V pravé poledne o Telecomu

Nedělní publicistický pořad České televize "V pravé poledne" byl tentokráte celý věnován SPT Telecomu. Za účasti ministra Peltráma a pánů Koka, Řežábka a Mosingera zde zazněly zajímavé informace, i jedna zřejmě skutečně nová - o oboustranné ochotě odtajnit dokumenty o privatizaci Telecomu.

První kauzou, kterou nedělní pořad V pravé poledne otevřel, byla kauza utajované Akcionářské smlouvy, která stanovuje rozdělení pravomocí v rámci SPT Telecom i závazky tohoto podniku v oblasti rozvoje našich telekomunikací. Kromě obecného vyjádření o tom, že utajování podobných smluv je běžnou praxí, zde zazněl jediný věcný argument pro utajení - z úst pana Luboše Řežábka, právníka a bývalého předsedy představenstva SPT Telecom. Doslova řekl:

…jedním významným argumentem, aby smlouva nebyla veřejná, je mimo jiné i to, že obsahuje přílohy, které stanovují přesné rozvojové záměry SPT Telecom v tom horizontu pěti let trvání strategického partnerství. Bylo by lahůdkou a bylo by bezvadnou informací pro všechny potenciální konkurenty v okamžiku otevření trhu znát ty rozvojové záměry, vědět, kterým způsobem se bude SPT Telecom rozvíjet, co jsou ty finální cíle, kterých musí dosáhnout, a toto je informace, která dává potom všem konkurentům významnou strategickou výhodu.

Pan Řežábek jistě dobře ví, že "v horizontu pěti let trvání strategického partnerství" má SPT Telecom státem garantovaný monopol, a tedy žádnou konkurenci. Ta může skutečně přijít až v okamžiku otevření trhu, kdy by ale zmiňované rozvojové záměry již měly být dosaženy - a tudíž snad i známy. Takže spíše jde o snahu ztížit situaci těm alternativním operátorům, kteří se s potřebným předstihem rozhodují, zda vstoupit na náš telekomunikační trh, až bude liberalizován (aby nevěděli dopředu, jak bude tento trh již zaplněn). Interpretuji to jako snahu získat pro sebe výhodu a znerovnoprávnit ostatní i pro nadcházející období volné soutěže.

Co bude zveřejněno?

Zajímavé obrátky dostala diskuse ihned poté, kdy se moderátor obrátil na Bessela Koka s otázkou:

Co, pane Koku, brání odtajnění této smlouvy? Myslíte si, že je šance, aby se veřejnost dozvěděla, co je jejím obsahem, a znala její obsah?

Bessel Kok odpověděl (v živém překladu):

Já si myslím, že pokud by to vyjasnilo některé ty výtky, které jsou na nás směřovány, co se týká korupce atd., tak potom si myslím, že by bylo skutečně užitečné a moudré, možná kdybychom publikovali jednou provždy ty dokumenty, které byly součástí soutěže a které byly také předloženy všem těm pěti společnostem, kde byly stanoveny pravidla, která byla stejná pro všechny konkurenty, a ať už se zde hovoří o korupci cokoliv, tak aby to bylo jasné, že korupce nemohla tyto věci skutečně ovlivnit. To znamená ty věci, které jsou v současné době kritizovány. Další dva partneři, SPT a Fond národního majetku, pokud by to povolili, tak já bych proti tomu nic neměl.

Nato se moderátor zeptal ministra Peltráma, který již dříve volal po zveřejnění dosud utajovaných dokumentů. Na dotaz o časovém horizontu ministr odpověděl:

V nejkratší možné době, jakmile se dohodneme se strategickým partnerem a Fondem národního majetku. Určitě ano. Nemyslím si, že musíme zveřejňovat strategické cíle společnosti, to taky diváky tolik nezajímá, ty zajímá hlavně... různé platby a jiné věci, čili po tomto sdělení velmi rád v nejkratší možné době.

Zdá se tedy, že strategický partner nebude bránit zveřejnění tolik kritizovaných smluv, jejichž utajení skutečně nepřispívá k vyjasnění skutečného stavu věcí. Doufám jen, že po těchto oboustranně souhlasných stanoviscích nedojde k revokaci, s poukazem na nedorozumění: pan Kok totiž hovořil o dokumentech z výběrového řízení (v originále řekl doslova "bid documents", což překladatelka správně přeložila jako "dokumenty, které byly součástí soutěže"), zatímco ostatní hovořili o "transakčních dokumentech". Tolik kritizovaná akcionářská smlouva by totiž zřejmě patřila spíše do transakčních dokumentů, které realizovaly faktickou "transakci" (vstup vítěze veřejné soutěže do SPT v roli strategického partnera), než do poptávkových a nabídkových dokumentů samotné soutěže.

Kdo stanovil pravidla hry?

V této souvislosti jsou jistě zajímavé i informace pana Řežábka, který byl moderátorem představen jako přímý účastník výběrového řízení. Šlo o jeho tvrzení, že návrhy transakčních smluv (tedy zřejmě i Akcionářská smlouva) byly známy již v průběhu výběrového řízení a stanovil je český stát a nikoli účastníci výběrového řízení, resp. jeho vítěz (a tudíž by tyto smlouvy měly být součástí dokumentů výběrového řízení, s jejichž zveřejněním pan Kok souhlasil).

Příslušné výroky si dovolím ocitovat doslova:

Řežábek: ve druhém kole výběrového řízení, na základě dokumentů, které předložil řídící výbor všem uchazečům a které byly shodné, již dávali uchazeči své závazné finální nabídky. Pak proběhlo vyhodnocení, které proběhlo na úrovni řídícího výboru, což byl sbor ministrů, mohu-li to tak nazvat, a byl předložen jakožto doporučení ke schválení vládě a vláda rozhodla. Vzápětí poté byly bez jakýchkoli změn podepsány transakční dokumenty, které již byly hotovy, se kterými se již nehýbalo, a to jediné, co se tam doplňovalo, bylo jméno vítěze a částka finanční, kterou byl ochoten do tohoto obchodu vložit.
Moderátor: …takže není pravda, že účastníci výběrového řízení sami předkládali vlastní návrhy smluv?
Řežábek:...oni byli vždy v každé fázi požádáni, aby komentovali ty návrhy smluv, s tím, že nikdo neměl právo si tam cokoli do těch smluv vložit…
Moderátor: ...návrhy smluv, které předkládal stát...
Řežábek: …ano, ano, samozřejmě…
Řežábek: ...faktem je, že vítěz podepisoval dokument, který byl nejdřív v celé své šíři schválen řídícím výborem a pak již nedocházelo k žádným změnám.

Toto je také zajímavý obrat, který je důležitý pro posuzování možné korupce při výběru strategického partnera a míry pravomocí, které svým vstupem do SPT získal - podle těchto tvrzení by totiž tolik kritizovaná "pravidla hry", která fakticky dávají strategickému partnerovi neúměrně velkou pravomoc při řízení SPT Telecom, určila česká strana ještě v době, kdy strategický partner nebyl ještě vybrán. Tím by také sama česká strana, resp. její řídící výbor složený především z ministrů zainteresovaných resortů, sám porušil dřívější usnesení vlády k telekomunikační politice, podle které má strategický partner získat rozhodovací pravomoci úměrné jeho majetkovému podílu.

Kauza Sabela

Další kauzou, o které se v pořadu diskutovalo, byla kauza pana Sabely (viz například zde). Pro připomenutí: šlo o to, že státní orgány (ministři vnitra a dopravy a spojů) požadovali po Telecomu, aby odvolal oblastního ředitele Sabelu proto, že neprošel prověřením pro styk s utajovanými skutečnostmi. Vedení Telecomu však pana Sabelu neodvolalo (a ten odstoupil sám, o tři měsíce později, údajně na základě mediálního tlaku). Pan Kok potvrdil, že Telecom dostal od státních orgánů požadavek na odvolání ředitele Sabely, a dále řekl:

my jsme předložili žádost pana ministra představenstvu a jednomyslně jsme si řekli, že to co jsme učinili, je dobré. Pak jsme tuto informaci předložili dozorčí radě a ti potvrdili rozhodnutí představenstva. Na základě této situace jsme podpořili kolegu, protože jsme mysleli, že vykonává práci výborně.

Ministr Peltrám na to reagoval následovně:

Já mám samozřejmě jedinou připomínku, že si nedovedu představit, že provozní výbor, dozorčí rada, představenstvo mohou zvrátit nebo prohlásit za neplatné rozhodnutí ministra vnitra, který má na starosti tajné služby a ředitele ústředního úřadu. S tím se samozřejmě nemohu nikdy smířit, protože tady jde o suverenitu státu...

Načež pan Kok reagoval tvrzením, že není pravda, že nic nepodnikli, že přijali řadu opatření a vše je zdokumentováno. Skutečnost, že ředitele Sabelu z funkce neodvolali, samozřejmě vyvrátit nemohl.

Proč se muselo zdražovat?

Za velmi podstatný považuji obrat ve způsobu, jakým SPT Telecom zdůvodňuje potřebu zdražování tarifů (a tzv. rebalancování). Až dosud totiž Telecom zakládal veškerou svou argumentaci ohledně potřeby rebalancovat tarify na tvrzení, že místní hovory jsou pro něj ztrátové a musí být dotovány z výnosů meziměstských a mezistátních hovorů. Nyní, poté co se mu podařilo změny tarifů prosadit, již argumentuje jinak: tím, že je potřeba rebalancovat ZISKY! Pan Kok v nedělní besedě v jednom okamžiku k potřebě rebalancovat doslova řekl:

…je zde disproporce mezi složením zisků naší organizace…

Jistě to souvisí i s aktivitami iniciativy Občané proti zdražování telefonů, která uvádí, že místní hovory vůbec nejsou pro Telecom ztrátové, ale pouze málo ziskové (a tyto informace potvrzují i další zdroje mimo Telecom). Přímo v besedě pan Kok na otázku moderátora:

…kolika procenty se místní hovory podílejí na celkových výnosech SPT Telecom?

Odpověď zněla: 95 procenty (což ale zřejmě byla odpověď na poněkud jinou otázku, způsobená nejspíše zkreslením při překladu). Pan Kok dále pokračoval tvrzením, že mezinárodní hovory se na výnosech podílejí 10 až 15 procenty, a z těchto hovorů má mít Telecom zisk ve výši 25 až 30 procent. Pokud jde o paušál a místní poplatky, zde pan Kok uvedl, že zhruba odpovídají nákladům, a tak zde není možné hovořit o zisku - to vcelku koresponduje s tvrzením zdrojů mimo SPT Telecom, že místní hovorné je "málo" ziskové (zhruba ve výši 10 až 12 procent), zatímco paušály za existenci přípojky jsou ztrátové (a oboje dohromady se pak může vyrovnávat a skutečně odpovídat nákladům, jak říká pan Kok).

Další výroky pana Koka

V průběhu diskusního pořadu zaznělo i mnoho dalších zajímavých výroků. Například na přímý dotaz, zda by schvaloval "pravidla hry" spojená s postavením strategického partnera v SPT, kdyby stál na české straně, odpověděl pan Kok takto:

Ano, kdybych býval já třeba vedoucí pracovník, já bych asi to kritizoval, já bych si stěžoval na to, řekl bych, že je velice těžké v takovéto situaci být ředitelem takového podniku…

Na adresu splnění rozvojových cílů, ke kterým se strategický partner zavázal, pan Kok řekl:

Musím říci, že se nám nepodaří splnit všechny cíle, ale splníme všechny ty hlavní cíle...

K otázce ukončení monopolu se pan Kok vyjádřil kladně, v tom smyslu, že strategický partner je ochoten o tom jednat. Ministr Peltrám na následnou otázku moderátora, zda tento požadavek nyní neopustil stát, odpověděl, že nikoli. Upřesnil však, že nepůjde o ukončení monopolu jako takového, ale o dojednání podmínek dřívějšího ukončení "zvláštních práv" strategického partnera.

Budou padat hlavy?

V nedělním diskusním pořadu se samozřejmě mluvilo i o požadavku ministra Peltráma na odvolání nejvyšších představitelů SPT a další personální změny, i o postupu volby předsedů dozorčí rady SPT Telecom a jeho představenstva. K této otázce bych se rád vrátil v některém z příštích článků.