Orange a jeho vize: Sci-fi, nebo realita?Britský mobilní operátor Orange, usilující o tuzemskou třetí licenci, prezentoval v Praze svou vizi budoucnosti komunikací. U nás to znělo jako bohapustá sci-fi, ale ve staré dobré Anglii už něco z toho funguje - v podobě služby Wildfire. Minulý týden se v Praze uskutečnila zajímavá přednáška, která vzbudila zasloužený ohlas v odborných kruzích. Šlo o prezentaci pana Kennyho Hirschhorna, který má u britské firmy Orange na starosti strategii, "imagineering" (nejspíše: vizionářství) a futurologii. Obsah této přednášky skutečně odpovídal pracovnímu zařazení pana Hirshorna (mimochodem, kolik firem asi má ředitele pro futurologii a vizionářství), jenž zde popisoval firemní představu toho, jak budou lidé využívat komunikačních technologií v době, která nemusí být zase až tak moc vzdálená. V reakci na tuto přednášku se objevilo i několik aktuálních článků na našich internetových zpravodajských serverech. Např.:
Tyto články vcelku vystihují obsah značně futuristické přednášky, ale schází jim jeden podstatný moment - jakási pointa celé přednášky, která je následující: to, co zaznělo, je dlouhodobá vize, která je ve své plné podobě daleko za hranicemi možností dnešních technologií (i dnešní vědy). Společnost Orange, která je britským mobilním operátorem a u nás se spolu s brněnskou GiTy uchází o třetí licenci mobilního operátora v pásmu 1800 MHz, však již dnes nabízí svým uživatelům první zárodky těchto budoucích možností. Jde o službu jménem Wildfire, kterou Orange nedávno spustil ve svém domovském Spojeném království pro všechny své uživatele. Tato služba snese jisté srovnání se službou Asistent našeho Radiomobilu, ale liší se od ní v jednom nesmírně důležitém ohledu: nepoužívá "reálné" operátorky z masa a kostí, ale operátorky (či spíše osobní asistentky), které jsou virtuální, vytvořené z toho nejlepšího, co nabízí dnešní technologie v oblasti rozpoznávání řeči, umělé inteligence, databází a integrace telekomunikačních a informačních technologií. Vize (ne až tak) vzdálené budoucnosti
Taková vize samozřejmě může vyvolávat mnoho otazníků (například u mne), třeba v následující ohledu: jak dalece může takováto všudypřítomná asistentka suplovat lidské myšlení, jak dalece bude člověk ovlivněn takovouto umělou sekretářkou, jak se na ní stane závislý, či zda nemůže být celá tato technologie zneužita atd. To všechno jsou otázky, nad kterými je jistě potřeba přemýšlet, a to ještě dříve, než budou k dispozici potřebné technologie pro realizaci "skutečně virtuální sekretářky". Dnes totiž stále ještě chybí jedna nesmírně podstatná ingredience pro realizaci celé této vize: schopnost porozumět přirozené lidské řeči. I když je to jen jedna z věcí, kterou bude třeba vyřešit pro vytvoření skutečné umělé inteligence, je to něco, nad čím si lingvisté a další odborníci lámou hlavy dlouhou dobu (a nejspíše ještě dlouhou dobu budou). Wildfire aneb Co je možné už dnes
Dnes skutečně ještě není v možnostech technologií porozumět lidské řeči - tedy pochopit význam toho, co kdo říká. To, co dnes dokážeme, byť často s problémy, je pouhé rozpoznávání lidské řeči: dokážeme rozpoznat jednotlivá slova (tj. identifikovat jednotlivá slova, eventuálně celé skupiny slov tvořící fráze), což je stále něco podstatně jiného než porozumět jejich významu. Rozdíl jistě znáte ze své vlastní praxe: ani člověk leckdy sám nechápe, co mu někdo jiný chce říci, byť spolehlivě rozpoznává jednotlivá slova - a pak to chtějme od programů. Navíc okamžitě, neboli tzv. v reálném čase, a ne s možností provádět nějaké dlouhotrvající analýzy možných významů. Služba jménem Wildfire, kterou britský operátor Orange zavedl ve své síti, je z tohoto pohledu prvním krůčkem na cestě ke "skutečně virtuální asistentce". Prozatím je její "pole působnosti" omezeno na manipulaci s telefonními hovory a způsob jejího ovládání je podřízen tomu, že dnešní technologie dokáží rozpoznávat, ale ještě ne chápat - musíte proto používat požadovaná slova či celé fráze, a nesmíte se naopak snažit vysvětlovat své požadavky vlastními slovy, nějakou "oklikou". Co tedy služba Wildfire dokáže a jak funguje? Komunikujete s ní hlasem, skrze váš mobilní telefon, podobně, jako byste se skrze telefon bavili se skutečnou sekretářkou v předsálí vaší kanceláře - po vytočení patřičného čísla ji zavoláte jménem (jak jinak než "Wildfire") a ona vám bude odpovídat příjemným ženským hlasem. Průběh konverzace s ní sice bude principiálně blízký dialogu s různými konverzačními systémy, kdy jsou vám nabízeny určité možnosti a vy si mezi nimi vybíráte. Tedy dialog typu: chcete-li pokračovat tudy, zmáčkněte 1, tamtudy 2, jinak 3. Ve skutečnosti ale budete odpovídat i vy přirozeným hlasem (budete například říkat: ano, ne, vytoč, spoj, přečti, smaž, jdi dál atd.). Hlavně ale bude vaše protistrana mnohem "lidštější" než klasický konverzační systém, kde okamžitě poznáte, že máte tu čest jednat s automatem - u služby Wildfire to jen tak snadno nepoznáte. Měl jsem možnost si službu Wildfire vyzkoušet a mohu to potvrdit - působila skutečně hodně lidským dojmem. Chovala se jako ochotná a přívětivá (leč poněkud natvrdlá) sekretářka, které bylo třeba zadávat jednotlivé pokyny dosti "polopatě", slovy, která zná a kterým rozumí (to kvůli obtížnosti porozumění lidské řeči). Na druhou stranu Wildfire poměrně dobře zvládala různou nedokonalou výslovnost (což odpovídá poměrně propracovaným možnostem rozpoznávání řeči, neboli "chytání" jednotlivých slov i celých frází). Chcete-li si sami poslechnout, jak vypadá takový dialog se službou Wildfire, na Internetu najdete několik ukázek. Přímo na WWW stránkách Orange najdete asi nejvýstižnější příklady včetně grafického znázornění probíhajícího dialogu (ale ve formátu Shockwave). Odkazy na čistě zvukové ukázky najdete zde (ve spodní části stránky) Co Wildfire umí?
Pokud jde o konkrétní schopnosti služby Wildfire, jejich základ lze přirovnat ke schopnostem inteligentní spojovatelky. Můžete jí například zadat, ať za vás vytočí určité číslo. Nebo jí můžete zadat, že si má nějaké konkrétní telefonní číslo asociovat s nějakým jménem (či jiným slovním identifikátorem), a pak jí zadávat jen příslušný identifikátor - ve smyslu: jednou jí řeknete, že "volat domů" znamená vytočit číslo 123456, a pak jí můžete dávat povely typu "zavolej domů". Tímto způsobem si můžete vytvořit celý vlastní telefonní seznam a ten pak využívat. Pro každou osobu ve svém adresáři dokonce můžete mít i několik telefonních čísel, například domů a do práce - a Wildfire se vás pak zeptá, kam má dotyčnému či dotyčné zavolat.
Díky tomu, že je úzce napojena na ústřednu operátora, dokáže Wildfire manipulovat i s příchozími hovory. Pokud například s někým právě hovoříte a někdy jiný se k vám snaží dovolat, podobně jako skutečná sekretářka může vstoupit do probíhajícího hovoru, oznámit vám existenci dalšího hovoru, a vyžádat si vaše pokyny. Jelikož je Wildfire služba důsledně řízená a ovládaná hlasem, není pro ní problém říci vám plné jméno toho, kdo vám volá. Prostřednictvím služby Wildfire si samozřejmě také můžete procházet svou hlasovou poštu - můžete listovat došlými hlasovými zprávami, nechat si je předčítat, mazat či odpovídat na ně. Zde například stačí, poté co vám Wildfire přehraje něčí vzkaz, jí zadat povel ve stylu "vytoč mi volajícího". Podrobnější informace o schopnostech služby Wildfire najdete na WWW stránkách společnosti Orange. Poměrně obsáhlý tutoriál o celé technologii Wildfire najdete zde. Wildfire a Orange
Technologie, která stojí v pozadí služby Wildfire, není původním výtvorem britského operátora Orange. Jde o technologii vyvinutou americkou společností Wildfire Communications Inc., přičemž britský Orange je prvním mobilním operátorem, který tuto technologii nasadil v masovém měřítku pro své uživatele (po patřičném "pobritštění", spočívajícím v nezbytných úpravách pro britskou angličtinu a různé místní přízvuky]. Obecně ale jde o technologii, která je použitelná i jinde (v zásadě kdekoli, kde je potřeba něco ovládat hlasem). Do budoucna o této technologii jistě hodně uslyšíme - její význam už rozpoznaly i takové firmy jako AT&T Wireless, Intel a Microsoft, které do firmy Wildfire Communications aktivně investovaly své peníze. Srovnání Wildfire a Paegas Asistent 333
Službu Wildfire lze v mnoha ohledech srovnávat se službou Paegas Asistent 333, kterou nedávno zprovoznil náš Radiomobil. Ačkoli se také liší v některých věcech, které dokáží nabídnout, jejich základní princip - komunikace (resp. ovládání hlasem) - je stejný. Velmi zajímavé je určitě jejich cenové srovnání. Již z principiálního rozdílu v implementaci obou služeb je možné si odvodit, v jakých směrech se asi budou ceny lišit: Radiomobil má relativně malé pořizovací náklady na zavedení této služby, ale relativně velké náklady provozní (musí platit lidské operátorky, přičemž jejich "spotřeba" je úměrná počtu uživatelů). Naproti tomu Orange bude mít relativně velké jednorázové náklady na zavedení celé technologie, ale její faktický provoz pak již nebude tak drahý (navíc náklady budou v podstatě nezávislé na počtu faktických uživatelů). Společnost Orange si účtuje jednorázově 10 liber za aktivaci služby Wildfire (což při kurzu 55 Kč za 1 libru dává 550 Kč). Minuta dialogu se službou pak přijde na 9 pencí (při stejném kurzu cca 5 Kč). U služby Paegas Asistent je zpoplatňována každá minuta částkou 9,80 Kč bez DPH, přičemž za každý dialog zaplatíte ještě jednorázový sestavovací poplatek ve stejné nominální výši 9,80 Kč (u předplacených karet je minuta ještě dražší, viz příslušný ceník).
|
