka tak výhodný, jak se na první pohled zdá a jak je prezentován.

Podstata tarifu Internet 99

Tarif Internet 99, navržený speciálně pro potřeby připojování k Internetu, se liší od "běžného" telefonního tarifu pro rok 1999 ve dvou směrech:

• zavádí delší časové intervaly, za které naskakuje vždy jeden impuls v ceně 2,60:
  • v době od 7:00 do 17:00 má tento interval délku 180 sekund, resp. 3 minut
  • v době od 17:00 do 21:00 má délku 390 sekund, neboli 6 a půl minuty
  • v době od 21:00 do 7:00 (a během celých weekendů) má délku 750 sekund, tj. 12 a půl minuty
• zavádí tzv. sestavovací poplatek ve výši ceny jednoho impulsu, který je účtován za zřízení spojení jako takového.

Samotné prodloužení časových intervalů, za které naskakují jednotlivé impulsy, by v době silného provozu představovalo jen relativně malé zdražení oproti tarifům z roku 1998 (cca o 8 procent, díky zdražení ceny impulsu ze 2,40 na 2,60). Podobně v době v době mezi 19 a 21 hodinou. Navíc by oproti stavu z roku 1998 přineslo dokonce zlevnění v době od 17 do 19 hod., a v době od 21 hodiny do 7 hodiny ranní (včetně weekendů). Toto by skutečně byl ze strany SPT Telecom vstřícný krok k rozvoji Internetu - a takto také Telecom svůj nový tarif prezentuje. Porovnání nového tarifu Internet 99 s "běžnými" tarify pro rok 1998 a 1999 ukazují obrázky (zde, zde, zde a zde).

Ve skutečnosti ale tarif Internet 99 obsahuje ještě zmíněný sestavovací poplatek, který radikálně mění celkovou výhodnost nového tarifu, zejména u kratších hovorů - například pro potřeby rychlého stáhnutí elektronické pošty. Detailní porovnání všech tří tarifů ukazují obrázky (zde, zde , zde a zde), ze kterých je patrné, že krátké hovory v rámci tarifu Internet 99 přináší dokonce ještě větší zdražení, než "neinternetové" tarify pro rok 1999!

Celkově lze konstatovat, že tarif Internet 99 přináší určité zvýhodnění komutovaného připojení k Internetu (oproti tarifům z roku 1998) v nočních dobách a o weekendech, ale teprve u souvislých hovorů které jsou delší než cca 18 minut! V ostatních případech přináší naopak zdražení, které je nejbolestnější (více jak 100 procentní !!!) u kratších hovorů, a to dokonce i oproti "neinternetovým" telefonním tarifům pro rok 1999! Asi nejvíce je tarifem Internet 99 postižena doba od 7 do 17 hodin, tedy doba silného provozu!

Zamyšlení nad tarifem Internet 99

Posoudit celkový přínos tarifu Internet 99 pro rozvoj Internetu je obtížné - faktem je, že někde přináší jisté zvýhodnění (v nočních hodinách a o weekendech), zatímco jinde přináší opravdu citelné zdražení. Výsledek těchto dvou protichůdných vlivů ovšem nelze směrodatně posoudit bez znalosti chování typického uživatele, neboli bez statistických údajů o tom, jak, kdy a na jak dlouho se uživatelé připojují k Internetu. Takováto data opět nejsou oficiálně k dispozici. O výsledku lze proto pouze spekulovat.

Autor tohoto článku je přesvědčen, že výsledný efekt tarifu Internet 99 velmi ublíží českému Internetu a jeho rozvoji, a to zejména z následujících důvodů:

• Tarif Internet 99 zdaleka nejvíce postihuje takové uživatele, kteří se snaží optimalizovat svůj telefonní účet za komutovaný přístup k Internetu, a to svým vlastním chováním. Takovíto uživatelé se typicky připojují jen na poměrně krátkou dobu několika málo minut (např. 2 až 4), během které si rychle stáhnou svou elektronickou poštu a načtou několik WWW stránek, načež se odpojí a teprve poté zpracovávají svou došlou poštu a pročítají si obsah načtených WW stránek. Takovéto "uživatelsky úsporné" chování je zejména díky sestavovacímu poplatku zdraženo nejvíce, vesměs o 100 procent!
• Velmi krátké hovory, které tarif Internet 99 nejvíce zdražuje, se týkají také všech chyb, poruch a jiných závad, ke kterým dochází při přihlašování uživatelů ke vstupnímu bodu sítě jeho internet providera - například když se nespojí modemy, nebo když se neprovede správně přihlašovací sekvence, uživatel nezíská spojení do Internetu, ale Telecomu přesto zaplatí 2,60 za sestavení spojení a další 2,60 za první impuls. Lze to interpretovat také tak, že Telecom zdražil tyto chyby o více jak 100 procent! Právě zde se přitom projevuje absurdní logika sestavovacího poplatku, který si Telecom účtuje za sestavení hovorového (hlasového) spojení: sestavovací poplatek je běžný v datových sítích, kde provozovatel sítě také garantuje určité vlastnosti spojení, například přenosovou rychlost. V případě komutovaného připojení k Internetu SPT Telecom negarantuje žádné vlastnosti datového přenosu, a ani nemůže - protože rozhodující slovo zde sehrávají modemy na straně uživatele a jeho Internet providera, a s nimi nemá Telecom nic společného. Přesto si ale Telecom za sestavené spojení nechává platit! Pro úplnost je třeba se zmínit i o tom, že představitelé hnutí IPM při opakovaných jednáních s Telecomem kritizovali tento sestavovací poplatek a jeho vliv na neuskutečněná připojení k Internetu - Telecom slíbil, že tento sestavovací poplatek bude účtovat v průběhu první minuty spojení (což situaci prakticky vůbec neřeší, a navíc to může znamenat například i to, že k žádné změně fakticky nedojde, a sestavovací poplatek se bude účtovat na samém začátku telefonického spojení - což stále je v průběhu první minuty). Telecom samotný přitom nepodal žádné oficiální vysvětlení toho, proč sestavovací poplatek zavedl. Podle svědectví přímých účastníků jednání mezi IPM a SPT Telecom představitelé Telecomu neoficiálně zdůvodňovali nutnost sestavovacího poplatku požadavkem antimonopolního úřadu, aby nový tarif nezvýhodňoval jednu skupinu uživatelů před jinou!
• Nový tarif Internet 99 přesouvá výhodnost přístupu k Internetu do nočních hodin a na weekendy, a v pracovní době jej činí naopak méně výhodným. Představitelé Telecomu to sami zdůvodňují potřebou regulovat poptávku po Internetu a nasměrovat ji do zmíněných pozdních nočních hodin a do weekendů - s odůvodněním, že zvýšenou poptávku po Internetu, a v jejím důsledku větší zátěž, by veřejná telefonní síť neunesla. To je v příkrém rozporu s faktem, že Telecom investoval přes 100 miliard do rozvoje telefonní sítě a jejího přebudování za použití nejmodernějších technologií - znamená to snad, že takto draze přebudovaná síť nesnese větší zátěž než jakou má dnes, a je naopak potřeba tuto zátěž snižovat (tím, že v době silného provozu bude přístup k Internetu ještě dražší než dříve)?

Pro výše uvedené faktory existuje i jedno velmi přirozené vysvětlení: SPT Telecom správně pochopil potenciál Internetu, a snaží se jej využít k maximalizaci svých zisků. Trochu povolil zejména těm, kteří protestují nejhlasitěji - tedy individuálním uživatelům internetu, kteří jej využívají pro svou osobní potřebu a mohou se přesunout do pozdních nočních hodinˇ. Telecom si zřejmě dobře spočítal, že na těchto uživatelích zase až tak nezbohatne, a tak se mu vyplatí jim trochu ustoupit - určitým zlevněním hovorů delších jak 18 minut. Oplátkou zato získá gloriolu toho, kdo ustoupil Internetu a udělal tolik pro jeho rozvoj, a současně smete ze stolu všechny eventuelní protesty. Těm bude moci snadno čelit poukazem na to, že přeci celému protestnímu hnutí vyhověl!

Ve skutečnosti ale Telecom pouze rebalancoval zdroj svých zisků z komutovaného přístupu k Internetu - o co přijde na výnosech z nočních a weekendových připojení, to si bohatě vynahradí na uživatelích, kteří potřebují Internet ke své práci a ve své pracovní době, a připojují se k němu komutovaným způsobem. Tento segment trhu bude nyní Telecomem maximálně "vytěžen" - samozřejmě za předpokladu, že tento segment uživatelů Internetu vůbec přežije atak Telecomu.