Neodkládejme SPIS ad acta!

Druhého března letošního roku vznikl na naší domácí scéně nový subjekt, jménem Sdružení pro informační společnost, zkratkou SPIS. Jde o občanské sdružení, ve kterém je momentálně zastoupeno 21 velkých firem, působících na našem trhu s IT. Se jménem tohoto sdružení je často spojován termín "lobbying", či "lobování". Jak ale tomuto "lobbyismu" správně rozumět - jde o snahu dotlačit veřejnou správu k tomu, aby nakupovala více výpočetní techniky a souvisejících služeb? Nebo jde o něco maličko jiného, třeba o snahu zlepšit využití informačních technologií v celé naší společnosti, v očekávání že pouze tato cesta může vést ke zvýšenému odbytu služeb a produktů v oblasti IT?

Faktografické údaje z tiskových zpráv SPIS-u najdete zde.

Sdružení SPIS si předsevzalo jako svůj hlavní cíl "zvýšit vnímání důležitosti zavádění a využívání moderních informačních technologií jako základního nástroje budování efektivní státní správy a nutné podmínky pro integraci České republiky do evropských struktur". Potud alespoň obsáhlý citát z tiskových materiálů SPIS-u. V očích mnoha lidí je ale cíl tohoto sdružení viděn poněkud jinak - pregnantně řečeno jako snaha více si namastit vlastní kapsu, prodejem většího objemu vlastních produktů či služeb, zejména pak prodejem do oblasti státní správy a samosprávy, prostřednictvím lukrativních státních zakázek. To je samozřejmě extrémní úhel pohledu, proti kterému lze vznést pádné protiargumenty - třeba ten, že veřejná správa má v poslední době čím dál tím méně peněz na investice do IT, a nejspíše i do budoucna bude poměrně chudým zákazníkem. Stejně tak procento, které odbyt do oblasti státní správy a samosprávy pro jednotlivé firmy představuje, zřejmě nebude rozhodující položkou obratu členů sdružení. Na druhé straně nádech lobbyismu celému SPISu asi nikdo neodpáře, a pokud jsem mohl zaznamenat třeba na vystoupení představitelů SPISu na nedávno skončeném Comnetu v rámci expozice WEB Factory, sami termín "lobbyismus" používají a jistou dávku lobbyismu nepopírají. Ostatně, ani by to nešlo, vždyť jaký jiný cíl by komerční firmy měly primárně sledovat, než zvýšení svého odbytu, obratu, zisku atd. Důležitý je ale způsob, jakým to dělají, a zda přitom myslí jen a jen na sebe, nebo i na někoho a něco jiného. Lidská historie již mnohokráte ukázala, že skutečná a trvalá vítězství nejsou taková, ve kterých někdo porazí a zdecimuje někoho jiného. Skutečná vítězství jsou spíše taková, ve kterých někdo dokáže napravit věci, které nejsou v pořádku, a pomoci nejen sám sobě, ale i druhé straně.

Zástupci SPIS-u, zleva: pánové Jiříček (MS), Palata (Autocont), Čermák (SPT), paní Pavlonová (SPIS), pan Pilný (SPIS)

Na setkání SPISu s novináři, které proběhlo v úterý 16 června, jsem měl možnost se podrobněji seznámit s některými stanovisky SPISu a jejich konkrétními projekty. Z toho jsem nabyl dojmu, že svůj lobbying orientují vcelku rozumným směrem - k nápravě věcí, které skutečně nejsou v pořádku, a ke zvýšení důležitosti toho, co až dosud nebylo považováno za až tak důležité. Tím mám na mysli celkové chápání významu a smyslu informačních technologií, hlavně ze strany naší státní správy (na její nejvyšší úrovni). Ta zatím zůstala jen u proklamativních frází, a mnohdy se nedostala ani k nim - v dobré paměti nás všech asi stále je, jak se na informační technologie a Internet konkrétně díval například bývalý premiér Klaus. Praktické kroky pak tomuto pojetí významu IT skutečně odpovídaly - informačními technologiemi se nikdo významněji nezabýval, a pokusy o vytvoření specializovaného odborného orgánu státní správy pro nasazování IT (ÚSIS) skončily spíše vybudováním trafiky na odkládání použitých exministrů a zrušením jediného subjektu, který přeci jen alespoň něco dělal (NIS ČR, formálně zrušeno předsedou ÚSIS počátkem t.r.). Teprve v poslední době se v oblasti přístupu celé státní sféry k problematice IT projevuje určitá změna k lepšímu, doprovázená výraznější aktivitou - ale ta musí kromě jiných překážek překonávat i bariéru averze, která se mezitím stačila vytvořit mezi těmi, kteří informační technologie již fakticky zavádí a využívají, a těmi kteří by něco takového měli (nebo jenom chtěli) začít řídit. Faktem je, že na nejvyšší úrovni je toho velmi mnoho, co je potřeba udělat, a co dosud uděláno nebylo - o naléhavosti pak svědčí fakt, že na nás doslova tlačí náš plánovaný vstup do Evropské unie, která od nás očekává že se v mnoha věcech přizpůsobíme tomu, co je jinde běžným zvykem.

Ale zpět ke SPISu - ten samozřejmě nemůže nahrazovat roli státní správy a samosprávy, plnit její úkoly či přijímat rozhodnutí, která přísluší pouze státní sféře. Samozřejmě si to neklade ani za cíl. Na druhé straně má ale šanci zvednout hozenou rukavici (či spíše: rukavici, kterou někdo nechal z nezájmu ležet na zemi), a alespoň něčím napomoci. Sem je asi třeba zařadit první ze tří projektů, které SPIS již "rozjel". Jde o projekt s výmluvným názvem "Inventura situace v integraci ČR do evropských struktur", a jeho součástí je mj. i zmapování toho, kdo co dělá (či někdy: měl by dělat), kdo za co zodpovídá, kdo je u nás partnerem pro různé odborné orgány EU zabývající se informačními technologiemi atd. To je asi skutečně nezbytné k tomu, aby se někdo vůbec mohl obracet na státní správu s nějakými návrhy, a nebyl "forwardován od čerta k ďáblu". Na druhé straně je ale velmi tristní, že něco takového už dávno neexistuje. Další část prvního projektu je zaměřena na otázky legislativy a reformy státní správy, a podle tiskové zprávy práce zde "směřuje k vytvoření materiálu, který bude reflektovat vývoj v USA, EU a státech OECD ale zároveň bude reagovat na domácí realitu, tj. myšlenky obsažené v materiálech ÚSIS, Ministerstva financí, Ministerstva vnitra a Ministerstva práce a sociálních věcí, pojednávajících o informační společnosti". Zde bude asi největší možnost potenciálního "fušování" do řemesla někoho jiného. Proto jsem se dotázal na to, zda zmíněný materiál připravovaný SPISem nebude v nějakém smyslu dublovat koncepční materiály typu zásad národní informační politiky, kterou v návrhu vypracoval ÚSIS. Odpověď zněla tak, že SPIS skutečně nechce říkat státní správě jak má co dělat, a zmíněný materiál prý zůstane jen na úrovni inventarizace problémů. To mi ale nepřipadá zcela konzistentní s tím, co všechno by měl podle tiskové zprávy připravovaný materiál obsahovat (podrobněji viz zde).

Prezident SPISu pan Ivan Pilný

Druhý ze tří projektů, které SPIS v současné době řeší, se jmenuje "Podpora českého malého a středního podnikání". Je zaměřen na malé a střední české firmy (což je definováno tak, že provozují nebo jsou potenciálně schopné provozovat 5 až 200 PC), které velmi často ještě nemají vybudovanou potřebnou IT infrastrukturu. Cílem projektu je pomoci těmto firmám využívat nástrojů, které dnešní informační technologie skýtají, a tím jim pomoci zvýšit jejich efektivnost a konkurenceschopnost. Hlavním prostředkem pro dosažení tohoto cíle mají být tzv. showcases (česky asi: konkrétní ukázky, eventuelně případové studie).

Konečně třetím projektem, na kterém sdružení SPIS v současné době pracuje, je vytvoření potřebné publicity pro celou oblast využití informačních technologií. Tento projekt je podle vyjádření přítomných představitelů SPISu stále ještě ve stavu "přemýšlení" a zvažování o tom, jak vlastně dát celé věci vhodnou publicitu. Přitom byl citován i jeden velmi důležitý moment, který sám také považuji za klíčový pro další osud SPISu a úspěch jeho snažení. V oblasti publicity bylo velmi zdůrazňováno, že nepůjde o žádné "přihřívání vlastní polívčičky" jednotlivých firem, a tedy o zneužívání SPISu pro vlastní firemní marketing. Pravdou je, že členy SPISu jsou i firmy, které mají stejný předmět podnikání a vzájemně si konkurují, takže je asi možné očekávat, že si potřebnou nestrannost budou pečlivě hlídat. I tak ale bude velmi záležet na tom, zda v oblasti šíření celkové osvěty i v oblasti podávání nápomocné ruky státní správě a samosprávě bude SPIS skutečně dodržovat deklarovanou "nadfiremnost" a "nadkomerčnost" a zaměří s hlavně na lobbying formou pomoci k nápravě věcí, které evidentně nejsou v pořádku, nebo zda sklouzne do úplně jiné polohy. Na druhé straně bude samozřejmě velmi záležet i na státní správě, jak bude snahy a aktivity SPISu interpretovat. Zda je bude vnímat pozitivně a bude je chtít využít, nebo zda je bude cítit spíše jako "fušování" do vlastního řemesla, či dokonce jako organizovaný nátlak vůči sobě. Uvidíme.

V každém případě toho, co je v oblasti IT potřeba udělat, a to poměrně rychle, je opravdu nesmírně mnoho. Proto každý, kdo je ochoten a schopen skutečně pomoci, by měl být vítán. Ten, kdo se chce jen sám přiživit, už asi tak vítán nebude.