Dohoda o Internetu za pět minut dvanáct

Teprve koncem minulého týdne, doslova pár dní před koncem roku, se podařilo dokončit jednání mezi SPT Telecom a internetovými providery o podmínkách připojování k Internetu přes telefon. Posledním chybějícím kaménkem do celé mozaiky složitých vztahů a opatření byla výše provize, kterou budou provideři získávat od Telecomu.

Připojování k Internetu prostřednictvím modemů a veřejné telefonní sítě (neboli tzv. komutované připojení) je dnes zdaleka nejrozšířenější variantou přístupu k Internetu, a to zejména mezi jednotlivci, domácími uživateli, i malými a středními firmami. Nabídka takovéhoto připojení se postupně stává komoditou, neboli něčím co nabízí celá řada vzájemně si konkurujících subjektů, a zákazník si mezi nimi může vybírat podle kritérií, která sám považuje za podstatné.

Aby však mohl trh s tímto druhem připojení skutečně fungovat, být atraktivní pro všechny zúčastněné subjekty i pro uživatele Internetu a také se rozvíjet, musí být splněna celá řada předpokladů technického, ekonomického i "vztahového" charakteru. Navíc je velmi důležité si uvědomit, že jde o poměrně složitý systém, ve kterém se střetávají často dosti protichůdné zájmy jednotlivých zúčastněných stran, vzájemně provázané jemným předivem vzájemných závislostí. Zastoupeni jsou zde koncoví uživatelé, kteří celkem přirozeně touží po co největším objemu služeb, v co nejlepší kvalitě, za co nejmenší cenu. Dále jsou zde zastoupeni poskytovatelé připojení k Internetu (lidově: tzv. provideři), kteří si stejně jako každý jiný komerční subjekt chtějí co nejvíce vydělat. Stejný cíl mají i provozovatelé telefonních sítí (telekomunikační operátoři), ale také provozovatelé nejrůznějších dalších internetových služeb, včetně tzv. poskytovatelů obsahu (např. čistě internetových časopisů, internetových informačních služeb atd.). Zapomínat nelze ani na zájmy výrobců a prodejců počítačů, softwaru, subjekty zabývající se školení, média, školy atd.

Udržet takovýto systém v rovnovážném stavu, či ještě lépe optimalizovat jej s ohledem na zájmy všech zúčastněných, není nijak lehké. Rozhodně to nelze dělat tak, že jeden ze zúčastněných subjektů začne jednostranně prosazovat své partikulární zájmy, bez ohledu na zájmy ostatních. To je velmi krátkozraká politika, která nutně vede ke stagnaci celého systému, a v konečném důsledku významně ochuzuje i dotyčný "sobecký" subjekt - v prosperujícím systému totiž sám získá více, než když se ve stagnující systému snaží urvat vše jen pro sebe.

Právě toto byl do nedávné doby největší problém českého Internetu, přesněji trhu s komutovaným připojením k této celosvětové síti. Zmíněným "sobcem", ve skutečnosti ale špatným podnikatelem, který si nedokáže spočítat co je pro něj samotného výhodnější, byl SPT Telecom - z rozhodnutí státu monopolní provozovatel veřejné telefonní sítě (až na několik nepříliš významných lokalit, kde přeci jen smí působit alternativní operátoři).

V poslední době však naštěstí i SPT Telecom začal měnit svůj názor na Internet, a také svůj postoj k celému složitému systému, který kolem Internetu vzniká. Díky tomu tento systém pomalu začíná získávat potřebnou rovnováhu, a to mu dává šanci se rozvíjet mnohem výrazněji než dosud.

Speciální internetový tarif

Prvním faktorem, který přiměl SPT Telecom ke změně názoru, bylo dobře známé protestní hnutí uživatelů Internetu, které vzniklo na sklonku roku 1998 kvůli tehdejšímu drastickému zdražení místního hovorného, o 62,5 procenta. Tato novodobá morová rána dopadala nejvýrazněji právě na komutované uživatele Internetu (neboli na ty, kteří se připojují přes veřejnou telefonní síť). Protesty uživatelů i silný mediální tlak nakonec přiměly SPT Telecom k zavedení speciálního telefonního tarifu, určeného pro připojování k Internetu (dnes je známý jako tarif Internet 99). Tento tarif skutečně zlevňuje připojení těm uživatelům, kteří jsou ochotni přizpůsobit se v čase tomu, co je výhodné pro Telecom (jehož síť je v nočních hodinách a o weekendem velmi málo vytížená). Ostatním uživatelům, zejména těm kteří potřebují pracovat s Internetem ve své pracovní době, však tento tarif příliš vstříc nevychází.

Zavedení speciální tarifu Internet99 zcela určitě mělo další významný efekt na samotný STP Telecom a způsob jeho uvažování. Na tomto tarifu si totiž SPT mohl snadno a směrodatně zjistit, jak velký objem jeho služeb již dnes připadá na připojování k Internetu. Dříve byl tento objem pouze odhadován, a představitelé SPT jej prezentovali jako téměř bezvýznamný. Dnes, kdy jej dokáží přesněji změřit a ohodnotit, ho již považují za významný.

Pro rok 2000 je již připravena aktualizovaná verze tarifu Internet 99, který platil jen pro rok 1999. Jde o tarif Internet2000, který se z pohledu koncového internetového uživatele příliš neliší od svého předchůdce - až na jednu podstatnou "maličkost". Tou je tzv. sestavovací poplatek, který si SPT Telecom dosud účtoval jako jednorázový poplatek na začátku každého komutovaného připojení. Sám to vysvětloval technickými důvody, zatímco internetová veřejnost to chápala spíše jako snahu penalizovat příliš krátké a tudíž málo lukrativní "hovory" ( svým způsobem i jako snahu Telecomu co nejvíce zvýšit své výnosy).

Nový tarif Internet 2000 tento sestavovací poplatek již neobsahuje.

Vztah k internetovým providerům

Tarif Internet 2000 je výsledkem jistě složitých jednání, která mezi sebou vedli zástupci SPT Telecom a zástupci internetových providerů (konkrétně zástupci peeringového sdružení NIX.CZ, které sdružuje všechny primární providery s vlastní konektivitou do zahraničí).

Tato jednání probíhala již od konce léta a týkala se i dalších aspektů. Zejména toho, zda SPT Telecom bude ochoten přistoupit na praxi dělby svých výnosů s těmi, kteří mu je pomáhají generovat - tedy s jednotlivými providery. Ve světě je to zcela běžná praxe, ale u nás to až dosud fungovalo jinak - provozovatel telefonní sítě si nechával veškeré své výnosy jen a jen pro sebe, a to i v případě výnosů z "internetových hovorů", které vznikají připojováním koncových uživatelů k jejich internetovým providerům. Viděno z jiného pohledu to znamenalo, že provideři se snažili a starali o zákazníky, zatímco Telecom ze své pozice fakticky monopolního provozovatele telefonní sítě pouze pasivně inkasoval výnosy z příslušných hovorů.

Jedním z důsledků bylo i to, že náklady koncových uživatelů měly dvě složky:

• první, která jde do kapsy internetových providerů, a ze které může být financován další rozvoj Internetu a zlepšování jeho služeb. Tato složka má díky velké konkurenci mezi providery neustále klesající tendenci (dokonce až nulu, viz dále)
• druhou složku, která jde do kapsy provozovateli telefonní sítě (tedy Telecomu), a není tedy přímo využívána pro další rozvoj Internetu (je součástí výnosů telekomunikačního operátora).

Ve světě je vcelku běžné, že telekomunikační operátor přenechává určitou část svých výnosů z "internetových hovorů" providerům, jejichž zákazníci příslušné hovory generují. To pak těmto providerům poskytuje potřebné finanční zdroje na rozvoj a zdokonalování jejich služeb, resp. na jejich zlevňování. Dovedením do důsledku to může znamenat i to, že podíl na výnosech telekomunikačního operátora (či provize, podle toho jak to chceme nazvat) je jediným zdrojem příjmů providera, a koncový zákazník tudíž platí za svůj přístup k Internetu jen jednomu subjektu (telekomunikačnímu operátorovi).

U nás s touto praxí přišla zhruba před rokem společnost Dattel (působící jako alternativní operátor ve vyhrazených částech Prahy). Poměrně brzy se jí podařilo přilákat k sobě několik významných internetových providerů - internetové hovory jejich zákazníků pak končily v síti Dattelu, který inkasoval od SPT Telecom tzv. propojovací poplatky, a o část takto získaných výnosů se dělil s příslušnými providery.

I SPT Telecom pustí chlup

Ochotu podělit se o část svých výnosů začal v průběhu letošních jednání s internetovými providery signalizovat i dříve rezolutně odmítavý SPT Telecom. Prakticky po celou dobu byla příslušná jednání zahalena rouškou tajemství, a na veřejnost pronikaly jen sporadické nářky na to, že druhá strana nabízí moc málo, nebo požaduje příliš mnoho (podle toho, ze které strany jednacího stolu hlasy prosakovaly).

Teprve na tiskové konferenci v pátek 17. listopadu byly oznámeny konkrétní výsledky těchto jistě složitých jednání. Podle nich se možnost získání podílu na výnosech z hovorného týká všech internetových providerů, tedy jak těch malých a působících jen v určité lokalitě či regionu, tak i providerů větších s celorepublikovou působnosti. Ovšem výše těchto výnosů není zdaleka stejná - je určena poměrně komplikovanou formulí, která má dvě složky a je závislá i na počtu přístupových bodů do sítě providera (tzv. POP-ů), na objemech "provozu" (počtu a délce hovorů), i na rozložení hovorů v čase atd. Maximální výše podílů na výnosech by mohla činit až 15 procent - ze základu, kterým je hovorné inkasované samotným SPT Telecom v rámci jeho tarifu Internet2000.

Praktickým efektem, který tato dělba výnosů přinese koncovým uživatelům, zřejmě nebude úplné odbourání první nákladové složky (ve výše uvedeném smyslu, tedy odbourání přímé platby providerům). Takovéto služby "Internetu zdarma", které ostatně již určitou dobu existují (například v podání služby volny.cz společnosti Czech OnLine, či od samotné SPT Telecom pro předplatitele MF Dnes za symbolickou 1 Kč), by pouhé podíly na výnosech zřejmě nedokázaly samy financovat (a existující služby tohoto typu zřejmě musí být financovány z dalších zdrojů). Spíše lze očekávat, že podíly na výnosech z hovorného pomohou providerům zdokonalovat a rozšiřovat jejich služby, případně je poněkud zlevnit.