Vyšlo na www.novinky.cz dne 27.5.1999
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/anovinky/ai2192.php3

Vytvořte si svůj vlastní bookmarklet!

Bookmarklet není ani bookmark, ani applet - je něčím mezi. Hlavně ale slouží k tomu, abyste si "doladili" schopnosti vašeho browseru, a tak ho více "ušili na míru" vašim konkrétním potřebám.

Dnešní browsery nabízejí opravdu netušený repertoár funkcí a možností a jejich tvůrci se doslova předhání v přidávání dalších a dalších věcí - byť ne vždy to jsou záležitosti vycházející z existujících standardů, ale záležitosti spíše proprietární. Snahy o plné využití všech těchto schopností a možností obvykle vedou k dosti křečovitým a krkolomným výsledkům, které nemívají až tak velký význam pro běžnou praxi. Občas se ale objevují zajímavé a hlavně jednoduché nápady - dokonce tak jednoduché, že se člověk diví, že na ně ještě nikdo nepřišel. Sem jistě patří i myšlenka tzv. bookmarkletů, jakýchsi kříženců mezi bookmarky (česky: záložkami) a malými výkonnými prográmky, které jsou obvykle označovány jako applety. Odtud také ono poněkud exotické označení "bookmarklet". Ve skutečnosti ale nejde o spojení bookmarků (alias záložek) s malým kusem kódu ve formě appletu, ale s malým kusem kódu ve formě skriptu (např. JavaScriptu).

Dnes je naprosto běžné, že jednoduché skripty se "schovávají" pod nejrůznější aktivní odkazy na WWW stránkách a zajišťují zde efekty typu změny barvy, změny písma, změny grafického vzezření apod. Po věcné stránce jde o volání různých objektových metod, aktivovaná vhodnými událostmi (přechodem myši nad příslušnou částí WWW stránky). V zásadě lze říci, že pod aktivní odkaz (hyperlink) lze "schovat" cokoli, co je možné naprogramovat ve skriptovacím jazyku, který lze vložit do HTML kódu.

To, co je nového u bookmarkletů, je myšlenka vzít tento malý kus kódu, ("schovaný" pod aktivním odkazem) a vytvořit z něj stejně fungující záložku. Vlastně to není nic jiného, než že si příslušný odkaz i s "podloženým" kódem uložíte do svého seznamu záložek, čímž získáte svůj bookmarklet. Tím se pro vás jeho funkčnost stane dostupnou trvale, ne pouze tehdy, když máte načtenu původní WWW stránku s tímto odkazem.

Myšlenka je to geniálně jednoduchá, ale je jistě dobré se ptát, k čemu je něco takového dobré. Odpověď je jednoduchá - rozšíříte si tím funkčnost svého browseru o takové věci, jaké potřebujete právě vy. Buď tak, že si příslušnou část kódu ve formě skriptu napíšete sami, nebo jednoduše využijete něco z nabídky bookmarkletů, kterou připravil někdo jiný.

Pro představu toho, co bookmarklety mohou dělat, jsem pro vás připravil jeden jednoduchý, ale snad aspoň trochu užitečný bookmarklet. Představte si, že právě čtete nějakou zajímavou WWW stránku (třeba nějaký článek zde na Novinkách). Najednou vás napadne, že by si ji měl přečíst také někdo jiný. Zde na Novinkách máte možnost poslat článek e-mailem někomu jinému, ale to jednak není všude ve světě WWW, jednak to nemusí být vůbec nutné - pokud dotyčný vlastní WWW browser a fungující přístup k WWW, bohatě stačí mu poslat pouze URL odkaz na vámi doporučovanou stránku. Samozřejmě vždy můžete otevřít svůj poštovní program, napsat mu zprávu, sejmout URL na dotyčnou stránku a tu vložit do odesílaného mailu. Přesně stejný úkon ale lze předem naprogramovat pomocí skriptu a převést do podoby bookmarkletu. Pak vám při čtení nějaké stránky stačí kliknout na příslušnou záložku a rovnou se vám sestaví kostra mailové zprávy s předem vyplněným obsahem, ale hlavně s potřebným URL odkazem. Vám již zbývá jen doplnit jméno příjemce a fakticky odeslat. Zde najdete dvě provedení takového bookmarkletu:

  • URL1, pošle URL odkaz na právě čtenou stránku s pevně zadaným doprovodným textem;
  • URL2, pošle URL odkaz na právě čtenou stránku, ale nejprve se vás zeptá na doprovodný text.

Oba bookmarklety fungují i jako aktivní odkazy, můžete si je tedy vyzkoušet prostým kliknutím a ověřit si jejich funkci (jelikož jsou psány v JavaScriptu, budou vám fungovat, jen když jej váš browser podporuje a pokud máte JavaScript zapnutý). Na vámi zadanou adresu budou v tomto konkrétním případě chtít odeslat URL článku, který právě čtete.

Užitečnější ale bude, když si tyto odkazy uložíte skutečně jako bookmarky (záložky). Pak je totiž budete mít k dispozici trvale, ne pouze při čtení této jedné konkrétní stránky. Způsobů, jak z výše uvedených odkazů vyrobit záložky, je více. Například v Internet Exploreru stačí chytit je myší, přetáhnout na lištu "Odkazy" (Links) a zde pustit. Nebo na ně klikněte pravým tlačítkem myši a zvolte jejich zařazení mezi Oblíbené složky (jak se v terminologii Exploreru říká záložkám, tedy bookmarkům). Stejného efektu můžete dosáhnout i přes hlavní menu, položka "Oblíbené" či "Favorites" atd.

Hlavně ale mějte na paměti, že jde jen o jednu malou konkrétní ukázku, zatímco podstatný je princip: nějaký aktivní kus kódu (ve formě skriptu) si schováte jako záložku a máte jej pak kdykoli k dispozici. Přitom repertoár činností, které bookmarklety mohou dělat, je opravdu omezen jen lidskou invencí a schopností naprogramování (v relativně malém prostoru, který skriptovací jazyky v rámci HTML dávají k dispozici, a s omezenými možnostmi skriptů, které například z principu nemohou sáhnout na váš harddisk).

Podrobnější představu o možnostech, včetně nabídky konkrétních bookmarkletů, najdete například na těchto stránkách, které se jim systematicky věnují: http://www.bookmarklets.com