ČNTS vysílá po InternetuPo promítacím plátně na pražském Václavském náměstí využila Česká nezávislá televizní společnost další netradiční způsob šíření svého televizního vysílání - Internet. Zatím jde jen o hlavní zpravodajskou relaci, která by ale měla být šířena v tradičním čase po Internetu pravidelně, a ne pouze "na zkoušku". Televizní vysílání realizované prostřednictvím Internetu není převratnou novinkou, a to ani u nás. Například již během loňského Invexu vysílaly hned dvě internetové televizní stanice - TV Visual a TV24. Až dosud se však jednalo spíše o experimenty, a to ze dvou důvodů: potenciální divácká obec je poměrně malá a kvalita přenosů není nijak převratná. Navíc, vzhledem ke způsobu financování Internetu, může jít na straně diváka o poměrně drahou záležitost. Proto u nás zůstalo internetové televizní vysílání jen příležitostnou záležitostí, probíhající jen v souvislosti s nějakou významnou akcí - jde například o živé přenosy z významných konferencí či jiných odborných akcí, nebo o vysílání k již zmiňovanému Invexu. Skutečně pravidelné internetové vysílání zatím existuje jen v zahraničí, kde je přece jen širší obec potenciálních diváků - po Internetu takto pravidelně vysílá například známá CNN a některé další velké televize. Ale i zde jde spíše o vzácnost než o něco zcela běžného.
Obrovskou předností internetového televizního vysílání je jeho "otevřenost" - může jej provozovat skutečně kdokoli, kdo to technicky zvládne, a nepotřebuje k tomu žádnou licenci (jako u klasického vysílání z pozemních vysílačů). Dokonce zde není ani registrační povinnost (jako u satelitního či kabelového vysílání). Zřejmě proto se pro tuto variantu rozhodla i společnost ČNTS, která v současné době usilovně hledá způsob, jak dostat svůj program k divákům. Jak dokládá následující zpráva z teletextu, ani Internet ještě nemusí být zdaleka poslední technickou možností, o které ČNTS uvažuje.
Své vysílání po Internetu zahájila ČNTS včera, 11. srpna, tedy v památný den zatmění Slunce. Však také své tiskové zprávě, kterou rozeslala novinářům, dala nadpis: Se zatměním svítá nad zpravodajstvím ČNTS Zatím jde o vysílání hlavní zpravodajské relace, která je přenášena živě v tradičním čase (od 19:30 do 20:00) z adresy http://www.cnts.cz/live. Následně je pak zařazena do archivu, ze kterého si ji můžete kdykoli znovu přehrát. Uživateli je přitom nabízeno zobrazení ve formátu "malé obrazovky" a "velké obrazovky" (viz obrázek), pod čímž jsem si představoval dva samostatné proudy (tzv. streamy) uzpůsobené různým přenosovým rychlostem, nejspíše 28 kbps a 56 kbps. Když jsem se ale podíval do zdrojového kódu živého vysílání i vysílání z archivu, zjistil jsem že skutečnost je jiná - že jde o jediný proud formátu 160x112 pixelů, který je u příjemce roztažen buď do formátu 150x120 (v případě "malé obrazovky"), nebo do formátu 300x240 pixelů (v případě "velké obrazovky").
To mi nepřipadá příliš korektní, protože zobrazení na "velké obrazovce" je vlastně roztažením obrázku na 200 %, které si může každý uživatel triviálně udělat na svém videopřehrávači sám (stejně jako jiné zvětšení či dokonce zmenšení). Hlavně si ale přitom uživatel sám uvědomuje, že přichází o kvalitu, kterou je rozlišení obrazu - zde je ovšem tato ztráta rozlišení maskována dvěma různými režimy zobrazení, pod kterými uživatel nejspíše bude očekávat dva různé proudy s různým rozlišením (uzpůsobeným různým přenosovým rychlostem jeho přípojky). Jak si ostatně můžete sami všimnout, na zde uváděných obrázcích, při "velké obrazovce" byl obraz o poznání méně kvalitní než při "malé obrazovce".
Faktické zobrazování je přitom řešeno pomocí ActiveX ovladačů firmy Microsoft, díky kterým je samotný zobrazovací prvek "vložen" přímo do WWW stránky a "obložen" statickým obrázkem televizního přijímače. Výsledný efekt, který vidíte na obrázcích, mi připadá docela vkusný, ale přesto bych uvítal jednoduchou možnost přenést zobrazení přímo do příslušného přehrávače. To ale chybí, takže musíte svému videopřehrávači předat potřebné URL sami: při přehrávání včerejších zpráv z archivu jde o mms://195.39.16.24/CNTS/TN990811.asf (přičemž pro další dny asi bude zřejmým způsobem měněno jméno proudu). Přehrávač Windows Media Player firmy Microsoft si s formátem "asf" samozřejmě poradil bez problémů, ale můj Real Player G2 už nikoli (hlásil že pro tento formát potřebuje plug-in, kontaktoval WWW server svého výrobce, ale pak mi sdělil, že potřebný plug-in není k dispozici).
Pokud jde o samotnou první zpravodajskou relaci, její průběh byl velmi podobný dřívějšímu zpravodajství, které jsme vídávali pod hlavičkou TV NOVA - včetně členění, znělky atd. Relaci moderovali Vlaďka Dufková a Roman Pistorius a v úvodu zaznělo:
Dobrý den, první živé internetové zpravodajství v České republice je tady, sledujete Televizní noviny ….
Po obsahové stránce byla zpravodajská relace samozřejmě věnována aktuálním událostem, takže začínala zatměním Slunce, a obsahovala i vstupy od redaktorů ČNTS, kteří sledovali průběh zatmění v terénu domácím i zahraničním.
Nakonec nechyběla ani tradiční sportovní rubrika, takže po obsahové stránce bylo vše skutečně jako u "normálních" Televizních novin. Pokud jde o můj osobní dojem z jejich internetové podoby, měl jsem pocit, že jako experiment na podporu Internetu je to vynikající, ale jako rutinní náhrada běžného televizního vysílání to ještě není moc vhodné. Sledoval jsem vše na kvalitní pevné lince 33,6 kbps, kterou jsem měl v tu chvíli jen pro sebe - zvuk byl docela obstojný (v tom smyslu, že bylo rozumět mluvenému slovu). Kvalita obrazu však silně kolísala, a i když v některých okamžicích byla ostrost docela slušná, v průměru to mělo opravdu velmi daleko ke srovnatelnému zážitku s běžnou televizí (již jen kvůli rozdílu v rozlišení obrazu). K výpadkům v důsledku zahlcení sítě docházelo jen sporadicky, ale dovedu si představit, že například u komutovaného připojení to bude podstatně horší. Problém je samozřejmě v tom, že dnešní Internet, díky své absenci kvality služeb, není uzpůsoben přenosům v reálném čase - což je aspekt, který by si zasloužil nejméně samostatný článek.
Za největší problém sledování televize po Internetu však kromě technických aspektů (výpadků a nízké kvality) považuji aspekt ekonomický. Při běžném televizním vysílání totiž neplatí příjemce nic, pomineme-li eventuální paušální poplatky za přípojku kabelové televize, za společnou anténu apod. Zde ale uživatel platí, a to docela nezanedbatelné peníze - samozřejmě za své vlastní připojení k Internetu. V případě komutovaného připojení (pomocí modemu a telefonu) přitom lze náklady uživatele spočítat poměrně přesně: i při využití tarifu Internet99 přijde uživatele živé sledování třicetiminutové zpravodajské relace (v jejím skutečném vysílacím čase) na 5 impulsů (v délce 6,5 minuty), plus jeden sestavovací poplatek - celkem tedy 6-krát 2,60 Kč, neboli 15,60 Kč. Kolik lidí je ale ochotno zaplatit ze své kapsy jen na telefonních poplatcích přes 15 korun za sledování jediné zpravodajské relace, nepočítaje v to další náklady? Navíc při kvalitě výrazně nižší, než jakou nabízí běžná televize fungující vlastně zdarma...
|
