Vyšlo na www.novinky.cz dne 28.3.2000
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/anovinky/ai4092.php3

EU: vstříc ke znalostní společnosti

Dvoudenní summit EU v Lisabonu se zabýval hospodářským a sociálním rozvojem členských zemí. Představitelé EU vsadili na "znalostní ekonomiku" a "znalostní společnost" jako na hlavní motory dalšího rozvoje, hodnotili iniciativu eEurope a vytyčili si nové ambiciózní cíle.

[Obr: eu.gif (953 Bytes)]
Mimořádný summit EU, který proběhl 23. a 24. března v portugalském Lisabonu, měl již ve svém názvu vymezeny hlavní okruhy, kterými se měl zabývat. Byl to totiž "mimořádný summit o zaměstnanosti, ekonomických reformách a sociální soudržnosti". To na první pohled není příliš "záživné" téma, alespoň pro zájemce o informační technologie a Internet. Důležitý byl ale dodatek k tomuto názvu, "směrem k Evropě založené na inovacích a znalostech", který naznačuje jednu velmi podstatnou skutečnost. Evropská unie si již dobře uvědomila, že dosavadní možnosti "industriálního" rozvoje, založené hlavně na zvyšování průmyslové výroby, čerpání přírodních zdrojů a zpracování surovin již jsou vyčerpány, a jedinou možnost dalšího rozvoje skýtá nasazení informačních a telekomunikačních technologií a budování toho, co je stále častěji označováno jako "znalostní společnost" a "ekonomika založená na informacích a znalostech". Stejně tak si EU již dobře uvědomuje, že potenciál těchto faktorů je skutečně obrovský. Proto se také celý summit nesl v duchu toho, jak zmíněný potenciál co nejlépe využít.

Iniciativa eEurope

Jedním z klíčových momentů na cestě Evropy k tzv. informační společnosti je iniciativa "eEurope - Informační společnost pro všechny", vyhlášená již na prosincovém ministerském summitu v Helsinkách. Podstatou této iniciativy je vytyčení 10 hlavních priorit a jejich postupné naplňování. Jak jsem již psal v tomto podrobnějším článku zde na Novinkách, prioritou číslo 1 je "informační gramotnost" a vzdělávání. V tomto se s iniciativou eEurope shoduje i naše Státní informační politika (ale v dalších prioritách se již poněkud rozcházíme).

Na lisabonském summitu byla projednávána první zpráva o postupu realizace této iniciativy (a ohlasy na ni). Samozřejmě se velmi diskutovalo o tom, jak tuto iniciativu dále naplňovat a jak dostát tomu, co si předsevzala: poskytnout všem občanům přístup k tomu, co moderní technologie nabízejí a umožňují. Dalším konkrétním "výstupem" má být Akční plán implementace iniciativy eEurope, který by měl být předložen na dalším summitu v červnu.

Informační, nebo znalostní?

Lisabonský summit přinesl jeden zajímavý posun, který zřejmě nebude pouze terminologický. Dokumenty, týkající se iniciativy eEurope, ještě používají termín "informační společnost" (information society), zatímco na lisabonském summitu se již hovořilo spíše o "znalostní společnosti" (knowledge society) a "ekonomice založené na znalostech" (knowledge-driven economy). Rozdíl mezi "informacemi" a "znalostmi" je podobný rozdílu mezi surovinou a hotovým produktem, ovšem s tím, že informací (coby základní suroviny budoucí společnosti) bude stále více a jejich hodnota bude stále menší. Naproti tomu znalosti a schopnosti vyhodnotit informace, porovnat je, posoudit, aplikovat atd. budou tím, co bude čím dál více ceněno a co bude představovat skutečnou hodnotu. Proto je skutečně na místě používat spíše přívlastek "znalostní" než "informační".

Závěry lisabonského summitu

Lisabonský summit si vytknul zřetelný a jasně definovaný cíl pro nadcházející dekádu: stát se nejdynamičtější a nejvíce konkurenceschopnou znalostní ekonomikou, schopnou trvale udržitelného růstu, nabízející pracovní příležitosti ve větším počtu, ve vyšší kvalitě a s vyšší sociální soudržností.

K dosažení tohoto strategického cíle je třeba udělat mnoho, včetně přijetí celé nové politické kultury a větší akceschopnosti orgánů Unie.

Z konkrétních opatření, která byla jmenována v souvislosti s technologiemi a s Internetem a vzděláváním, lze zmínit:

  • urychlené přijetí dosud chybějící legislativy vytvářející základní právní rámec pro e-commerce, mj. o copyrightu, o e-penězích, o vzdáleném poskytování finančních služeb, o jurisdikci a působnosti soudních rozhodnutí, o zamezení dvojího exportního omezení atd. Tohoto všeho by mělo být dosaženo pokud možno ještě v roce 2000 (což osobně nepovažuji za reálné ani v zemích EU);
  • dokončení legislativní práce na opatřeních, která vyplynula z analýzy regulačního rámce v telekomunikacích v zemích EU (prováděla se v roce 1999, jde například o pravidla pro efektivní a včasné přidělování frekvencí pro mobilní technologie). Cílem je dosáhnout skutečně plně liberalizovaných a integrovaných telekomunikačních trhů do konce roku 2001;
  • zavedení větší konkurence v přístupových sítích (ještě v roce 2000) a zpřístupnění účastnických přípojek alternativním operátorům (unbundling the local loop), tak aby se dosáhlo skutečně významného zlevnění přístupu k Internetu;
  • všechny školy v EU by do konce roku 2001 měly mít přístup k Internetu a k multimediálním zdrojům. Do roku 2002 by pak měli plně zvládnout práci s Internetem a s multimédii i všichni učitelé, kterých se to týká;
  • do roku 2003 by členské země měly umožňovat elektronický přístup ke všem hlavním veřejným službám;
  • členské země EU by měly podpořit dostupnost laciných a vysokorychlostních sítí pro přístup k Internetu a podporovat vznik nových perspektivních technologií a služeb. Konkrétní cíle by měly být formulovány v Akčním plánu k iniciativě eEurope.

Jak jsme na tom u nás?

Náš strategický dokument s názvem Státní informační politika poněkud předběhl iniciativu eEurope. Stejně tak bychom měli mít určitý předstih i ve formulaci Akčního plánu, neboli konkrétního "realizačního dokumentu". Ten náš by měl být, po několika odkladech, hotov a předložen do vlády koncem března. Tedy již doslova za pár dní (zatímco evropský Akční plán až v červnu).

Existující signály však naznačují, že náš "Akční plán" nebude příliš "akceschopný", neboť je spíše snůškou zbožných přání jednotlivých resortů a výčtem velkých čísel, která nejsou podepřena reálnými finančními prostředky (a mnohdy ani skutečnou vůlí je realizovat). Ale počkejme si, možná budeme překvapeni - nejbližší možností, kdy se představitelé našeho státu budou moci blýsknout (nebo také ztrapnit) před představiteli EU i před naší odbornou veřejností, bude nadcházející konference ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě), která se koná v pondělí 27. a úterý 28. března v Hradci Králové.