Se SPISem o liberalizaci telekomunikacíPrvního července proběhl další z klubových večerů sdružení SPIS, tentokráte věnovaný problematice liberalizace telekomunikací. Byla to diskuse, ve které zaznělo mnoho zajímavých informací, názorů i postojů. Svým způsobem to ale bylo skládání účtů bez hostinského, protože zcela chyběli zástupci státu, který má celou liberalizaci v rukou. Pozvání na klubový večer SPISu přijali a skutečně se dostavili:
SPT Telecom má za úkol bohatnout Zajímavý úvodní proslov měl generální ředitel SPT pan Svatoslav Novák (v době konání již odvolaný, ale stále ještě úřadující). Očekával jsem, že vzhledem ke svému momentálnímu postavení by mohl přijít s nějakým novým pohledem či postojem, ale nestalo se. Nečekal jsem nějaké projevy neloajálnosti vůči firmě, ze které odchází, ale spíše nějakou změnu myšlení. Již úvodní slova mne ale přesvědčila o opaku. Pan Novák totiž na adresu fungování Telecomu řekl: ...management si musí uvědomovat, že funguje v této společnosti na základě zejména obchodního zákona, to znamená, že naše povinnosti jsou jednoznačné, a prostě ať se to někomu líbí nebo nelíbí, zvyšování akcionářské hodnoty této společnosti jsou jednou ze základních priorit této firmy, a proto nelze prostě ustupovat některým tlakům, ať již politickým, nebo společenským, nebo organizovaným, právě z hlediska tarifů... Obávám se, že právě tady je skutečný důvod naší současné mizérie v oblasti telekomunikací, hlavně pokud jde o hlasovou telefonii a rozvoj Internetu. SPT Telecom se skutečně chová jako řádná komerční firma a zvyšuje svou akcionářskou hodnotu - již méně se ale chlubí tím, že k tomu velmi umně využívá i takových prostředků, které žádná jiná komerční firma nemá k dispozici, a to je státem udělený monopol neboli zákaz jakékoli konkurence. To se to pak zvyšuje akcionářská hodnota, když nemusíte s nikým soupeřit, když vás konkurence nenutí k vyšší efektivnosti a zákazníci vám jsou odkázáni na milost a nemilost. Největší nepříjemnost je ale skryta jinde: SPT Telecom dosahuje své prosperity na úkor rozvoje nejrůznějších dalších subjektů a jejich aktivit i celých oborů, které svou tarifní politikou odsuzuje k živoření. Jestliže tedy SPT Telecom sám vygeneruje zisk ve výší X miliard korun, pak je dobré si uvědomit, za jakou je to cenu - za cenu toho, že skomírající ekonomika tohoto státu byla ještě více přidušena a nemohla vyprodukovat nové služby a hodnoty ve výši, která by nejspíše bohatě převyšovala oněch X miliard zisku Telecomu. Fungování našeho státu, i s jeho ekonomikou, kulturou, sociální strukturou, školstvím, zdravotnictvím atd. je nesmírně složitou soustavou fungující ve stylu spojených nádob. Udržovat takovouto soustavu v rovnováze je velmi těžké, a rozhodně to nelze dělat tak, že se jedno odvětví doslova pustí ze řetězu, aby jen bezhlavě vydělávalo a nezajímalo se o následky, které tím způsobí. Pravdou ale je, že samotný SPT Telecom tento problém spojených nádob nemusí zajímat, neboť tato akciová společnost skutečně není odpovědná za celkový stav tohoto státu a celou jeho ekonomiku. Na druhé straně by ale tato souvislost měla sakramentsky zajímat majoritního akcionáře SPT Telecom, kterým stále je Český stát. Právě on by se měl starat o udržování potřebné rovnováhy. Buďto tak, že v příslušném oboru umožní existenci fungující konkurence, která se pak již sama postará o vytvoření potřebné rovnováhy, nebo, po dobu kdy nechce připustit existenci konkurence, musí velmi důsledně držet na uzdě ten subjekt, kterému podepsal bianco šek v podobě udělení monopolu (neboli: zákazu konkurence). A právě toto u nás schází, protože stát dal Telecomu téměř volnou ruku, a ten se nyní bezostyšně snaží "co nejvíce si nahrabat" - a teď to dokonce i říká otevřeně a bez obalu. Telecom prý již dříve nabízel balíčky
Zajímavou informací, která také zazněla z úst generálního ředitele SPT Telecom pana Nováka, bylo to, že SPT Telecom sám nabízel zavedení tzv. balíčků, neboli různých tarifních programů (lišících se například ve výši paušálu a následné ceně impulsu), a to již od roku 1997 a pak vždy znovu. Ten, kdo tuto možnost nebyl ochoten akceptovat, byl prý cenový regulátor, tj. ministerstvo financí - zaznělo dokonce i odůvodnění, prý to "pro ně bylo příliš složité". Zajímavé je, že ještě na podzim loňského roku zdůvodňovali představitelé Telecomu nemožnost zavedení takovýchto balíčků technickými důvody, kvůli neexistenci tzv. inteligentní sítě. Co dále pan ředitel Novák několikrát opakoval a zdůrazňoval, je tvrzení, že současná hodnota měsíčního paušálu za existenci telefonní stanice je zhruba na čtvrtině evropského průměru - z čehož si lze dovodit, že SPT Telecom bude chtít tuto cenu adekvátně zvýšit. Zde si dovolím zareagovat jedním odhadem, který jsem zaslechl na loňském ComNetu z úst představitele jednoho z malých alternativních operátorů. Podle jeho odhadu by při zvýšení měsíčního paušálu na cca 400 korun mohly být místní hovory poskytovány zdarma, protože by tím byly pokryty fixní náklady SPT Telecom. Samozřejmě to byl jen neoficiální odhad, který SPT Telecom okamžitě popře. Kdy bude nový telekomunikační zákon?
Diskuse se na klubovém večeru SPISu točila i kolem telekomunikačního zákona, který je nyní znovu ve stádiu přípravy. Znovu proto, že jednu jeho finální verzi vlastně již připravila předchozí, Tošovského vláda. Nová vláda se ale rozhodla začít zcela od začátku, a tak se další postup prací zdržel resp. vrátil o nutný kus zpět. Přítomný vrchní ředitel ČTÚ Stádník vyjádřil svůj názor, podle kterého nebude tolik potřebný nový telekomunikační zákon platit dříve než v polovině příštího roku. To ale už začíná být doslova nebezpečné, protože k 1. 1. 2001 dojde k formální liberalizaci našeho telekomunikačního trhu (přičemž tento závazek si nemůžeme dovolit porušit). Pokud ale nebude s dostatečným předstihem platit nový telekomunikační zákon, nebude možný faktický nástup konkurence. Dosud platný zákon o telekomunikacích totiž vůbec nepamatuje na konkurenční prostředí, a tudíž ani neřeší základní otázky koexistence více operátorů na jednom trhu. Potřebná pravidla stanovuje až nový zákon, a teprve na jeho základě bude možné vydat potřebné licence alternativním operátorům. To se ale musí stát s určitým předstihem oproti okamžiku, kdy by měla konkurence začít skutečně fungovat, protože vybudovat vše potřebné pro poskytování telekomunikačních služeb typu pevné i mobilní telefonie rozhodně není záležitostí několika málo dnů. Dříve se odhady potřebné doby pohybovaly kolem jednoho roku, a od nového telekomunikačního zákona se tudíž očekávalo, že vstoupí v platnost nejpozději koncem tohoto roku. Nyní začíná být zřejmé, že to tak brzy nebude. Co by se stalo, kdyby zákon nenabyl včas platnosti, raději nechci ani domýšlet. Dosavadní formální monopol SPT Telecom by se rázem změnil v ještě horší a tvrdší monopol faktický, protože jakékoli zbývající regulační zásahy státu by odpadly a konkurence by ještě neměla šanci vzniknout. Důležitá byla v této souvislosti i poznámka přítomného exposlance pana Kužílka. Ten řekl, že měl možnost se seznámit s připomínkami Sdružení provozovatelů telekomunikačních sítí vůči navrhovanému telekomunikačnímu zákonu - a že prý jsou natolik kritické a zákon podle nich tak špatný, že by snad ani neměl být přijat. Jak to bylo se zákazem Paegas Internet Call?
Na přetřes se dostala i otázka zákazu a opětovného povolení služby Paegas Internet Call (byť to dosud není v právní moci, protože ministr Peltrám dosud nepodepsal příslušný verdikt vůči odvolání Telecomu). Kromě již obligátního vysvětlení, že poprvé šlo o procedurální stránku a podruhé o statut internetové telefonie, zde nejspíše poprvé zazněly i konkrétní důvody, které při prvním vyjádření ČTÚ ke službě Paegas Internet Call vedly k zápornému verdiktu. Jde o tyto důvody:
Kdy budou podmínky tendru na DCS 1800?
Zajímavou faktickou informací bylo sdělení ředitele Stádníka o tom, že podmínky tendru na třetího operátora GSM pro pásmo 1800 MHz budou dostupné 12. července ve 12 hodin. Na webu ČTÚ (http://www.ctu.cz) by přitom měly být zveřejněny základní podmínky, postačující pro základní orientaci zájemce a pro jeho rozhodnutí, zda si má pořídit detailní zadávací podmínky. Ty již nebudou dostupné zdarma, ale bude se za ně muset platit.
|