Kde bere SPT Telecom svou jistotu čtyřnásobku?

Minulý týden začal SPT Telecom prezentovat veřejnosti své představy a požadavky na to, jak by měly být upraveny jeho tarify od počátku příštího roku. Jedním z jeho hlavních argumentů je nyní tvrzení, že paušální poplatky za existenci pevné telefonní stanice jsou u nás na čtvrtině celoevropského průměru - z čehož lze usuzovat, že se Telecom bude snažit tento paušál adekvátně zvýšit. Kde ale SPT bere tuto "jistotu čtyřnásobku"?

SPT Telecom má podle stále platných "pravidel hry", stanovených při vstupu strategického partnera, právo měnit své tarify jednou ročně. V letošním roce, na rozdíl od předcházejících, využil tuto možnost v prvním možném okamžiku, který připadal v úvahu, a to na samém začátku roku. Pro příští rok se zřejmě chystá ke stejně načasovanému kroku.

O velikosti a povaze tarifních změn přitom nerozhoduje sám Telecom, ale orgány státní správy (zejména Ministerstvo financí), přičemž samotný SPT Telecom těmto institucím předkládá své návrhy a požadavky. V praxi tedy jde o určitý "souboj" mezi tím, co by SPT Telecom chtěl prosadit, a tím, co kompetentní orgány státní správy ještě připustí. K tomuto souboji, který se samozřejmě odehrává za zavřenými dveřmi a skryt před veřejností, zřejmě dochází právě v těchto dnech. V tomto kontextu je také vhodné chápat nedávná vyjádření představitelů SPT Telecom k jejich požadavkům v tarifní oblasti, která se minulý týden objevila v médiích (např. zde a zde).

Nový cíl: dosáhnout evropské úrovně cen

Kromě tradičního tvrzení o potřebě rebalancovat a odstranit křížové financování místních hovorů z meziměstských a mezinárodních nyní SPT Telecom ústy svého generálního ředitele přichází ve svém vyjádření s poměrně novým argumentem, který zní následovně:

"Hlavním problémem SPT a myslím, že i jeho konkurentů, je cena za používání hlavní telefonní stanice, zkráceně řečeno měsíční paušál. Ve srovnání se zahraničím je na čtvrtině evropského průměru,"

Z kontextu vydané zprávy ČTK (zde) pak vyplývá, že SPT se bude snažit dosáhnout celoevropského průměru, a to naštěstí postupně - jak o tom svědčí další výrok generálního ředitele Přemysla Klímy, který řekl, že

"Dosažení evropské úrovně poplatku bude trvat několik let."

To je docela důležitý obrat v dosavadní argumentaci SPT Telecom, který v poslední době již tolik neskrývá skutečnost, že se jako řádný komerční subjekt stará především o maximalizaci svého zisku a zvyšování své akcionářské hodnoty (byť v prostředí přetrvávajícího monopolu, jehož výhod plně využívá). Dříve byly jeho snahy o naplnění tohoto základního cíle zdůvodňovány především potřebou rebalancovat výnosy a pokrýt alespoň skutečné náklady.

Na přelomu loňského a letošního roku si ale SPT Telecom prosadil, právě pod praporem potřeby "rebalancování" a "pokrytí nákladů", tak výrazné tarifní změny, že to vyvolalo doslovnou bouři nevole široké uživatelské veřejnosti. Výnosy a zisky, které SPT Telecom od té doby vykazuje, však nijak neklesly (spíše naopak rostou), a tak se pokračující argumentace o potřebě pokrýt alespoň náklady zřejmě stala již neudržitelnou.

Místo toho musela nastoupit jiná argumentace, která by v očích veřejnosti pomohla zdůvodnit, proč SPT Telecom usiluje o to, oč usilují všechny komerční subjekty - o další zvyšování své ziskovosti a akcionářské hodnoty. Tímto zdůvodněním tedy je již citovaná snaha vyrovnat se evropskému průměru cen, konkrétně v oblasti paušálních poplatků za existenci pevné telefonní stanice.

Nechme nyní stranou skutečnost, že SPT Telecom není řádným komerčním subjektem (protože má státem garantované monopolní postavení, a také jej využívá). Ponechme také stranou logiku argumentu, volajícího po dosažení evropského průměru cen v zemi, která má výrazně nižší kupní sílu obyvatelstva, než je celoevropský průměr.

Místo toho se ve zbývající části tohoto článku pokusím ukázat, že ani tvrzení o čtvrtinové úrovni paušálů není zcela korektní.

Skutečně čtyřnásobek?

Tvrzení SPT Telecom, že jím účtované paušální poplatky za existenci pevných stanic je třeba zvyšovat, není zase až tak nové. Teprve v poslední době však nabírá ostřejších kontur a začíná se hovořit o čtyřnásobku, resp. o čtvrtině oproti celoevropskému průměru. Kde ale SPT Telecom bere toto číslo? Jsme skutečně na čtvrtině celoevropského průměru?

Odpověď lze nalézt například v dokumentu "Informační bulletin pro účastníky valné hromady SPT Telecom a.s.", který byl připraven pro poslední valnou hromadu konanou v červnu letošního roku (nese datum 18. 6. 1999). Zde lze nalézt na str. 6 následující tabulku, srovnávající měsíční paušály ve vybraných evropských zemích (vše v USD):

Údaje o paušálních poplatcích z info bulletinu SPT

Porovnáme-li údaje z této tabulky, tj. 4 USD (odpovídající 135 Kč) v ČR vůči celoevropskému průměru 13 USD, pak podíl 13:4 je roven 3,25. Ve zmíněném Informačním bulletinu, určeném ovšem pro akcionáře, a nikoli pro širokou veřejnost, je zaokrouhlen na 3 celé, viz str. 7:

Úryvek z bulletinu

…evropský průměr těchto poplatků je ve srovnání s SPT Telecom, a.s., přibližně trojnásobný.

Dnes, dva měsíce po červnové valné hromadě SPT, je poměr 3,25 pro veřejnost zaokrouhlen již na 4 celé, tedy na zmíněný čtyřnásobek, resp. čtvrtinovou úroveň. Nebo že by snad od té doby tak výrazně stoupnul celoevropský průměr (když náš paušál se od té doby nezměnil)?

Nechme ale stranou úvahy o případné účelovosti zaokrouhlování na celá čísla, a podívejme se raději na to, jak dalece jsou uváděná čísla o celoevropském průměru věrohodná.

Ve zmíněném "informačním bulletinu SPT" je naštěstí uveden zdroj, ze kterého uváděná čísla čerpají - Eurodata Foundation. Tato instituce provozuje na Internetu vlastní WWW server, na adrese http://www.eurodata.co.uk, kde si lze tato čísla ověřit a načerpat i jiné údaje.

Relevantní je pro nás v tuto chvíli celoevropské srovnání měsíčních paušálních poplatků, které přináší společnost Eurodata Foundation na následujícím obrázku.

Srovnávací graf paušálních poplatků

Originál tohoto obrázku najdete (spolu s dalšími zajímavými údaji) zde. Dovolil jsem si do něj dokreslit (pod čarou) velikost současného měsíčního paušálu v ČR (modře), i to, jak by situace vypadala po jeho navrhovaném čtyřnásobném zvýšení (červeně). Posuďte sami, zda bychom se tím dostali na průměr, nebo naopak k těm nejdražším.

K takovémuto srovnání je třeba dodat ještě dvě důležité věci:

• údaje na obrázku (v jeho originální části, nad čarou) odpovídají cenám BEZ DPH, resp. jejího ekvivalentu. Údaje z tabulky v informačním bulletinu SPT jsou ovšem uváděny VČETNĚ DPH. Proto také onen rozdíl mezi paušálními poplatky například ve Velké Británii, kde jsou nejvyšší: v tabulce 22,5 USD (včetně daně), na obrázku cca 18 ECU (cca 19 USD, což je bez daně). Při dokreslování jsem pro naše tuzemské ceny uvedl obě hodnoty, nejprve bez DPH a pak včetně DPH (vybarvená část odpovídá ceně bez daně, ohraničená ceně s daní). Ve Velké Británii je přitom ekvivalent našeho DPH (místní VAT) podstatně vyšší než našich stávajících 5 procent - což také zkresluje naše srovnávání s celoevropským průměrem
.
• Paušální poplatky uváděné v tabulce i na obrázku odpovídají "nejhoršímu možnému případu" - pokud existují různé úrovně měsíčních paušálních poplatků, je ve srovnání brán v úvahu ten nejvyšší. U nás zatím různé úrovně nejsou, ale jinde ano. Například právě v případě Velké Británie, která asi nejvíce "zvedá" celoevropský průměr, jsou uváděné výše paušálních poplatků platné pro "business" použití (tedy pro podnikatele), zatímco pro "residential use" (pro soukromé použití) jsou nižší. Podle ceníku British Telecom, který lze zřejmě považovat za jednoho z nejdražších na místním trhu, přijde "podnikatelská" přípojka čtvrtletně s daní na 43,88 liber (bez daně na 37,34 liber), což při současném kursu 55,212 Kč za 1 libru a při přepočtu na měsíc vychází na cca 807 Kč s daní, resp. 687 Kč bez daně (což odpovídá cca 23,5 USD, resp. 19 USD, což je vzhledem k pohybům měnových kurzů vcelku v souladu s údaji v tabulce i na obrázku). Ovšem v případě pevné telefonní přípojky používané pro soukromé účely si British Telecom účtuje výrazně nižší paušál: čtvrtletně s daní 26,77, resp. 22,78 bez daně. To ve stejném přepočtu odpovídá cca 493 Kč s daní, resp. 419 Kč bez daně.