Vyšlo v časopise Telekomunikační revue, č. 3/98
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/arevue/a803r400.php3

Konference EISF 98 - Enterprise Internet Strategy Forum

Ve dnech 9.-10. Února 1998 se v kongresovém centru pražského hotelu Hilton-Atrium uskutečnil první ročník konference EISF, zaměřené na využití Internetu podnikovou (a podnikatelskou) sférou.

I přes ryze anglický název (Enterprise Internet Strategy Forum, v překladu nejspíše: Fórum o podnikových strategiích v oblasti Internetu) se jednalo o původní českou konferenci, pořádanou agenturou Medem. Předmětem konference bylo přesně to, co měla ve svém názvu - Internet, podniky a jejich strategie směrem k Internetu. Nešlo tedy o specializovanou konferenci o Internetu, resp. o setkání odborníků na Internet jako takový. Šlo spíše o setkání lidí z podnikové a podnikatelské sféry, a jednalo se zde o tom, jak se mají podniky a podnikatelé postavit k Internetu jako novodobému fenoménu, který samozřejmě významně zasahuje i do jejich činnosti. Řešily se zde například takové otázky, jako zapracování Internetu do podnikových strategií - co si od něj slibovat a co naopak nikoli, s čím počítat a čeho se vyvarovat, jakým způsobem zahrnout Internet do svých strategických plánů, jak využít Internet k vlastnímu rozvoji, jak jej zapojit do vlastních marketingových strategií, jak jej využít k získávání obchodních kontaktů a nových zakázek, či jako zdroj nových informací využitelných k podnikání atd. Nejednalo se tedy ani tak o otázky technické - typu jak realizovat konkrétní přípojku na Internet - jako spíše o otázky koncepční, ekonomické, ale také třeba o vztah vlastních zaměstnanců k Internetu. Jednou z nejčastěji diskutovaných otázek bylo například to, zda zaměstnanci firmy připojené k Internetu mají dostat plný přístup k této síti sítí, nebo zda má být jejich přístup nějak regulován a omezován, například na principu "dostaneš pouze takový druh přístupu, který odpovídá tvé náplni práce". Zajímavé a důležité bylo, že názory na tuto konkrétní otázku se značně lišily, podobně jako se lišily i názory na další koncepční otázky - účelem konference samozřejmě nebylo poskytnout jednoznačné odpovědi na tyto složité otázky (zvláště když jednoduché odpovědi na složité otázky povětšinou neexistují). Cílem bylo spíše prodiskutovat tyto otázky, ukázat možné přístupy k jejich řešení, a podle možností posloužit i konkrétními zkušenostmi.

Konkrétní příspěvky, které na konferenci odezněly, pokrývaly široké spektrum forem - od obecněji zaměřených příspěvků typu úvah nad dalším vývojem Internetu v oblasti obchodu a podnikání či výsledků přehledových studií, přes přednášky probírající konkrétní aspekty (například "Jak využít Internet jakožto nástroj pro integraci výroby, obchodu a marketingu", či "Jaké možnosti nabízí Internet při podpoře řízení dodavatelsko-odběratelských vztahů", až po příspěvky typu případových studií, popisujících jak se s Internetem vyrovnali v konkrétních firmách či institucích. Ze zajímavých příspěvků tohoto typu lze zmínit například vystoupení představitele Škody AUTO Mladá Boleslav, který popisoval využití Internetu a moderních informačních technologií v tomto úspěšném podniku, či vystoupení zástupců finanční skupiny Expandie o jejich pohledu na možnost využití Internetu v oblasti bankovnictví, a jejich konkrétních záměrech v tomto směru.

V tomto článku bohužel není možné zabývat se podrobněji konkrétním obsahem jednotlivých vystoupení - pořadatelé však slíbili, že texty jednotlivých příspěvků (přesněji slidy v PowerPointu) zveřejní na WWW serveru konference EISF, který lze nalézt na adrese http://www.eisf.cz.

Státní a veřejná správa na konferenci EISF zastoupena nebyla - s jedinou, zato ale velmi významnou výjimkou. Tou bylo zahajovací vystoupení ministra Karla Kuhnla (viz též obrázek). Již samotná účast představitele vlády na fóru tohoto typu byla velmi významným signálem o tom, že i naše vládní orgány začínají přikládat Internetu a informačním technologiím určitý význam - až dosud žádné takové signály nepřicházely, a některá konkrétní vystoupení našich čelných představitelů (zejména články pana Klause v denním tisku) vyznívaly spíše v neprospěch Internetu. Pan ministr Kuhnl mimo jiné informoval přítomné o tom, že na jím řízeném Ministerstvu průmyslu a obchodu právě probíhá připomínkové řízení k využití Vzorového zákona o elektronickém obchodu, který zpracovala Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo. Posuzována přitom je možnost využití tohoto zákona jako podkladu pro samostatný český zákon o elektronickém obchodu, který by dokázal nahradit stávající značně nevyhovující stav naší legislativy ve vztahu k elektronickém obchodu a podpoře podnikání - tato podpora je zatím spíše "roztroušena" do samostatných právních dokumentů (např. obchodní zákoník, zákon o účetnictví, celní zákon apod.), které se s fenoménem on-line médií a komunikací vyrovnávají značně různorodě, a vesměs zcela nevhodným způsobem.

O tom, že rozvoji elektronického obchodu a podnikání po Internetu (i pomocí jiných on-line médií) dnes asi nejvíce stojí v cestě právě nedořešené otázky v oblasti legislativy, se na konferenci EISF intenzivně diskutovalo. Dokonce byl této problematice věnován i jeden z hlavních programových bloků, ve kterém konfrontovali své názory na otázky práva a legislativy ve vztahu k Internetu dva přední právníci, zabývající se touto oblastí - pánové Tomáš Sokol a Vladimír Smejkal. Jejich vystoupení bylo velmi poučné, jednak proto že prezentovalo zcela jiný pohled na celou problematiku Internetu, než jakou obvykle mají techničtí odborníci. Kromě toho ale vystoupení obou právníků zcela jasně ukázalo, že i v právních kruzích panuje značná nejednotnost názorů na řešení aktuálních otázek a problémů kolem Internetu, a že hledání potřebného konsensu bude zřejmě velmi zdlouhavé - nemluvě již o jejich konkrétním prosazení do formy nových zákonů a norem. To je dosti nepříjemné, zvláště uvážíme-li, že v oblasti technologií jde vývoj dopředu nesmírně rychle, ale ne-technické oblasti (mezi které patří jak právo, tak třeba i morálka a etika) řeší své problémy naopak velmi pomalu.