Úschovna souborů na českém Internetu

Společnost InWay, a.s. představila včera dvě novinky na českém Internetu - veřejnou úschovnu souborů, a dále nové internetové periodikum s názvem "Kavárna Slavia". Nechyběly ani aktuální informace o službě City.Way.

Termín "úschovna" je obvykle spojován se zařízením, které vám umožní zanechat někde na nádraží, letišti či podobném objektu vaše zavazadlo a později si jej zase vyzvednout. Jaká ale může být internetová analogie takovéto úschovny? V čem může spočívat "internetová úschovna"?

Samozřejmě nemůže spočívat v úschově fyzických zavazadel typu ruksaků, tašek apod. Na Internetu si lidé balí své věci do souborů, takže v úvahu připadá pouze možnost uschovávat si někde takovéto soubory. Ale k čemu by něco takového mohlo být?

Odpověď je vhodné hledat spíše v potřebě vzájemného předávání souborů mezi lidmi. Jistě se vám již někdy stalo, že jste potřebovali někomu předat nějaký soubor, a zvažovali jste, jak to nejlépe udělat. Třeba jste jej nahráli na disketu, a tu někomu zanesli - ale co když dotyčný byl třeba na druhé straně zeměkoule, nebo soubor určený k přenosu byl větší než kapacita diskety? Nebo jste mohli svůj soubor přibalit k průvodnímu emailu a jednoduše odeslat kamkoli v dosahu Internetu - ale běda, jak příjemce nebyl schopen soubor z přílohy korektně vybalit, nebo vaše komunikace probíhala přes emailovou bránu, která není ochotna propustit skrz sebe tak velký soubor, jaký jste potřebovali odeslat. Možná jste v nouzi nejvyšší umístili dotyčný soubor na nějaký FTP server (tzv. jej někam uploadli) a příjemce si jej pak stáhnul také via FTP - ale co když zrovna nemáte po ruce správce nějakého FTP serveru, který by vám povolil upload? Nebo co když váš protějšek ani netuší, co je to FTP?

Faktem je, že přenesení souboru může někdy být pořádným hororem. Co byste v takové situaci dali za nějaké jednoduché, až přímo "blbuvzdorné" řešení, které by vždy fungovalo a bylo použitelné úplně pro každého, i pro toho největšího laika? Právě to je nová úschovna!

Úschovnu souborů je nejlépe si představit jako server, na který může kdokoli nahrát (tzv. uploadovat) jeden či více souborů. Tentýž uživatel, nebo jiný uživatel Internetu, si pak může příslušný soubor (či soubory) zase stáhnout k sobě. V čem se to liší od běžného FTP serveru s možností "veřejného" uploadu?

Rozdíl je v několika podstatných věcech. Například již v samotném mechanismu přenosu souborů - ten neprobíhá prostřednictvím protokolu FTP (File Transfer Protocol, který se v Internetu obvykle používá pro přenos souborů), ale prostřednictvím protokolu HTTP. Pro uživatele to má jeden podstatný důsledek, kterým je možnost použít k přenosu běžný WWW browser, navíc uživatelsky velmi přítulným způsobem: když přijdete do úschovny (načtete si do svého WWW browseru příslušnou WWW stránku) a chcete provést upload souboru, otevře se vám stejné dialogové okno, které ve svém operačním systému běžně používáte pro určení souboru. Způsob, jakým vybíráte soubor k odeslání, je tedy naprosto stejný, jako když například vybíráte dokument, který chcete editovat ve svém textovém editoru.

O vše potřebné se pak již postará úschovna sama - uživatel se například nemusí zabývat žádným kódováním (které ani není zapotřebí, protože protokol HTTP umí přenášet osmibitové byty). Úschovně však odesilatel musí nejprve vyplnit malý formulář, ve kterém uvede své jméno, svou emailovou adresu, dále jméno a emailovou adresu příjemce, a může také vyplnit vzkaz (text) pro příjemce (nejspíše ve stylu: tady posílám...).

Úschovna následně pošle příjemci stručný mail, ve kterém je uvedeno, kdo je odesilatelem souboru, text jeho zprávy a URL odkaz na příslušný soubor (vlastně jakýsi lístek k uloženému souboru). Když si jej příjemce chce z úschovny vyzvednout, stačí mu kliknout na tento odkaz a dále sledovat pokyny svého browseru. Je to opravdu maximálně jednoduché a snadné (a lze takto ukládat do úschovny více souborů najednou). Uložené soubory vydrží v úschovně 14 dní a maximální velikost "uložitelného" souboru je prý nastavena na 10 MB.

Ukládání souborů do úschovny je v zásadě anonymní na straně odesilatele (jak jsem si experimentálně ověřil, žádné ověřování identity odesilatele neprobíhá). Stejně tak není odesíláno emailem žádné potvrzení na adresu, uvedenou při uploadu souboru, takže zadávaná adresa odesilatele je vlastně jen jakýmsi komentářem. Fakticky použita je pouze adresa příjemce, na kterou se posílá oznámení o uloženém souboru.

Takovýto způsob fungování je samozřejmě možné zneužít. Úschovna se možnému zneužití snaží bránit disclaimerem, že její služby není možné využívat pro nekalé účely (např. pro šíření nelegálního SW) a že si vyhrazuje právo smazat vše, co je v rozporu se zákony atd. (podrobněji viz provozní řád úschovny, který je vyvěšen na viditelném místě hned vedle jejího hlavního okénka).

Kavárna Slavia

Další novinkou, kterou včera představila společnost InWay, je "Kavárna Slavia". Nejde ale o klasickou internetovou kavárnu (tedy vlastně o jakousi veřejnou učebnu s počítači a přístupem k Internetu). Nejde dokonce ani o virtuální model známé pražské kavárny Slavia u Národního divadla. Jde o nové internetové periodikum, které vydává Nakladatelství Jan Hovorka, Laurus Press Service. S obsahem nového titulu se můžete sami seznámit na adrese http://www.kavarnaslavia.cz.

Co nového u City.Way

Další novinkou, kterou na své tiskovce představila společnost InWay, je nová varianta její služby City.Way. Pro toho, kdo by snad nevěděl, o co jde - jedná se o bezdrátový přístup k Internetu. Nově je zaváděna služba City.Way Business, určená k tomu, aby se v jedné lokalitě (například v jedné budově) mohlo připojit více zákazníků přes jedinou bezdrátovou přípojku. To samozřejmě šlo i dříve, tím, že se náležitě "rozvětvil" ethernetový segment čouhající ze zakončení bezdrátového spoje v místě zákazníka. Důležité ale je, že to muselo být v režii zákazníka, a to technické i finanční - zatímco nyní jde o řešení, kdy potřebné rozvětvení buduje přímo provider (a jiné jsou i ekonomické podmínky pro jednotlivé účastníky). Podrobnosti zde. Připravována je prý také varianta City.Way Home, fungující na stejném principu a určená hlavně pro domácí uživatele.