pro návrat na domovskou stránku klikni
tiráž článku
Vyšlo na www.novinky.cz dne 17.5.2000
Rok: 2000
Měsíc:
Den:
sdílení a tisk
související články

Liberalizace telekomunikací aneb Jdeme proti proudu

Poslanecká sněmovna včera přehlasovala Senát a potvrdila svoji dřívější verzi telekomunikačního zákona s dvouletým odkladem otevření telekomunikačního trhu. Takže zatímco celá Evropa liberalizaci co nejvíce urychluje, my ji naopak zpomalujeme.

Návrh telekomunikačního zákona s dvouletým odkladem povinnosti zavést volbu operátora již jednou prošel Poslaneckou sněmovnou. Senát jej ale odmítl a nahradil vlastní variantou, ve které zkrátil všechny termíny o půl roku. Díky tomu se návrh vrátil znovu do Poslanecké sněmovny, která měla na výběr tři možnosti:

  • přijmout Senátní návrh (nadpoloviční většinou hlasů přítomných poslanců), a to "en block", bez možnosti jakýchkoli změn;
  • potvrdit svůj předchozí návrh (nadpoloviční většinou hlasů všech poslanců), opět pouze "en block";
  • nerozhodnout se pro žádnou z předchozích možností - což by znamenalo, že vláda musí připravit zcela nový návrh zákona.

Poslanci se tedy rozhodli pro druhou variantu - setrvali na svém názoru a přehlasovali Senát. Ve hře ale nejspíše nebyl jen samotný termín faktické liberalizace, ale i další faktory. Návrh telekomunikačního zákona totiž obsahuje i mnohá další kritická místa, a senátoři se některá z nich snažili napravit (a některá kritická místa zřejmě vytvořili i sami). Příkladem může být pokus senátorů přenést riziko za chybnou fakturaci služeb z uživatele na operátora - dnes platí zásada, že když vám operátor omylem naúčtuje horentní částku, musíte ji nejprve zaplatit a teprve pak se můžete domáhat nápravy. Podle návrhu senátorů to mělo být obráceně: od určité výše by zákazník musel platit až teprve po prošetření celé záležitosti. Je ovšem otázkou, zda konkrétní nastavení výše sporné částky (trojnásobek šestiměsíčního průměru) je optimální a vedlo by ke kýžené ochraně zákazníka před operátorem, nebo by naopak dávalo prostor nepoctivým zákazníkům, aby se vyhýbali placení za využité služby - na to může odpovědět jen seriózní rozbor. Faktem ale je, že alespoň někteří poslanci se postavili na stranu operátorů - například parlamentní zpravodaj k telekomunikačnímu zákonu Zdeněk Švrček (z ODS, mj. je ale také členem dozorčí rady Českého Telecomu) pro ČTK řekl:

"Telefonní společnosti pak budou mít milionové pohledávky."

Nyní lze asi jen spekulovat o tom, co sehrálo při rozhodování poslanců větší roli - zda by třeba akceptovali návrh senátorů na zkrácení odkladu liberalizace, ale vadily jim ostatní jejich návrhy, nebo zda se zkrácením termínu vůbec nesouhlasili a rozhodl již tento aspekt.

Co to fakticky znamená

Ať už byly důvody poslanců jakékoli, faktem je, že se u nás skutečná liberalizace odkládá: dnešní zákazníci Českého Telecomu, což jsou prakticky všichni uživatelé pevných telefonů, budou mít možnost volby operátora až za dva roky (30. června 2002). Do té doby se musí rozloučit s představou, že by jim proklamovaná liberalizace přinesla to, co očekávají nejvíce - tedy razantnější pokles cen. Představitelé Českého Telecomu naopak již dnes připravují veřejnost spíše na další zvyšování cen. Například měsíční paušál by podle představ firmy měl vzrůst z nynějších 175 Kč na 200 až 250 Kč. Tento růst by měl být kompenzován snižováním mezinárodního hovorného (a snad i místního, viz např. tento článek).

Odklad, definitivně posvěcený rozhodnutím sněmovny (podpis prezidenta je nejspíše již jen formalitou), nás jako kandidáta na vstup do EU staví do opravdu zvláštního světla: zatímco tam, kam směřujeme, se klade velký důraz na skutečnou liberalizaci a na rozvoj celého sektoru telekomunikací (dokonce se hledají cesty, jak vše co možná nejvíce zrychlit), my se naopak snažíme faktické liberalizaci co nejdéle bránit.

Na zajímavou souvislost poukazuje i včera vydaná tisková zpráva jednoho z alternativních operátorů, Contactelu:

Rozhodnutí parlamentu je o to překvapivější, že v zahraničí se všechny aspekty liberalizace urychlují a Evropská unie tuto oblast na nedávném summitu v Lisabonu označila za klíč k akceleraci ekonomického růstu.

My asi máme své vlastní představy o urychlení ekonomického růstu. Ty jsou odlišné od všech ekonomicky vyspělejších zemí. Problém je takový: jak přesvědčit ty, kteří mají moc rozhodovat, že se opravdu krutě mýlí a že jejich omyl postihne nás všechny.

 
© Jiří Peterka, 2011, profil na Google+