Vyšlo na www.novinky.cz dne 9.12.1998
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/anovinky/ai1289.php3

Je to otázka maximalizace zisku, říká Bessel Kok!

Řekl pan Kok ve své domovině to, co si skutečně myslí, nebo tamní novinář hrubě zkreslil jeho výroky?

Právě skončený listopad roku tisícího devítistého devadesátého osmého odkryl v plné nahotě velmi problematický stav v oblasti našich telekomunikací - ne snad až tak špatný stav technický, jako spíše katastrofální stav "netechnický", hlavně právní a legislativní, a zejména pak "mocensko-politický". Samozřejmě se kolem celé kauzy vyrojila řada nejrůznějších názorů, dohadů a spekulací, přičemž některé z nich dostaly velkou publicitu, zatímco jiné spíše zapadly. Rád bych zde ocitoval jeden zajímavý názor na příčinu všech problémů, který byl vysloven sice již před rokem, ale je stále velmi aktuální. Cituji:

"Telefonické poplatky jsou v Čechách vysoké. To je normální. SPT má monopolní postavení a chce svého monopolu zneužít, kde je to možné. Je to otázka maximalizace zisku. Etika ve světě Telecomu neexistuje.

Kdo je ale autorem tohoto výroku? Je to nějaký zuřivý odpůrce monopolního molocha jménem SPT Telecom, který nemá nejmenší ponětí o tom, jaké poměry panují v telekomunikační branži obecně a v našich domácích podmínkách konkrétně?

Jde o citát z článku s názvem "Zneužívá Telecom monopol?", který bude publikován v lednovém čísle měsíčníku Telekomunikační revue (vydává vydavatelství Economia). Tento článek přitom sám čerpá z jiného článku, s názvem "Zneužijte monopol", který vyšel v belgickém ekonomickém týdeníku Trendy (Trends č. 47/97 ze dne 16.10.1997, str. 14). Podle tohoto článku není autorem citovaných výroků nikdo jiný pan Bessel Kok, ředitel konsorcia TelSource a zástupce tohoto strategického partnera v našem SPT Telecom.

[Obr: besselkokxx.gif (50064 Bytes)]

Podle obou článků mělo jít o výroky pronesené vloni na podzim, na semináři bruselské advokátní kanceláře Bertouille & Vennoten. Pan Kok se zde měl vyjádřit ještě v tom smyslu, že (cituji):

"Voláme po prostředí konkurence, ale jen potud, máme-li možnost určovat pravidla trhu sami."

K celému procesu privatizace SPT Telecom se pan Kok (mj. dřívější šéf belgického telekomu Belgacom) měl v časopise Trendy vyjádřit takto:

"Privatizace v Čechách probíhá v ostrém protikladu k privatizaci Belgacomu. Zatímco pro Belgii je podstatný rozpočet, Češi využili situace k zásadní modernizaci svého podniku. Vedení společnosti má v tomto ohledu zcela volné ruce, neexistuje tu žádný politický vliv."

Článek v měsíčníku Telekomunikační revue na závěr uvádí, že pan Kok svá prohlášení v týdeníku Trendy označil za hrubě zkreslená a vytržená z kontextu, a proto se k nim nehodlá vyjadřovat. Nedivím se, jinak by přeci nemohl setrvávat v takové funkci, jakou zastává dnes.

Samozřejmě jsem nebyl osobně přítomen zmíněnému semináři, na kterém měla tato slova zaznít. Nemohu proto dosvědčit, zda si pan Kok ve své domovině skutečně "pustil ústa na špacír" a mluvil takto na rovinu, nebo zda belgický novinář z týdeníku Trendy pouze svými slovy vyjádřil to, co pan Kok řekl takzvaně mezi řádky (nebo zda si to onen novinář úplně vymyslel). V každém případě jsem ochoten se okamžitě podepsat pod názor, že tyto rok staré výroky velmi přesně vystihují skutečnou příčinu našich dnešních problémů s chováním SPT Telecom: má monopol a volné ruce, nemá nad sebou účinný dohled (politický vliv), a tak se snaží využít svého monopolního postavení k maximalizaci svého zisku.

Proti komu a jak bojovat?

V jednom z předchozích článků zde na Novinkách jsem již vyslovil svůj názor na to, že na vině současného nestydatého zdražování není až tak SPT Telecom samotný, jako ten, kdo mu to umožnil. Tehdy jsem doslova napsal: "Příčinu celého problému nevidím v tom, že se zlatokop chová jako zlatokop, resp. že se Telecom chová jako hodně dravý komerční subjekt, usilující o to, aby si co nejvíce vydělal. Rozhodující je to, jaké podmínky dostal ke své činnosti, a jak jich využívá".

[Obr: kareldyba.gif (57217 Bytes)]

Telecomu asi můžeme donekonečna na nejrůznějších statistikách a konkrétních příkladech dokazovat, že se chová nekorektně a že nám doslova lže do očí (například když říká že Internet zvýhodňuje a fakticky jeho používání penalizuje, zejména zavedením sestavovacího poplatku). Efekt nejspíše bude stále stejný, a to nulový. Výrok pana Koka (ať už autentický, domyšlený či zcela vymyšlený) to vystihuje velmi přesně: tady neplatí žádná etika a žádná volná soutěž, tady jde o maximalizaci zisku. Problém přitom není v samotném managementu Telecomu, který se snaží dosáhnout maximálního zisku pro svůj podnik - problém vidím v tom, zda tento podnik (v majoritním vlastnictví státu!) má sledovat tvorbu zisku jako své hlavní a jediné kritérium, a jít za tímto cílem i přes příslovečné mrtvoly, nebo zda má sledovat jiné cíle (třeba rozvoj telekomunikací), nebo alespoň vyváženě kombinovat tyto jiné cíle s potřebou dosahování přiměřeného zisku.

Příčinu problémů vidím v tom, že zde selhává dohled nad chováním Telecomu - tedy jednak formálně-úřednický dohled státu, a zejména pak účinnější dohled politický. Výroky pana Koka toto říkají zcela na rovinu, a podle článku v Telekomunikační revue tuto část svých výroků (o volných rukou a neexistenci jakéhokoli politického vlivu) pan Kok sám potvrzuje!

To, k čemu v poslední době došlo, je právě to, že Telecomu se podařilo prolomit slabé, ale přesto existující obranné mechanismy, které měly chránit jeho okolí před zneužitím monopolního postavení, a naopak měly umravňovat monopolistu takovým způsobem, aby prospíval celkovému rozvoji komunikací a ne pouze vlastní kapse. Vinu za to je nutné přisoudit jednak tomu, kdo dal Telecomu do vínku takové postavení jaké má dnes a nedocenil potřebu silnějších blokačních mechanismů proti monopolnímu chování, a dále (a to v nemenší míře), tomu kdo tyto blokační mechanismy nyní má v ruce a má je fakticky aplikovat.

Jedním z konkrétních problémů současného postavení Telecomu je to, že ani jako vlastník státem uděleného monopolu a subjekt s majoritní účastí státu zřejmě nemusí skládat účty ze svého počínání - určitě ne veřejnosti, které se nenamáhá cokoli zdůvodnit či alespoň říci pravdu do očí (zde mám na mysli například způsob, jakým oznamoval změnu svých tarifů). Informace, které Telecom zveřejňuje o svém hospodaření (ve svých tiskových zprávách a výročních zprávách) jsou nedostatečné pro jakékoli posouzení toho, zda je Telecomem požadované zdražení ekonomicky opodstatněné či nikoli, a zda Telecom má právo takovýto svůj požadavek prosadit. Nemluvě již o tom, že povinnosti Telecomu vůči zákazníkům, jeho smluvní vztahy ke státu a další relevantní skutečnosti jsou také utajovány!

Tím se samozřejmě otevírá prostor k dohadům, že žádné zdražení vlastně není nutné. Nedávno zveřejněná analýza iniciativy "Občané proti zdražování telefonu" ostatně dospívá právě k takovémuto závěru: že místní telefonní hovory, o kterých Telecom tak rád prohlašuje že jsou ztrátové a musí být dotovány, jsou ve skutečnosti jen málo ziskové - tedy málo vydělávají, a proto musí být zdraženy. Zmíněná analýza také dospívá k přesvědčení, že Telecomem navržené a prosazené zvýšení tarifů je dokonce v rozporu s příslušnými smlouvami se strategickým partnerem, závaznými výnosy Ministerstva financí a obecně právními předpisy.

[Obr: 21wagner.gif (55093 Bytes)]

Ze zmíněné analýzy dále vyplývá, že konkrétním blokačním mechanismem, který měl chránit před zneužitím monopolu a který se Telecomu podařilo prolomit, je právě Ministerstvo financí. V této souvislosti je zvlášť pikantní, že právě ministr financí Svoboda považoval za nutné vydat tiskovou zprávu a v ní deklarovat, jak srdnatě bojoval proti přemrštěným výdělečným choutkám Telecomu na straně uživatelů telefonních služeb.